Nervová soustava
– je tvořena centrální nervovou soustavou a periferním nervovým systémem
– zahrnuje mozek a míchu, které jsou centrem motoriky, smyslového vnímání, paměti, myšlení a i emocí a nálady
– základem nervové soustavy jsou nervové buňky (= neurony)
– vzruch většinou přichází od dendritů ke konci axonu a je z jednoho neuronu na druhý přenášen v místě tzv. synapse
Rozdělení léčiv pro CNS
1) celková anestetika
2) sedativa
3) hypnotika
4) psychofarmaka
5) antiepileptika
6) antiparkinsonika
7) antimigrenika
Celková anestetika
– jsou léčiva, která vyvolávají celkovou anestezii, což je stav, kdy reverzibilně vymizí pocit bolesti a svalové a šlachové reflexi
– při celkové anestezii je ztráta vědomí úplná, ale za zachování funkce dýchání, krevního oběhu a látkové výměny
– dělí se podle způsobu podání na inhalační a intravenózní
– tato léčiva můžeme ještě dělit podle délky účinku na krátkodobá
střednědobá
dlouhodobá
– optimálního účinku lze dosáhnout použití premedikací, což znamená kombinaci s jinými léčivy, zejména myorelaxancii
– léčiva se snaží o obsazení místa na receptoru, kam se navazuje GABA
Stádia při anestézii: 1. preanestetické (= analgezie)
– dochází ke snížení vnímání bolesti, ale pacient je stále při vědomí
– svaly jsou stále napjaty
– dýchání je pravidelné
- excitační (= nabuzení)
– dochází ke zvýšení svalového tonusu (= napětí)
– dýchání je nepravidelné
– dochází ke zvýšení somatických a vegetativních reflexů
- chirurgické
– snížení vnímání bolesti a ztráta vědomí
– snížení svalového tonusu
- paralytické
– jde o nežádoucí stádium
– je toxické pro centra dýchání a krevního oběhu
– může dojít k trvalým následkům
Inhalační celková anestetika
– jedná se o organické sloučeniny lipofilní charakteristiky, které se rozpouštějí v neuronových membránách
mechanismus: interakce na GABA receptory chloridových kanálů
– nejprve byla používána anestetika jako: rajský plyn – N2O
uhlovodíky – cyklopropan
ethery – diethylether
halogenderiváty – chloroform, halotan (2-brom-2-chlor-1,1,1-fluorethan)
– anestetika by měly splňovat řadu vlastností, např. chemickou a metabolickou stálost, nesmí ovlivňovat reprodukci a nesmí
být teratogenní, musejí mít nízkou toxicitu, nesmějí být hořlavé ani výbušné, nástup účinku co možná nejrychlejší
Intravenózní celková anestetika
– jedná se o látky většinou s velmi rychlým nástupem účinku, který však poměrně rychle vymizí
– jsou proto vhodná pro krátkodobé zákroky
– většinou se používají na navození celkové anestezie před zavedením inhalačních anestetik
– dělí se podle chemické struktury na: barbiturová anestetika
– deriváty barbiturové (thiobarbiturové) kyseliny
– nejběžnějším preparátem je thiopental (HYPNOSTAN)
Hypnotika a sedativa
hypnotika – léčiva, která navazují spánek, co možná nejpodobnějšímu fyziologickému
– v malých dávkách mají sedativní efekt
sedativa – léčiva, která mají zklidňující účinky na organismus
– sedativa zastaralý název, dnes psychofarmaka
Historie:
– mezi nejstarší sedativa – hypnotika se řadí opium a ethanol
– významnější skupinou léčiv byly alkoholy a aldehydy – jejich účineky byly zvyšovány zaváděním halogenů
– př. chlorbutanol (1, 1, 1-trichlor-2-methylpropan-2-ol) nebo chloralhydrát, karbromal
Adolf von Bayor – syntetizoval kyselinu barbiturovou → barbituráty – léčiva
Fenobarbital – hypnotikum a sedativum
– až do 50. let minulého století
– nežádoucí účinky: narkotické, tlumí centrum dýchání
Benzodiazepiny – nahradily barbituráty
Účinek hypnotik
– spánek je navozován neurotransmiterem γ-aminomáselnou kyselinou (= GABA)
– inhibuje přenos vzruchů
– barbituráty zesilují přímo inhibiční účinky GABA
– benzodiazepiny podporují inhibiční efekt GABA, ale působí přímo na GABA
Dělení:
- Barbituráty (cyklické ureidy)
– jedná se o nejpočetnější a nejpoužívanější skupinu léčiv, i když její zástupci vykazují toxicitu, návykovost a nebezpeční
předávkování
– kombinují se s analgetiky, a tím dochází ke zvýšení analgetického účinku
fenobarbital – dnes se využívá, jako antiepileptikum
– nežádoucí účinky: chronická otrava
látková závislost
tlumí dýchání
působí na kardiovaskulární systém
může způsobit bezvědomí
– jejich účinek souvisí s dávkou (nízká dávka – sedativa, velká dávka – hypnotika, vyšší dávka – narkotika)
– jsou součástí analgetik (ALNAGON)
meprobamát – používá se jako anxiolytikum
- Nebarbituráty – Benzodiazepiny (= dvě benzenová jádra spojená kruhem s dusíky)
– od 60. let 20. století patří mezi nejpoužívanější sedativa a anxiolytika
– mají nižší nežádoucí účinky, nejsou návykové
– první zástupce byl chlordiazepoxid
– vznikly obměnou struktury barbiturátů
– dnes mají benzodiazepiny velmi krátký účinky
– např. midazolam (DORMICUM)
– premedikace u celkových anestetik (snižuje riziko nežádoucích účinků)
– má velmi krátký účinek
nežádoucí účinky: ovlivňují reakce při řízení
vlivem jiných léčiv se zesiluje jeho účinky
diazepam (VALIUM)
nitrazepam (MOGADON)
flunitrazepam (ROHYPNOL)
alprazolam (NEUROL)
oxazepam
metachalon
kontraindikace: při graviditě (= těhotenství) a laktaci (= kojení)
Moderní hypnotika
– nemají nežádoucí účinky
– nejsou návykové
– využití krátkodobého účinku
– nástup do, 15 – 30 minut udrží spánek 4 – 6 hodin
– např. zolpidem (HYPNOGEN)
buspiron (BUSPAR)
Ostatní
– rostlinné látky
– nehrozí závislost
– např. Kozlík lékařský, Mučenka
– nemají silný účinky
Psychofarmaka
– látky, které ovlivňují lidskou psychiku a aplikují se při léčbě různých psychických poruch
– některé látky odstraňující neurózy tj. odstraňují úzkost a strach, nebo mohou zlepšovat náladu
– jiné potlačují projevy těžkých psychóz, jako schizofrenii, paranoiu, halucinace a agresivitu
– dělí se podle účinku na psychiku pacienta: neuroleptika
halucinogeny
antidepresiva
anxiolytika
Neuroleptika
– využívají se při léčbě vážných nervových chorob (schizofrenií, různých manických stavů, atd.)
– na rozdíl od hypnotik nepůsobí na vědomí, ale pouze tlumí motorické a psychické funkce pacienta
– při předávkování neuroleptiky nedochází ke spánku, ale projeví se to jako tzv. lékový parkinsonismus
– první látkou byl derivát fenothiazinu chlorpromazin
– dalším preparáty tohoto typu jsou triflupromazin, methopromazin
– jiným typem neuroleptik jsou deriváty thioxantenu – chlorprothixenu
– strukturně zcela odlišné jsou deriváty butyrofenonu – haloperidol, penfluridol
Anxiolytika (= antifobika)
– odstraňují chorobný strach a úzkost
– na rozdíl od hypnotik netlumí duševní činnost, nesnižují schopnost koncentrace a nevyvolávají ospalost
– původní anxiolytika jsou deriváty propandiolů, např. meprobamát nebo guaifenesin
– účinnějšími anxiolytiky jsou deriváty benzodiazepinů, např. diazepam a oxazepam
mechanismus účinku
– při úzkosti se uplatňuje více faktorů
– patří mezi ně zvýšení hladiny některých látek, např. serotonin a někdy i dopamin
– s touto poruchou je také často spojena snížená hladina GABY
– v terapii se tedy využívá účinky látek, které mají:
– GABA-mimetické efekt (= zesilují účinky GABA nebo agonisticky působí na receptory pro GABA
– potlačení účinků acetylcholinu v mozku – pomocí hydroxyzinu
– potlačení účinku serotoninu – pomocí buspironu
– pomocí antagonistů β receptorů v CNS (= β-blokátory)
– pomocí antagonistů H1 receptorů – antihistaminika
– antagonismus D2 dopaminových receptorů – neuroleptika
např. guaifenezin – snižuje duševní a emoční napětí s pocitem úzkosti
– má slabé zklidňující účinky a usnadňuje vykašlávání
– vy vyšších dávkách tlumí křeče
Antidepresiva
– léčiva odstraňující pocit duševní deprese, tedy zlepšují náladu, případně i výkon → tzv. energizéry
– při depresi se uvolňuje méně neurotransmiterů, a proto antidepresiva upravují jejích hladinu
– dvě skupiny preparátů, kterými je možno hladinu neurotransmiterů zvyšovat:
- Thymoleptika
– odstraňují patologický smutek, apatii a úzkost
– některá z nich mají mírný povzbudivý účinek
– nejpočetnější skupinou thymoleptik jsou deriváty tricyklického systému, obsahující dvě benzenová jádra spojená se
sedmičlenným kruhem
např. amitriptylin
nortriptylin
doxepin
- Thymoeretika
– látky odstraňující zábrany
– patří sem skupiny inhibitorů monoaminooxidázy, jedná se o enzym, který slouží k odbourávání některých neurotransmiterů
– dochází k prodloužení přítomnosti těchto aminů v organismu, a tím vykazují podobné účinky jako psychostimulancia
– uplatňují se deriváty hydrazinu a některé aminy (fenelzin, tranylcypromin nebo pargylin)
Psychostimulacia
– jedná se o látky, které stimulují CNS, jak po psychické, tak i po fyzické stránce
– mezi přírodní psychostimulancia řadíme zejména alkaloidy obsažené v kávě, čaji a kakau (kofein, theofylin, theobromin)
Nootropní látky
– látky, které příznivě ovlivňují intelektuální složku psychických procesů, tj. učení, zapamatování aj.
– na rozdíl od psychostimulancií působí delší dobu a nevyvolávají stavy euforie
– mezi přírodní nootropika řadíme látky izolované extrakcí z listů jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba)
– mezi syntetické preparáty, můžeme zařadit: piracetam, pyritinol, galanthamin, memantin
Psychodysleptika
– léčiva, která navozuje psychotické stavy, podobné psychotických onemocnění (např. deprese, schizofrenie)
– tato skupina má toxikologický význam
– souvisí s lékovou závislostí
– LSD – N,N-diethylamid kyseliny lysergové
– např. marihuana, hašiš – léčba anorexie, riminabant – snižuje chuť k jídlu → léčba obezity
Antiepileptika
– látky, které pouze odstraňují příznaky epilepsie
- generace – barbituráty, hydantoináty, sukcinimidy
- generace – karbamazepin, valproát, diazepam
- generace – nové selektivní, drahé preparáty (gabapentin, vigabartin)
Antiparkinsonika
Parkinsonova choroba – degenerativní onemocnění mozku, kdy dochází k útlumu produkce dopaminu, který je odpovědný za přenos vzruchů
– projev: třes rukou, hlavy, špatná chůze
Dopamin – chemická látka ze skupiny katecholaminů, která přirozeně vzniká v mozku obratlovců, ale i
v nervové
– dopamin nelze podávat přímo – nepřechází hematoencefalickou membránou mozku
– dnes se podává prekurzor LEVODOPA, který se v mozku transformuje na dopamin
Antimigrenika
– migréna – záchvatové onemocnění mozku vyvolaná z mnoha příčin
– postihuje polovinu hlavy a trvá 4 až 72 hodin
– jedná se o intenzivní bolest
– lidé pociťují světloplachost, nauzeum
– nejvíce postihuje ženy
Kyselina acetylsalicylová – mají pozitivní účinek při akutním záchvatu
Dihydroergotamin – námelová alkaloid – má antiserotoninový efekt, který vede k vasokonstrikci
Ergotamin – přirozený námelový alkaloid, který působí na serotoninové receptory vedoucí k vasokonstrikci
Sumatriptan – vysoce selektivní agonista, který má selektivní vasokonstrikční účinky na kraniální cévy (= cévy vedoucí do mozku)
Aulin