TRÁVICÍ SOUSTAVA
– zúčastňuje se na přeměně látek (metabolismus):
a) trávením – mechanické a chemické zpracování potravy
b) vstřebávání – převádění jednoduchých látek, vzniklých trávením, do vnitřního
prostředí organismu
– látky využije organismus jako zdroj energie a jako stavební látky pro složky
své vlastní živé hmoty
c) odstraňování nestravitelných odpadních látek z organismu
FYLOGENEZE TRÁVICÍ SOUSTAVY
– houby – trávicí dutina (osciluj, ostie, intracelulární trávení – choanocyty)
– žahavci – polypovci – láčka
– medůzovci – gastrovaskulární
– ploštěnci – ploštěnky – gastrovaskulární
– motolice,tasemnice – žádná (osmotrofní výživa)
– hlísti – diferencovaná trávicí trubice (už hepatopankreas)
– měkkýši – diferencovaná trávicí trubice (radula)
– kroužkovci – diferencovaná trávicí trubice (bez žláz)
– členovci – diferencovaná trávicí trubice (různé ústní ústrojí, u pavouků mimotělní trávení)
– ostnokožci – různě modifikované trávicí trubice
– strunatci – pláštěnci – ???
– bezlebeční – trubicovitá
– obratlovci – mihule – trubicovitá (pouze u larev)
– paryby – … (spirální řasa typhlosalis, zuby – přeměněné plakoidní šupiny)
– ryby – … (požerákové zuby)
– obojživelníci – …(kuželovité zuby)
– plazi – …(alveolární zuby, někdy jedové žlázy a zuby)
– ptáci – …(zobák, vole, žláznatý a svalnatý žaludek)
– savci – …(diferencovaný chrup, u býložravců složený žaludek)
STAVBA A FUNKCE JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ TRÁVICÍ SOUSTAVY ČLOVĚKA
Trávicí trubice
– začíná otvorem ústním a končí otvorem řitním
– připojeny k ní žlázy slinné, slinivka břišní, játra
– stěny se skládají:
– sliznice
– podslizniční vazivo
– svalová vrstva
– zevní povlak
Sliznice
– vystýlá trávicí trubici
– povrch tvoří epitel, který je pouhou výstelkou, nebo epitelovými buňkami, které produkují určité látky (žlázový epitel), nebo epitelové resorpční buňky
– žlázové buňky – roztroušené v epitelu nebo se sdružují a vchlipují do hlubších vrstev ->
trubičky nebo váčky
– šťáva – určitá funkce – sekrety
– produkty odpadní – exkrety
– při vchlipování se některé žlázy úplně oddělují od povrchového epitelu = žlázy bez
vývodu (žlázy s vnitřní sekrecí)
Podslizniční vazivo
– řídké
– nachází se v něm hrubší kmeny cévní
– připevňuje sliznici ke svalové vrstvě
Svalová vrstva
– tvořena hladkou svalovinou – vnitřní vrstva, uspořádaná kruhovitě, vnější vrstva, uspořádaná podélně
– začátek trubice a dolní konec jsou tvořeny příčně pruhovanou svalovinou
– peristaltické pohyby – umožněné stahy
– potrava se v trubicích posouvá
Řídký vazivový obal
– tvoří zevní povrch trávicí trubice
Součástí trávicí trubice:
– dutina ústní
– jícen
– žaludek
– tenké a tlusté střevo
– trávicí žlázy
– konečník
Dutina ústní
tvořena: – tvrdé a měkké patro
– mandle patrové
– dásně
– zuby
– jazyk
Mandle patrová
– protáhlý útvar s rozbrázděným, nervovým povrchem
– jamky na povrchu – vyplněny buňkami, leukocyty (lymfocyty), bakteriemi
– lymfoidní tkáň – ochranný val proti infekci
– zduří-li mandle -> zúží se vchod do hltanu -> horší polykání
– sliny – navlhčují dutinu ústní
– vznikají v drobných žlázách, které jsou roztroušené po sliznici
– slinné žlázy – příušní, podčelistní, podjazykové
– vyměšují velké množství slin na podněty chuťové, zrakové a čichové
Sliny
– navlhčují a rozmělňují potravu
– obsahují 99% vody, 0,7% organických a 0,3% anorganických látek
– obsahují slinnou amylázo (ptyalin) – štěpí ve vodě nerozpustné polysacharidy na rozpustnou
sladkou maltózu (dráždí chuťové buňky)
– mucin – dodává slinám vazkost a potravě kluzkost
– lyzozym – ničí bakterie a choroboplodné zárodky
Zuby
– vyčnívající korunka, krček, obklopený dásňovou sliznicí a kořen zapuštěný do lůžky dásňového výběžku čelisti
– sklovina (email) – kryje povrch zubu
– zubovina (dentin)
– uvnitř korunky – dutina dřeňová – vyplněna dření s cévami a s nervy
4 druhy zubů:
– řezáky (incisivus)
– špičáky (caninus)
– zuby třenové (premoláry)
– stoličky (moláry)
– mléčný chrup – dětský
– 20 zubů (chybí zuby třenové
– vzorec: m2 m1 c i2 i1 | i1 i2 c m1 m2
m2 m1 c i2 i1 | i1 i2 c m1 m2
– chrup trvalý – nahrazení mléčného chrupu do 15 roku
– tvořen 32 zubů
– vzorec: I1 I2 C P1 P2 M1 M2 M3
1 2 3 4 5 6 7 8
Jazyk
– svalový orgán
– obrací a posouvá potravu
– zúčastní se při tvorbě řeči
– zadní část – kořen – připojuje se k jazylce
– chuťové pohárky – na hranici kořene a hřbetu jazyka
Hltan
– společná část dýchací a trávicí soustavy
– 3 oddíly:
1. Nosohltan – ústí choany a oboustranně z boční stěny Eustachovy trubice – spojuje
nosohltan se středoušní dutinou
2. Ústní část hltanu – kříží se dýchací a polykací cesty
3. Hrtanová část – neúplně uzavřená příklopkou hrtanovou
Jícen
– trubice dlouhá 32 cm
– prochází mezihrudí přepážkou a bránicí a ústí do žaludku
– horní část – tvořena příčně pruhovaným svalstvem
– dolní část- hladké svalstvo
– peristaltické pohyby
Žaludek
– vakovitý orgán – objem 1,5 dm3
– navazuje na žaludek česlem
– vystýlán sliznicí, krytá jednojaderným válcovým epitelem, který se vchlipuje do slizniční vaziva – tvoří trubicovité žlázy, které produkují žaludeční šťávu
– žaludeční šťávy – součástí je kyselina chlorovodíková, pepsin, mucin
– kyselina chlorovodíková
– vytváří kyselé prostředí (pH = 1)
– ničí choroboplodné zárodky, brání rozkladu některých vitaminů (B1, B2, C),
přeměňuje nerozpustné minerální látky na soli rozpustné ve vodě, umožňuje přeměnu
neúčinného pepsinogenu na účinný pepsin
– pepsin – štěpí ve vodě nerozpustné bílkoviny na rozpustné polypeptidy
– mucin – součást zásaditého hlenu, který vytváří ochranný povlak žaludeční sliznice
– chrání před natrávením vlastní žaludeční šťávou
– vyměšování je řízeno nervově a chemicky
– sousta do žaludku -> dráždí žaludeční sliznici – tvoří se hormon gastrin, krví zanesen ke žlázám sliznice -> vyvolá sekreci žaludeční šťávy
– stahy – rozmělňují a promíchávají
– trávenina – posouvána k vrátníku
– uvolňována kruhovým svěračem vrátníku po malých dávkách do dvanáctníku
Tenké střevo
– dlouhé 3 až 5 metrů a široké 3 cm
– sliznice je zvrásněná, s jemnými výběžky – klky
– dvanáctník – počáteční oddíl
– okružní – tenká zřasená blána
– lačník – 3/5 horních kliček
– kyčelník – 2/5 dolních kliček
– střevní šťáva – slabě zásaditá
– produkují je jednoduché trubicovité žlázky střevní
– obsahuje enzymy peptidázu (štěpí bílkoviny na aminokyseliny), lipázy (štěpí
tuky), amylázy (štěpí cukry)
– lymfoidní vazivo – pod epitelem
– shluky s četnými lymfocyty
– horní část střeva – buňky, které produkují hormon sekretin a pankreozymin při styku
s tráveninou
– tyto hormony jsou krví zaneseny do slinivky břišní, která začne produkovat
pankreatickou šťávu – obsahuje enzymy pro trávení živin
Trávicí žlázy
Slinivka břišní
– smíšená žláza
– protáhlý orgán 14 – 18 cm dlouhý
– uložen v ohbí dvanáctníku
– skládá se z lalůčků (tubulů) – vyúsťují do hlavního vývodu
– součástí pankreatických šťáv:
– trypsin – štěpí bílkoviny
– lipázy – štěpí tuky
– amylázy – štěpí cukry
– Langerhansovy ostrůvky – shluky drobných buněk
– vyměšuje do krve hormon insulin
Játra
– největší žláza v těle (1,5 kg)
– uloženy v pravé brániční klenbě
– tvořeny větším pravým a menším levým lalokem
– skládá se z lalůčků – tvořené jaterními buňkami, seřazené v trámečky paprsčitě se rozbíhající od podélní osy lalůčků
– trámečky – tvoří 2 řady buněk
– do štěrbiny mezi oběma řadami vylučují jaterní buňky žluč – odtéká do žlučovodů
– vývod jaterní – spojení vývodů, které vycházejí z každého laloku jaterního
– k němu je připojen žlučník
– játra jsou zásobena krví jaterní tepnou a vrátnicovou žílou
Při přeměně látkové mají játra nezastupitelný význam:
– nadbytečná glukóza se v nich ukládá ve formě glykogenu
– probíhá zde novotvoření glukózy z necukerných složek
– probíhá zde tvora tuků ze sacharidů
– nadbytečný dusík je převáděn na močovinu
– syntetizují se zde plazmatické bílkoviny
– jsou zásobárnou vitaminu B12 a vitaminů rozpustných v tucích (A, D, K)
– odbourává se zde hemoglobin a uvolněné železo se váže na feritin
– syntetizují se zde látky potřebné pro normální srážlivost krve (protrombin, protein C,
plazminogen)
– tvoří se v nich velké množství tělesného tepla
Žluč
– vazká kapalina žlutohnědé barvy
– na vzduchu zelenající
– barva podmíněná barvivem bilirubin – vzniká rozkladem krevního barviva
– denně se vytvoří 0,8 až 1 litr
– žlučové kyseliny – hořká chuť způsobena sodnými solemi
– aktivují ve střevě pankreatickou lipázu, působí jemné rozptýlení (emulgaci)
tuků – ty jsou pak lipázami štěpeny
Nejčastější onemocnění jater:
– hepatitidy, žlučové kameny
Hepatitidy
– mohou být virového původu, nebo nadměrná konzumace alkoholu, případně alergie na některé léky
– virová hepatitida typu A – podobá se příznaky chřipce
– bolest v břišní dutině, zvětšení jater, poruchy trávení
– moč je tmavě zbarvená vyloučeným bilirubinem
– žloutnutí kůže
– šířen po nedodržení hygienických zásad
– virová hepatitida typu B – má podobný průběh
– šíří se krví
= sérová hepatitida
– alkoholická hepatitida – vyvolaná nadměrným pitím tvrdého alkoholu
– nejprve zánět jaterních buněk, později k jejich zániku
– mezi ostrůvky jaterních buněk se vytváří zjizvená (vazivová)
nefunkční tkáň = cirhóza
Žlučové kameny
– vznikají z cholesterolu
– nedostatečná koncentrace žlučových solí v žlučníku – brání srážení cholesterolu
– přispívá individuální dispozice, nadměrná konzumace energeticky bohatých potravin
Tlusté střevo
– je 1,5 m dlouhé
– slepé střevo – první část
– vytváří kapsu, ze strany vyúsťuje tenké střevo
– na spodině – červovitý přívěsek (apendix) – lymfatická žláza, připomínající
mandle
– tračník vzestupný, příčný a sestupný s esovitou kličkou
– sliznice – není zřasená v klky
– obsahuje četné žlázové buňky, produkující hlen – usnadňuje klouzání houstnoucího
obsahu střevního
– tlusté střevo se začíná plnit 4 až 8 hodin po jídle
– hromadí se v něm nestrávené a nestravitelné zbytky (šlachy, části vaziva, chrupavky,
buničina)
– dochází ještě ke vstřebávání vody, solí, vitaminů
– žijí zde bakterie (střevní mikroflóra) – hnilobné – produkují amoniak, sulfan, fenoly
(nežádoucí toxické látky)
– kvasné – produkují methan a oxid uhličitý
– činností bakterií zde vznikají vitaminy B12 a K
– vláknina – důležitá pro podněcování pohybů střev a správné vyprazdňování tlustého střeva
– pektiny, lignin, celulóza
– brání rozmnožování hnilobných bakterií, podporuje činnost bakterií kvasných
– střevní obsah je zbarvován dohněda díky rozkladu žlučových barviv
– výkaly se hromadí v esovité kličce a v konečníku
SLOŽENÍ POTRAVY, VITAMINY, ZÁSADY SPRÁVNÉ ŽIVOTOSPRÁVY
– ovlivňuje růst, vývoj, činnost a zdraví organismu
– záleží na množství (kvantitě) přijímané potravy a složení (kvalitě)
– potrava správného složení musí obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky, vodu, minerální soli, vitaminy a pochutiny
– denní příjem: bílkoviny – 4 g na 1 kg tělesné hmotnosti = odpovídá úhradě
nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin
Sacharidy
– nejpohotovější zdroj energie
– podíl v potravě činí asi 50%
– přijímány ve formě polysacharidů – brambory, rýže, pečivo, …
Tuky
– rozpouštějí některé vitaminy
– obsahují nenasycené mastné kyseliny (linolová, arachidonová, …) – esenciální pro organismus = nedovede si je syntetizovat
– tyto kyseliny jsou v rostlinných tucích
Odbouráním: 1 g sacharidů se získá cca 17 kJ
1 g bílkovin se získá cca 17 kJ
1g tuků se získá cca 39 kJ
Minerální látky
– nejsou zdrojem energie
– nezbytná součást buněk a tělních tekutin
– udržují stálost prostředí (homeostáza)
– podílejí se stavbě kostí a zubů
Voda
– zdroj vodíku a kyslíku
– rozpouštědlo, ve kterém probíhají veškeré biochemické reakce
– podílí se na udržování stálého pH vnitřního prostředí
Vitaminy
– nezbytná složka potravy
– nejsou zdrojem energie
– účinné složky některých enzymů
– hypovitaminóza – nedostatek potřebného množství v potravě
– hypervitaminóza – nadbytek potřebného množství v potravě
– oba stavy způsobují různá onemocnění
– avitaminóza – úplný nedostatek určitého vitaminu
METABOLISMUS ŽIVIN
– přeměna látek probíhá neustále ve všech buňkách a spočívá v:
1. Anabolické reakce – z jednoduchých vstřebaných látek se syntetizují látky tělu
vlastní – látky stavební (potřebné pro růst těla a obnovování buněk), látky
biologicky významné (enzymy, hormony, nukleové kyseliny, plazmatické
bílkoviny, krevní barviva)
– spotřebovává se u nich energie – endergonické reakce
2. Katabolické reakce – část vstřebaných látek se štěpí na jednodušší látky
– umožňují veškeré životní děje
– dochází k uvolňování energie – exergonické reakce
3. Ukládání látek do zásoby – v případě potřeby se uvolňují a použijí k předchozím
účelům
– zásobní látkami jsou tuky a sacharidy
– úroveň přeměny látek v těle se neustále mění – v závislosti na podmínkách zevního a
vnitřního prostředí, na stavu a potřebách organismu
– anabolické a katabolické děje jsou ve zdravém, přiměřeně živeném organismu v rovnováze
– látková přeměna je řízena hormonálně a nervově
Metabolismus sacharidů
– glukóza – přítomna ve všech tělních tekutinách
– zvyšuje se po požití potravy
– nadbytečná se přeměňuje na glykogen, který se ukládá v jaterních buňkách a
v kosterním svalstvu
– podle potřeby se zpět rozkládá na glukózu -> ta dále na jednodušší látky
– konečný produkt oxidace je oxid uhličitý a voda – uvolní se energie, která se váže do
molekul ATP
– může se přeměňovat na tuky
Metabolismus tuků (lipidů)
– tuky – základní stavební složka biomembrán, ukládají se do zásoby v buňkách tukové tkáně
– určité množství v krevní plazmě
– při trávení se štěpí na glycerol a mastné kyseliny
– při odbourávání na jednodušší látky se glycerol začleňuje do anaerobní glykolýz – mastné kyseliny jsou po dvouuhlíkatých částech tzv. β-oxidace začleněny do Krebsova cyklu¨
Metabolismus bílkovin
– bílkoviny – základní stavební složky organismu
– uplatňují se jako enzymy a hormony
– tráví se na aminokyseliny
– v krvi je určitá hladina aminokyselin
– zdrojem aminokyselin jsou bílkoviny z potravy, opotřebované bílkoviny z tkání,
přeměna sacharidů (vzniká malé množství)
– aminokyseliny jsou potřebné:
– k syntéze stavebních bílkovin těla
– k syntéze enzymů a hormonů
– k syntéze plazmatických bílkovin
– k přeměně na sacharidy
– část aminokyselin se odbourává na jednodušší látky a při tom se získává energie
– bílkoviny se neukládají do zásoby
– při katabolickém odbourávání aminokyselin – dochází k deaminaci
– aminové skupiny se odštěpí ve formě toxického amoniaku, který je
v jaterních buňkách v tzv. ornitinovém cyklu přeměněn na močovinu
– uhlíkaté zbytky se začleňují do Krebsova cyklu, kde jsou dekarboxylovány a
dehydrogenovány
Bazální metabolismus
– látková přeměna potřebná jen k udržení života při úplném duševním a tělesném klidu
PORUCHY PŘÍJU POTRAVY A ONEMOCNĚNÍ TRÁVICÍ SOUSTAVY
– jsou psychická onemocnění, kam řadíme mentální anorexii, bulimii a záchvatová přejídání – mentální anorexie – úmyslné snižování váhy, které můžeme vést až k úplnému odmítání
potravy
– bulimie – přejídání a následné vyzvracení potravy
– záchvatová přejídání – přejídání zaviněné stresem