Kytice-Karel Jaromír Erben
Celý název: Kytice(původně vydána jako Kytice z pověstí národních).
Autor: Karel Jaromír Erben
Datum prvního vydání díla: 1853 a ve druhém vydání v roce 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie
Literární druh: lyricko-epický.
Literární forma: Ppsaná, ale Erben vychází ze slovanského folkloru, který byl ústně přenášený.
Literární žánr: Soubor 13 balad.
Publikační údaje:
Vydalo – Vydavatelství Jaroslav Jiránek, 1940, Železný Brod, 92 stran.
Kontext doby a autor:
K.J.Erben (7. listopadu 1811, Miletín u Hořic v Podkrkonoší–21. listopadu 1870, Praha)
– Byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník,překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek, představitel romantismu.
– Působyl v Praze, kde vystudoval práva, tak působil jako právník a později jako archivář. Byl také součástí komise pro Matici českou a pracoval jako sekrétář Narodního muze či ředitel pomocných kanceláří města Prahy.
– Většina jeho děl byla odvozena od sesbíraného folklorního materiálu jako České pohádky, Tulák, Večer nebo Prostonárodní české písně a říkadla.
– Také napsal některá historický díla jako Rukopis musejní letopisů Kosmových nebo Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských.
Kontext doby
- Dílo vzniklo v období romantismu, který se ale u nás díky lpění na výchovné funkci literátury a Národnímu obrození tolik jako jinde v Evropě neprojevil.
- Kytice je typ folklorisitcky orientovaného romantismu.
- Sanou Kytice bylo dále rozvijet lásku k vlasti a Slovanství.
Děj:
Kytice-symbol národa, vtělení do mateřídoušky, autor přirovnává svou sbírku ke kytici uvité do mateřídoušky.
Poklad-Matka objeví na Velký pátek jeskyni s pokladem, který se objeví pouze jednou za rok, dá se do sbírání pokladu a dítě nechá v jeskyni, když se vrátí pro dálší várku zlata a dítě skala je zavřená rok čeká a rmoutí se ze ztráty dítěte a navíc se poklad proměnil v hlínu a kamení, na Velký pátek se jeskyně opět otevře, tak dítě zachrání.
Svatební košile-Milá si u panenky Marie vymodlí návrat milého z ciziny, který je ale mrtví a i přesto se objeví jako nemrtví. Sliby a slepou láskou sovu milou dotáhne na hřbitov, kde se žena schová do umrlčí komory, kde si vymodlí nevstávání umrlce, který by odklopil závoru a vpustil tam nemrtvého milého.
Polednice-Matka připravuje oběd a díte zlobí. Matka na něj ve zlosti zavolá Polednici, když Polednice přijde strachy zadusí dítě,
Zlatý kolovrat-Král se zamiluje do nevlastní dcery jedné ženy, žena mu ale chce dát svou vlastní dceru. Při cestě na královský hrad zabije dívku její nevlastní matka a sestra. Nevlastní sestra se vydává za dívku, do které se král zamiloval. Stařec mění dívčiny oči a končetiny za zlatý kolovrat, přeslici a kužel. Nepravá nevěsta přede před králem na kolovratu, který prozradí celou pravdu. Matka a falešná nevěsta jsou vyhnány a v lese roztrhány vlky. Pravá dívka díky starci obživla a provdala se za krále.
Štědrý den-Hana a Marie prosekají na jezeře led(starý vánoční zvyk) kde vidí svoji budoucnost, Hana vidí svatbu a Marie pohřeb, budoucnost se jim vyplní.
Holoubek-Žena otrávila svého muže a znovu se vdala. Nad jeho hrobem zpívá holoubek o její vině, žena s černým svědomím dobrovolně ukončuje svůj život, utopí se.
Záhořovo lože-Mladý poutník jde do pekla pro úpis, kterým ho kdysi jeho otec zaprodal. Setkává se se zločincem a vrahem Záhořem. Záhoř se dozví, že jde mladý poutník do pekla, nezabije ho, protože se chce dozvědět, co ho v pekle čeká. V pekle se setkává se Satanem, který rozkázal ďáblu, aby vrátil úpis. Ďábel odmítá, proto musí podstoupit pekelnou koupel, lázeň z ohně a mrazu, ale ani přesto úpis nevydá. Ďábel musel obejmout pekelnou děvu ze železa, která mu rozlámala kosti. Ani potom úpis nevydal. Satan poručil dovést ďábla do Záhořova lože. Ďábel se ulekl a vydal poutníkovi úpis. Poutník vše vypráví Záhořovi a Záhoř se dává na pokání nepil, nejedl, modlil se a po 90 letech mu je odpuštěno.
Vodník– Dívka neposlechne matku a jde k jezeru. Spadne do něj, vezme si ji vodník. Mají spolu dítě. Dívce se stýská po matce, vodník jí dovolí navštívit ji, ale dítě musí nechat u něj. Dívka se bojí návratu, matka také nechce, aby odešla. Vodník třikrát přijde k chalupě pro ženu, potřetí připomene dítě. Dívka své dítě miluje a chce jít za ním, matka ji nepustí. Vodník přinese dítě na práh a roztrhne ho.
Vrba-Žena je spjata s vrbou, muž ji omylem pokací, žena zemře. Vrba mu poté radí, ať udělá kolébku pro dítě-ať může matka dítě houpati a píšťaličku-ať může dítě s matkou rozmlouvati.
Lilie Zemřela dívka a na jejím hrobě vyrostla lilie, do které se převtělila. Muž je květinou okouzlen a nechá si ji odnést domů. Převtělí se opět do ženy, může žít pouze za zdí, která ji chrání před sluncem. Vdala se za něj, porodila mu dítě. Když muž odjel, jeho matka zbořila zeď, zemřela žena i dítě.
Dceřina kletba-Dívka má nemanželské dítě s jedním chlapcem, dívka dítě zahubí a má být popravena. Na popravišti proklína svého svůdce a svou matku.
Věštkyně-Ožívají dávna proroctví, věštkyně věští o Přemyslu Oráčovi, Libuši a dálších historických osobnostech.
Postavy: Různé postavy ze slovanské mitologie(Vodník,Polednice…)a obyčejní lidé z vesnice.
Matka v Pokladu-Matka je po objevení pokladu ve skále zapomína na dítě a je zaslepna bohatsvím, to si odnaší domů a to nejcenější necha ve skále-dítě. Za trest je dítě uzavřeno ve skále a matka prožíva trest, jako důsledek své touhy po mamonu nemá ani samotný poklad(ze zlata se stalo kamení a hlína), až po opětném otevření jeskyně své dítě zachrání a poklad nepoklad jej odnese pryč-uvědomí si a napraví sovu chybu.
Mé hodnocení: Sbírka se mi velmi líbila. Erbenovy se podle mně, povedlo skloubit výchovnou funkci literátury i zábavnou a také dokázal napsat dílo s prvky romantismu, do kterého dílo patří a odlišil se tím od mnohých českých tvůrců své doby.
Výpisek z Polednice:
Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas – vichřice podoba!
„Dej sem dítě!“ – „Kriste Pane,
odpusť hříchy hříšnici!“
Divže smrt ji neovane,
Ejhle tuť – Polednici!
Ke stolu se plíži tiše
Polednice jako stín:
matka hrůzou sotva dýše,
dítě chopíc na svůj klín.
A vinouc je, zpět pohlíží –
běda, běda dítěti!
Polednice bliž se plíží,
blíž – a již je v zápětí.
Kompozice– chronologická.
Jazyk:
- spisovný
- místy archaismy
- i slova expresivní
- er forma
Typ rýmu– střídavý
Jiné znaky– častou používána gradace.
Ukázka:
tropy:
- hlas – vichřice podobá (metonymie)
- divže smrt ji neovane (personifikace)
figury:
syntaktické-asyndeton
slovosledné-inverze