Funkce:
- ochrana před nepříznivými vlivy (chemické, mechanické, bakteriální), před vysoušením a ozářením.
Má baktericidní účinky – vylučuje pot a maz, který zabraňuje proniknutí patogenů do organismu-první
ochranná bariéra.
- dýchací funkce – v malé míře výměna plynů.
- resorpční – vstřebávání některých látek. (pomocí mastí).
- metabolická – v některých kožních buňkách probíhá třeba přeměna cholesterolu na cholekalciferol,
ukládání tuku a vitamínů rozpustných v tucích.
- vylučovací – pot a kožní maz.
- regulace tělesné teploty a množství vody v těle.
- smyslová – četné receptory na dotek, tlak a teplotu.
- Pokožkou a onemocněním pokožky se zabývá dermatologie. Dále dermatovenerologie – i pohlavní kožní choroby.
- Plocha kůže je 1,75m2.
Stavba kůže: skládá se ze 3 vrstev-pokožka, škára, podkožní vazivo
POKOŽKA
0,4-1mm. Mnohovrstevná, v povrchových vrstvách se odlupuje a rohovatí. Obsahuje bílkovinu 3 typy buněk: Keratinocyty – v povrchové zrohovatělé vrstvě. Obsahují bílkovinu keratin. Proti vysychání. Keratin
je součástí vlasů, chlupů a nehtů. Keratinocyty vznikají na nejspodnější vrstvě
pokožky = bazální = zárodečná vrstva – zde se neustále dělí a vytváří nové vrstvy
a ty staré se odlupují. Co 3-4 týdny je obměněna celá pokožka.
Melanocyty – jsou ve spodní vrstvě pokožky. Obsahují barvivo melanin – chrání kůži před UV
zářením, mění barvu kůže – zvyšuje se jejích počet, po čase se ale melanin odbourá a
získáme původní barvu.
Langerhansonovy buňky – dendritické buňky, fagocytují antigenní částice, které se dostaly při
poranění do kůže. Pak odcestují do nejbližší mízní uzliny.
ŠKÁRA
Vazivová vrstva. 3mm. Má velkou pružnost a odolnost díky kolagenu a elastinu (kolagen vytváří jizvy). Prostoupena nervy a cévami. Jsou v ní uloženy mazové, potní žlázy a pachové žlázy. Vyrůstají zde chlupy a vlasy s vlasových váčků.
Mazové žlázy – v okolí chlupů a vlasů – proti vysychaní pokožky, chybí na dlaních a chodidlech.
Potní žlázy = ekrinní nejvíce na dlaních, chodidlech, čele a v podpaží. Za 24h je vyloučeno kolem
100ml potu, při vysoké teplotě i několik litrů. Pocením se tělo ochlazuje.
Pachové žlázy – Apokrinní žlázy – typ potních, jsou v oblasti podpaží, konečníku a pohlavních
orgánů.u živočichů důležité pro sexuální chování a ke komunikaci.
Mléčná žláza – vyvinula se z potní, je největší žlázou. Produkují mateřské mléko.
Receptory: Meissnerova tělíska – horní vrstvy škáry, vnímají dotyk
Krauseova – chlad, Ruffiniho – teplo.
S věkem se produkce kolagenu a elastinu snižuje, ubývá podkožní tuk, snižuje se produkce mazu a potu – vznikají vrásky.
Papilární linie – jde o záhyby pokožky a škáry. Jsou to brázdy a lišty. Studiem se zabývá daktyloskopie. Otisky P. linií se nazývají dermatoglyfy. Důležité pro kriminalistiku, s věkem se nemění, každý jedinec má specifické uspořádání. Výjimkou jsou jednovaječná dvojčata.
PODKOŽNÍ VAZIVO
Může se ukládat tuk – hlavně v oblasti břicha. Tukové buňky – chrání orgány před chladem a jsou zásobárnou energie. Jsou zde Vaterova – Paciniho tělíska – registrují tah a tlak.
Nehty – rohovité ploténky kryjící konce prstů. Viditelná část je tělo nehtu, zanořená část v kůži je kořen. Nejspodnější je nehtové lůžko. Zde se tvoří nové buňky, které cestují k povrchu. Chrání prsty a jsou někdy citlivější než prsty při zkoumání povrchu předmětů.
Chlupy – krom dlaní a chodidel jsou všude. Pokrývku hlavy tvoří silně pigmentované chlupy = vlasy. Viditelná část vlasu je stvol = vlasový kmen. Jde z větší části o mrtvou keratinizovanou tkáň. Uvnitř je dřeň s melaninem a vzduchovými vakuolami. S věkem klesá množství melaninu a množí se vzduchové vakuoly t způsobují zdánlivě šedé zbarvení vlasů.
Chlupy jsou napojeny na svaly – vzpřimovač chlupu. V zimě, strachu a stresu se sval zkrátí.
onemocnění kůže
akné = trudovitost = uhrovitost – v pubertě, zvýšená hormonální aktivita, zvětšování mazových žláz a produkce mazu – dochází
k jejich ucpávání- infekce, bakterie – záněty, vznikají uhry. Vymačkávání a škrábání rozšiřuje infekci
a vznik jizev.
rakovina kůže – nadměrné ozáření a opalování, buňky se poškodí v důsledku UV, krátkodobé ozáření je
zdravé – tvoří se vitamín D.
lupénka, ekzémy, kopřivka
TĚLESNÁ TEPLOTA
- Savci a ptáci mají jako jediní stálou tělesnou teplotu – homoiotermní=endotermní
- Produkce tepla je určena bazálním metabolismem – klidový metabolismus -měří se 14-18h po jídle.
- Většina tepla pochází z jater, srdce, ledvin, kosterní svalstvo a mozku
- centrum termoregulace je v
- Podle potřeby může být tvorba tepla zvýšena hormonálně (adrenalin) a svalovou činností – má hlavní podíl v chladu – svalový třes- jako odpověď na chlad.
- Alkohol rozšiřuje cévy a ochlazuje tělo.
Výměna tepla: Sáláním, vedením, prouděním, pocením.
Vazokonstrikce – zúžení cév v chladném prostředí – tělo se brání úniku tepla s cév.
Vazodilatace – rozšíření cév v teplém prostředí aby se tělo ochlazovalo.
Ztráty tepla vznikají i odpařováním – pocením, tělo je třeba v tomto stavu zásobovat vodou.
Teplota se měří v podpažních jamkách 36,5°C; pod jazykem 37°C, u dětí se měří v konečníku 37,3°C. Na povrchu kůže je kolem 35,8°C.
Přehřátí a kolaps organismu při 42-43°C; podchlazení 24°C až smrt
úpal – horká lázeň, horký vzduch nasycený vodnímu parami.
úžeh – intenzivní sluneční záření působící na hlavu.
horečka – při infekci, aktivací pyrogenů v těle, působí příznivě na imunitu, látky antipyretika – potlačují
horečku (v aspirinu, ibalgin, paralen).
V kůži jsou receptory na teplo a chlad krauseho a rufiniho tělíska (chlad a teplo)