Rodinné právo jako právo veřejné i soukromé, jeho hlavní zásady a prameny

Rodinné právo

  • = soubor právních norem upravujících manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi a při náhradní výchově dětí
  • prameny: zákon o rodině, občanský zákoník, zákon o pěstounské péči, úmluva o právech dítěte

 

Manželství

  • = dobrovolné trvalé soužití 2 osob různého pohlaví, založené zákonem ustanoveným způsobem
  • cílem výchova dětí, založení rodiny, zázemí
  • typy: monogamní, polygamní – muž a víc žen, bigamie, polyandrie – žena má víc mužů
  • uzavření manželství: 1) občanský sňatek – prohlášení před starostou nebo primátorem, matrikář

2) církevní sňatek – prohlášení před pověřeným orgánem církve,   musí být pokřtěni

  • podmínky uzavření manželství:
    • stanovená forma, zapíše se do matriky
    • uzavírá se veřejně, slavnostním způsobem za přítomnosti 2 svědků
    • snoubenci si vyberou, zda budou užívat společné příjmení jednoho z nich, svá dosavadní příjmení nebo příjmení obě + stanoví příjmení pro dítě
    • musí předem poznat své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav a prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující vznik manželství (př. přímý příbuzenský vztah mezi nimi)
    • manželství mohou uzavřít jen osoby opačného pohlaví
    • partneři nesmí být již vdaní či ženatí
      • možné překážky: nezletilost, bigamie, příbuznost, duševní porucha, nezpůsobilost k právním úkonům
      • Společné jmění manželů
        • vzniká s uzavřením manželství, zaniká zánikem manželství, dohodou mezi manželi
        • v případě rozvodu – vychází se z 1. předmanželské smlouvy (pokud je)
  1. půl na půl nebo většina připadne tomu, kdo

více vložil nebo kdo se více zasloužil o stav                                                               majetku

  1. když matce připadnou děti – pravděpodobně jí                                                     zůstane byt – zabezpečení dětí
  2. nedohodnou se – po 3 letech se stanou                                                       spoluvlastníky
  • majetek, který manželé nabudou v průběhu trvání manželství je společný
  • výjimkou jsou věci, které některý z manželů dostal darem, zdědil nebo slouží jeho osobní potřebě, nebo které získal podle předpisů o restituci
  • Předmanželská smlouva – jasně vymezuje, jak bude s majetkem nakládáno v případě rozvodu
  • Lze ji uzavřít před vstupem do manželství
  • Sepsána u notáře
  • Předmanželskou smlouvou lze eliminovat spory spojené s vypořádáváním majetku v rámci rozvodového řízení
    • Práva a povinnosti rodičů a dětí
      • rodičovská zodpovědnost – mají ji oba rodiče, souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho majetku
        snaha soudu rozhodnout kdo bude mít děti – určuje, pokud se rodiče nedohodnou, u nás většinou matka, pokud je dítěti víc než 10 může se rozhodnout sám
      • výchova dítěte = péče o zdraví, citový a mravní a tělesný vývoj
      • práva rodičů při výchově: mít dítě u sebe, řídit jednání dítěte, přiměřenými prostředky si vynutit chování dítěte – nesmí být dotčena důstojnost dítěte, určit místo pobytu dítěte, určit povolání, stýkat se dítětem
      • povinnosti dítěte: pomáhat rodičům, přispívat na úhradu spol. potřeb (pokud má vlastní příjem), ctít a respektovat rodiče
      • zastupování dítěte: rodič činí jménem dítěte
      • práva jmění dítěte: do zletilosti nemá právo s majetkem disponovat, rodiče majetek spravují bez úplaty, zdědění akcií, nemovitosti – o disponování rozhoduje soud
      • práva dětí: na život, se svými rodiči, samostatně se rozhodovat, na výchovu, na zastupování, na výživu, na soukromí, na ochranu korespondence
      • jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí
      • o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni pečovat oba manželé podle svých možností a schopností
      • za uspokojování potřeb rodiny se považuje také osobní péče o děti a o společnou domácnost
      • vyživovací povinnost: po rozvodu 1 dál živý druhého do doby, než se sám postaví na nohy, k uspokojení hmotných potřeb, mezi příbuznými v přímé linii, mezi manžely i rozvedenými, mezi rodiči a dětmi – od narození, oba rodiče, podle jejich majetkových poměrů a možností, výše určena soudem
        • Zánik manželství: 1) smrt 1 z manželů

2) soud rozhodne o smrti

3) prohlášení za neplatné – vady ve sňatečním prohlášení, vady ve                                         vlastnostech manželů

4) soudní rozhodnutí – jediná právně akceptovatelná cesta

  • Rozvod: 1) se zjišťováním příčin rozvratu

2) bez zjišťování příčiny rozvratu

3) ztížený – 1 nesouhlasí

  • Návrh podává jeden z manželů, povinnost prokázat kvalifikovaný rozvrat a příčiny – nesoulad zájmů a povah, alkoholismus a toxikomanie, nevěra, nezájem o rodinu, opuštění společné domácnosti, neshody v intimním soužití
  • v případě, že manželé mají nezletilé děti, soud rozhodne o výchově a výživě
  • rodiče se o tom buď dohodnou se schválením soudu, anebo soud sám svěří dítě do výchovy jednomu z nich a určí, jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu
  • dítě má při rozvodu možnost mí svého zástupce, který jménem státu chrání jeho zájmy
  • děti mají právo podílet se na životní úrovni svých rodičů
    • druh a družka – soužití muže a ženy, kteří nejsou manželé a fakticky trvale žijí na způsob manželství, v ČR má jejich vztah některé právní následky, nepožívá však ochrany jako manželství
    • registrované partnerství osob stejného pohlaví – jsou řešeny některé právní otázky (např. dědictví, poskytnutí informace u lékaře apod.).

 

Otcovství

  • otec je manžel matky, pokud se dítě narodilo od vzniku manželství do 300 dne po konci manželství
  • otcovství se dá napadnout do půl roku, když ho nenapadne tak je automaticky otec
  • domněnky: a) Narodí-li se dítě provdané ženě v době od vzniku manželství do třístého dne po jeho zániku, považuje se za otce manžel matky. Otec i matka mohou otcovství popřít.
  1. b) Není-li otcovství určeno podle první domněnky, je za otce považován muž         určený souhlasným prohlášením obou rodičů.
  2. c) Není-li otcovství určeno ani podle druhé domněnky, může o něm             rozhodnout soud. V soudním řízení je za otce považován muž, který měl s matkou dítěte         pohlavní styk v době, od které do narození dítěte neuplynulo méně než 180 dní a více   než 300 dní, jestliže jeho otcovství nevylučují závažné okolnosti.

 

Pokud se rodiče nemohou o dítě starat:

1) adopce – zanikají práva a povinnosti mezi původní rodinou a dítětem, osvojitel se stává biologickým rodičem, přepisuje se rodný list, osvojenec musí být nezletilý, k adopci je potřeba souhlas zákonného zástupce osvojence (není třeba, pokud neprojevuje trvalý a opravdový zájem o dítě)

2) pěstounství – dočasná (do 18 let), vzniká rozhodnutím soudu, u dětí, které nejsou osvojitelné (rodič projevuje zájem), nemění se příjmení ani příbuzenské vztahy, nezaniká vyživovací povinnost původních rodičů, pěstouni dostávají odměnu a státní příspěvek na potřeby dětí
3) Poručenství – poručník spravuje majetek, zastupuje dítě, většinou ten koho doporučili rodiče (ti nejsou schopni v plné výši dostát svým závazkům), nestává se rodičem dítěte

4) Opatrovnictví – střet zájmů dítěte a zákonných zástupců (dědictví), někdo ho zastupuje, může být i sociálka, opatrovník má práva a povinnosti pouze v záležitostech, které vymezí soud

5) Ústavní péče – dětské domovy, nařízení soudu, snaha umístit dítě do pěstounské péče, je užita v případě, že je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a není možné nalézt jiná výchovná opatření, musí být nařízena soudem a trvá do zletilosti dítěte