V období FÁZE NÁRONÍHO OBROZENÍ – dovršení
Čechy součástí Rakouska-Uherska → poněmčování
Čeština byla jazykem veřejného života (úřední – Němčina)
→ NÁRODNÍ OBROZENÍ – obnova češtiny, české kultury
(Nábytek – Biedermeier)
V literatuře rozvoj malých forem = POVÍDKY
LITERATURA: funkce ESTETICKÁ nebo VÝCHOVNÁ (vlastenecká)
Ve 30. letech rozdělení na 2 linie:
POZITIVNĚ VLASTENECKÁ:
Josef Kajetán TYL – díla působí výchovně
ROMANTICKO-PROTESTNÍ:
Karel Hynek MÁCHA, Karel Jaromír ERBEN
Bouří se proti společnosti – díla nevychovávají
Karel Jaromír ERBEN:
Žil v Podkrkonoší
Vystudoval práva a filosofii – přítel s Karlem Hynkem Máchou, Františkem Palackým
Pracoval jako archivář → vliv na sbírku Kytice
Spolupracoval na Riegrově naučném slovníku (= první česká encyklopedie)
Zemřela mu manželka a děti
Sbíral českou lidovou slovesnost
DALŠÍ DÍLA:
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
Pohádky: Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Dlouhý, široký a bystrozraký
Historická díla: Na hřbitově, Tulák
KYTICE:
Literární druh: Lyricko-epická skladba
Literární žánr: sbírka balad
BALADA = Příběh s pochmurným dějem a špatným/tragickým koncem
Původně založené na lidových pověrách (ve 20. století se sociálním kontextem)
Forma: poezie
JAZYK:
Spisovný, knižní jazyk – zastaralý (archaismy)
Neslovesné věty bez spojek → rychlejší spád děje + dramatičnost
Zvukomalba, personifikace, metafory
Mystičnost (pohádkové, kouzelné prvky)
Vypravěč: vnější nezávislý pozorovatel → er-forma
X střídání s přímou řečí
POSTAVY:
Většinou ženy (matka, dcera, syn,…)
Pohádkové, nadpřirozené bytosti – Polednice, vodník,…
BALADY:
Kytice: úvodní báseň, přání, aby se sbírka líbila všem Slovanům
Poklad: porušení vztahu matka-dcera kvůli penězům
Svatební košile: lpění na mrtvém
Polednice: porušení vztahu matka-syn
Zlatý kolovrat: kouzelné předměty, dobro zvítězí nad zlem
Štědrý den: člověk nemá chtít znát svou budoucnost
Lilie: dokončena dodatečně
Holoubek
Záhořovo lože: Záhoř – zločinec, musel se kát, aby mu bylo odpuštěno
Vodník: dcera neuposlechla matku, vydala se za vodníkem, potřetí nepřišla → vodník zabije jejich dítě
Vrba: matka se vměšuje do manželství dcery → dcera se promění ve vrbu
Dceřina kletba: porušení vztahu matka-dcera
Věštkyně
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Připomenutí morálních zásad
Překonat lze pouze pokáním, odpuštěním, láskou
Zodpovědnost za činy → přichází trest
Připomenutí lidové slovesnosti – staré lidové pověry
Na sbírce Kytice pracoval Karel Jaromír Erben 20 let
Chtěl díky baladám promlouvat k dalším generacím
PŘIJETÍ DÍLA:
Považováno za vlastenecké → kladně přijato, vnímáno pozitivně
Pozitivní vnímání i kritikou
Ovlivnění podoby moderních balad – Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Petr Bezruč, Jiří Walker – sociální tématika
ISPIRACE:
Antonín Dvořák – opera: Rusalka, Zdeněk Fibich – Melodram: Vodník
Parodie v divadle Semafor (Polednice)
Film Kytice – 7 zfilmovaných balad