Raný středověk v Evropě a ve světě

Publikováno Tomáš Kubricht

Raný středověk v Evropě a ve světě, počátek států ve střední a východní Evropě

 

Periodizace středověku

 

Raný středověk(476-počátek 11.st.)
počátek pádem ZŘŘ v roce 476
trvá do roku 1000

 

Vrcholný středověk(11.-14.st.)
“zlatý věk středověku“
počátek po roce 1000
konec v době propuknutí černé smrti

 

Pozdní středověk(14.-15.st.)
počátek v době řádění černé smrti
konec 1492 – Znovuobjevení Ameriky
konec 1453 – Pád Konstantinopole a konec Byzantské říše
konec 1492 – pád Granady a dokončení reconqusty
konec  1517 –  zveřejnění 95 Tézí Martina Luhera

 

Charakteristika raného středověku

-fedualizace společnosti:

  • šlechta a válečnici
    -ochrana
    -drží půdu
    -slouží panovníkovi
  • církev
    -kněží, mniši, biskupové
    -modlí se
    -církev velká autorita
  • rolníci a nevolníci
    -pracují na půdě
    -řemeslníků málo, většina zemědělci

-postupné ustálení poměru po stěhování národů (příchod Slovanu v 6. až 8.st.)

-šíření křesťanství a postupná christianizace celé Evropy

-vzniká západní církevní hiearchie

-prohlubující se rozkol západní a východní církve

-snaha o to navázat na ZZŘ → neúspěšné (ať organizace, stavitelství, kultura…)

Franská říše

v 5.st. ještě v době konečného rozpadu Římské říše na území dnešní západní Evropy mnoho germánských království
zároveň asimilace s původním obyvatelstvem
mezi všemi královstvími nejsilnější rod Meroveiovců

Chlodvík (481-511)
sjednotil a centralizoval království, dá se tedy považovat za zakladatele jednotného Franského království
přijal křest a je uznán
po je ho smrti opět chaos a nestabilita → trvá 4 generace
na jeho popud Salské právo → pozůstalost mezi může rovným dílem, později změna a předává se nejstaršímu synovi

vytvoření několika stálých částí:

  • Austrasie
  • Neustrie a Burgundsko

Dagobert I. (7.st)
boje se Sámovou říší
fedualizace společnosti
dočasně sjednocuje všechna království

Pipinovci (Karlovci)

Majordomové=nejvyšší správci říše
postupně čím dál větší moc i větší než král
Pipin II. sjednotil všechny části na úrovni majordomátu
jeho syn Karl Martel poráží Araby i Poitiers
silnější než Merovejvci, ale formálně je ještě uznávají

Pipin III: Krátký

714-768
moc už je tak velká, že vytlačí Merovejvce z trůnu (jsou umístěni do kláštera)
papež souhlasý protože, je nyní říše znovusjednocena→učiní jej franským králem v roce 751 → naoplátku pomáha Pipin papeži pomáhá v Itálii proti Langobardům → * Papežského státu díky Pipinovým donacím (755)
po jeho smrti říše mezi syny Karla a Karlomana

Karel Veliký(768-814)

po smrti bratra Karlomana se stává jediným vládcem říše
rozšiřuje říši všemi směry (poměrně brutální) → boje s Araby, v Itálii, Sasy, Avari v Uhrách
roku 800 v Římě korunován císařem → návaznost na ZŘŘ → časem uznání i ze strany Byzance
vzdělaný a diplomat
není hlavní město, říši řídí ze sedla, ale nejčastěji v Cáchách
Karolínská renesance = frnaský dvůr se vyrovnává tomu Byzantskému, návrat k římským tradicím, počátek Románského slohu
Divisio Regnorum (806) po jeho smrti má být říše rozdělena na 3 rovné části

x

2 z Karlových synů umírají ještě před úmrtím Karla → jediným vládcem

Ludvík Pobožný
Odinatio Imper = myšlenka nedělitelnosti impérie
→ vládcem by měl být jeho syn Lothar x to se nelíbí dálším dvoum synům Ludvíkovi Němcovi a Karlovi Holému

→ Štrasburské přísahy Karel a Ludvík se spojí proti Lotharovi → Lothar podléha tlaku →

Verdunské dělení 843 → říše na tři části:

  • VFŘ – hlavou Ludvík Němec – později Německo a SŘŘ
  • ZFŘ – hlavou Karel II. Holý – pozdější Francouzské království
  • SFŘ (Lothrangie) – hlavou Lothar – Burgundsko a severní Itálie – později zaniká a je rozdělena mezi VFŘ A ZFŘ

Byzantská říše

-odolává nájezdům barbarů → pokračovatelkou Římské tradice, ač už od 395 samostatná
-v raném středověku hospodářsky i kulturně nejvyspělejší a nejsilnější
-mnohonárodnostní
-v raném středověku rovněž vysoká organizovanost armády

Karel Veliký

527-565
transformace starověké říše ve středověkou
expanze a snaha o obnovení jednotného středomoří(Itálie a Hispánie), na východě věčný mír s Persií
povstání Niká – 532 (zelení a modří ve vozatajských závodech) →potlačeno
chrám Hagha Sofia
kodifikace práva = Corpus iuris civilis – Codex Instinianus → římské právo zachováno, později studováno v 11.st. na univerzitách v Itálii → z něj dnešní právo
Justiniánský mor
zrušení Platonské akademie

v 7.st. války s Arabskou říší → ztráta mnoha území území (severní Afrika, Blízký východ) → reforma dosavadního správního systému ještě z dob antiky za císaře Herakleia (610-641) a vlády dynastie Herakleiců → exarcháty nahrazený Thématy = lepší obrana v jejichž čele stál stratég
-boje s Bulhárskou říší → dálší ztráty území

8.st. stále boje s Araby, ale už ne tak ohrožující

811-Basileos I. a nástup dynastie Makedonské
boje Basilea I. a cara Simeona

za Basilea Bulharobijce zničení Bulharská říše a její včlenění do říše

v 10. a 11.století krize říše → občanské války, nevýrazní císaři, Thémata už nejsou tak účinná a boje se Seldžuckými turky→zmenšení říše zejména ztráty v Malé Asii (1071 po bitvě i Mantzikertu)
-rovněž ztráta skoro celé Itálie →boje s Normany

1081 se moci chopí Alexios Kommen I. → dynastie Kommenovců 11. a 12.st.
-obroda říše dobývaní ztracené Malé Asie
-postupně pravidelná armáda nahrazena žoldnéři → problémy
-začínají spory s Italskými kupci
-počátek křížových výprav

za dynastie Angelovcu (1154-1204) úpadek říše, spory s křižáky se kterými byla původně plánovaná kooperace → vyvrcholí vypleněním Konstantinopole 1204 a odchodem byzantských císařů do exilu → boje s křižáckými státy

1261 Michael VIII. Palilogos dobývá zpět Konstantinopol *dynastie Palailogovců  → snaha o obnovu, ale už jen stín dávné říše x střet zájmů s Janovem a Benátkamy

ve 13. st. se Objevují Osmanští Turci → ve 14. st postupně dobývají celou Malou Asii a začínají dobývat Evropu(Balkán) → Byzanc nedokáže zabránit i kvůli vnitřním sporům, sporům se západem, úpadku

ve 14.st. postupně ovládají Osmané většinu území Byzance i v Evropě a oblehnou i Konstantinopol → snaha císaře vyjednat pomoc na západě částečně marná, ale i přesto 1444 Poláci a Uhři křížová výprava na pomoc → ta rozdrcena v bitvě u Varmy → 1453 pak území Byzance už jen okolí hlavního města a Peleponéský poloostrov → 1453 dobyto = zánik Byzantské říše

Arabská říše

-před Mohammedem na Arabském poloostrově mnoho náboženství
Prorok Mohammed (570-632)
původně obchodník
Aláh mu zjevil zjevení → stal se prorokem ve 40 letech
jeho zjevení v Koránu  a jeho činy v Sunně
622 Hidžra → odchází z Mekky do Medíny, jeho učení totiž není přijato, zde přijato → náboženská jednota
postupné ovládnutí všech kmenů na Arabském poloostrově a z Mekky poutní místo
632 umíra

→ nutnost jednoty a nástupce Abú Bakr získává titul chalífy = vládce Chalifátu = vládce říše →expanze = boje s Peršany, Byzancí (vítězná bitva u Jarmuku) → do 10 let ovládnou celý Blízký východ a Egypt

dobrý systém hospodaření a správy a chalífové byli voleni

v polovině 7.st. rozpad říše na dvě části v důsledku sporu o moc  a občanské války mezi Mohammedovým bratrancem Alím a místotržitelem Sýrie Muávije → Alí je 661 zavražděn → počátek rozkolu islámu

→Muávij I. zákláda dynastii Ummajovců → dálší expanze, zejména do severní Afriky a později 711 na Pyrenejský poloostrov, kde poráží Vizigoty → zastaveni  až 732 v j. Francii u Poitiers franky, pod vedením Karla Martela

750 převrat → vyraždění Umajjovců a nástup Abbasovců

hlavní město Bagdád, upevnění pozic a úspěšné boje s Byzancí, významný panovník Ar Rašíd (786-809)

správní reforma →

  • vezír = nejvyšší úředník (prostředník mezi lidem a chalífou)
  • divany=jakási ministerstva
  • provincie, jen Bagdád řízen chalífou,
    v čele provincie A – mil (fin. a správní moc.) a A – mir “emír“ (vojenská a politická moc)

postupně roste moc vezírů a emírů → vznikají samostatné chalífáty a emíráty → úpadek centrální moc Abbasovců + konflikty s křižáky, Seldžuckými turky, ti dobývají dokonce Bagdád, zároveň v 11.st. přijali islám → Arabové už od té doby nejsou jednotní

*v 10.st. Cordobský Chalífat → ten později na jednotlivé emiráty, které byli postupně dobývány při reconquistě

*Maghrib v severní Africe

*samostatný Egypt a v něm Fatimovci

Abbasovci přesto formální hlavou říše →ke konci 12.st. dobývají zpět Bagddád, ale už v 1258 dobyt Mongoly → přeživší Abbasovci do Egypta k Mamlukům, kteří zastavují mongolskou expanzi → formálními hlavami islámu jsou Egyptští Abbasovci až do počátku 16.st., kdy je Egypt dobyt Osmany a Selimem I. počíná doba chalífů, jako formálních vůdců islámských sunnitů, jako vládců Osmánské říše → trvá až do zániků Osmanské říše, od té doby jen samozvanci

Počátky států ve střední a východní Evropě

Slované

původ v území ohraničeném řekami Visla, Dněstr a Dněpr

  • západní Slované – Čechy, Poláci, Slováci, Lužičtí Srbové, +Polabové…
  • východní Slované – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Rusíni…
  • jižní Slované – Chorvaté, Srbové, Bosňané, Bulhaři, Slovinci…

první zmínka v 1st.nl.
Římané jim říkali Venétové a Atové
v době stěhovaní národu ve 4.-6.st. nl. se dostávají na naše území
často dochází k asimilaci s původními národy

Západní Slované

příchod do střední Evropy v průběhu 5.století.
bájna knížata → nemáme mnoho informací
v 7st. na našem území Sámova říše
později Velkomoravská říše
ještě později Přemyslovci

Polsko

různé Slovanské kmeny, knížectví a bájná knížata
kmen Polanů → Polsko
v 10.st. první doložený kníže Mešek I. z rodu Piastovců

Východní Slované

různé Slovanské kmeny, mezi nimi postupně největší kmen Rusů

postupně se rozpadne systém vesnické občiny, kvůli nutnosti obrany:

  • v čele kníže (iměvirje)
  • ten přidělí půdu bojarům, kteří ze něj bojují (votčina)
  • na jejich půdě pracují rolníci

= votčina=feudum=léno

nejdůležitější byla knížectví Novgorod a Kyjev
velkou moc získávají Varjagové → (Kyjev : Ashold a Dir, Novgorod : Rurik)
po smrti Rurika spojuje kníže Oleg Kyjev s Novgorodem → *Kyjevská Rus, která je uznána i Byzancí
kníže Igor (prý potomek Rurika) rozšiřuje území Kyjevské Rusi
pak několik knížat
kníže Vladimír ovládne skoro všechny východní Slovany a 988 přijímá křest → uznává Byzantského patriarchu → vliv byzantské architektury
v 11.st. za knížete Jaroslava I. Moudrého největší rozkvět Kyjevské Rusi → výstavba Kyjeva (hradby, chrám sv. Sofie)

Uhersko

dynastie Arpádovců
v 9.st. pod vedením Arpáda kočovné kmeny Maďarů do oblasti Uherské nížiny→ nájezdy po střední Evropě
zastaveni v bitvě na Lechu v roce 955
Štěpán I. svatý pak na konci 10.st. konsoliduje Uherský stát

Německo – SŘŘ

po Verdunském dělení v roce 843, území Východofranské říše – prvním králem byl Ludvík II. Němec (846-876)

pak několik králů až v roce 936 Nastoupí na trůn Ota I. Veliký (936-973) ten byl zároveň i korunován prvním císařem Svaté říše římské v Římě roku → *Svatá říše římská, která trvá až do Napoleonských válek
-území dnešního Německa, později i Čech, severní Itálie
-ač formálně jedna říše tak uvnitř jednotlivá knížectví, hrabství, vévodství a království, která byla nejednotná a i mezi sebou válčila

Vikingové

vik=záliv
normané
varjagové

éra 8.-11.st.
germánský původ (Skandinávie, později Island a Gronsko)
z počátku pohané
společnost poměrně rovná
Drakary

první nájezdy už před rokem 800 (793 klášter v Lindisfarne) →postupně ovládají nová území→ motivace:

  • obchod
  • loupeže
  • nutnost ovládnout nová území z důvodu přelidnění a vzájemných sporů
  • Anglie, Skotsko, Francie
    -Vikingové vyplenili Paříž a Londýn
    – v 9. st. ovládli velkou část Anglie → boje s Alfrédem Velikým a vyhnáni
    -ve Francii Normanský stát v roce 911, zde se usadí
    -1066 poslední pravá invaze Vikingů do Anglie, poraženi v bitvě na Stamford bridge, ale hned o pár dní později se potomci Vikingů z Francie – Normáné vylodili v jižní Anglii pod vedením Viléma Dobyvatele porazili Anglosasy pod vedením Harolda Godwintsna a stali se vládci Anglie
  • Východ
    -na území Ruska – Varjagové
    -obchodní zájmy s tím roste i politická moc
    -ovládnutí Novgorodu
    -Rurik a Rurikovci
  • Jih
    -středomoří
    -1130 zakládají Normané Sicilské království

Dálkové plavby na západ
na západ přes Atlantik
870 Island
10. st. Gronsko
kolem roku 1000 Leif Erikson objevuje Severní Ameriku,