Rozhovor s hodinářkou

Ahoj Terezo, jak se ti daří?

Ahoj. Mám se dobře.

Takže rovnou přejdeme k tomu důležitému. Ty jsi na střední škole a studuješ obor hodinářka. Je to nezvyklý obor. Proč sis ho vybrala?

Dlouho jsem nevěděla na jakou střední školu jít. Nakonec mě zaujal tento obor. Navíc mě hodně podpořil můj děda, který mi tento obor jen doporučil.

Jistě máš i praxi. Čím se momentálně zabýváš?

Momentálně se zabýváme většími stroji. jako jsou například bicí hodiny. V pololetí přejdeme na menší hodinové stoje. Prvně budeme rozebírat budíky a pak kapesní hodinky.

A co se učíš, ve škole, když praxi nemáš?

Normálně se učím český jazyk, matiku, ale i technologii a mám i předmět hodinové stoje.

Baví tě tento obor? A co přesně máš na něm nejradši?

Ze začátku mě to nebavilo, ale nakonec se z toho stal můj koníček. Nejvíc se mi ně něm líbí, že je to neobvyklé a skoro nikdo hodinkám nerozumí až na mě (smích).

Co ti na tomto oboru připadá nejtěžší?

Dost těžké je pro mě si zapamatovat odborné anglické názvy. Úplně se to liší od angličtiny, kterou jsme se učili na základce. A také je velmi důležité být hodně precizní. Každé hodinky jsou originální a někdy je těžké se v nich vyznat.

Jaká vlastnost je u hodináře nejdůležitější?

Trpělivost. Řekla bych, že určitě trpělivost a soustředění.

Doporučila bys ostatním tento obor?

Pokud vás to zajímá a myslíte si, že se dokážete vrtat v tak maličkých věcech jako jsou hodinky tak to určitě vyzkoušejte.

To je vše děkuji za rozhovor.

Není zač.