třída: KOSTNATÉ RYBY (Osteichtyes)
podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ (Actinopterygii)
Vodní živočichové, lebka s plochými krycími kostmi, žaberní dutina je krytá plochou kostí – skřele
Ploutve vyztuženy paprsky-splývají v ploutevní lem, šupiny jsou cykloidní, ktenoidní, ganoidní a kosmoidní
nepárové: hřbetní (1-2, tuková ploutvička), ocasní
párové: břišní, prsní, řitní
Na hlavě dvě čichové jamky, dobře vyvinuté oči – mají barevné vidění
Svalovina uspořádána do segmentů,
postranní čára – informuje o poloze ve vodě a směru pohybu,
Zuby – mají na patře, jazyku, žaberních obloucích (kapr – požerákové zuby)
DS: Vodu nasávají ústní dutinou a vypuzují přes žábry,(piskoř – pomocný org. dýchání je střevo, bichir – plicní
vak). Plynový měchýř vznikl jako vychlípenina trávicí trubice – fce, hydrostatická, pomocná dýchací,
vnímání vibrací – je napojen na vnitřní ucho.
VS: sladkovodní – hypotonická moč, vylučují hodně vody – mohou si to ve sladké vodě dovolit
mořské – hypertonická moč, vylučují málo vody, ale více látek, musí šetřit s vodou ve slaném prostředí
Rozmn: Oplození je vnější – velký počet vajíček, živorodky mají vnitřní oplození – samec má speciální pářící
orgán (mečovky, paví očka).
trdliště – místo tření, některé ryby migrují do jiných míst:
katadromní migrace – z řek do moří (úhoř se tře v Sargasovém moři)
anadromní migrace – z moří do řek (losos, jeseteři)
Z jiker se vylíhne plůdek, některé druhy pečují o potomstvo (tlamovci a cichlidy – plůdky nosí
v hrdelním vaku, hořavka duhová – vyroste jí dlouhé kladélko – jikry pak klade do škeblí).
Při poklesu teploty pod optimum upadají některé ryby do zimního spánku (kapr).
Při zvýšení teploty – do letního spánku (bahník).
Salinita: mořské, sladkovodní, brakických vod, tažné
osmoregulační mechanismy – ve slané vodě, hospodaření s vodou
Ochranné struktury: ostny, zbarvení
Potrava: býložravci (amur, perlín), všežraví (jelec, kapr, plotice), dravci se zoubky (štika,candát, sumec)
ústa: svrchní, koncová, spodní
Nadměrným rybolovem, znečištěním jsou některé druhy ryb ohroženy.
pstruhové pásmo – horní tok, rychle proudící voda, dobře okysličená
lipanové + parmové – střední tok
cejnové – dolní tok
řád BICHIŘI – Afrika, hodně malých hřbetních ploutviček, ganoidní šupiny, plicní vaky bichir
řád KOSTLÍNI – protáhlé úzké čelisti,až 3m, S a Stř. Amerika kostlín
řád KAPROUNI – dlouhá hřbetní ploutev, S.Amerika, 1m kaproun
řád JESETEŘI – chrupavčitá kostra, ganoidní šupiny, spirakulum, plynový měchýř, spirální řasa, chorda,
mořští i sladkovodní, anadromní migrace při tření, drobní měkkýši nebo plankton
výza velká – 9m, 1,5t černé a kaspické moře, ohrožená – lovena pro velice kvalitní kaviár
jeseter malý – sladkovodní, 50cm Dunaj, i dolní Morava, ohrožen rybolovem
HOLOBŘIŠÍ- protáhlé hadovité tělo, většinou bez šupin, mořské dravé a jedovaté murény, úhoř říční – při rozmnožování plave do Sargasového moře a po vytření hyne, mladí jedinci pak putují zpátky do řek
BEZOSTNÍ- hospodářský význam, cykloidní šupiny, krátká postranní čára, spojení plynového měchýře a trávicí soustavy, často tvoří velká migrující hejna, sleď- 30cm, sardinka, šprot
MALOOSTNÍ- sladkovodní, s nebo bez cykloidních šupin, v ploutvích málo tvrdých paprsků, weberův orgán-přenos vibrací z plynového měchýře do vnitřního ucha, pátý žaberní oblou je požeráková kost + požerákové zuby, kapr obecný, lín obecný, bolen dravý – jediný dravý, jelec tloušť, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, střevle potoční, karas, piskoř pruhovaný
TRNOBŘIŠÍ- až 1,5m sladké vody Stř a j Ameriky a Afriky, za hřbetní ploutví je tuková ploutvička, často v hejnech, piraňa – ostré zoubky – masožravé, tetra – akvarijní býložravá
SUMCI- sladkovodní, kolem úst jsou vousky, weberův orgán, péče o potomstvo – samci hlídají jikry
sumec velký – dlouhá řitní ploutev, dlouhé vousky, bez šupin, až 2,5m a 100kg
ŠTIKY- dravci, protáhlé tělo, hřbetní ploutev výrazně posunutá dozadu,
štika obecná – 1m, zuby, kořist polyká vcelku, žije osamocená.
LOSOSI- hospodářsky významné ryby, proudnicový tvar těla, za hřbetní ploutví je tuková ploutvička,
pstruh obecný – žije na horních čistých tocích, lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev
losos obecný – mořský, migruje při tření do řek
HRDLOPLOUTVÍ- břišní ploutve posunuty před prsní, i několik hřbetních ploutví,
mník jednovousý – na bradě vousek, protažená řitní a hřbetní ploutev, treska obecná
ĎASOVÉ- mořští, větší hloubky, široká hlava a zploštělé tělo, k lovu používají prodloužený paprsek hřbetní ploutve, který dají před ústa – jako udice, existují i trpasličí samci – trvale přisátí k samici, ďas mořský
VOLNOOSTNÍ- morfologicky rozdílné druhy, naše koljuška tříostná – drobná, 3 volné ostny před hřbetní ploutví, samec hlídá jikry i potěr, koníček mořský – ovíjivý ocásek, samec pečuje o jikry v břišním vaku
ROPUŠNICE– velká hlava, tělo často s ostny, mívají často jedové žlázy, naše vranka obecná –v čistém pstruhovém pásmu, ropušnice – mořská jedovatá
OSTNOPLOUTVÍ- nejvíce druhů ryb, ktenoidní šupiny, břišní ploutve pod prsními, hřbetní ploutev rozdělená na 2 části, plynový měchýř není spojen s trávicí trubicí, okoun říční – živí se planktonem i drobnými rybami, candát obecný – dravý, dobré maso málo kostí, kanic, tuňák, makrela
PLATÝSI- v mládí tělo jako ryba, v dospělosti zploštělé leží na boku – oko se posouvá při přeměně
platýz bradavičnatý – lovený pro kvalitní maso
ČTVERZUBCI – tropy, zuby a čelisti srostlé do „zobáku“zvláštní vychlípenina střeva – v nebezpečí nasají vodu a nafouknou se, někdy pokrytí ostny, ježík, čtverzubec, havýš
podtřída: NOZDRATÍ
Vnitřní nozdry = choany, dýchají plicními vaky, končetiny = ploutve jsou opatřeny svalovinou
Velice starobylá skupina, spirální řasa ve střevě, jednoduchý mozek, kosmoidní šupiny
Tato skupina patří mezi vývojový článek ke čtyřnožcům.
LALOKOPLOUTVÍ – pocházejí z prvohor, dnešní jsou mořské,
latimérie podivná – až 2m, velké kosmoidní šupiny, zvláštní ploutve, hloubka 200-400m, je noční
dravec, přes den v jeskyních, potravu vysává ze skalních dutin, dokáže se
pohybovat hlavou dolů – dozadu i na břiše, extrémně citlivá na kyslík – po
vytažení z vody rychle umírá, živorodá, vejce až 9cm.
DVOJDYŠNÍ – až 2m, tropy ( Austrálie, Afrika, J.Amerika), mají plicní i žaberní dýchání.
bahník australský – jeden plicní vak, nemají larvu ani letní spánek, žijí tam, kde nevysychá voda
bahník americký, východoafrický – dva plicní vaky, úzké ploutve, larva, letní spánek v bahně, po
vyschnutí vody vytvoří slizový obal a dýchají plicními vaky