Shakespeare Wiliam – Romeo a Julie

Wiliam Shakespeare:

  • Narodil se v Anglii v Stratfordu nad Avonou – zde se vzdělával na místní latinské škole a v 18 letech se už oženil
  • Poté odešel do Londýna, aby se mohl věnovat divadlu
  • Hrál v různých divadelních společnostech a začal upravovat hry jiných autorů a nakonec se sám stal tvůrcem dramat
  • Byl natolik úspěšný, že se dokonce stal spolumajitelem nejslavnějšího londýnského divadla – Globe
  • Po 20 letech se vrací zpět do Stratfordu
  • Stal se natolik populárním, že mnozí další autoři zveřejňovali své básně pod jeho jménem

Rok prvního vydání: 1596

Rok vydání: 2006

Překlad: Martin Hilský

Literární směr: Renesance

Znaky renesance:

  • úsilí o světskou kulturu (autoři literárních a dalších uměleckých děl se obraceli hlavně k pozemskému životu, oslavovali člověka a jeho rozum ⇒ obrat k člověku)
  • individualismus– pocit sebevědomí jedince (víra ve vlastní síly); člověk se stává centrem zájmu sebe sama (antropocentris­mus)
  • inspirace a vzory v antické kultuře, kultura měšťanstva a měst
  • svoboda myšlení a tvorby bez ohledu na náboženství, nenáboženský charakter myšlení ⇒ světskost
  • důraz na život na zemi

Literární žánr: Tragédie

Literární druh: Drama – Děj dramatu je podáván výhradně prostřednictvím dialogu, monology mají jen epizodickou funkci. Nejčastějším námětem pro drama je vyhrocený konflikt. Divadelní hra se obvykle člení do jednání čili aktů, velkých ucelených úseků děje. Jednání se pak rozděluje do scén či obrazů. Scéna se skládá z replik, výroků jednotlivých herců.

Místo děje: Montana, Verona – Itálie – 16. století

Kompozice: Je chronologická a člení se na prolog (ve formě sonetu) a pět dějství. Celý příběh je psaný Shakespearovým oblíbeným stylem – pětistopým jambickým veršem (tzv. blankversem). Objevuje se tu spisovný jazyk, archaismy, metafory, personifikace, věty jednoduché i souvětí, často věty tázací, zvolací, jednočlenné i dvojčlenné.

 

Hlavní postavy:

Julie – mladá dívka, která propadne romantickým představám o lásce a bláznivě se zamiluje do Romea

Romeo – je starší než Julie, ale přesto se do ní také bláznivě zamiluje.

 Vavřinec –  starý a moudrý kněz, který přál jejich lásce.

Chůva – stará, upovídaná, měla moc ráda Julii – vychovávala ji od malička.

Tybalt – bratranec Julie – chtěl pořád bojovat s Monteky.

Merkucio – Romeův přítel

Benvolio – příbuzný Monteků – humorný, vtipný, zábavný.

Hlavní myšlenka: Autor poukazuje na to, aby mladí lidé – stejně jako Romeo a Jullie – bojovali o své právo na lásku, štěstí a právo rozhodovat o vlastním osudu i přes jeho nepřízeň.

 

Inspirace:

Celý námět převzal, ve starověkých příbězích o lásce, v antickém Řecku, Při psaní příběhu vycházel Shakespeare z básně anglického básníka Arthura Brookea a také všeobecně známé látky o dvou milencích, která byla zpracována již ve starém Řecku.

Umělecké prostředky:

Blankvers, prolínány prvky tragiky a komiky, kontraxt- láska x nenávist, próza x poezie, noc x den, tragika x humor. V díle je využita próza i poezie, mnoho metafor, figury a použit vytříbený a vznešený styl, který je tak typický pro Shakespearova díla. Často se objevují jmenné tvary přídavných jmen, citově zabarvené výrazy, oxymoróny, inverze.

 

Další díla: Hamlet – zjevuje se mu na hradbách duch jeho mrtvého otce. Oznamuje mu, že byl zabit současným králem Klaudiem, který se oženil s královskou vdovou. Hamlet předstírá šílenství, zříká se i lásky Ofelie. Využije přítomnosti herců a pomocí hry usvědčí krále Klaudia z vraždy. Hamlet je poslán do Anglie, kde má být zabit, ale vyvázne. V závěru hry – boj mezi Hamletem a bratrem Ofelie, Hamlet vítězí, ale je smrtelně zraněn. Stačí zabít krále, matka umírá, když omylem vypije otrávené víno určené Hamletovi. Smrtelně zraněný Hamlet umírá a svěřuje se Horaciovi, aby zachoval jeho příběh.

Richard III. – je vévoda, zmrzačený hrbák, který touží po trůnu, na který se dostává intrikami a vraždami.

Zkrocení zlé ženy – chytrý šlechtic Petrucio dokáže zlomit pýchu náročné, ostré Kateřiny a udělat z ní svojí nevěstu. Využívá své inteligence a nenechá se urazit její ostrou mluvou.

Další autoři:

Geoffrey Chancer – Cantenburské povídky

Giovanni Boccaccio – Dekameron

Francois Villon –  básník, Malý testament, Velký testament

Miguel de Cervantes – román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Václav Hájek z Libočan – Kronika česká

 

Inspirační zdroj pro další spisovatele = motiv tragické lásky

 

Filmové zpracování:

 

Romeo a Julie (1968) –  nejslavnější filmová verze

Drama / Romantický

Velká Británie / Itálie

Režie:  Franco Zeffirelli

Romeo a Julie (1996)

Drama / Romantický / Krimi

USA

Režie: Baz Luhrmann

 

Tematicky podobné dílo: Romeo, Julie a tma – Jan Otčenášek – tragická novela Jana Otčenáška, vydaná roku 1958, z prostředí okupace Československa za druhé světové války, konkrétně v období heydrichiády. Slovo tma v názvu má právě symbolizovat dusné prostředí stanného práva, války a heydrichiády. Příběh Pavla a židovky Ester, jejichž lásku rozdělí vojáci za druhé světové války. Ester je jako židovka zabita.

Obsah díla: Julie má být provdána za prince Parida. Jednoho dne se u Kapuletů naplánoval ples. Toho se v přestrojení zúčastní i Romeo s jeho přáteli Benvoliem a Merkuciem. Tam se zamiluje do Julie. Ovšem v přestrojení ho poznal Tybalt, který ho nakonec nechal na pokoji. Z plesu odešli. Romeo se pozdě v noci dostal na zahradu Kapuletů, pod Juliino okno. Tam jí vyznává lásku. Domluví si spolu tajnou svatbu. Romeo se domluví s bratrem Vavřincem, který je tajně oddá. Romeo pak pošle po Juliině chůvě vzkaz, kdy a kde se vezmou. Tybalt, který Romea nenávidí se střetne na ulici s jeho přítelem Merkuciem. Tybalt Merkucia zabije a Romeo se pomstí a též Tybalta zabije. Všemu přihlíží Benvolio. Romeo opět v noci navštíví Julii. Kapuletová oznámí Julii, že otec jí chce vdát za hraběte Parida. Ona ho ale nechce. Otec se na Julii velmi naštve a hrozí jí i vyhoštěním z domu, pokud si ho nevezme. Julie se jde poradit za Vavřincem. Ten jí dá lektvar, který jí uvede do stavu podobného smrti. Slíbí jí, že Romeovi o tom řekne a vše vyjde. Druhý den ráno najdou rodiče Julii na posteli mrtvou. O pohřbu Julie se dozví i Romeo, ke kterému se nedostal posel od otce Vavřince se zprávou, že Julie není mrtvá. Romeo si koupí jed u lékárníka a vrátí se do Verony naposledy políbit Julii. Na hřbitově potká Parida, kterého zabije. Pak vstoupí do hrobky, kde vidí Julii. Rozloučí se s ní a vypije jed. Julie se probudí a uvidí Romea, vezme si jeho dýku a probodne se. Rodiny Kapuletů a Monteků se usmíří a nechají vystavět zlaté sochy Romea i Julie ve Veroně.

Můj názor na knihu:

Kniha se mi líbila. Jediné co mně osobně dělalo problém a vadilo mi, že kniha je psaná formou divadelní hry. Tudíž se mi některé pasáže v knize četly hůře. Co se týče obsahu a děje na mě kniha působila pozitivně. V knize se mi určitě líbilo vyjadřování citů a lásky. Co bych vytkl a nelíbilo se mi byl tragický konec a smrt obou milenců. Jsem spíše zvyklý na díla, kde láska vítězí. Byl to sice smutný konec, ale zemřít pro lásku mi přijde jako nejsilnější vyjádření tohoto citu.