Jak víme, u sloves určujeme osobu, číslo, čas, způsob, rod, vid a třídu. V tomto referátu vám řeknu něco více o slovesných třídách a jejich zvláštnostech.
Máme 5 slovesných tříd.
- Třída – koncovka ve 3.osobě jednotného čísla přítomného času –e
- Slovesa pak určujeme podle jednotlivých vzorů (nese, bere, maže, peče, umře)
- Vzor nese– sem patří slovesa, která mají ve 3.osobě zakončení na –e (např. kvete, přede) a zároveň mají v infinitivu před koncovým -t souhlásky s nebo z (např. vézt-veze,lézt-leze)
- Slovesa tohoto typu, pokud nemají předpony, bývají často jednoslabičná
- Příklady: číst-čte jako nese, růst-roste jako nese, vézt-veze, třást-třese a další
- Vzor bere- slovesa, jejichž infinitivní kmen je zakončen na dlouhou samohlásku (brát, cpát, rvát, žrát, stlát, ale i pozvat, ozvat, klepat, hrabat a další)
- Vzor peče– zakončení slovesa v infinitivu je na-ct, ve knižním stylu na –ci (např. svléct, obléct- svleče, obleče, pomoct-pomůže, vyvléct-vyvleče,ale i dotlouct-dotluče, natéct-nateče a mnohá další)
- Vzor maže– slovesa, jejichž infinitivní kmen je zpravidla zakončen krátkou samohláskou (mazat)
- Ovšem pokud mají v infinitivu dlouhou samohlásku, liší se od vzoru bere tím, že u nich dochází při časování k změkčení souhlásek (např. psát-piš, navázat-navaž jako maž, přivázat-přivaž)
- Vzor umře– slovesa, jejichž kořen je v infinitivu zakončen na dlouhou samohlásku (mlít)
- Příklady: otevřít, uzavřít, pozřít, přetřít- tato slova jsou již na první pohled lehce zařaditelná
- Třída– koncovka ve 3.osobě jednotného čísla –ne
–vzory tiskne, mine, začne
– vzor tiskne– k tomuto časovacímu typu patří slovesa, která mají ve 3. Osobě singuláru před zakončením -ne souhlásku a mají infinitivní kmen zakončený na-ou (tisknout) a zároveň mají v příčestí minulém jako jednu z variant kmen bez přípony (tiskl místo tisknul, nicméně používáme obě možnosti)
– typické je i zakončení rozkazovacího způsobu na –i (tiskni)
– zvláštností ovšem je, že sem patří i slovesa, která v infinitivu nemají zakončení kmene na –ou (například ukrást, nalézt) a původně patřila do 1.třídy vzoru nést
– k vzoru mine paří například zapomenout- zapomněl jako minul, přivanout, opomenout, vsunout, zasunul a další
– vzor začne– slovesa mají v infinitivu zakončení na -í—začít nebo na –ou- jako zajmout- zajme jako začne a jiná
- Třída– koncovka –je
–vzor kryje, kupuje
– vzor kryje– před koncovým –l v infinitivu bývá krátká samohláska jako u skrýt-skryl, bít-bil, vypít-vypil mimo výjimky smál se a hrát, kde je směje se a hraje jako kryje
– vzor kupuje– v příčestí minulém je mezi kořen a koncové –l vložena přípona –ova (kupoval)
– ukazovat, umožňovat, vysvětlovat jako kupovat
- Třída– koncovka –í
- Vzor prosí, trpí, sází
- Vzor trpí– v infinitivním kmeni je zakončení na e nebo ě (trpět, hučet)
- Na rozdíl od vzoru sází je zde rozkazovací způsob ve tvaru trp, huč
- Vzor prosí-infinitivní kmen zakončen na-i, v rozkazu je nulová koncovka, tzn. Pros
- Například: připravit, sloužit, ztratit, způsobit, opustit- opustí jako prosí
- Vzor sází- liší se podstatně od ostatním především svým rozkazovacím způsobem, který je zakončen na –ej (sázej)
- Například: předcházet, pohlížet, potácet se, šedivět-šediví jako sází, střílet-střílej jako sázej
- Třída- koncovka –á
- Vzor dělá
- Postupně se rozšiřuje o slovesa, která původně patřila k 1.třídě vzoru maže jako je kope-kopá nebo kouše-kousá
- Například: dát, říkat, používat, vydat, bývat-bývá jako dělá
Zvláštnosti v některých vzorech:
- U vzoru bere je kmen minulý zakončen na –a: bere, bral. Některá slovesa vzoru bere mají v přítomném kmeni samohlásku –e, která není v kmeni minulém, např. bere-bral, pere-pral, žene-hnal, u jiných tento rozdíl není, např. rve-rval, štve-štval, tepe-tepal
- u vzoru peče mají slovesa vedle tvarů s –č v 1.osobě čísla jednotného a v 3.osobě čísla množného ještě také knižní, málo obvyklé tvary s –k na konci, např. peču-peku, pečou-pekou, vleču-vleku, vlečou-vlekou, tluču-tluku, tlučou-tlukou
- vzor umře- slovesa mají častěji v 1.osobě čísla jednotného a v 3.osobě čísla množného tvary s –ř: třu-třou, zavřu-zavřou vedle málo obvyklých, knižních tvarů s –r: tru-trou, zavru-zavrou
- vzor prosí a trpí- shodují se ve tvarech přítomných: prosí-trpí, pros-trp; liší se zakončením v kmeni minulém-i- (prosil) neno –ě-, -e- (trpěl)
- vzor sází- slovesa, která mají kmen minulý zakončený na e, ě a od vzoru trpí se liší ve 3.osobě množného čísla (sázejí, trpí), v rozkazovacím způsobu (sázej, trp) a v přechodníku přítomném (sázeje, trpě). Ke vzoru sází náleží slovesa odvozená od sloves: sázet od sadit, srážet od srazit, házet od hodit, zaclánět od zaclonit.Patří sem i slovesa chybět, míjet, umět, rozumět, smět, stavět (rozkazovací způsob je stav i stavěj)
- vzor dělá- podle tohoto vzoru mají také tvary přítomného času některá slovesa první třídy voru maže, např. kloužu i klouzám, ořu i orám, lížu i lízám, řežu i řezám, koušu i kousám a některá slovesa vzoru bere zakončená v přítomném kmeni na –b, p, m, v, např. zobu i zobám, dřímu i dřímám, hýbu i hýbám, kopu i kopám a další
- Dvojí tvary jsou i v rozkazovacím způsobu jako například češ i česej, oř i orej, teš i tesej, hrab i hrabej, syp i sypej, lam i lámej
Pramen: Česká mluvnice od Jany Navrátilové,vydavatelství INFOA, Praha 2000, Český jazyk stručně a přehledně od Lucie Honsigové