Jméno autora: Michal Viewegh
Název: Báječná léta pod psa
Rok vydání:1995
Nakladatelství: Český spisovatel, a. s.
Místo vydání: Praha
Vydání: 4
Počet stran: 224
2.) Rok prvního vydání knihy (napsání díla)
1992
3/ Děj knihy
V autobiografickém příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými tlaky nastupující normalizace z Prahy do městečka Sázava. Zde Kvido dospívá v mladého muže a díky své posedlosti s psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i ironickým kronikářem vzestupů i pádů ostatních rodinných příslušníků. Zvláště svého otce, který aby obstaral pro rodinu byt, začne otec přistupovat na politické i morální ústupky, k nimž je nucen všemocným stranickým tajemníkem. Po rodinné návštěvě u matčina dávného přítele, nyní čerstvého chartisty Pavla Kohouta, přichází otec o místo zástupce vedoucího obchodní skupiny ve sklárnách, které mu umožňovalo výjezdy do jinak těžko dostupné ciziny. Z kolotoče neustálých ústupků se však nedokáže vymanit ani po sestupu na post člena závodní stráže. Hroutí se a začíná se stranit i vlastní rodiny. Zavírá se do kůlny, kde si podomácku vyrábí dokonce svou rakev. K tomu všemu přispívá také Kvido, který zanechává studií na VŠE a rozhodne se plně věnovat literatuře a své osudové lásce Jarušce. Otcova úzkost ze života se den ode dne prohlubuje. Matka vidí, jak se otec stále více hroutí a přemluví Kvida, aby měli s Jaruškou dítě, protože se domnívala, že by mu to mohlo pomoct z depresí. Ale ani malá Anička nepomohla. Svou rakev si přestal dělat až po sametové revoluci, kdy oba rodiče dostali odpovídající místa a Kvido vydal svou první knihu i přesto, že ho matka žádala, aby to nedělal, protože odhalovala velmi osobní detaily z jejich rodinného života.
Další linii románu tvoří krátké vstupy, ve kterých je Kvido nakladatelským redaktorem poučován, co je na jeho literárních pokusech přijatelné z hlediska dobové vydavatelské praxe a co nikoliv. Další část knihy pak tvoří epizody o babičce, ortodoxní turistce a vegetariánce. Vkládány jsou i humorné příhody, které lící sexuální dospívání Kvida.
4/ Výčet důležitých postav a jejich podrobná charakteristika v kontextu celého díla.
Hlavní postavy:
Kvido – neohrabaný, tlustý, nadprůměrně inteligentní kluk, který už jako malý chlapec svými chytrými řečmi každého šokuje, jeho záliba je jazyk a psaní; uměl číst a psát dávno před nástupem do školy, zamilovaný do Jarušky
Jaruška – nejlepší kamarádka a později dívka a žena Kvida; v pubertě se ohlíží o přitažlivějších klucích, než je Kvido, ale nechá se Kvidem „sbalit“, když mu zemře dědeček a ona ho lituje; je na všechno alergická (pyly, fixy, léky…)
Kvidův otec – inteligentní člověk, pochází z chudých poměrů, vystudovaný ekonom, má státnice z angličtiny a z němčiny a červený diplom, za žádnou cenu by nevstoupil do komunistické strany, zblázní se z režimu, rád pracuje se dřevem; neprůbojný, podmanivý, nerad vyvolává a řeší konflikty, na malou chvíli se promění ve „světáka“
Kvidova matka – právnička, herečka, ochotná a milující, bojí se psů, protože ji jeden napadl, když byla těhotná
Vedlejší postavy:
babička Líba – matka Kvidova otce, posedlá svým zdravím, vášnivá cestovatelka, nekupuje maso, ale vaří levnější jídla, aby ušetřila na cestování, z cest nosí domů nejstrašnější dárky a vždy posílá černobílou pohlednici s veršem o cestě
Ing. Zvára – nejlepší kamarád Kvidova otce; není tak dobrý jako Kvidův otec, Kvidův otec mu psal na škole seminární práce, je jeho nadřízeným, vstoupil do komunistické strany
5.) Kdy a kde se odehrává děj knihy?
Děj se odehrává v Československu, v Praze a městečku Sázava mezi lety 1968 a 1989.
6/ Určete literární druh a napište znaky tohoto literárního druhu.
Epika
Znaky:
* Dějovost
* Má příběh
* Časové a příčinné souvislosti
Zpravidla se člení podle rozsahu na velkou, střední a malou. Báječná léta pod psa se řadí mezi velkou epiku, konkrétně o román (=příběh s bohatým dějem, četnými epizodami a mnoha postavami; hrdinové procházejí vývojem.)
Znaky románu:
* Podává obraz prostředí i osob skrze jejich rozhovor
* Složitý a rozvětvený děj
* Zachycuje velký časový úsek
* Bývá otevřený jiným drobnějším žánrům, které vstřebává (anekdota, legenda, pohádka…)
7/ Určete literární žánr díla a doložte některé jeho typické znaky na díle.
Jedná se o satiricky laděný autobiografický román. Autobiografický román je román popisující vlastní život nebo životní skutečnost.
Není založený na fikci, ale na určitém reálném životopisném prvku. Autor se vrací k nějaké životní zkušenosti, kterou chce poukázat na minulost. Román Báječná léta pod psa, vypráví o životě Kvida v komunistickém prostředí Československa. Autor se ukryl do postavy tohoto výjimečně nadaného chlapce, který musí snášet negativní přístup okolí k němu i jeho rodině, protože se jeho otec odmítl hlásit ke komunistické straně a i když má titul Ing., musí pracovat jako pouhý vrátný v podniku, kde dříve pracoval jako referent.
8/ Analyzujte strukturu díla, horizontální a vertikální členění.
Horizontální členění = členění textu na odstavce, kapitoly nebo díly.
Román je členěn na odstavce, převážně měkké (=obsahově navazuje odstavec následující na konec předchozího)
Text je členěn na 17 kapitol. Kapitoly jsou dále rozčleněny na další úseky (1/, 2/, 3/..)
Vertikální členění = díky tomuto členění má čtenář poznat co je podstatné a nepodstatné.
V textu se objevují verzálky (např.: Obvykle sedal na trubkovou podpěrnou konstrukci obrovského rudého neonu SLÁVA KOMUNISMU.)
Kniha je psána písmem typu antikva (patkové).
Názvy kapitol jsou psány tučným písmem.
Zápisky z Kvidova deníku jsou psány kurzívou.
9/ Zařaďte toto dílo do kontextu české (světové) literatury a své názory doložte.
Česká literatura po roce 1989 Roku 1989 došlo k velkým politickým změnám a vývoj naší země se začal přibližovat „normálu“. S tímto procesem se pomalu začala vracet i literatura, do knihoven byly navráceny knihy zakázaných autorů, do země se vrátili někteří exiloví spisovatelé. Postupně začala být vydávána tvorba světových a samizdatových autorů. S pádem cenzury zmizela i exilová nakladatelství, ta buď zanikla úplně, nebo se přesunula do ČR.
V nové tvorbě se objevují prvky, které byly často potlačovány a mladým autorům chyběly (erotika a bezprostřední humor). U těchto autorů se odráží i vliv postmoderny. Z nových autorů se nejvíce prosadili Petr Šabach, Michal Viewegh, Miloš Urban či Patrik Ouředník.
10/ Charakterizujte zvláštnosti autorova stylu. Doložte argumenty z díla.
Vieweghova díla se vyznačují epičností, prolínáním komediálních a tragických momentů. Kniha obsahuje citace na začátku knihy (recenze jeho díla):
„Michala Viewegha Báječná léta pod psa je román humoristický – a skvělý.“
(Pavel Tigrid, rádio Svobodná Evropa)
„Báječná léta pod psa nabízejí víc než zábavu. Michal Viewegh psal o lásce rodičů a dětí, vnuků a prarodičů, otylých hochů a dospívajícíh dívek, manželů a manželek. O tom, že tahle láska a její všední trampoty přesahují ideologie.“
(Pavel Janáček, Nové knihy)
Formou smutné grotesky a s velkou dávkou ironického nadhledu (ironický nadhled: „k šíření pravdy je třeba lstivost, taková je doba“) líčí situaci rodiny, která se odmítla zařadit do šiku nemyslících konzumentů a po svém se snažila čelit dobové atmosféře.
Se smyslem pro absurdní komiku psaný příběh rodiny ekonoma a právničky, kteří se po srpnu 68 odstěhovali na venkov, aby se vyhnuli následkům normalizace. Brzy zjistí, že se mýlili a že i na maloměstě se musejí uchýlit k nejrůznějším trikům, aby si mohli zachovat své přesvědčení a zároveň zajistit snesitelnou existenci. Vtipně, bez patosu a sentimentality podává autor svědectví o nedávné době a jejím dopadu na charaktery lidí.
11/ Charakterizujte jazyk a jazykové prostředky na konkrétních příkladech.
* humorný tón: „hypnotizován úpěnlivými pohledy otce“
* hovorový jazyk: „válečnej“, „vrátnej“…
* barvitá přídavná jména: „statečné zářivé úsměvy“
* živé dialogy * forma: většinou er-forma, místy ich-forma
* eufemismy: „pod tukovými polštářky se ukrývá výjimečný talent“
* rychlý spád vyprávění
* zajímavé výrazy: „babička Líba byla ortodoxní turistka“
* říkadla: „Všechny líbá naše bída.“
* přemoudřelost Kvida: ve svém slovníku používá i cizí slova („v 7 letech je to pro mě deprimující“)
* lidová rčení: „Drž, dostaneš kůži.“ „Co je v domě, není pro mě…“
* elipsa (výpustka): „V únoru budu už dělat uvaděčku v Realistickém.“ (divadle)
* ironie: „k šíření pravdy je třeba lstivost, taková je doba“
* přezdívky: bratr Paco – „Sokolí pírko“
* personifikace: „česká literatura nemůže již déle čekat“
* humorná nadsázka: redaktor vyčítá Kvidovi – „Chybí vám tam dělník, bez něj se neobejdete, kdo vytváří hodnoty? ¨
* cizí jazyk: „Také it easy!“ smál se Kvidův otec.
12/ Co je tématem knihy? Podtémata, uveďte a převyprávějte jednu epizodu.
Tématem této knihy je poukázat na „šedá“ léta reálného socialismu.
Epizoda z první kapitoly, která vypráví o tom, jak se hlavní hrdina Kvido narodil.
Kvido se měl podle předpokladů narodit jindy, než se skutečně stalo. Jeho matka byla divadelní herečka a svůj porod měla naplánovaný tak, aby u něho neasistoval žádný muž. Všechny tyto plány však překazilo setkání s černým vlčákem. Když Kvidova matka vystupovala z taxíku nedaleko Divadla Na zábradlí, kde zanedlouho vystupovala ve hře Čekání na Godota, překvapil ji černý vlčák, který ji nečekaně přirazil k omítce domu. Její
křik uslyšel její manžel, který rychle zakročil a psa zabil několika ranami popelnice. Po ujištění, že se matce nic nestalo, společně odešli do divadla. Když ale hra začala, dalším překvapením byly křeče, které se stále více stupňovaly. Kvidův otec se opět přiřítil na pomoc, ale z podia už ji nedostali. Po chvíli přijeli lékaři, kteří okamžitě zaveleli, aby diváci opustili sál, což se ale nepodařilo. Za pár minut sálem zavřískal malý Kvido a diváci skandovali: „Godot, Godot!“
13/ Kompoziční postupy v díle.
Kniha je rozdělena do 17 číslovaných kapitol
Převládá retrospektiva, kdy se hlavní postava Kvido v rozhovorech s nakladatelem vrací k minulosti.
Román je tvořen dvěma dějovými liniemi, které jsou odlehčovány jednak epizodami o babičce, ale také o nelehkém dospívání Kvida.
Na konci knihy se nachází epilog, kde jsou formou publicistického výčtu shrnuty osudy hlavních postav od listopadového převratu do roku 1991.
Rychlý spád děje je prokládán výpisky z Kvidova deníčku.
Např.:
20. Září 1968
Stěhujeme se do jakési Sázavy! Nikdo mi nedokázal srozumitelně říci proč. Řekli mi jenom, že jsem zmeškal začátek školního roku a že budu v Sázavě chodit ještě jeden rok do školky. Samé Jobovy zvěsti! Nikdo navíc přesně neví, kde ta Sázava je. Na mapě ČSSR jsme to nenašli. Otec řekl, že přinese zítra větší. Pořád si zpívá Kaťuši. Matka mlčí.
Některé kapitoly jsou zpracovány jako scénář divadelní hry.
Např.:
Matka: (nahlas, unaveně) Večeře.
(Nic se neozývá)
Matka: (hlasitěji) Večeřé!
Kvido: (z pokoje) Už jdu!
14/ Vyjádřete hlavní myšlenku knihy.
Autor chtěl vyjádřit, jak vypadal život v době sedmdesátých let, v době komunismu. Hlavní myšlenkou je poukázat na život v době normalizace, kdy se lidé uzavírali do sebe a museli se podřizovat režimu. Viewegh chtěl napsat o době svého dospívání a pravdivě tak poukázat na to, co lidé museli prožívat a o jakou dobu vlastně šlo. Autor nás tak nechává nahlédnout do rodinného soukromí a popisuje běžné rodinné konflikty a stavy, které jsou bez ohledu na svou vážnost čtenáři předloženy zlehčenou humornou formou
15/ Popište společensko-historické pozadí knihy.
Příběh se odehrává v době normalizace. Tato doba začala tehdy, kdy se v dubnu 1969 moci ve státě i v KSČ chopil Gustáv Husák. Ta je často vnímána jako svébytné období od roku 1969 do roku 1989, kdy po „šoku“ pražského jara nastaly nové pořádky. Samotný název „normalizace“ však sám o sobě dokládá, že místo o změnu šlo pouze o navrácení systému do zajetých kolejí. Znovu začala fungovat cenzura, znovu se začalo prověřovat a nikdo si již nedovolil zpochybňovat vedoucí úlohu komunistické strany. Lidé se uzavřeli do svých soukromých životů a navenek působili jako spokojení občané spokojené socialistické společnosti.
V normalizaci chyběly ideje, které před rokem 1969 stále trvaly. I přesto, že tyto ideje byly šílené a mnohdy i nereálné, stále lidé neztráceli víru a neustále v něco věřili. Lidé byli znechuceni vývojem společnosti, uzavírali se do sebe a řada z nich zemi opustila.
V roce 1977 bylo vydáno prohlášení Charty 77, odsuzující porušování lidských práv v zemi. Významnější vliv na dění v zemi však získala Charta až v polovině 80. let. V této době byla v SSSR zahájena politika tzv. perestrojky (přestavby) a glasnosti (otevřenosti), vyvolávající ve vedení KSČ značné obavy. V roce 1988 se odehrály demonstrace proti okupaci republiky. Nepokoje vypukly i na 1. Máje a komunistický režim stál na pokraji zhroucení.
17. listopadu 1989 policie brutálně zasáhne proti studentské demonstraci. Odpovědí bylo vyhlášení stávky vysokých škol, ke které se přidala divadla a většina obyvatelstva. V našich zemích tak začala nenásilná, tzv. sametová revoluce. Pokus některých představitelů KSČ použít ozbrojené síly ztroskotal. Generální stávka 27. listopadu donutila tehdejší moc zahájit jednání o změnách ve společnosti è výsledkem bylo sestavení vlády národního porozumění.
16/ Uveďte literární směr, kam kniha patří. Zdůvodněte třemi argumenty.
Tato kniha patří do období postmoderny. Znakem postmoderny je Citátovost – Místo psaní se důraz přesouvá na znovu-psaní již existujících textů. V této knize vlastně autor, v podobě Kvida píše román Báječná léta pod psa.
Ironie a zesměšňování nejtypičtějších prvků komunistického režimu.
Heslo „nic není nemožné“ V knize neexistuje hranice mezi realitou a fantazií autora, protože ať už byly některé příhody sebevíc neuvěřitelné, nikdy jste si nemohli být jisti, že se to doopravdy nestalo. To vzbuzuje pluralitu názorů na dílo.
17/ Uveďte zásadní informace o autorovi.
Michal Viewegh (1962) je nejúspěšnějším českým spisovatelem poslední doby. Téměř každý rok přichází s novou knihou a každá z nich ihned vyvolá velký ohlas, ať již mezi čtenáři a zejména čtenářkami, které na svého autora nedají dopustit a v osudech postav jeho románů a povídek nacházejí přesný obraz svého života a svých pocitů, tak i mezi odbornou a kritickou veřejností, která naopak vytýká autorovi povrchnost jeho děl. Michal Viewegh je autorem společenských románů a parodických próz a ve své tvorbě využívá postmoderních postupů. Mnohé jeho prózy byly úspěšně zfilmovány a jsou vydávány v mnoha světových jazycích. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu, Román pro ženy či Báječná léta s Klausem.
18/ Uveďte název podobného díla a autora.
Petr Šabach s dílem Občanský průkaz.
Jedná se o novelu, autobiografické vyprávění zachycuje dospívání po roce 1968. Autor se zaměřuje na skupinu kamarádů, původně spolužáků ZŠ, sleduje jejich životní příběhy, které jsou ovlivněny mimo jiné i poněkud absurdní dobou. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální. Společně s hrdiny knihy se čtenář dostává až do polistopadového období.
Tématem tohoto díla je dospívání po roce 1968, revolta mladých lidí, touha vzepřít se konvenci, nepřiměřené tresty za malé prohřešky, psychický teror od VB, udavačství, emigrace a charakteristika doby prostřednictvím jednoduchých příběhů.
19/ Uveďte významné současníky autora.
Petr Šabach
Iva Pekárková – napsala řadu próz čerpajících rovněž převážně z osobních zkušeností exulantky a světoběžnice. Její romány se vyznačují výraznou dějovostí a hraničící až s dobrodružností.
Pavel Kohout
Radek John