Stojím v měkounkém bílém písku. Nad hlavou mi září zlaté slunce. Jemný vánek mne lechtá po tváři. A přede mnou se rozprostírá azurově modré moře. Ve vzduchu je cítit sůl. Vlny se neustále pohybují. Dovádějí a přelévají se jedna přes druhou. Hladina moře se rozprostírá do nekonečné dáli. Daleko, předaleko vidím několik loděk. Zdají se velké asi jako špendlíková hlavička.
Pomalu jdu dál a písek mě lechtá do chodidel. Uvidím před sebou kraba a několik mušlí. Jejich perleť je překrásná avšak perly se v nich neskrývají. Nad hlavou se mi chechtají racci.
Pozoruji velké palmy, které podpírají bleděmodré nebe. V korunách palem vidím ukryt pestrobarevných papoušků. Papoušci si mezi sebou povídají. Kdo ví co asi?
Pomalu opouštím písečnou pláž a lezu po obrovských kamenech. Když jsem na samém vrcholku koukám dolů do vody.
Ve vodě skotačí plno rybek. Některé jsou malé jiné větší.
Posadím se na balvan a pozoruji západ slunce. Moře se zbarvilo dorůžova, proto aby se podobalo stejně barevné obloze.
Zlaté paprsky pomalu mizí a zůstává jen červeň. Začíná se ochlazovat, přesto je u moře tak krásně jako v ráji.
