SOCIOLOGIE – Societas
= společnost, logos = věda → věda o společnosti – Zkoumá jednání člověka ve společnosti, vztahy ve společnosti, skupinový život člověka
– Společnost vzniká tehdy, když lidé mezi sebou navazují vztah, komunikují spolu
– Sociologie je věda komplexní – využívá poznatků z jiných věd (psychologie, zeměpis, dějepis, biologie, politologie, statistika, matematika, ekonomie)
Struktura sociologie – Obecná sociologie = systematická o Základní teorie (termíny, pojmy)
– Aplikovaná sociologie o Vychází z obecné sociologie o Sociologie rodiny, práce, umění, volebního chování, …
Teorie vzniku společnosti
– Militaristická – potřeba ochránit se
– Ekonomická – dělba práce
– Familistická (reprodukční) – přežití rodu – Inteligenční – lidé chtějí žít pohromadě – Politická – aby nebyla anarchie, aby byl řád
Vývoj sociologie
– Vznik: 19. století
– Lidé chtěli řídit společnost – museli vědět, jak se bude chovat
– Období před – protosociologie – sociologie ještě nebyla uznána jako věda, součástí filozofie o Antika:
Sokrates
Platón – vládnout mají nejmoudřejší
Aristoteles – ZOON POLITIKON – člověk musí žít ve společnosti o
Středověk – Spjatý s křesťanstvím Rozdělení společnosti na vrstvy (šlechta, duchovenstvo, otroci) o Renesance
Obrat k člověku Thomas More – Utopie (napsal počátky socialismu) o Osvícenství
Jean Jacques Rousseau – „Společnost a pokrok kazí lidi.“ o 19. století – OTCOVÉ ZAKLADATELÉ
Raná – Společnost brána jako celek, neřešili konkrétní problémy
AUGUST COMTE [kómt] (1798 – 1857)
Francouz Vliv: osvícenství, Francouzská revoluce, úspěchy přírodních věd Zakladatel sociologie – jako první použil termín „sociologie“ Cours de la Philosophie positive (1830 – 42) = Kurz pozitivní filozofie Sociální statika (co je ve společnosti neměnné) a sociální dynamika (vývoj a změny společnosti) Vývoj společnosti = vývoj myšlení o Stádium teologické vysvětlováno na základě působení božských sil o Stádium metafyzické Rozumové konstrukce světa o Stádium pozitivní Vše vysvětlováno na základě vědeckých teorií Směr POZITIVISMUS – klade důraz na fakta, vědu, přísné vědecké zkoumání Společenský řád obnoven intelektuální změnou (ne revolucí)
KARL MARX (1818 – 1883)
Člověk – produktivní bytost, výroba prostředků k životu – materiální základna, společenské bytí (jídlo, pití, oblečení, bydlení, léky, vzdělání, zkušenosti) X materiální nadstavba (víra, ideje, umění)
Kapitalismus: oddalování člověka a jeho výtvoru (odcizení)
Antagonistické třídy (vlastnictví a ne-vlastníci výrobních prostředků) Kapitalista = buržoazie X dělnická třída = proletariát Revoluční změna – dělnictvo znárodní majetek kapitalistů → beztřídní společnost Komunistický manifest
HERBERT SPENCER (1820 – 1903)
Anglický filosof, liberál (klade důraz na svobodu)
kniha: Principles of Sociology (1876 – 96)
Stoupenec evoluční teorie – darwinismus
Jednota přírodních i společenských zákonů
Vývoj společnosti (růst komplexnosti a diferenciace funkcí)
Vojenská a průmyslová společnost
ÈMILE DURKHEIM [dirkhejm] (1858 – 1917)
Sociologie jako akademická disciplína
Základní téma: řád ve společnosti
Sociální fakt (každý druh jednání schopný vnějšího nátlaku na jedince) Tradiční společnost (mechanická solidarita a kolektivní vědomí)
Moderní společnost – produkt dělby práce (organická solidarita a specializované vědění)
Vzrůstá dělba práce a zároveň vzrůstá vazba na společnost → patologické jevy
Sebevraždy
MAX WEBER (1864 – 1920)
Protestantská etika a duch kapitalismu o Proč kapitalismus vznikl právě v Evropě o Byrokracie o 20. století
Opouští se od obecných teorií
Opouští se formulace o vývoji společnosti jako o celku
Empirický výzkum
Výzkum konkrétních jevů (postavení ženy ve společnosti, volební chování,…)
FRANKFURTSKÁ ŠKOLA – Frankfurt nad Mohanem – první katedra sociologie
20. + 30. léta 20. století – i Sigmund Freud
Kritika konzumní společnosti (lidé chtějí více, než potřebují)
Kritika masové kultury
Rozbor forem nadvlády – nacismus
Rozbor ideologií
ERICH FROMM
Freudův žák
Ovlivněn buddhismem
Mít, nebo být
CLAUDE LEVI – STRAUSSE [klód levi strós]
Rozdíl mezi etnickými skupinami
Vše funguje na principu směny – něco za něco o 21. století
Jednotlivé jevy ve společnosti, konkrétní jevy
Gender studies – postavení muže a ženy ve společnosti
Problematika etnických menšin
ANTHONY GIDDENS
Britský sociolog
Třetí cesta o Levice X pravice
Sociologie
TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK
Profesor sociologie
Smysl československých dějin
Problematika sebevražd
TOMÁŠ HALÍK
Kněz