Přeměna látek – metabolismus
– schopnost tkání přeměňovat jeden typ látek v jiný. Esenciální aminokyseliny nemohou být získávány přeměnou z jiných molekul v těle, ale musí být dodány zvenku. Všechny látky v těle jsou v dynamickém katabolicko-anabolickém ustáleném stavu. Metabolismus sacharidů – glukóza. Vzniká štěpením glykogenu, fruktózy a galaktózy. Úroveň hladiny glukózy je řízena inzulinem, adrenalinem a glukagonem. Glukóza je využívána oxidací na CO2 a vodu. Metabolismus tuků – triacylglyceroly. Část tuků přicházejících do oběhu vrátnicovou žílou z trávící trubice se ukládá přechodně v játrech. Tuk se v játrech štěpí na glycerol a mastné kyseliny. Metabolismus bílkovin – Aminokyseliny vstupují do jaterních buněk. Po deaminaci se mohou vzniklé organické kyseliny zapojovat do metabolismu. Amoniak se v játrech přeměňuje na močovinu. Výživa – vyvážená strava má obsahovat: sacharidy, lipidy, bílkoviny, vitaminy, minerální látky a vodu. Potřeba různých látek se různí podle věku, fyziologického stavu a podle druhu zaměstnání. Denní skladba: sacharidy 50-60%, bílkoviny 15%, tuky 20-40%. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie. Celulóza, tzv. vláknina podporují pohyb střev a brání zácpě. Zdrojem vlákniny je zelenina, ovoce, obiloviny. Bílkoviny – jako zdroj aminokyselin. Hodnotnější jsou bílkoviny živočišné než rostlinné. Lipidy – přijímáme tuky. Význam tuků – jsou v nich rozpuštěny některé vitaminy (A, D, E, K). Vitaminy – org. si je nedovede sám syntetizovat. Účastní se chemických reakcí nejčastěji jako kofaktory enzymů. Minerální látky – nejdůležitější jsou soli sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku a fosforu. Musí se nahrazovat z potravy. Voda – denně bychom měli přijímat 1,5 l vody v podobě tekutin.
Poruchy v příjmu potravy – a) mentální anorexie – záměrné odmítání normálních dávek stravy. Důvodem – obava před tloustnutím. Důsledkem je ubývání hmotnosti, atrofie kosterního svalstva, zácpa, hypotenze, zvýšená citlivost vůči infekcím. b) bulimie – silné puzení a nezřízená chuť k jídlu. Snaha k překonání stresu. Dehydratace organismu. Může se zhoršovat činnost ledvin a jater. Suchá pokožka, infekce, svalové křeče.
Tělesná teplota – Savci a ptáci jsou endotermní – teplokrevní živočichové. Produkce a ztráty tepla – základní produkce tepla je určena velikostí bazálního metabolismu, tj. klidového metabolismu, měřeného za standardních podmínek. Při bazálním metabolismu většina tepla pochází z činnosti srdce, jater, ledvin a mozku. Tvorba tepla může být zvýšena působením některých hormonů a svalovou aktivitou. Ztráty tepla se uskutečňují odpařováním vody. Dochází při pocení. Působení vysoké teploty vyvolává úpal. Při působení intenzivního slunečního záření na hlavu vzniká úžeh. Nervové řízení tělesné teploty – je řízena reflexně. Centrum její regulace je uloženo v hypotalamu. Horečka – zvýšení tělesné teploty při infekci. Je vyvolána působením pyrogenů.
Základní pochody v ledvině – proces glomerulární filtrace – pročišťování plazmy, vytváření primární moči. Oběhový systém ledvin – aorta >ledvinná tepna >vlásečnice > přívodná tepénka >glomerulus >odvodná tepénka >venuly >vena renalis > dolní dutá žíla
Hormonální regulace ledvin – 1) Vazopresin – antidiuretický hormon – hormon, který reguluje množství moči, zadržuje v těle množství vody 2) Renin – ovlivňuje glomerulární filtraci 3) Aldosteron – uvolňuje vodu a sodík do krve 4) Parathormon – ovlivňuje přechod iontů – Ca 5) Bradykinin – ovlivňuje oběhový systém 6) Erytro poetiny – řídí tvorbu krve