Státy jižní Asie
Bangladéš- Dháka
Bhútán- Thimphu
Indie- Nové Dillí
Maledivy- Male Nepál- Káthmándú
Pákistán- Islámábád
Srí Lanka- Kolombo
Oblast je označována jako „indický subkontinent“- označuje její velikost a do jisté míry také izolovanost od ostatní ASIE
Přírodní podmínky
Povrch
– Oblast 4,5 mil km2
– Poloostrov přední Indie s ostrovy Maledivy, Lakadivy
– Indoganžská nížina, horské pásmo Himaláje (odděluje jižní Asii od Číny)
– Ostrovní státy: Srí Lanka, Maledivy
– Povrch je velice pestrý
– Sever- Himaláj- nejvyšší hora na světě (8848 m n. m.)= Mount Everest
– Řeky: Indu, Ganga, Brahmaputra (ústí do Bengálského zálivu)- vytváří v ústí největší deltu na Zemi
– Sníženina mezi Himalájem a Dekánskou plošinou na jihu – Indoganžská nížina
– Dekánskou plošinu lemují horská pásma Západního a Východního Ghátu
– Velké plochy zabírají savany a monzunové lesy
Podnebí
– Sever- v subtropickém pásu
– Jižní- v tropickém pásu
– Velehory- drsné horské klima- vertikální stupňovitost podnebí
– Převládá monzunové počasí
– V zimě (listopad- květen) je doba sucha
– V létě (červen- říjen) je doba dešťů
– Nejdeštivější je podhůří Himaláje- velehorský pás Himaláje zadržuje oblaka letního monzunu přicházejícího od Indického oceánu- v Čerápundží (nejdeštivější místo na světě)- 12 000 mm srážek/ rok
– Na úpatí Himaláje je podnebí subtropické
– Na západě slábne vliv monzunů- poušť Thár, Balúčistán (suché tropické podnebí)
– Většina monzunů se zachytí o západní Ghát- vzniká poušť Thár
– Na návětrných svazích Himaláje jsou extrémní hodnoty srážek
Nerostné suroviny
– soustředěny na poloostrově Přední Indie
– Černé uhlí, rudy železa a barevných kovů
Obyvatelstvo
– 1,7 mld. obyvatel
– Velkým problémem je růst populace- ročně přibývá asi 25 milionů obyvatel (ale růst produkce potravin neodpovídá populačnímu přírůstku)
– Dominuje Europoidní rasa, australoidní, mongoloidní
– Rozmístěno nerovnoměrně – největší koncentrace je v říčních údolích a v deltách řek (v deltě Gangy a Brahmaputry žije až 2000 obyvatel/ km2)
– Velehory a pustinné oblasti jsou témě neosídleny
– Většina obyvatel na vesnicích, urbanizace pouze 30-40%
– I přesto velký podíl milionových velkoměst- aglomerace Bombaj, Kalkata, Dillí
– Nejpočetnější jsou Hinduistánci, Bengálci
– Pestré jazyky- v Indii angličtina
– Indoevropské (íránské, indické), Na Maledivách Arabština
– Hlavní náboženství je Hinduismus, dále Islám (Pákistán, Bangladéš), buddhismus (Sever), Křesťanství ve velkých městech
– Indie- obyvatelstvo rozděleno do kast (Hinduismus rozděluje obyvatelstvo do 3 kast podle bohatství, není mezi nimi možno přecházet, zákaz míšení)
– Homogenní je pouze Bangladéš- Bengálci
– Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v zemědělství
Hospodářství
Zemědělství
– Rostlinná výroba- dominuje
– Hlavní pěstovanou plodinou je rýže (základní potravina obyvatelstva), dále kukuřice, pšenice, ječmen, proso, sója, cukrová třtina, bavlník, čajovník, juta a tabák
– Živočišná výroba- převládá chov skotu (největší stavy hovězího dobytka na světě- je využíván málo, kvůli náboženství), v suchých oblastech je významný chov ovcí
Průmysl
– Těžební- hlavní obor- těžba černého uhlí, železné rudy, rudy barevných kovů)
– Potravinářský, textilní, strojírenský- rozvinut ve velkých městech
– Nejvyšší industrializace je v Indii a Pákistánu (zároveň to jsou nejvyspělejší státy oblasti)
Politicky nestabilní oblast- Tamilští tygři= do roku 2009 vedla násilnou separatistickou kampaň proti Srí Lance
Indie
– Hlavní město: Nové Dillí
– Rozloha: 3 287 590 km2
– Počet obyvatel: 1,2 miliardy
– Federativní republika v čele s prezidentem
– Tvoří ji 25 federálních států
– 2. nejlidnatější stát na světě (po Číně)
Nepřátelství mezi Indií a Pákistánem- spor o území Kašmíru (oblast na SZ Indie)- je to většinově muslimská země, ale i přesto po rozdělení padla na území Indie
Povrch
– Zabírá většinu indického subkontinentu
– Sever- velehorské pásmo Himaláj- s nejvyšší horou Indie- Kančendženga (8586 m n. m.)
– Podhůří a nížiny: tropické, vždy zelené monzunové lesy
– Hory: smíšení, jehličnaté lesy
– Ve vyšších polohách jsou horské louky
– Dekanská plošina- savany
Podnebí
– teplé, tropické, monzunové podnebí
– suchá zima, letní monzunové deště
Obyvatelstvo
– Mnohonárodnostní stát
– Nejpočetnější jsou indoevropské národy 72%
– Úřední jazyk: hindština, angličtina
– Hlavní náboženství je hinduismus 80%
– Nejvýznamnější menšina jsou muslimové 11% (menšiny křesťanů, buddhistů, sikhů)
– Problémem je nežádoucí rozdělení do kast- na nejnižší úrovni jsou tzv. nedotknutelní- diskriminováni (více než 100 000 lidí)
– I když indická ústava kastovnictví zakazuje, na venkově je běžné
– Nehustší zalidnění je v indogangžské nížině X nejnižší v horách a v poušti Thár Hospodářství
– rozvojově- agrárně průmyslový stát
– Velké surovinové bohatství
Zemědělství: zaostalé, samozásobitelské, silně závislé na klimatických podmínkách
– 26% půdy je uměle zavlažováno
– Zaměstnáno 61% ekonomicky žijících obyvatel
– Díky „zelené revoluci“ se podařilo zvýšit výnosy obilí
– Pěstování rýže (2. místo na světě), pšenice (3.), proso (1. místo)
– Hlavní světoví pěstitelé čaje a koření (čili, zázvor, pepř), z technických plodin vyniká bavlník a juta
Živočišná výroba: rozsáhlá, ale málo produktivní
– Největší stáda skotu na světě, využití je minimální (hinduismus), rozšířen chov buvolů, velbloudů, ovcí, koz
Průmysl
– textilní (bavlnářství, zpracování juty) + potravinářský- podílejí se na 50 % průmyslu Indie
– těžební (těžba černého uhlí, rud železa a neželezných kovů)
– metalurgie, elektrárenství, petrochemie, strojírenství
– Řemeslná výroba: kašmírové koberce, šperky
– Kalkata- na severu je to hlavní hospodářské středisko
– Bombaj- na západě, hospodářské středisko- soustředěn textilní průmysl (bavlnářství), strojírenský a petrochemický
– Madrás- hutnictví, strojírenská průmysl, petrochemický, potravinářský
Pákistán
– Hlavní město: Islámábád
– Rozloha: 803 940 km2
– Počet obyvatel: 190 milionů
– 2. největší muslimská země na světě
– Nejsušší oblast v rámci jižní Asie
– Největší koncentrace obyvatel v povodí Indu a v nejúrodnějším podhorským a horským územím na severu
– Obyvatelstvo- indické jazyky- východ a sever, íránské jazyky- západ
– Chudá země- důležitou roli hraje zemědělství (ale část země je zemědělsky nevyužitelná- hlavní plodinou je pšenice)
– Většina HDP vytváří průmysl- textilní, potravinářský
– Lehce rozvinuté jsou i služby
– Určité zásoby nerostného bohatství- velké zásoby černého uhlí, menší ložiska zemního plynu (ale nejsou zatím plně využívána)
Bangladéš
– Hlavní město: Dháka
– Rozloha: 144 000 km2
– Počet obyvatel: 161 milionů
– Republika v deltě Gangy a Brahmaputry
– Velmi nízko položené území- více než 50% rozlohy leží v nadmořské výšce do 10 m n. m.
– Proto trpí častými záplavami
– Nejhustěji zalidněný stát světa – 1000 obyvatel/ km2 (nepočítáme- li ministáty)
– Chudý stát- většina obyvatel zaměstnaných v zemědělství
Nepál
– horský stát v Himalájích
– Populace europoidní a mongoloidní
– Hlavně vyznávají hinduismus (méně pak buddhismus)
– Extrémně chudý stát- těží z cestovního ruchu- horolezecké výpravy
Bhútán
– Izolované království v Himalájích
– Minimální „moderní“ civilizace- předchůdce současného
panovníka usiloval jen o pozvolné otevírání světu
(do roku 1999 byla zakázána televize a internet)
– Zemědělství- jediné živobytí všech obyvatel
– Mongoloidní rasa, uznávají tibetský buddhismus
– Celostátní zákaz kouření
Srí Lanka
– republika na stejnojmenném ostrově (dříve Cejlon)
– Leží na rozhraní tropického a rovníkového pásu
– Výborné podmínky pro pěstování čaje, kaučuku a koření
– Krásný ostrov s příjemným podnebím a teplým Indickým oceánem
– oblíbení letovisko
Maledivy
– stát na stejnojmenném souostroví
– V Indickém oceánu
– Malý, převážně muslimský stát
– Základem ekonomiky je cestovní r uch a rybolov