Celý název: R.U.R. (zkratka z Rossumovi univerzální roboti)
Autor: PhDr. Karel Čapek (9. ledna 1890, Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938, Praha)
Datum prvního vydání díla: 1920
Literární druh: drama
Literární forma: epika
Literární žánr: drama s komediálním úvodem, ale tragickým dějem o třech dějstvích
Kontext doby a autor:
Autor
- český novinář, spisovatel, dramatik a cestovatel – jeden z největších českých autorů a novinářů
- vystudoval UK, působil v Lidových novinách – spolu s Masarykem a dalšími patří k symbolům první republiky
- zemřel na zdravotní potíže už v době druhé republiky a tři měsíce před tím, než si pro něj přišlo Gestapo
- demokrat a intelektuál(Proč nejsem komunistou, díla proti fašismu a nacismu, byl jedním z Pátečníků)
- také dramaturg Vinohradského divadla(1921-23),První předseda ČSR pen clubu
- Lidové noviny – fejetony a sloupky
- dramata:Bílá nemoc(odkaz na nacismus), Věc Makropolus(žena žije 300 let)
- proza:
-humorné: Zahradníkův rok, Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy(detektivní tématika)
-sci-fi, antiutopické a varující společnost např. před nacismem: Továrna na absolutno(absolutno z motorů dělá z lidí fanatiky,1922), Krakatit(výbušnina,1922), Válka s Mloky(1937-alegorie s nacismem)
noetická triologie = Čapkovo vrcholné dílo, filosofické, zobrazuje, že z různých věcí, každý vyvozuje vždy něco jiného: Hordubál(muž je po návratu domu na Podkarpatskou Rus zabit manželkou a milencem a probíhá vyšetřování), Povětroň (z trosek letadla je vytažen mrtvý člověk a tři lidé zdravotní sestra, jasnovidec, básník hádají jak asi žil a kdo to je, ale jsou při tom ovlivněni svými životy) Obyčejný život (drážní úředník ličí svůj obyčejný život v pamětech a zamýšlí se nad ním)
-spolu s bratrem J.Čapkem – Ze života hmyzu, Zářivé hlubiny (povídky) - cestopisy: Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska, Výlet do Španěl, Cesta na Sever-bohatý jazyk a líčení života v těchto zemích v době mezi válkami
- politická díla: Hovory s TGM-zapisoval myšlenky TGM, když s ním hovořil
- pro děti: Devatero pohádek
Kontext doby
- první republika, demokracie, presidenti TGM a E.Beneš
- patřil k autorům, kteří byli jako on kolem Lidových novin: bratr Josef Čapek, který uměl hlavně kreslit (s bratrem Karlem napsal třeba Ze života hmyzu, samostatně pak třeba pohádku Dášenku, čili život štěněte), Karel Poláček (Muži v offsidu, Bylo nás pět), Eduard Bass(Klapzubova jedenáctka), Eduard Valenta(díla psal až po 2.sv.v.), F.Peroutka (politické komentáře)
- zároveň skupina Pátečníku = setkání spisovatelů, novinářů a politiku ve vile bratří Čapků, kde diskutovali o společnosti a politice např. postavy kolem Lidových novin jako bratři Čapkové, Peroutka, Poláček, politici TGM, Jan Masaryk, Beneš atd.
Děj:
Úvodní dějství se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na ostrově výrobny robotů, kde žije pouze 6 mužů. Celou výrobu provádějí roboti. Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, která chce roboty zrovnoprávnit a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starého Rossumema a jeho synovce. Nakonec se vdá za ředitele Harryho Domina.
Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války.
Nakonec se několik robotů vzbouřilo, ustanovilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě porazilo a nenechalo nikoho přežít. Nakonec dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, protože on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života). Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, ten však spálila Helena předtím, než je zabili.
Jednou v noci ho vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jednomu na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva. Tento závěr je poměrně jasný odkaz směrem k Bibli. A je velmi symbolický.
Postavy:
- Harry Domin – cílevědomý centrální ředitel R.U.R.; podporuje velkou výrobu robotů, zajímá se o finance podniku
- ing. Fabry – hlavní technický ředitel; tvoří nové biologické druhy – například umělé květiny
- dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení; je to právě on, kdo tajně rozvíjí inteligenci robotů
- dr. Hallemeier – přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů
- konzultant Busman – komerční ředitel R.U.R., je na peníze
- stavitel Alquist-jediný pracuje ještě rukama, protože věří, že to má smysl
- Helena Gloryová – dcera prezidenta, později žena Dominova; bojuje za práva robotů a chce je zcela polidštit
- sluha Nána-nelíbí se jí, že si člověk hraje na boha
- Roboti Primus a Helena-první roboti mezi kterými se objeví láska, symbolika s Adamem a Evou
Kompozice:chronologická
Jazyk:
- antiutopie a scifi
- spisovný jazyk, nespisovně jen Nána
- předehra a tři dějství
- vědecké a cizí výrazy, poprvé použito slovo Robot(nebyli to ale roboti, z dneška, spíše jak Frankenstein)