Hrabal Bohumil – Ostře sledované vlaky (3)

Celý název: Ostře sledované vlaky       

Autor: Bohumil Hrabal, rozený Bohumil František Kilian, [1] (28. března 1914 Brno – 3. února 1997 Praha)

Datum prvního vydání díla: 1965

Literární druh: epika

Literární forma: proza

Literární žánr: novela

Kontext doby a autor:

 

Autor

 

Narodil se v Brně-Židenicích  svobodné matce Marii Kilianové a důstojníkovi rakouské armády Bohumilu Blechovi, který se ovšem k otcovství nehlásil,[2] proto byl pokřtěn Bohumil František. Matka pracovala jako pomocná účetní v městském pivovaru v Polné, kde se seznámila se svým budoucím manželem, hlavním účetním Františkem Hrabalem (předobraz literární postavy Francina). V srpnu 1919 se čtyřčlenná rodina přestěhovala do Nymburka.

Po maturitě na reálce, kterou s obtížemi dokončil, neboť několikrát propadl,[1] studoval Hrabal na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, navštěvoval však rovněž přednášky z dějin literatury, umění a filosofie. Vinou uzavření vysokých škol v období okupace mohl svá studia dokončit až v roce 1946 (získal titul JUDr.). Během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech, což se odrazilo i v jeho literární tvorbě. Vystřídal i profese jako pojišťovací agent, obchodní cestující, od roku 1949 brigádník v kladenských ocelárnách a po těžkém úrazu pracoval v libeňských sběrných surovinách jako balič starého papíru. Později pracoval jako kulisák. Nemalou část svého života (1950–1973) prožil v pražské. Roku 1956 si vzal Elišku Plevovou na zámečku v Praze–Libni. V roce 1965 si manželé Hrabalovi koupili v Kersku u Nymburka chatu. Spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963. V roce 1965 se stal členem Svazu československých spisovatelů a redakční rady Literárních novin.[1] Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik. Roku 1975 uveřejnil v časopise Tvorba krátké sebekritické prohlášení, na jehož základě mu bylo částečně a pod dohledem cenzury opět umožněno publikovat. Zemřel v roce 1997 v Praze po nehodě, při pádu z okna.

Měl rád sport(fotbal), historii, pivo (U Zlatého Tygra – Havel, Clinton), dobrý společník

autobiografičnost, černý humor, komičnost, grotesknost, v pozdějších prozách melancholie, ale ne smutná(možná poetismus),nekonečný proud řeči

dálší díla:Obsluhoval jsem anglického krále(Jan Dítě), Slavnosti sněženek(chatová osada), Postřižiny(pivovar)

 

Kontext doby

Hrabal se znal s Jiřím Kolářem a přátelil se s filosofem Egonem Bondym.

Patřil do generace autorů jenž psali v uvolněných 60.letech a pak po 68 a normalizaci měli problémy – Ludvík Vaculík (2000slov), M.Kundera(Nesnesitelná lehkost bytí),V.Páral(Milenci a vrazi) a můžeme zařadit i J.Škovereckého jenž musel emigrovat, stejně jako Kundera

 

dílo bylo zfilmováno v roce 1965-režisér J.Menzel(točí Hrabalovy filmy), v hlavní roly Václav Neckář, 1967 Oscar, dále natočil i Obsluhoval jsem anglického krále, Slavnosti sněženek, Postřižiny

 

 

Děj:

Děj se odehrává na konci druhé světové války na nádraží v Kotomlatech. Mladý hrdina novely, Miloš Hrma, má před začátkem příběhu vztah s přítelkyní průvodčí Mášou, který končí sexuálním nezdarem při pokusu o první pohlavní styk. Po tomto neúspěchu se pokusí o sebevraždu, naštěstí je však zachráněn. Později se Miloš zaškoluje na výpravčího na železniční stanici, kterou pravidelně projíždějí ostře sledované německé vlaky, převážně z fronty a na frontu, převážející zásoby nebo vojáky. Během své služby pod svým perverzním a bezostyšným školitelem výpravčím Hubičkou a přednostou stanice, který chová holuby a sní o povýšení, pozná manželku pana přednosty, která ale odmítne Milošovi pomoci získat erotickou zkušenost. Miloš se nakonec seznamuje s partyzánkou Viktorií, která se mu líbí, a má s ní první zdařený sexuální zážitek. Miloš se rozhodne zúčastnit se sabotážní akce a na jeden z projíždějících německých vlaků shodí z návěstidla bombu, kterou na stanici doručila Viktorie. Při této akci se navzájem postřelí s německým vojákem a umírá.

 

Postavy:

Miloš Hrma-hlavní hrdina, nezkušený a začínající výpravčí, nesmělý, bojuje s pocitem, že není opravdový chlap

pan výpravčí Hubička-protipol Miloše, nebojácný, světaznalý a sukničkář, v odboji

Máša-Milošova první přítelkyně, prožije s ní milostný nezdar, je výpravčí

Viktoria Freie-svobodomyslná a odvážná partyzánka, udělá z Miloše muže

pan přednosta-ctižádostivý vedoucí, nemá rád němce a miluje své holuby

přednostovo žena-starající se žena, odmítne udělat z Miloše muže a řeknemu, že na tohle už není ať se netrápí

telegrafistka Zdenička-svede jí pan výpravčí Hubička a orazítkuje jí zadnici

 

Kompozice: chronologická, ale krátké retrospekce

 

Jazyk:

  • ich forma
  • spisovna čeština i hovorová
  • občas vulgarismy a erotičnost
  • občas německé výrazy
  • komika