Napoleonské války v monarchii
– Rakouská armáda utrpěla několik porážek. František II. se v návaznosti na Napoleona nechává korunovat Rakouským císařem.
– 1805 Bitva u Slavkova → drtivá porážka Rakouska a Ruska → Bratislavský mír 1806 a konec SŘŘ národa Německého → vzniká Rýnský spolek a František je už teď jenom císařem rakouským
– Po porážce Napoleone v bitvě u Lipska v roce 1813 → Vídeňský kongres
– Řeší se co s Evropou po Napoleonovi (na chvilku přerušení, když se Napoleon vrátí z Elby, po jeho porážce se jedná dál)
– Vyznamená se kancléř Metternich -Rakousko zisky v podobě Severní Itálie a části Haliče a Bukoviny -vznik Německého spolku (převážně území bývalé SŘŘ, v čele spolkový sněm a každá zem měla mít stejnou pozici, ale ve skutečnosti dva kohouti v podobě Rakouska a Pruska
– Vznik Svaté aliance (Metternichovský systém)=tajná dohoda, kde si měli tyto státy pomáhat s udržením pořádku a být spojenci (například s potlačením revoluce) trvá až do Krymské války 1853-56
- Prusko-Fridrich Vilém II.
- Rakousko-František I.
- Rusko-Alexander III.
Situace v monarchii -1812 Občanský zákoník-všichni si byli před zákonem rovni a doznívala robota
– Schopný kancléř Klemens Metternich, nebyl oblíbený, ale velký státník (1809-1848) -král František II. později změna na Františka I. po vzniku Rakouského císařství
– Metternichovský absolutismus=potírání jakéhokoliv odporu, ale nebylo tak brutální (u nás NO) 1819 v Karlových Varech konference, kde se dohodli středoevropské státy na omezení svobod
– 1835 smrt Františka I. a nástup Ferdinanda I. Dobrotivého -oblíbený a hodný panovník, ale v podstatě nevládl, vládla císařská rada, v jejímž čele Metternich
Průmyslová revoluce
– 1. pol. 19. st. v Anglii -J. Watt dokázal upravit parní stroj, tak aby byl použitelný pro lidi 1785 -lokomotivy a parníky G. Stephenson vynálezce lokomotivy -R. Fulton vynálezce parníku
České národní obrození
– Cílem zabránit plíživé germanizaci, zachovat a následně pozvednout český jazyk opět na úroveň vzdělanců a podpořit národní uvědomění -tři fáze, konec v revolučním roce
Fáze první (obranná) 1775-1805 Probíhalo bránění jazyka, jednalo se o období učeneckého zájmu. Tzv. generace Dobrovského. Datují se sem počátky českého divadla, básnictví a žurnalistiky. Je to doba hledání vlastenectví a stavění se na odpor josefínským centralizačním snahám. Umělci a vědci této doby hledají inspiraci v klasicismu a osvícenství. Nejvýznamnější osobností této doby byl Josef Dobrovský.
Nejvýznamnější osobnosti:
- historikové: Gelasius Dobner, František Martin Pelcl
- jazykovědec Josef Dobrovský (Zevrubná mluvnice jazyka českého Slovník Německo-český)
- vydavatel: Václav Matěj Kramerius (Kramériusovi noviny)
- divadelníci: Václav Thám, Karel Ignác Thám a Prokop Šedivý
- autoři české poezie: Antonín Jaroslav Puchmajer, Vojtěch a Jan Nejedlý
Fáze druhá (ofenzivní) 1805-1830
Jednalo se o období vlastenecké agitace. Tzv. generace Jungmannova.
Nejvýznamnější osobnosti:
divadelníci: Václav Kliment Klicpera, Matěj Kopecký a Jan Nepomuk Štěpánek
jazykovědec: Josef Jungmann
tzv. Jungmannova škola: Milota Zdirad Polák, Antonín Marek, Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl, Karel Bořivoj Presl a Antonín Jungmann
Třetí fáze (1830-1848)
Jednalo se o období vítězství národního obrození, které se stalo již celonárodním hnutím. Tzv. generace Palackého. Mělo 3 části:
- stále ještě spjatost s národním obrozením
- romantismus (Karel Hynek Mácha)
- počátky realismu (Božena Němcová)
Jako konec národního obrození bývá uváděn roku 1848, kdy došlo v Evropě k revoluci, která se nevyhnula ani českým zemím.
Revoluční rok 1848
– Nespokojenost s absolutismem -národnostní hnutí
- leden-Itálie
- únor- Francie
- březen-Prusko, Uhry, Německo
- červen-Čechy
→ -Metternich zbaven funkce -slíbení zrušení roboty a cenzury -slíben vznik občanských svobod -slíben vznik ústavy -slíbeno svolání Říšského sněmu
– V dubnu vydána Oktrojovaná ústava-vypracoval císař a jeho ministři
– Exekutiva-císař a ministři Říšský sněm měl být svou komorový-komora panská a občanská (zde volby)→lidé i tak nespokojení →Říšský sněm jen jednu komoru a do ní volby v Rakousku dočasné uklidnění
České země
– V březnu 1848 se ve Svatováclavských lázních sešli politici a sepsali petici, že by chtěli větší samostatnost →v dubnu 1848 reaguje císař vydáním Kabinetního listu, kde slibuje, že vše splní (rovnoprávnost jazyková, zemská vláda a sněm) →rozpor Čechů a Němců
– V červnu 1848 v Praze Slovanský sjezd→12. června Svátek svatého ducha →nepokoje a boje na barikádách –> vojskům v Praze velel Windischgrätz, omylem mu zastřelili manželku, → radikálně potlačil povstání a hrozil rozstřílením Prahy→ Slovanský sněm rozpuštěn a vše co bylo slíbeno zamítnuto
– V červenci 1848 ve Vídni Říšský sněm, co řešil Ústavu (jedno z prvních, co řešil, bylo zrušení roboty)
– V srpnu 1848 mnoho vojáku ve Vídni, co měli táhnout do Uher, aby potlačili zdejší protirakouské povstání→ napětí a nepokoje ve Vídni→ krvavě potlačeno
→říšský sněm přesunut do Kroměříže
→Ferdinand I. Dobrotivý abdikuje ve prospěch Františka Josefa I.
→ten schopný a začal s obnovou starých pořádků:
- 1849 rozehnán Říšský sněm
- potlačil snahy o osamostatnění severní Itálie
- 1849 u Vilasagosze poraženo Uherské povstání