Vznik Československa
- Národní výbor = v Praze, také prorakouský, 31. ledna 1916 vydal prohlášení o existenci Česka v rámci Rakouska
- 10. 1918 uznána Národní rada československá jako prozatímní vláda
- 10. 1918 Císařský manifest Karla I. – snaha zachránit monarchii – slib federalizace …
- 10. 1918 Washingtonská deklarace = prohlášení samostatnosti Československa na republikánských principech, vytyčeny zásady ústavy
- vypracována Masarykem, předána vládě USA a prezidentu Wilsonovi
- října 1918 Andrássyho nóta = konec Rakouské monarchie
- na Václavském náměstí vyhlášen vznik samostatné Československé republiky
- davové nadšení, strhávání rakouských státních symbolů
- prozatímní vlády se ujal Národní výbor – podepsali prohlášení o samostatnosti, „muži 28. října“: Alois Rašín, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, František Soukup
- vydán zákon o zřízení samostatného československého státu
- spojen zahraniční a domácí odboj – 28. 10. – 3. 11. 1918 v Ženevě projednávala delegace pražského Národního výboru (Kramář) s představiteli prozatímní vlády v emigraci (Masaryk) konkrétní postup ustavení státu
- program = Washingtonská deklarace; prezidentem TGM, předsedou vlády Karel Kramář
- Slováci: 10. 1918 přijata Martinská deklarace = základ společného státu Čechů a Slováků
- 11. 1918 přijata prozatímní ústava, Národní výbor se rozšířil v první československé Národní shromáždění – poprvé se sešlo 14. 11.
- prohlášeno sesazení Habsburků
- vyhlášena ČSR jako demokratický stát
- prezidentem zvolen v nepřítomnosti Masaryk
- ustanovena první česká vláda – zahraniční + domácí odboj – vláda „všenárodní koalice“
- přijaty první dva zákony: zrušení šlechtických titulů a 8hodinová pracovní doba
- 12. 1918 návrat TGM po čtyřletém exilu; 4. 5. 1919 návrat Štefánika, při přistávání na Bratislavském letišti tragicky zahynul
vymezení hranic:
- hranice v liniích historicky se vyvíjejícího státu, jen úpravy na jihu s Rakouskem
- složitá situace v pohraničí – němečtí poslanci z českých zemí odmítli vznik ČSR a ustanovili 4 separátní provincie: Deutchböhmen (S Čechy), Sudetenland (Slezsko, S Morava), Böhmerwaldgau (J Čechy), Deutschsüdmähren (J Morava) – chtějí se připojit k Rakousku
- spor s Polskem o Těšínsko – Poláci ho okupují, hospodářsky významné území, leden 1919: sedmidenní válka
- nakonec 28. 7. 1920 rozděleno na 2 části mezi Polsko (Orava, Spyš, V Těšínsko) a Československo (trať Bohumín – Košice, uhelný revír ostravský)
- Podkarpatská Rus – Rusínská národní rada se vyslovila pro připojení k Československu; přislíbena autonomie
- zaostalá oblast, mnoho negramotných – nutno poslat sem vojáky, učitele …
- Slovensko – snaha zbavit se Maďarů
- Slovenská l’udová strana (Andrej Hlinka) – chtějí úplnou autonomii; někteří radikálové ze strany začali zpochybňovat Martinskou deklaraci – existenci ČSR Vojtech Tuka
- prosinec 1918 v Košicích vyhlášena Slovenská l’udová republika – vojenský zásah, vyslán Vavro Šrobár
- Československá republika se územně dotvořila až v roce 1920: stát dvou národů: Čechů a Slováků (65%) + národnostní menšiny: Němci (23%), Maďaři (5,7%), Rusíni (3,4%), Poláci (0,6%)
- celkem 13,5 milionu obyvatel; hranice potvrzeny mírovou smlouvou ve Versailles
hospodářství:
- nerovnoměrnost: Čechy + Morava = vyspělý průmysl X Slovensko = zemědělství, zaostalost, nepočetná inteligence; nejzaostalejší = Podkarpatská Rus (země bez civilizace)
- na Slovensko míří učitelé, lékaři, právníci z Čech, budovány školy a univerzity …
československá vláda:
o předseda Karel Kramář (národní demokraté)
o ministr financí Alois Rašín (agrárníci)
o ministr obrany Václav Klofáč (národní socialisté)
o ministr zahraničí Edvard Beneš (nestraník)
o ministr spravedlnosti František Soukup (sociální demokraté)
o ministr války Milan Rastislav Štefánik
- červen 1919 v Čechách volby do obecních zastupitelstev, vítězí Sociální demokracie (30%), druzí Agrárníci (21%)
- po volbách podala Kramářova vláda demisi
- vytvořena „rudo-zelená koalice“; ministerským předsedou Vlastimil Husar
- měnová reforma – Rakousko-Uherské bankovky překolkovány, nahrazovány, část stažena – snížení inflace
- pozemková reforma ® 4/1919 – záborový zákon
® 1/1920 – přídělový zákon
® 4/1920 – náhradový zákon
- vyvlastněna půda Habsburského rodu + církevní půda s výměrou nad 250 ha
- celkem rozděleno 1,8 milionů ha; část přidělena rolníkům, část odprodána
- vytvořen systém nemocenského a úrazového pojištění + podpory v nezaměstnanosti
- 2. 1920 únorová ústava – ČS demokratická republika, občanská práva, branná povinnost, zákonodárnou moc má Národní Shromáždění – Parlament, Senát
- první parlamentní volby – nejsilnější: Sociální demokraté + Agrárníci
Československo ve 20. – 30. letech
- v ČS po vyhlášení republiky demokratický režim a občanská společnost
- vláda všenárodní koalice – předseda Karel Kramář
- červen 1919 měnová reforma Aloise Rašína – odluka od rakouské měny, uzavřeny hranice, zákaz přesunu financí
- neklidné oblasti – pohraničí (převaha Němců), Slovensko, Podkarpatská Rus – demonstrace potlačovány
- června vyhlášena Slovenská republika rad – v čele Janoušek, na Slovensku se nekonali volby do samosprávy
- ve volbách do samosprávy zvítězila sociální demokracie – nová vláda Vlastimila Tusara – také agrárníci – rudozelená koalice
- slovenští nacionalisté Hlinka a Jehlička se pokusili v Paříži vytvořit samostatný slovenský stát – neuspěli, Hlinka byl izolován, Jehlička emigroval
- přijat nostrifikační zákon – ČS podniky, které působí i v zahraničí a za Rak.-Uher. měli podniky mimo naše území zde musí mít sídlo
- února 1920 schválena Ústava ČSR
- ČS je demokratická republika, v čele prezident, dvoukomorové Národní shromáždění (Poslanecká sněmovna a Senát), volební právo – aktivní do PS od 21 let, do Senátu 26 let – i pro ženy, oficiální jazyk – československý jazyk, branný zákon – všeobecná branná povinnost 20-50 let, vojenská služba 18 měsíců
- pod vedením Francie vytvořena v roce 1925 tzv. Malá dohoda – spolupráce Rumunska, ČSR a Jugoslávie
- duben 1920 volby do PS – v čele rudozelené vlády opět Husar
- květen – první prezidentské volby – zvítězil T. G. Masaryk
- utvořilo se několik význačných politických uskupení:
- Pětka – představitelé pěti nejvýznamnějších stran, dohadovali se na politických rozhodnutích, sjednávali kompromisy – Antonín Švehla (agrární strana), J. Šrámek (lidovci), R. Bechyně (soc. dem.), Alois Rašín (nár. dem.), J. Stránský (socialisté)
- Skupina Hradu – uskupení okolo prezidenta, ministr zahraničí Edvard Beneš – určovalo zahraniční politiku, demokratičtí politici a novináři (Čapek, Peroutka), také průmyslníci, inteligence…
- bankovní centrála – skupina kolem Živnostenské banky – ovlivňovala finanční a hospodářskou politiku státu
- došlo k rozkolu v sociální demokracii (rozšířil se mezi nimi levicoví radikalismus) – vláda podala demisi
- muži okolo Masaryka – skupina Hrad, pátečníci – schůze v pátek, řešili politické i filosofické otázky
- Pětka – mimo parlament, předsedové pol. stran (Švehla, Rašín, Bechyně, Stříbrný, Šrámek), neformální
- Masaryk jmenoval novou vládu, složenou z nestraníků – vláda úředníků, v čele Jan Černý
- na sjezdech soc. dem. spory o majetek – „boj o Lidový dům“ – byl nakonec obsazen policií, někteří radikálové se snažili prosadit generální stávku – neměli úspěch – došlo k rozdělení ČSSD a vzniku Komunistické strany (květen 1921)
- 1921 utvořena nová koaliční vláda – předsedou Edvard Beneš
- ČS zasaženo ekonomickou krizí, muselo dojít k restrukturalizaci výroby, k nalezení nových odbytišť (oživení nastalo v roce 1923)
- orientace na státy s podobnými zájmy (Rumunsko, Jugoslávie) – strach z Bolševismu a Maďarska, vznik Malé dohody
- 1922 obchodní smlouva s SSSR ale neratifikována parlamentem, 1923 obchodní smlouva s Německem
- 1922 pád vlády – místo předsedy zaujal Antonín Švehla
- hlavní úkol: zažehnat krizi – deflační politika min. financí Aloise Rašína – upevňoval kurz koruny – zhoršení odbytu v zahraničí
- ledna 1923 atentát na Rašína, podlehl následkům zranění (atentát provedl anarchista Šoupal)
- kvůli krizi šíření extremismu – sociální a národností nepokoje, nárůst německého nacionalismu, přijat zákon o ochraně republiky – umožňoval zásah proti nedemokratickým hnutím
- podepsána spojenecká smlouva s Francií – měla zajišťovat pomoc v případě napadení
- 1925 parlamentní volby – nejsilnější agrárníci a překvapivě komunisté, na Slovensku zvítězila autonomistická Hlinkova ľudová strana
- vytvořena nejprve Švehlova vláda, pak krátce vláda Jana Černého a nakonec 1926 – 29 vláda panské koalice – bez socialistů, zastoupeny německé strany a ľuďáci, v čele Švehla
- období hospodářské prosperity X na Slovensku nezaměstnanost – emigrace do USA
- roztržka s Vatikánem – kvůli vyhlášení upálení Jana Husa státním svátkem odešel z Prahy papežský nuncius
- 1929 hospodářská krize, pád Švehlovy vlády
- 1928 se luďák Vojtěch Tuka pokusil vyhlásit autonomii – tvrdil, že republika má jen desetiletou platnost, byl zatčen a ľudová strana opustila vládu
- 1929 volby: vláda „široké koalice“ – velké množství stran, i soc. dem. a něm. strany, v čele Fr. Udržal
- vláda se musela vypořádat se světovou hospodářskou krizí – rostla nezaměstnanost – nouzové práce, charitativní stravování, podpora pro nezaměstnané
- gentský systém – zaměstnanci si dobrovolně nechávali strhávat část výplaty – když ztratili práci tak jim z toho šla podpora
- zvýšena cla, zvýšení příspěvků na nezaměstnanost, veřejné vývařovny, veřejně prospěšné práce, odložení exekucí
- nepodnikla razantní zásah do ekonomiky
- množství dělnických demonstrací, ministr vnitra Juraj Slávik nechával střílet do lidí
- největší stávka 1932 – mostecká stávka horníků
- s nárůstem vlivu nacistů v Německu stoupá agresivita německých nacionalistických stran – DNSAP (obdoba a napojení na NSDAP) – organizovali mládežnické hnutí Volkssport – zaměření na brannou výchovu
- říjen 1932 nová vláda – převaha národních demokratů – Jan Malypetr – reformní program, zásahy do ekonomiky, zmírnění krize
- šíření fašismu u nás – 1933 pokus o puč Národní obce fašistické – útok na kasárna v Brně, v čele Rudolf Gajda
- vláda zasahovala proti extremistům – zakázána DNSAP, vydala tiskový zákon, kde částečně omezila svobodu tisku
- vytvořena Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta), v roce 1935 se transformovala v SdP – Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana) – v jejím čele stál Konrád Henlein
- ČSR se muselo snažit bránit demokracii – snaha rozbít nacionalistické strany, užší spojenectví s Francií, v květnu 1935 podepsána smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci se SSSR – ztratila význam, když se SSSR podepsalo pakt s Německem
- květen 1935 parlamentní volby – zvítězila SdP (15% hlasů), převahu však měli demokratické strany
- na Slovensku vyhráli strany sdružené v autonomistickém bloku (ľuďáci, nacionalisté…)
- vytvořena koaliční vláda opět s Malypetrem v čele – zastoupeni lidovci, agrárníci a národní socialisté
- proti sobě se postavili dva hlavní proudy:
- demokraté a antifašisté – komunisté, lidovci, socialisté, skupina Hradu
- fašisté a konzervativci – henleinovci, agrárníci, ľuďáci, Národní sjednocení (nacionalistická, fašisticky orientovaná strana) – orientovali se především na Itálii, Německo, Rakousko a Maďarsko
- v agrární straně došlo k rozštěpení – vládní část strany X pravicové křídlo, novým předsedou strany pravicově zaměřený Rudolf Beran – změna na postu předsedy vlády – odvolán Malypetr, místo něj Milan Hodža (slov. agrárník)
- zhoršil se Masarykův zdravotní stav – 21. listopadu 1935 abdikoval a vyhlášeny prezidentské volby
- Masaryk doporučil za svého nástupce Edvarda Beneše – toho podporovali lidovci, národní socialisté a sociální demokraté
- komunisté navrhovali Klementa Gottwalda
- agrárníci, živnostníci, nacionalisté, henleinovci a ľuďáci vytvořili prosincoví blok a společně navrhovali Bohuslava Němce X den před volbami rozpad bloku – Němec kandidaturu stáhl
- prosince 1935 s převahou zvolen Edvard Beneš (jeho post ministra zahraničí zaujal Kamil Krofta)
- český stát se dostával do stále větší izolace, byl ohrožován Němci
- stahovali se sem Židé a antifašisté z Německa a Rakouska
- západní mocnosti se k Hitlerovím akcím stavěli opatrně – pouze malé výtky, politika appeasementu – ústupky, snaha o zachování smíru
- ČSR začalo posilovat obranu státu – pohraniční opevnění, zbrojení
- situace se stupňovala i uvnitř státu – nárůst aktivity sudetských Němců
- 1937 vládní krize – nová vláda, větší zastoupení pravicových stran, v čele zůstal Hodža, spolupráce s SdP
- září 1937 zemřel Masaryk – pohřbu se zúčastnilo velké množství lidí
- 1938 anšlus Rakouska, reakcí Národnostní statut – ochota řešit otázky soužití Němců a Čechů, ale pouze za jednotného státu – odmítnuto
- Henlein přiostřil sudetoněmecké akce po anšlusu Rakouska v březnu 1938 – Hitler plánoval i obsazení Československa (Fall Grün)
- v Karlových varech sjezd SdP – formulovali tzv. karlovarský program – požadovali velmi výraznou autonomii
- snahy získat autonomii měli samozřejmě také Slováci – sjezd Hlinkovi ľudové strany
- ale také Poláci – Svaz Poláků v Československu, a Podkarpatští Rusové – Ústřední rada Podkarpatů v Užhorodu
- Hitler začal vyhrožovat zásahem proti ČSR – měli vyhovět sudetským požadavkům, příhraničních oblastech Německa pohyby jednotek SA a SS
- května vydán manifest českých spisovatelů Věrni zůstaneme – podpořili republiku a demokracii, více než milion podpisů
- května 1938 reakce na hrozící nebezpečí – čtyřtýdenní cvičení jednoročních záloh, částečná mobilizace – střety s ozbrojenými henleinovci
- stanovisko západu: vyzývali ČSR aby ustoupilo Německu v jeho požadavcích a uchovalo mír – v srpnu vyslána mise, která působila nátlak na čsl. vládu, vedl ji anglický lord Walter Runciman
- snaha dohodnout se s Henleinem nemohla být úspěšná – měl dohodu s Hitlerem, že bude všechny snahy čsl. vlády bojkotovat
- pokusil se o převrat – byl násilně potlačen, Henlein utekl a SDP byla zakázána – v ČSR stanné právo
- Anglie jednala s Hitlerem v Berchtesgadenu, výsledkem bylo anglo-francouzské ultimátum československé vládě – přijala ho 21. září
- další jednání Chamberlaina s Hitlerem – v Bad Godesbergu 22. září – další nároky na území + polské a maďarské požadavky
- září pád Hodžovi vlády – úřednická „vláda národní obrany“ gen. Syrového
- všeobecná mobilizace, obsazení pevností v pohraničí
- – 30. září 1938 konference v Mnichově – jednali Hitler, Mussolini, Chamberlein a Daladier, ČSR nebylo přizváno
- výsledky dohody – Češi museli ve velmi krátké době vyklidit území požadované Hitlerem
- ztratili velké území, obyvatelstvo a 40% průmyslové výroby
- zánik první republiky, období Mnichovem a vyhlášením protektorátu – druhá republika
- Beneš podepsal na vlastní zodpovědnost, 5. 10. abdikoval, emigroval do Londýna
- splněny taktéž polské nároky – Těšínsko
- maďarské požadavky řešila vídeňská arbitráž – získali jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus
- 3. 1939 vyhlášen protektorát Čechy a Morava