Geografie dopravy a spojů
Charakteristika
= cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemisťování lidí, nákladů, energie, zpráv a informací v prostoru
– Doprava má nezastupitelný význam v ekonomice- propojuje jednotlivé sektory
– Rozeznáváme 3 základní složky: dopravní cesty a uzly (nádraží, letiště), dopravní prostředky a dopravní infrastrukturu (řídící centra, čerpací stanice)
– Člení se podle toho, kde se uskutečňuje (pevninská, námořní a vzdušná)
– Závislost na přírodních podmínkách, rozmístění výrobních sil, úroveň rozvoje hospodářství
– Všechny typy se rozdělují na osobní a nákladní
Délka světové dopravní sítě (bez leteckých a námořních tras) je více než 33 milionů km (silnice 88%, železnice 5%, potrubní trasy 5%, vnitrozemské vodní trasy 2%)
– Světový dopravní systém se zformoval ve 20. Století
– 30% komunikací připadá na Severní Ameriku
– Rusko- dominují železnice
– Negativně ovlivňují atmosféru- automobilová, letecká a parní železniční. Hydrosféru zase vodní a potrubní litosféru (havárie).
Pevninská doprava
Dělí se na automobilovou, železniční, potrubní a vnitrozemskou vodní. Dále i na rozvod elektřiny, doprava zpráv a informací.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
– Vedoucí postavení má Rusko, USA, Čína a Kanada
– V Rusku, Číně a Indii roste délka tratí- navazují se nové části k surovinovým oblastem x USA a Evropa zkracují- roste silniční doprava
– Evropský typ
– Historicky nejstarší, vybudována už v 19. Století
– Hustá železniční síť
– Vysoká frekvence vlaků s menšími náklady
– Elektrifikována byla více než 1/3 železničních tratí (ve Švýcarsku 100%, dále většina v Itálii, Norsku, Nizozemsku)
– Severoamerický typ
– Řídká železniční síť s moderním vybavením
– Nízká frekvence vlaků s velkými náklady
– Dieselelektrická trakce, zajišťuje přepravu v nepříznivých sklonových úsecích (Kordillery)
– Ruský typ
– malá hustota železniční sítě
– intenzivní využívání- nedostatek ostatních odvětví pevninské dopravy, přesun velkého množství nákladů
– vesměs elektrifikované
– nejvyšší zatížení využívání
– Rozvojové země (bývalé kolonie)
– Řídká a nevýkonná síť, malá frekvence vlaků
– Spojují nejčastěji naleziště surovin
AUTOMOBILNÍ DOPRAVA
– Přeprava osob a nákladů na malé vzdálenosti
– Délka, hustota a kvalita sítě odráží celkovou úroveň hospodářství
– 1/4 světové silniční sítě se nachází v USA
– Největší hustotu silnic mají západoevropské země a Japonsko x zaostává Rusko a Čína
– Na 1000 obyvatel v USA připadá 600 aut
– nejdelší silniční tahy:
– Transamazonská dálnice (Brazílie)
– Panamerická dálnice (Aljaška – Ohňová země)
POTRUBNÍ DOPRAVA
– Přeprava ropy, ropných derivátů a zemního plynu na velké vzdálenosti
– První ropovod byl dán do provozu v USA 1865
– Výstavba plynovodů začala až ve 20. Století
– Hlavní ropovody a plynovody směřují nejčastěji z nalezišť k vývozním přístavům
– USA- Mexický záliv, Oklahoma
– Z. Evropa- Marseille- Ingolstadt, Rotterdam- Frankfurt nad Mohanem (= dovozní přístav- střediska zpracování)
– Délka ropovodů je 1, 65 mil. Km.
– Nejdelší ropovody jsou v Rusku, Kanadě a USA (S. A drží 1. Místo)
– Družba: nejdelší ropovod na světě- spojuje státy bývalé RVHP se zeměmi bývalého SSSR.
– Trasa dlouhá 4 000 km
– Zajišťuje zemím E. Dodávku surovin pro výrobu paliv.
– Začíná v Samaře (jihovýchodní část Evropského Ruska), sem se sbíhají další ropovody s Kazachstánu, Sibiře a Uralu. Dělí se na severní větev (Polsko, Německo) a jižní (Ukrajina, Maďarsko, Slovensko a Česko)
– V ČR je provozovatelem Družby společnost MeRo a.s.
VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA
Vznikla na samém počátku civilizace, přeprava hromadných substrátů
– Střední a velké vzdálenosti
– Nízké investiční a přepravní náklady, malá rychlost
– Celková délka je 650 000 km, nejdelší v Rusku
– Kvalita vodních cest a velikost loďstva
– Pro dopravu- Rýn, Zambezi, Nil, Kongo, Niger
– Nejvýznamnější- Rýn a jeho přítoky
– Propojení Mohanu a Dunaje= 5 000 km, spojuje Severní a Černé moře
SPECIÁLNÍ DRUHY DOPRAVY
Rozvoz elektrické energie
– Nemožnost jeho skladování
– Umožňuje převod do oblastí, kde nemají primární energetické zdroje
– Rozvodné systému Evropy, Ruska, Severní Ameriky = distribuují 70% světové produkce elektřiny
Přenos zpráv a informací
– Ve vyspělých zemích zvyšují svůj podíl na HNP
– Převratné změny ve stále kratších časových úsecích
– Již ve starověku- poštovní služba
– 19. Století- vynález telefonu, na počátku 20. Století vynález rozhlasu a v první třetině 20. Století televize.
– Mobilní telefony, video hovory, faxy a internet
– Poštovní službu nahrazuje e-mail
Námořní doprava
– Přeprava hromadných nákladů na velké vzdálenosti
Trampová přeprava (tramp= tulák)- není vázána na stanovené linky, lodě si plují podle potřeby
Linková přeprava- obstarávají dopravu na pevně stanovených trasách podle jízdního řádu
– Atlantik- nejvýznamnější lodní doprava- 2/3 celkového objemu námořních přeprav
– Dále významný Tichý oceán
– Největší rozvoj- transoceánské trasy mezi Asií a Amerikou
– Největší loďstva mají Japonsko, Rusko a USA
– Tankery= cisternové lodě
– Balkery= lodě přepravující suché substráty
– Univerzální lodě= lodě pro přepravu smíšených nákladů
– Kontejnerové lodě= plavidla pro přepravu kontejnerů- vzestupná tendence
Přístavy
– Univerzální- specializované zóny pro příjem určitých substrátů (bazénu pro výklad a náklad ropy, uhlí, rud a dřeva)
– Převažují ve vyspělých zemí
– Ras Tannura v Saudské Arábii
– Specializované přístavy- zaměřující se na náklad jednoho hromadného substrátu
– Vývozní= převažuje náklad nad výkladem zboží (specializované zboží)
– Dovozní= převažuje výklad nad nákladem (univerzální)
– Smíšené= poměr mezi výkladem a nákladem je vyrovnaný (univerzální)
Největším univerzálním přístavem ej Singapur, největším dovozním je Rotterdam
Letecká doprava
– Přeprava osob na velké vzdálenosti, hlavně mezikontinentálně
– Rychlost, relativně značná bezpečnost
– USA, Rusko, Japonsko, VB, Kanada, Německo, Austrálie, Nizozemsko a Španělsko
– Největší letiště
– USA Atlanta- Hartsfield- Jackson
– Chicago- O‘Hare
– Londýn- Heathrow
– New York- John F. Kennedy
– Hlavní trasy spojují Evropu a Severní Ameriku, Evropu a Blízký východ
– Průměrná cestovní rychlost je 900 km/hod
– Charterový let- smluvní let mimo pravidelné letecké linky- lety turistického charakteru
Geografie obslužné sféry
Služby
=jsou druhy ekonomické činnosti poskytující užitečný efekt již svým průběhem jak ve sféře výrobní, tak ve sféře oběhu a spotřeby (potřeby společnosti- státní správa, obrana, bezpečnost, nebo jednotlivců- služby obyvatelstvu)
– Jsou nejprogresivnějším sektorem ekonomiky
– Patří do ekonomického sektoru terciér
– Jsou součástí životní úrovně obyvatelstva
– Hovoříme o tzv. postindustriální společnosti= většina obyvatelstva je zaměstnáno ve službách, týká se převážně jen vyspělých zemí
– Vysoký podíl lidské práce (zvláštně u nevýrobních služeb), vysoký podíl zaměstnanosti žen (oproti průmyslu)
Geografie služeb= zabývá se studiem územní struktury služeb, zákonitostí a rozmístění
Behaviorální faktor: zkoumá chování spotřebitel§ při výběru cílových míst, ve kterých spotřebitelé nacházejí poptávaní služby
Ve vyspělých zemích zaměstnávají různé druhy služeb více než 50% ekonomicky aktivních obyvatel.
Druhy služeb a jejich rozmístění
– Infrastruktura= komplex, kde jsou služby poskytovány, nebo zajišťovány (souhrnný název)
– Služby tvoří tyto druhy aktivit: sociální a zdravotnická péče, školství, finančnictví, administrativa a řízení, maloobchod, zahraniční obchod, ubytování a stravování, tělovýchova a rekreace
– Nevýdělečné služby: zajišťuje je rozpočet státu, obcí nebo dalších institucí (školství)
– Výdělečné služby: mohou být i atraktivním vývozním artiklem (finančnictví, lázeňství)
– Výrobní služby: souvisí s výrobou, průmyslem (odvoz odpadků ze stavby)
– Nevýrobní: slouží přímo pro lidi (společnost- policie, obyvatelstvo: kadeřnictví, lékaři)
– Základní služby: jsou potřebné pro fungování „normální“ společnosti (zdravotnictví, školství, státní správa, obchod)
– Služby doplňkové- jsou nutné pro zachování ekonomického systému (reklama, kultura, pohostinství, cestovní ruch)
Práh služeb= všechny služby různého řádu musí mít určitý minimální počet uživatelů. Tento nejnižší počet je nutný k tomu, aby příslušná služba mohla vzniknout (=práh služeb)
Sídla středisková
– služby a jejich zařízení jsou nejčastěji umísťovány v sídlech – v jednom sídle bývá zpravidla více druhů služeb stejného řádu
– sídla, kde jsou soustředěny služby vyššího řádu (nemocnice, střední školy, speciální obchody) slouží nejen potřebám vlastních obyvatel, ale i širokému zázemí (=> sídla středisková)
Sídla hierarchického typu
– mezi sídly s různou vybaveností se vytvořily vztahy řádovostního (hierarchického) charakteru
– obecně platí – čím je středisko vyššího řádu, tím má větší počet druhů a služeb a tím je větší počet obsluhovaných obyvatel
Zahraniční obchod
=svým rozsahem a strukturou dokumentuje efektivnost a úroveň hospodářství jednotlivých zemí
– specifická forma služeb
– velkým obratem tohoto sektoru se vyznačují malé vyspělé státy Evropy- mají úzký vnitřní trh, nekompletní přírodní zdroje a dlouhodobě se orientují na účast ve světových ekonomických svazcích (Švýcarsko, Belgie, Nizozemí)
– jeho struktura je ovlivňována vyspělostí ekonomiky
– vyspělé země dovážejí hlavně suroviny a vyvážejí především stroje a zařízení
– méně vyspělé země vyvážejí suroviny a zemědělské produkty a dovážejí výrobky strojírenského a potravinářského průmyslu
– svým rozsahem a strukturou dokumentuje efektivnost a úroveň hospodářství jednotlivých zemí
Cestovní ruch
– uspokojování osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kterému dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase
– jedná se o změnu pobytu spojenou s vycestováním
– stal se součástí životního stylu světového obyvatelstva (ve 20.století), především ve vyspělých zemích
– jeho zákonitostmi a zvláštnostmi se zabývá geografie cestovního ruchu (vědní obor socio-ekonomické geografie, který studuje územně diferencované předpoklady a územní strukturu cestovního ruchu)
Lze ho rozdělit podle přínosu hospodářství:
– aktivní cestovní ruch (návštěva určité země zahraničními turisty)
– stát získává inkaso od zahraničních návštěvníků, příjmovou složkou státní bilance
– pasivní cestovní ruch (vycestování turistů do zahraničí) je položkou zápornou
– nejvíce zahraničních turistů přitahuje Evropa (asi 60%) – hlavně Evropany, občany USA, Kanady a Japonska
– postupně však Evropa upadá a na důležitosti nabývá oblast východní Asie a Pacifik
Předpoklady cestovního ruchu – uskutečňuje se na základě selektivních, lokalizačních a realizačních předpokladů
Selektivní předpoklady:
=určují kdo a v jaké míře se cestovního ruchu účastní
Urbanizační předpoklady
– je typickou aktivitou městského obyvatelstva, lidé ztratili kontakt s přírodou a touží se vymanit z mechanizovaného světa a umělého prostředí
– státy, které mají největší podíl městského obyvatelstva mají také nejvíce účastníků zahraničního cestovního ruchu
Demografické předpoklady
– nejvíce se uplatňuje hustota obyvatel
– účast obyvatelstva na cestovním ruchu stoupá úměrně s hustotou osídlení dané oblasti
– Vyšší potřeba vyjet
Sociální předpoklady
– řadíme sem především ekonomickou aktivitu
– nejčastěji se cestovního ruchu účastní pracovně aktivní (zaměstnaní) obyvatelé, kteří tak chtějí opětovně načerpat síly
Lokalizační předpoklady:
=vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro různé formy cestovního ruchu
Přírodní podmínky
– nejvíce sledovaný je v cestovním ruchu výrazný reliéf zemského povrchu, podnebí, rozšíření vodstva a seskupení rostlin a živočichů
Kulturně historické podmínky
– nejvíce navštěvované jsou kulturní památky člověka, památkové rezervace, historické stavby, výtvarná díla, parky, lidová kultura a technická díla
Realizační předpoklady:
=umožňují uskutečnit nároky účastníků cestovního ruchu
Komunikační dostupnost
– rozhodující je časová dostupnost, závislá na dopravním spojení účastníkova trvalého bydliště a návštěvního místa
Materiálně technická základna
skládá se ze tří zařízení:
– základní – ubytovací a stravovací
– doplňková – sportovní a kulturní
– speciální – informační centra, cestovní kanceláře, zdravotnická zařízení, …apod.
Formy cestovního ruchu
– léčebný (lázně), kongresový (vzdělávací pobyt), religiózní (cesta do Mekky, Vatikánu), turistický, poznávací, sportovní, kulturní, motivační (pro zaměstnance cestovních kanceláří, jednou na nějaké místo, aby poznali tamější kulturu a lákali tam lidi)
Druhy
– Podle délky trvání: Krátkodobý x dlouhodobý
– Teritoriální rozmístění: domácí x zahraniční
– Vliv na životní prostředí: měkký (ekologická farma) x tvrdý (Miami)
– Hromadnost- hromadné x individuální
– Rozložení během roku: celoroční x sezónní
– Aktivní (někdo navštíví naší zemi a přináší příjmy do našeho rozpočtu) x pasivní (obyvatelstvo od nás odcestuje)
Rozmístění cestovního ruchu
– postupně se stává významným odvětvím světového hospodářství
– je zde zaměstnáno asi 125 miliónů lidí
– příjmy z cestovního ruchu se za posledních třicet let znásobily více než 12
– Nejnavštěvovanější státy – Španělsko, Itálie, Francie
– Největší celkové příjmy z cestovního ruchu – USA (stejně jako ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku dohromady)
– Evropa:
– Středozemní moře – subtropy, teplé moře, památky
– Alpy – Rakousko a Itálie, letní i zimní turistika
– velká města: Paříž, Londýn, Řím, Vídeň, Praha
– USA- Kalifornie, Havaj, Florida
– V posledních letech roste význam cestovního ruchu v rámci J a JV Asie
Oblasti cestovního ruchu
– Nadnárodní význam- Středomoří
– Národní- Krkonoše
– Regionální- Kamencové jezero