Prahory
- prahory začaly zhruba před 4 miliardami let a trvaly do 2,5 miliardy let před dobou současnou
- tehdy byly složení, vzhled zemského povrchu a probíhající geologické procesy podstatně odlišné od současných, protože zemská kůra byla tenká a teprve se tvořily dnešní pevniny
- pohyb pevnin tehdy nefungoval tak jako dnes, procesy v zemské kůře nebyly tak uspořádané a měly k dispozici více energie (teplo proudící z nitra Země, časté dopady meteoritů a planetek)
- většina prahorních hornin je zcela přeměněných, mezi ty, které se zachovaly patří vyvřeliny a mořské usazeniny
- v období prahor se vytvořily světadíly a vznikl život
- sinice žijící v oceánu, začaly svými životními pochody kyslík vyrábět
-
Starohory
-
-
jsou vymezené obdobím 2,5 miliardy let až 550 milionů let
-
změny ve složení atmosféry (před začátkem prahor obsahovala např. amoniak, vodík, vodní páry a metan), dnešní atmosféra má nadbytek kyslíku, je tedy oxidační (stará atmosféra kyslík odmítala byla tedy redukční)
-
když se produkce kyslíku stále zvýšila, začalo všeobecné rezivění (tj. Oxidace) hornin obsahujících železo a na dně moří se usadily vzniklé oxidy – dnešní železné rudy
-
atmosféra s obsahem kyslíku zcela změnila podmínky života na Zemi a umožnila vznik organismů „poháněných“ jinými chemickými reakcemi než dříve
-
těmito změnami vznikla buňka s jádrem (eukariotní) a z ní vznikly buňky rostlinné, živočišné a možná i další
-
v usazeninách z konce starohor nacházíme zkameněliny mnohobuněčných organismů velkých až několik decimetrů
-
koncem starohor dosáhla koncentrace kyslíku v atmosféře několika desítek procent současného stavu
-
připravoval se obrovský rozmach živočišstva, jehož zkameněliny jsou hojné v prvohorách
-
Prvohory
-
-
prvohory trvaly 340 milionů let, déle než druhohory, třetihory a čtvrtohory dohromady
-
prvohorní usazeniny a vyvřeliny se zachovaly v nepřeměněné podobě na mnoha místech světa
-
usazeniny jsou obvykle zpevněné a zvrásněné a obsahují zkameněliny
-
k významným oblastem pro studium prvohorních hornin patří Český masiv (hlavně oblast mezi Plzní a Prahou – Barrandien)
-
v prvohorách tvořily dnešní bloky Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Přední Indie, Austrálie a Antarktidy jediný rozsáhlý světadíl nazývaný Gondwana
-
ležel v okolí jižního pólu a převládalo zde chladné klima, ale zbývající pevninské bloky se nacházely blíže rovníku, takže zde bylo klima teplé
-
když se Gondwana srážela s jinými pevninami vznikalo vrásnění, pří kterém vzniklo i jádro dnešního Českého masivu
-
na počátku prvohor se objevili zástupci všech hlavních živočišných kmenů (mořské houby, žahavci, ramenonožci, měkkýši, členovci, ostnokožci a nejstarší strunatci)
-
od ordoviku do konce prvohor byli velmi hojní loděnkovití hlavonožci (vzdáleně podobní dnešním sépiím)
-
koráli velmi ovlivňovali ekosystémy od siluru, od devonu ryby, od karbonu obojživelníci a hmyz a v permu měli velký význam i plazi
-
nejhojnější byli lilijice z ostnokožců a graptoliti z kmene polostrunatců
-
začátkem prvohor byla fotosyntéza záležitostí mořských sinic a řas, ale od poloviny prvohor se však na souš začaly šířit první výtrusné rostliny
-
v mladších prvohorách se objevily stromové formy plavuní, přesliček a kapradin, na konci prvohor převládly nahosemenné rostliny
-
prvohory byly provázeny výkyvy teplot a chemického složení atmosféry
-
chladná období jsou doložena pozůstatky zalednění, teplé výkyvy zase velkým rozsahem korálových útesů
-
v prvohorách také došlo dvakrát k hromadnému vymírání organismů
-
rozdělení: starší prvohory: kambrium
-
ordovik
-
silur
-
devon
-
mladší prvohory: karbon
-
perm
-
-
Druhohory
-
-
Rozdělení: trias
-
jura
-
křída
-
druhohory jsou označovány jako věk plazů
-
trvaly 160 miliónů let
-
začínají po masovém vymírání na konci prvohor, toto vymírání bylo největší v dějinách Země
-
za příčinu vymírání jsou nejčastěj považovány změny podnebí a teploty, vyvolané spojením kontinentů v jeden celek – Pangeu
-
v druhohorách se tento celek rozpadal, desky světadílů se od sebe oddalovaly
-
vytvářely se nové oceány (např. Atlantský), koncem křídy se začaly přibližovat bloky Afriky a Eurasie a začaly uzavírat rozlehlé moře zvané Tethys
-
z jeho usazenin vznikly Alpy, Karpaty, Kavkaz a horstva Blízkého Východu
-
rozprostíralo se u rovníku a bylo příznivé pro rozvoj drobných živočichů
-
zatímco plazi vymírali, tak dinosauři rychle obsadili uvolněné místo ve společenstvech (po následujících 100 milionů let jsou nejvýznamnější živočišnou skupinou)
-
někteří býložraví dinosauři dosáhli délky až 40 metrů a hmotnosti 100 tun
-
draví dinosauři byli většinou několik metrů vysocí
-
v té době se vyvíjeli i létaví pterosauři a v moři se přizpůsobili ichtyosauři a plesiosauři
-
v rostlinstvu převládaly nahosemenné rostliny, stromové formy jehličnanů a cykasů, rozvoj kvetoucích rostlin (výsledek společného vývoje s opylujícím hmyzem, tím byli ze začátku brouci a později blanokřídlý)
-
z tzv. savcovitých plazů vznikli savci již na počátku druhohor
-
ptáci se vyvinuli od jedné skupiny dinosaurů (nejznámnějším ptákem je Archaeopteryx
-
v druhohorách byl významný vývoj ryb, převládly tzv. celokostné ryby
-
útesy byly tvořeny korály, lilijicemi, houbami a později obřími mlži
-
na mořském dně získávali na významu krabi a draví plži
-
druhohory byly ukončeny katastrofickou událostí, během které vymřeli všichni dinosauři a mnoho dalších skupin (nejčastěji je toto vymírání spojeno se srážkou Země s planetkou)