HOUBY
Rozlišovací znaky: 1. Zásobní látkou je glykogen nebo olej
- BS obsahuje chitin
- Jádro jedno i větší počet
- Plastidy chybí, proto jsou houby nezelené, nebarevné
- Eukaryotické heterotrofní organismy
- ekologie: voda, půda, v organismech, na org. materiálu
BUŇKA HUB: Buněčná stěna – RB, základní stavební jednotka je chitin
Lyzozom – měchýřky s trávicími enzymy
Tělo: stélka = jednobuněčná, mnohobuněčná
- Buňky se spojují ve vlákna = hyfy a jejich rozvětvením a proplétáním vniká mycelium = podhoubí
- Vývojově nižší houby mají mycelium nepřehrádkované, vyšší pak s přehrádkami, které vlákno rozdělují na jednotlivé buňky – mohou být 1-2-i mnohojaderné.
- Vyšší houby vytvářejí z mycelia plodnice = sporokarpy
Výživa: saprofyté – vyživují se na odumřelých organizmech
saproparazité – dokážou zabít svého hostitele
parazité – na povrchu nebo uvnitř hostitele, živiny čerpají parazitickými kořeny = haustoria
Symbiotické vztahy: LICHENIZMUS – (houba + sinice) Mykobiont – H2O a živiny, Fytobiont – O2,cukry
MYKORHÍZA – (houba + kořeny vyšších rostlin)
- Ektomykorhíza – kořeny jsou obaleny houbovými vlákny, mohou pronikat do mezibuněčných prostor v kořenů, typická pro lesní stromy (převážně stopkovýtrusé houby) – fixují P pro rostlinu.
- Endomykorhíza – houbová vlákna pronikají do buněk kůry, většina vyšších rostlin.
Vezikulo-arbuskulární – pro rostlinu – vodu, živiny, minerální látky a fosfor,
kterého bývá v půdě minimum. Délka hyf je až 1000x delší než kořenů.
Rostlina dává cukry a AK. Ochrana kořenů před patogenními organismy.
Rozmnožování:
NEPOH. – probíhá několikrát za vegetační období, pro některé skupiny hub dominantní způsob.
- fragmentace
- dělení buňky (*přehrádky)
- pučení (kvasinky)
- tvorba výtrusů = spór: podle vzniku: mitospory – spory vzniklé mitotickým dělením
meiospory – při meioze (askospory,bazidiospory)
podle pohybu: zoospory – pohyblivé s bičíky (nižší houby)
aplanospory – nepohyblivé
podle místa vzniku: endogenně ve výtrusnicích = sporangiích
exogenně na hyfách = bazidiích
na spec. vláknech = konidiofory → konidie
POHL. – pouze u některých hub
- splývání gamet (pohlavních buněk) = gametogamie – izogamie, anizogamie, oogamie
- splývání pohl. orgánů (gametangií) = gametangiogamie
- splývání somatických (tělních buněk), hyf = somatogamie
Při somatogamii dochází ke splývání (konugace=spájení) protoplastů buněk dvou houbových vláken = plazmogamie → vzniká dvojjáderná buňka = dikaryofáze → pak jádra splývají = karyogamie → následuje meioza a vnik meiospór.
Význam: edafon, humus, mineralizace, rozklad, koloběh látek, výroba léku (penicilín – kropidlák)
odd. HLENKY – tř. VLASTNÍ HLENKYSystém:
odd. NÁDOROVKY
odd. CHYTRIDIE
odd. OOMYCETY
odd. VLASTNÍ HOUBY : tř. SPÁJIVÉ HOUBY
tř. VŘECKOVÝTRUSÉ HOUBY
tř. STOPKOVÝTRUSÉ HOUBY
HLENKY
- Rostou na vlhkých, stinných místech, lesy, tlející dřevo, listí. Některé jsou parazitické.
- Tvoří zbarvené slizovité plazmodium (mnohojaderný útvar), bičíkaté myxomonády nebo měňavkovité myxaméby. Nevytváří podhoubí.
- V reprodukční fázi se vytváří shluk spór, sporokarpy – stopkatý útvar obsahující meiospory.
- Klidová fáze – sklerocia
Výživa: heterotrofní, saprofyté, parazité
Zástupci: vlčí mléko – růžové plazmodium, slizovka – žluté plazmodium
NÁDOROVKY
- Obligátní parazité – závislé pouze na určitém hostiteli (řasy, rostliny). Osmotrofní výživa.
- Škody na hospodářských plodinách
- Paraplazmodia – mnohobuněčný útvar, působí na rostlinách hypertrofie (zvětšení) a hyperplazie (zmnožení buněk)
Zástupci: nádorovka kapustová
CHYTRIDIE
- Saprofyté i parazité.
- Stélka jednojaderná i mnohojaderná.
- Vytváří se rhizoidy a rhizomycelium.
Ekologie: vodní, půdní
Zástupci: olpidium – nekrózy u klíčních rostlinek
rakovinovec bramborový – přísně karanténní, klíčivost spór až 20 let. Kdysi hladomory.
OOMYCETY
- V BS je celulóza, stélka je nepřehrádkované mycelium.
- parazité mají haustoria a vnitrobuněční jsou bez BS.
Zástupci: plíseň bramborová – napadá nadzemní části i hlízy, nejzávažnější patogen v 19.stol. hladomor
vřetenatka révová – parazit vína, usychání plodů
VLASTNÍ HOUBY
- SPÁJIVÉ HOUBY třída
- Saprofyté, mnohojaderné, rozvětvené, nepřehrádkované mycelium.
rozmnožování: POHL. = zygogamie s tvorbou zygospor – setkají se 2 vlákna + a -, na nich se vytvoří
vychlípeniny rostoucí proti sobě → gametangia → splynutí → diploidnií
zygospora → vyroste ve sporangiofor, zakončen sporangiem (výtrusnicí).
NEPOHL. = pomocí výtrusů z výtrusnic
Zástupci: kropidlovec – na potravinách, špatné skladovaní, šedavé povlaky
plíseň hlavičková – na potravinách tvoří bílé povlaky
měchomršť – napadá hmyz
- VŘECKOVÝTRUSÉ HOUBY
- Saprofyté, parazité, koprofilní (žijící na výkalech)
- Výtrusnice = vřecko = asko
- Krom kvasinek vytváří mycelium, přehrádkované hyfy, někteří zástupci tvoří plodnice.
rozmnožování: NEPOHL. – z podhoubí se tvoří plodnice nebo nosiče výtrusů = konidií, u kvasinek probíhá
pučení
POHL. – gametangiogamie – na myceliu se vytvoří pohlavní org. → dochází k plazmogamii
(bez splynutí jader) → následuje dělení jader → * askogenní hyfy → na koncích hyf
* vřecka = aska → * 8 askospor
- a) KVASINKY
- jednobuněčné, ale i vláknité a přehrádkované mycelium.
- Půda,tkáně, mléko ,výkaly, potraviny…
Ttělo: oválná, kulovitá buňka, silná BS, (rozkládají cukry na vodu, CO2 a alkohol)
Rozmnožování: hlavně nepohlavně pučením – oddělí se nový jedinec
Význam: pivovar, lihovar, potraviny, leky, zemědělství
Zástupci: kvasinka pivní – původně volně, člověk ji vyšlechtil, vytváří při kvašení alkohol, pivo, chleba,
droždí, produkují vitamín B
kvasinka vinná – zkvašuje bobule révy, v alkoholu po koncentraci 10-15% jsou usmrceny
vlastním metabolismem
Candida – kožní nemoci (u lidi s oslabenou imunito AIDS) napadá plíce, jícen, pohl.org. CNS
- b) TAFRÍNY parazité rostlin: kadeřavost listů broskvoně
- c) EUROTIALES
Rozmnožování hlavně konídiemi
štětičkovec -výroba antibiotik, enzymů, zrání sýrů
kropidlák – na potravinách tvoří jedovaté mykotoxiny- aflatoxiny, prostupují celým substrátem, některé
se používají na výrobu kys. citrónové.
- d) PADLÍ
tvoří moučnaté povlaky na rostlinách, haustorií pronikají do buněk hostitele, padlí travní, vinné, dubové
- e) HYPOCREALES
paličkovice nachová – cizopasí na travách (lipnicovité) semeno přeměňuje na ztvrdlý útvar =námel – je zdrojem jedovatých alkaloidů, námel přežije zimu a na jaře z něj vyrůstají paličkovité útvary s plodničkami.
- f) PEZIZALES
lanýž – hlízovité podzemní plodnice, jedlé, kulinářská drahá pochoutka, hodně aromatická houba saprofyté,
plodnice mají vřecka na povrchu
smrž – jedlý, ucháč – jedovatý, ohnivka – na spáleništích
- STOPKOVÝTRUSÉ HOUBY
- Saprofyté i parazité, významní dekompozitoři,
- Výtrusy vznikají na koncích buněk = bazidie
- Přehrádkované mycelium
- Vytvářejí barevně i tvarově specifické plodnice – třeň, klobouk – ze spod je hymenofor (lupenitý nebo rourkovitý) a výtrusorodé rouško, některé druhy mohou mít plachetku (kryje malou rostoucí houbu), která pak ponechá pochvu.
Rozmnožování: NEPOHL. – je méně časté jen u některých pomocí konidií, fragmentací hyf, sklerocii –
ztvrdlé útvary k přečkání.
POHL. – bazidiospory → klíčí v jedno jaderné mycelium → kontakt 2 houbových vláken →
plazmogamie (bez splývaní jader) → dvoujaderné mycelium → jeho koncové
buňky vytvoří bazidie s výtrusorodým rouškem → po meioze a mitoze vznikají
4 bazidiospory
- a) RZI – parazité rostlin, mycelium prorůstá pletiva hostitele, složitý vývoj, střídají hostitele, více typů spor (zimní, jarní, letní) rez travní a fazolová.
- b) SNĚTI – parazité rostlin, spory vyplňují plody nebo nádorky na rostlinách, přeměňují je na prach nebo mazlavou hmotu, sněti prašné: pšeničná, sněti mazlavé: pšeničná, kukuřičná.
- c) AGARIKOMYCETY – saprofyté, parazité, mykorrhiza. Mycelium bývá víceleté, většinou tvoří plodnice – kloboukaté, keříčkovité, kyjovité, blanité; rouško nejčastěji v rourkách (hřib) nebo v lupenech (žampión).
- Dřevokazné houby – dřevomorka, choroše – parazité stromů, ztvrdlé víceleté houby, kuřátka, liška
- Pečárkotvaré – klobouky, hřib, kozák, žampion, bedla, holubinka, muchomůrka, hlíva
- Břichatky – uzavřené plodnice, otvírá se až po dozrání: pýchavka, pestřec.
Význam hub: rozkladači, mineralizace, symbióza, potravina, parazité, mykotoxiny, biotechnologie, farmacie – antibiotika, vitamíny, enzymy, sýry, víno, pivo, droždí, genové inženýrství.
odd. LIŠEJNÍKY
- Lichenizované houby, studuje lichenologie
- Je to organismus tvořící symbiózu ve spojení houby (mykobiont) – vřeckovýtrusá, váže vodu a minerální látky; a řasy, sinice (fytobiont) – cukry, energie.
3 typy stélek: kórovitá – celým povrchem přirostlá k podkladu, (L. zeměpisný).
lupenitá – rozprostřena do plochy s volnými okraji (terčovka bublinatá).
keříčkovitá – větvená, jen v jednom místě přichycená (dutohlávka sobí).
Řez lišejníkem: svrchní kůra – mykobiont pevné buňky
gonidiová vrstva – fytobiont s hyfami mykobionta
dřeň – vlákna mykobionta
spodní kůra – s příchytnými vlákny mykobionta
Rozmnožování: NEPOHL.: a) fragmentace
- b) tvorba soredii = klubíčka hyf s řasami
- c) izidie = tvorba výtrusů
- d) dělení – jen rasa, sinice
POHL.: jen houba, tvorba askospor
Ekologie: rostou velmi pomalu, pionýrské organizmy, snáší velké výkyvy teplot, bioindikátoři čistoty – citlivé
na toxiny.
Využití: potrava, krmivo, barviva, kdysi i jako palivo.
Zástupci: terčovka bublinatá, pukléřka islandská, dutohlávka sobí,
lišejník zeměpisný, provazovka rozkvetlá, terčovník zední, hávnatka psí