Obecná psychologie

  1. Obecná psychologie

Determinace lidské psychiky

dělí se na:

  • VNITŘNÍ→genetika, půdy, NS, hormonální soustava
  • VNĚJŠÍ→prostředí výchova, společnost

směry:

  1. ENVIROMENTALSITICKÉ
    -zdůrazňuje vliv prostředí
    -vnější faktory
    -přeceňuje učení→behavariosmius
  2. NATIVISTICKÉ
    -přeceňuje význam vrozených dispozicí
  3. INTERKCIONISTICKÉ
    -respektuje dědičnost i prostředí

1)Biologická determinace lidské psychiky

a)činnost nervové soustavy

  • z periferních nerv. systému a centrální nervová soustava
  • lateralita = převaha jedné část těla i nad druhou
  • Brocovo centrum = oblast, kde se tvoří řeč
  • Wernicovo centrum = oblast pro porozumění řeči

b)činnost hormonální soustavy

  • nejdůležitější Testosteron-muži a Estrogen a progesteron u žen
  • vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí rovnou do krve
  • větší vylučovaní v době puberty a menopauzy

c)vliv genetiky a dědičné vybavenosti

-náš temperament, IQ, sex. orientace, dědičné choroby jsou ovlivněny geneticky

d)půdy

=instinkty, společné všem lidem a organismům
dělí se na:

  • Půdy zaměřené na zachovaní druhu
  • Rodičovské
  • Zaměřené na zachovaní jedince
    -půd obživný
    -půd sebezáchovy

e)reflexy

reakce našeho organismu na určitý podnět

  • Vrozené(nepodmíněné)
    -sací, polykací, vylučovaní reflex
  • Naučené (podmíněné)

2)Sociální determinace lidské psychiky

→působí na nás sociální činitelé

  1. Malá sociální skupina = rodina
  2. Sociální vrstva = kamarádi…
  3. celá společnost

 

Psychické procesy:

 

  • Kognitivní (vnímání, paměť, myšlení, řeč, představivost, učení), emocionální (emoce), motivační (vůle, pozornost)

 

  1. Kognitivní procesy:

získávání informací z vnějšího světa

 

VNÍMÁNÍ (percepce):

  • přijímání informací z okolí (zachycení podnětů, které v daný okamžik působí na naše smysly)
  • zrakové, sluchové, hmatové, chuťové a pohybové

VJEM= výsledek vnímán

POČITEK= jedna vlastnost jevu

→vidím kytku (vjem) kytka je zelená (počitek)

 

Zákonitosti vnímání(geštalt):

formuloval Max Werthermr

Figura=to co vnímáme

Pozadí=to co nepozorujeme a není pro nás důležité

 

  1. výběrovost vnímání
  2. zákon společného osudu=jako figuru vnímáme podněty, které se pohybují stejným směrem
  3. zákon blízkosti- jako celek vnímáme vjemy, které jsou blízko sebe
  4. uzavřenosti – jako celek vnímáme věci, které jsou ohraničeny
  5. podobnosti- podobné prvky řadí k sobě a vytváříme z nich celek

 

Vnímáme díky analyzátorům → receptor → dostředivá dráha → CNS

Druhy vnímání:

  • sluchové vnímání
  • zrakové vnímání
  • čichové vnímání
    7 vůně : kafr, pižmo, květ, kořeněná vůně, éterická vůně, čpavý pach, hnilobný pach
  • chuťové vnímání
    slaná, hořká, sladká, kyselá
  • pohybové vnímání
  • vnímání dotyku
  • hmatové vnímání

 

během vnímání proces adaptace

MYŠLENÍ A ŘEČ:

  • proces, kterým zpracováváme informace z okolí
  • MYŠLENÍ KONKRÉTNÍ
    -manipulace s vjemy
  • MYŠLENÍ NÁZORNÉ
    -pracuje s vizuálními představami
  • MYŠLENÍ ABSTRAKTNÍ
    -pracuje se symboly a s tím, co si nelze představit

 

základní jednotkou myšlení je POJEM=vystižení podstatných znaků

SOUD=vzniká spojováním POJMŮ

ÚSUDEK=vzniká spojováním SOUDŮ

 

Myšlenkové operace:

  • Indukce= od konkrétního k obecnému
  • Dedukce= od obecného ke konkrétnímu
  • Syntéza = slučování
  • Srovnávání= podobnosti a rozdíly
  • Abstrakce=schopnost vidět podstatné vlastnosti a znaky předmětu
  • Analogie=využívání poznatků, které již znám

 

Řešení problémů:

 

problém=člověk chce něčeho dosáhnout, ale nezná způsob, jak toho dosáhnout

proces řešení problémů

 

proces řešení problémů

 

  • setkání se s problémem
  • příprava řešení problému
  • vlastní proces řešení
    -strategie pokus x omyl
    -algoritmus=ustálené řešení problému
    -heuristika=vytvoření nového způsobu řešení

 

Nalezení řešení problémů x problém nelze řešit

  1. divergentní= tvořivé, snažíme se najít nová řešení
  2. konvergentní= ustálené, využíváme stejné postupy

 

 

Řeč= nástroj myšlení slouží k dorozumívaní

jazyk=systém řečí

největšího působení se musí dosáhnout v raném věku a člověk má předpoklady, aby se jí naučil

forma řeči:

  • vnitřní
  • vnější
    -mluvená
    -psaná

 

 

PŘEDSTAVIVOST:

= schopnost vědomí vyvolat si obraz předmětu nebo děje, který v současné době nevidí, ale vnímal ho v minulosti

  • vjem (to, co vidíme) x představa (je mlhavá, každý člověk ji má jinou)
  • představa je rozostřená a má méně detailů

 

Druhy představ:

  1. Fantazijní (čtení knížky)
    -představy, které o něco obohatíme
  2. Vzpomínková
    -reprodukce toho co jsme viděli

 

funkce:

  • most mezi budoucností a minulostí
  • kompenzační význam
  • umění

 

Druhy fantazií:

  1. Rekonstrukční (vybavení si něčeho, co jsme viděli)
  2. Tvořivá (vymýšlení si něčeho nového)
  3. Bdělé snění

 

Typy fantazií:

  1. Vizuální
  2. Sluchová
  3. Kinestetická (sport, tanec)

 

PAMĚŤ:

= schopnost CNS uchovávat informace o předchozích zkušenostech k pozdějšímu využití

 

Fáze paměťového procesu:

  1. Vštěpování
  • úmyslné X neúmyslné
  1. Uchování
  • uchováno v dlouhodobé paměti
  • x zapomínání = buď si vůbec nevzpomeneme a nebo si vzpomeneme špatně
  1. Vybavení
  • Znovu poznání= rozpoznání podnětů (vzpomenutí si na něj) při přímém kontaktu
  • Reprodukce= věci si vybavím na základě dřívější zkušenosti

 

Druhy paměti:

  1. Krátkodobá= udržení informací 15- 30 sekund, kapacita +- 7 věcí
  2. Dlouhodobá=informace uchovány i třeba po celý život (významné vzpomínky, důležitá fakta a informace)

 

naši paměť ovlivňuje IQ, spánek, opakovaní, motivace, zájem

 

 

 

UČENÍ:

= obohacení vlastní zkušenosti, vše, co není vrozené → získávání vědomostí, dovedností, forem chování, návyků

Vědomosti= soustava představ a pojmů, které jsme se naučili

Dovednosti= předpoklady

  1. Senzomotorické – kreslení, psaní
  2. Rozumové – logické úlohy, pravidla
  3. Sociální

Návyk – pobízí k určitému chování v určité situaci

 

  • učení v užší slova smyslu = učení do školy, osvojení si vědomostí a poznatků
  • učení v širším slova smyslu = nevědomé učení, každodenní činost, člověk se díky tomu dokáže přizpůsobit

 

Druhy učení:

  1. Podmiňováním – platí pro člověka i zvířata (I.P.Pavlov- objevil podmíněný reflex- metoda podmíněné slinné sekrece u psů)
  2. Pokus x omyl
  3. Nápodoba= imitace
  4. Senzomotorické = smyslově-pohybové, za pomocí slovní instrukce
  5. Verbální= typické pro člověka, založeno na vnímání slov

 

 

Činitelé ovlivňující učení:

  1. faktory související s jedincem – psychický a fyzický stav, nálada, vůle, motivace, aktivita při učení, vztah k látce
  2. faktory související se situací – denní režim, prostředí
  3. učební materiál – smysl, souvislosti

 

Poruchy učení:

  1. AD-HD=porucha sosutředění
  2. Dyslexie= porucha osvojení čtení
  3. Dysgrafie= porucha osvojení psaní
  4. Dyspinxie = porucha kreslení
  5. Dysortografie = porucha osvojení pravopisu
  6. Dyskarkolie = porucha osvojení matematických dovedností
  7. Motivační procesy

 

motivace x vůle

=vnitřní proces každého člověka směřující k cíly

motivy:

  • vnější
    -rodiče, odměna
  • vnitřní
    -sami chceme = ideály

Vůle

schopnost, cílevědomost něčeho dosáhnout

slabá  X silná

dá se vypracovat

 

POZORNOST:

= zaměřenost nebo soustředěnost na určitý objekt nebo děj, je to předpoklad vstupu smyslového vjemu do vědomí

projevuje se selekcí záměrnosti

může být vysoká a nízká

 

Typy pozornosti:

  1. Záměrná (člověk cíleně vnímá podnět)
  2. Bezděčná (člověk vnímá podnět bez úmyslu)

 

Vlastnosti pozornosti:

  • koncentrace = jsme schopni regulovat pozornost jedním směrem
  • selektivita
  • distribuce pozornosti = schopnost rozdělovat pozornost mezi více informací
  • virgilita = schopnost přenášet pozornost z jednoho objektu na druhý
  • teracita = stálost/trvalost pozornosti v čase

 

  1. Emocionální procesy

vše co na nás působí zpracováváme i emocionálně

 

EMOCE:

= subjektivní zážitky, libosti x nelibosti, biologický proces

fuknce:

  • regulační
  • orientační
    -pomáhají nám se orientovat

 

Znaky citů:

  • nakažlivé, subjektivní, podmíněné naším temperamentem, , ambivalentní = současná existence dvou protikladných emocí, aktuální = odehrávají se bezprostředně, okamžitě, spontánní

 

Dělení podle jejich intenzity:

  1. Nálada (citový stav)= dlouhodobé, může ovlivnit zdravotní stav, nemusí mít konkrétní důvod
  2. Afekt (citová reakce) = krátkodobé, velmi silně prožívané, náročné na organismus, má určitý původ

3.Vášeň (citový vztah)= intenzivnější než nálada, ale méně než afekt, nejdlouhodobější, láska, nenávist

 

Dělení dle hlediska vývojového

  • nižší city
    -souvisí s uspokojováním potřeb
    -strach, smutek, radost, hněv
  • vyšší city
    -pouze u člověka
    -morální-city pro hodnocení druhých lidí
    -estetické-hodnocení něčeho jak je hezké
    -intelektuální-touha po vzdělání
    -socáílní = láska, nenávist