Je tu zima a s ní i období plesů. Plno mých přátel mě pozvalo na své maturitní plesy. Už se těším. když rozbiji své prasátko tak zjistím, že si budu moci dovolit jít tak na jeden maximálně na dva plesy. Dlouho přemýšlím a nakonec se rozhodnu jít na ples naší školy. Mám tam spoustu známých a bude tak i plno učitelů.
Když si konečně od kamarádky koupím lístek, tak se rozhodnu jít koupit šaty. Nákupy přímo miluji. Všude je plno lidí, z většiny cen mě akorát rozbolí hlava. Nevím jaké šaty si vybrat. Jsem malá a hubená takže na mě všechno plandá. Když se rozhodnu pro krásné modré šaty zjistím, že si je budu moci dovolit pouze když vyhraji v loterii. Štěstí mi nepřeje a já vyhodila zbytečně padesát korun za los, který stejně nic nevyhrál. Ze zoufalství si nakonec koupím červené krátké šaty. Sice nejsou tak krásné, ale myslím, že mi sedí. Samozřejmě je ještě musím upravit. Říkám si, že pár stehů jehlou to spraví,ale nakonec nad tím strávím celé odpoledne.
Výsledek se mi docela líbí. No, jenom docela. Boty na jehlách mě trošku tlačí,ale co? Kdyby mi byli velké tak bych v nich mohla spadnout. I tak se v nich necítím moc dobře a jsem ráda, že se můžu přidržovat přítele, který nechápe proč tolik vyvádím kvůli jednomu večeru.
Potom ještě nadává proč na mě musí čekat přes dvě hodiny. Měl by být rád, že bude mít krásnou partnerku a ne nadávat. Opravdu ho nechápu. Zkouším si všechny možné účesy a nakonec se rozhodnu pro kudrnaté vlasy, které vykouzlím pomocí kulmy, protože nestíháme tak se u toho ještě maluji. Přítel se mě najednou optá jestli necítím, zápach spáleného. S hrůzou se podívám na své vlasy. Sice to není tak vážné, ale po plese rozhodně strávím odpoledne u své kadeřnice.
Když dorazíme do sálu všude je krásná výzdoba a vše je hezky nachystáno. Usadíme se a posloucháme proslovy na úvod. Potom obdivujeme doprovodný program a nástup maturantů. Maturantů je asi čtyřicet. U dvacátého mě to začíná nudit.Většinu lidí nakonec pořádně neznám.
Přesto se usmívám a povzbuzuji své kamarádky na červeném koberci. Naštěstí je konečně po vší slávě a může se jít tancovat. Přítel však nechce jít. Donutím ho dát si ještě jednoho panáka a táhnu ho na parket. Ani já neumím moc tancovat, ale co je na tom? Nohy na podpatcích se mi podlamují,ale možná je to i tím alkoholem. Hlavně se neztrapnit před učiteli. Po půlnočním představení, které jsem samozřejmě neviděla, protože jsem byla na baru s přítelem, chce jít přítel domů, protože je mu špatně. Nic nenamítám už jsem také docela otrávená. Naposledy si zatancujeme a vystojíme frontu v šatně, protože většina lidí už odchází. V tombole jsme vyhráli brambory a brikety. Není to úžasné? Akorát bude problém to odnést. Mezitím co jsme byli v sále nasněžilo. Těším se až ochladím své otlačené nohy,ale nejsem si jistá jestli to vydržím v těch botách až domů.
Nakonec si za poslední peníze zaplatíme taxíka a jedeme domů. Byl to vyčerpávající večer.
