Evoluce: mikroraptor, Archaeopteryx
Jsou teplokrevní, okřídlení, mají 2 nohy,
Tělo: pero: vzniklo z plazí šupiny, tvořené rohovinou je duté. Funkce: let, Izolace a termoregulace.
Stavba: 1. prapor (větve, paprsky, háčky), 2. osten (brk, osten)
typ per: obrysová (letky, rýdovací)-barevné, prachová, hmatová, vlasová.
místa pokrytá peřím = pérnice, bez peří = nažiny. Pelichání 1-3x do roka.
Mají kostrční žlázu na promašťování peří, suchou kůži: ramfotéku – pokrývá zobák, podotéku – prsty
pokryté rohovitými štítky – u slepic ostruhy.
Běhák – nová kost, umožňující lepší pohyb, max. 4 prsty
typ nohou: plovací, veslovací, lemovaná, spár, syndaktylní, zygodaktylní, pamprodaktylní, anizodaktilní
Kostra: pneumatizované kosti, napojené na plicní vaky. Na hrudní kosti je hřeben – upínají se létací svaly,
kost krkavčí – lopatkové pásmo, sáňky (furcula) – srůst klíčních kostí, synsakrum – srůst
bederní+křížové+pánevní kosti, kostrč s krátká = pygostyl.
lebka: připojena pouze jedním kloubem – dokážou otočit o 180°, papoušci mají pohyblivou i horní čelist.
TS: ti co konzumují větší objemy, mají vyvinuté vole – rozšířený hltan (holub, pelikán).
žaludek má 2 části: svalnatý (muže obsahovat spolykané kameny k drcení potravy) a žláznatý.
U býložravých jsou mohutná slepá střeva, TS ústí do kloaky.
VS: ledviny, kloaka, hustá moč – min. vody – kys-močová v krystalcích, močový měchýř jen u běžců.
DS: plíce napojené na 5 párů plicních vaků – napojené na kosti, hlasové ústrojí syrinx – hlavně samci.
Mechanismus dýchání: a) v klidu: dýchací cesty → plíce →zadní vzdušné vaky → plíce →
dýchací cesty → ven (krev okysličována 2x – při vdechu i výdechu)
- b) při letu: dýchací cesty → plíce → zadní vzdušné vaky → plíce → přední
vzdušné vaky → plíce → dýchací cesty → ven (krev okysličována 3x)
NS: výrazně vyvinutý mozek a mozeček
Smysly: dominantní je zrak a sluch, uvnitř oka je hřebínek – ostřejší vidění, 3 víčka s průhlednou mžurkou
Rozmn: vejcorodí, vejce velká s vápnitou skořápkou a velkým žloutkem, péče o vajíčka i potomstvo, u
mladých ptáků je v kloace fabrikova bursa – základ imunitního systému.
Hnízdění: krmivá (nidikolní) – líhnou se holá, pak prachové peří – musejí se starat rodiče (pěvci)
nekrmivá (nidifugní) – opeřené, schopné se sami krmit (hrabaví)
hnízdní parazitismus – kukačka – klade vejce do jiných hnízd, mladé kukačky pak vyhodí
ostatní mláďata z hnízda
Ekologie: nejrozšířenější obratlovci, osídlili všechny světadíly, migrují – za potravou a teplem.
V systému se objevují 2 oddělené linie ptáků: Běžci a Letci – kde patří většina ptáků a vůbec nejpočetnější skupinou jsou Pěvci.
- BĚŽCI
řád PŠTROSI – jde až o 150kg ptáky, se zakrnělými křídly a absencí hřebene a hrudní kosti (na tu se u letců upínají létací svaly), bez pneumatizace kostí, mohutné a silné nohy k běhání, typická je polygynie – mnohoženství, samci navíc pečují o snůšku i potomstvo, mláďata nekrmivá, výskyt na jižní polokouli.
Pštros dvouprstý – největší, žije v Africe, Nandu – J.Amerika, Kasuár – Nová Guinea, Emu – Austrálie,
Kivi – Nový Zéland, noční, hmyzožraví, dlouhý zobák, skvělý čich
Moa – Madagaskar,patřil mezi největší ptáky, 450kg, byl vyvražděn člověkem
TINAMY– vzhledem připomínají drobné lesní kury, Jižní Amerika, nekrmivá mláďata, podobní jako pštrosi
- LETCI
řád TUČŇÁCI – nelétaví mořští ptáci, žijí na jižní polokouli, jsou rybožraví, plavou pomocí křídel a potápějí se do hloubky až 200m, krátké husté silně promaštěné peří, žijí v koloniích, vzdorují teplotám -60°C.
Tučňák císařský, královský, brýlatý, galapážský
TRUBKONOSÍ – trubičkovité nozdry, rybožraví, potravu sbírají z hladiny moří, plachtí nad ním, na souši jen v době hnízdění a pelichání.
Albatros – rozpětí křídel až 2m, při krmení mláďat urazí i 15000km, Buřňák – podobný rackovi
POTÁPLICE – velcí, hezky zbarvení ptáci, rybožraví, nohy mají posunuté hodně dozadu
POTÁPKY – sladké stojaté vody, loví ryby a hmyz, mají lemovanou nohu – slouží k lepšímu plavání i pod hladinou
potápka malá, roháč
VESLONOZÍ – rybožraví vodní ptáci, (terejové, fregatky, pelikáni, kormoráni).Pelikáni a kormoráni i u nás, mezi prsty mají plovací blánu – lemuje všechny 4 prsty (u ostatních jen 3), hrdelní vak nejvíc pozorovatelný u pelikánů.
Kormorán velký – nemají kostrční mazovou žlázu, a při potopení jim namokne peří, pak ho na sluníčku
suší s roztáhlými křídly, mohou škodit na rybnících když se přemnoží – vyloví ryby.
BRODIVÍ – dlouhý krk, dlouhý masivní zobák i nohy, požírají korýše a obratlovce – drobné ve sladkých vodách (čápi, volavky, ibisové).
Čáp bílý – hnízdí na lidských stavbách, Čáp černý – hnízdí na stromech v hustých porostech, jsou tažní
Marabu – mrchožravá, Volavka popelavá, Kvakoš, Bukáč, Ibis, Kolpík bílý – lžicovitý zobák..
PLAMEŇÁCI – zobák je mohutný a opatřený lamelami k cezení vody, z ní berou drobné korýše a bezobratlé, které jim můžou zbarvovat peří na růžovo-lososovo, žijí v koloniích, samice snášejí jen jedno vejce.
VRUBOZUBÍ – nohy mají s plovacími blánami, zobák je taky s drobnými lamelami jako u plameňáků, většina vrubozubých vytváří celoživotní páry.
Labuť velká, Husa velká – získávají většinu potravy ze souše o proti Kachnám divokým.
Lžičák pestrý, Polák velký, Polák chocholačka, Morčák
HRABAVÍ – zavalití obtížně létající ptáci, krátký tupý zobák, silné nohy s krátkými masivními drápy, jsou polygynní – mnohoženství, výrazný pohlavní dimorfizmus, mláďata jsou nekrmivá.
kur domácí, hoacin, krocan, tetřev hlušec, tetřívek, páv, bažant obecný, koroptev obecná, křepelka polní, perlička
tabon – nesedí na vejcích, ale zahrabávají snůšku do tlejícího listí nebo sopečného prachu – Austrálie
DRAVCI – masožraví, noha je s ostrými silnými drápy-spár, zobák zahnutý ostrý, u sokolovitých s bočním výrůstkem=zejk, samice jsou větší, mláďata krmivá.
SOKOLI – zejk, zašpičatělá křídla, rychlí a dobří letci, sokol stěhovavý až 250km/h, poštolka obecná,
ostříž lesní – hlavně hmyzožravý
JESTŘÁBI – široká křídla na konci s prstíky, jestřáb lesní, krahujec obecný, káně lesní, orli, supi,
včelojed, kondor, luňák, moták,
KRÁTKOKŘÍDLÍ – nekrmivá mláďata, výše postavený a kratší palec.
JEŘÁBI – v letu natažený krk, svatební tance – jeřáb popelavý
CHŘÁSTALI – štíhlé tělo zploštělé z boku, silné dlouhé nohy – lyska černá, slípka zelenonohá, chřástal
polní, drop velký
DLOUHOKŘÍDLÍ – vázání na vodu, různé zobáky, plovací nohy, dobří letci, nekrmivá mláďata
alka, papuchalk, pisila čáponohá, tenkozobec opačný, dytík, kulík říční, čejka chocholatá, sluka lesní, bekasina otavní, koliha, vodouš, jespák, břehouš, racek chechtavý, rybák obecný, chaluha –loupeživý pták
MĚKKOZOBÍ – krátký zobák s měkkým ozobím, mají velké vole – v něm se natráví potrava, která je podávána mláďatům, jako jediní ptáci dokážou sát vodu, mláďata krmivá.
Stepokur – pouště Afriky a Asie, holub domácí, doupňák a hřívnáč, hrdlička zahradní a divoká
PAPOUŠCI – pestře zbarvení stromoví, semenožraví, mohutný hákovitý a obratný masivní zobák, šplhavé a uchopovací nohy, učenliví, hnízdí v dutinách, 2-8 vajec – krmivá mláďata.
kakadu, andulka, papoušek soví – nelétavý, noční, žvýká listy, vyhrabává si nory-Nový Zéland
ara, korela
KUKAČKY – vratiprst– dokáže ho podle potřeby otočit, bez ozobí, hnízdní parazitizmus – samice naklade vejce jiným druhům ptáku do hnízda, malá kukačka vyhází ostatní vajíčka nebo mladé ptáky z hnízda a rodič se pak stará o cizí mládě, které může být větší než on sám.
Kukačka obecná – živí se chlupatými housenkami
SOVY – noční dravci, dopředu oči dobrý sluch, tichý let – na praporech měkké peříčka, silné drápy opeřené i s prsty – jeden je vratiprst, vývršků stejně jako dravci – vyvrhnou peří a kůstky oběti co nejde strávit, krmivá mláďata.
sova pálená, výr velký, puštík obecný, kalous ušatý, sýček obecný, kulíšek
LELKOVÉ – noční, skrytí, plochá hlava, široký zobák s vibrisy – hmatová peříčka, velké oči, hnízdí na zemi
lelek lesní
SVIŠŤOUNI
rorýs obecný – dlouhé srpovité křídla, krátký vidličnatý ocas, loví létající hmyz, spí v letu – koupou se, páří
se, sedají akorát na hnízdo, závěsná pamprodaktylní noha – všechny 4 prsty dopředu.
kolibřík – drobní pestře zbarvení ptáčci, extrémní rychlé mávání křídel vytváří pohyb na místě, dlouhý
trubičkovitý zobák k vybírání nektaru z květů, někteří velcí jako čmelák.
SROSTLOPRSTÍ – dva prostřední prsty srůstají, pestře zbarvení.
ledňáček říční, mandelík hajní, vlha pestrá, dudek chocholatý,
zoborožec – Africký s pneumatizovaným zobákem
ŠPLHAVCI – zygodaktilní noha – dva prsty dopředu a dva dozadu, živí se drobným hmyzem, mají tvrdou lebku, dlouhý tenký jazyk – stočený v hlavě na špičce je štětička, krmiví, vyhledávají hmyz pod kůrou stromů krom tukana a krutihlava, žluna zelená, datel černý, datlík, strakapoud
PĚVCI
1 prst dozadu= anizodaktilní noha- k sezení, mláďata krmivá, starají se oba rodiče, samci větší a pestřejší, výrazný hlas- hlasové ústrojí syrinx, se špičatým zobákem = hmyzožravci, s tlustým zobákem plodožraví
skřivan polní
vlaštovka obecná
jiřička obecná
konipas bílý
skorec vodní
sýkora koňadra
sýkora modřinka
brhlík lesní
moudivláček lužní
žluva hajní
ťuhýk obecný
krkavec velký
vrána šedivka
havran obecný
kavka obecná
sojka obecná
straka obecná
špaček obecný
vrabec domácí
vrabec polní
pěnkava obecná
zvonek zelený
zvonohlík zahradní
stehlík obecný
křivka obecná
hýl rudý
dlask tlustozobý
střízlík obecný
pěvuška modrá
červenka obecná
slavík obecný
rehek domácí
bělořit šedý
kos černý
drozd zpěvný
rákosník obecný
cvrčilka říční
budníček větší
lejsek šedý
mlynařík dlouhoocasý
strnad obecný