Rozhovor se zooložkou

Právě sedím v jihlavské ZOO v novém pavilonu plazů. Naproti mně sedí paní Petra. Nový pavilon vypadá opravdu luxusně. Vidím krokodýly, želvy, hady a plno další různých plazů. Je zde velké horko a vlhký vzduch.

Dobrý den paní Petro, jak se máte?

Dobrý den, mám se skvěle. Děkuji za optání.

Takže nejprve se vás zeptám, jak jste se vlastně dostala k práci zoologa.

Od mala jsem měla ráda zvířata. I když plazi k mým oblíbeným nikdy nepatřili (směje se). Studovala jsem na gymnáziu a hodně jsem jezdila na koni a doma jsme měli králíky, rybičky, psa a činčilu. Tak jsem se po gymnáziu rozhodla, že bych chtěla na vysokou školu se zaměření na zvířata. A nakonec jsem se přes jednu mojí známou dostala sem do zoologické zahrady.

Říkala jste, že jste plazi hned oblíbené neměla. Čím vás tedy zaujali?

Moje sestra se hadů příšerně bojí a tak jsem si nikdy žádného domů přinést nemohla. Vše se však změnilo, když jsem začala chodit s mým přítelem, který choval doma hady, želvu a dva gekony. Pomáhala jsem mu se o ně starat a začali mne fascinovat čím dál tím víc. Zaujalo mě jejich chování.

Co je náplní vaší práce?

No, celkově se o zvířata postarat. Musíte je krmit, čistit jim terária, ale třeba i zalévat květiny nebo uklízet v pavilonu.

Máte tu nějakého jedovatého hada?

Ne, všichni jsou jenom škrtiči, ale máme dva jedovaté korovce a ty se stará kolegyně.

Jak dlouho už v jihlavské ZOO děláte?

V březnu to budou tři roky.

Co si myslíte, že musí mít takový správný zoolog?

Rozhodně musí mít kladný vztah ke zvířatům. Nesmí se jich bát a nebo štítit. Měl by se o ně zajímat a něco o nich vědět. Rozhodně by měl být trpělivý a hlavně klidný. Vysoká škola není vždy potřeba, ale když ji máte je to výhoda. Určitě je potřeba maturita a dobré jsou i nějaké zkušenosti s chovem zvířat. Zkušenosti jsou mnohem důležitější, než nějaký diplom. (směje se)

Hádám, že vás vaše práce baví?

Ano, velmi. Jsem s ní naprosto spokojená.

Děkuji vám za rozhovor a přeji vám hodně úspěchu

Také děkuji. Na shledanou.