Řád: Primáti
– stromoví, pohyblivý prsty – palec je protistojný, ploché nehty, mají očnice namířené dopředu
– lepší psychické funkce – drží se v tlupách, kde je hierarchie
Podřád: Poloopice
– mají chápavý ocas
– jsou menší, noční
– mají drápy
– mají velké oči
– protažený čenich, pachové žlázy
– př.: lemur, komba, ksukol, outloň, nartoun, africké opice
Nadčeleď: Ploskonosí
– široká nosní přepážka, mají dlouhý chápavý ocas
– př.: lvíček zlatý, kosman, tamarín, vřešťan, kotul, malpa, chápan
Nadčeleď: Úzkonosí
– úzká nosní přepážka
– mají nechápavý ocas
– př.: hulman, pavián, gueréza
Nadčeleď: Lidoopi
– nemají ocas
– pohybují se pomocí brachiace – visí na rukách
-př.: gibboni, gorily, šimpanzi, orangutani
Řád: Chudozubí
– mají zuby bez skloviny
– dolíčkovité zuby
– nemají řezáky a špičáky
– mají malý mozek
– př.: mravenečník – trubicovité, nesrostlé
– dlouhý, lepkavý jazyk, hrabavé končetiny
– došlapují na hřbet prstů
– 4 druhy jsou bez zubů
Lenochod tříprstý
– 8 – 9 krčních obratlů
– visí na stromech hřbetem dolů, neslézají, pokud tak na záchod
– hladká mozková kůra, srpovité drápy
Pásovec
– mají krunýř
– mláďata se rodí s měkkým krunýřem
– silné, hrabavé nohy, silné drápy, lepkavý jazyk, vidí černobíle
Řád: Hlodavci
– malí, pozemní
– býložravý
– zimní spánek
– velká množivost
– dlouhé střevo – 15x větší než zvíře samotné
– speciální zuby = > hlodáky – přeměněné řezáky
– mají sklovinu pouze v přední části
– za hlodáky => diastema, pak jsou stoličky + předstoličky
– př.: sysel, svišť (výrazní – varovný hvizd), ondatra, hraboš, bobr, lumík, potkan, krysa, nutrie, vlk, dikobraz, frčík, činčila
Řád: Zajícovci
– 4 řezáky – dorůstají
– sklovina po celém povrchu
– šourek před penisem
– požírají své výkaly
– druhá strava z nich vychází ve formě pevných kulatých bobků
– př.: zajíc – vyvinutá mláďata, králíci – holá, slepá, zajíc – žije v prohlubních, králíci – dělají nory, králík – kratší uši, zajíci – delší přední končetiny
Řád: Šelmy
– masožravci, úplný chrup, trvalé smysly
– nemají klíční kost a slepá střeva
– mají zvětšené špičáky
– mají trháky
– první zuby – řezáky
– druhé zuby – špičáky
– pak jsou stoličky
– trháky se označují P4
– M1 = 4 třenový zub a první stolička
– šelmy pozemní
Ploutvonožci
Rozdělení šelem pozemních:
Čeleď: Psovití
– vysoké nohy, protažená lebka, žijí ve smečkách a loví štvaním
– př.: šakal, hyena, pes hřibnatý, vlk, kojot, liška
Čeleď: Medvědovití
– ploskochodci, všežravci
– zakrnělý ocas, tupé drápy
– př.: panda – býložravá, medvěd hnědý, polární
Čeleď: Medvídkovití
-př.: nosál, mýval
Čeleď: Lasicovití
– krátké končetiny
– našlapují na prsty, mají pachové žlázy
– př.: skunk, vydra, kuna lesní, tchoř, lasice, hranostaj, norek, medojed, rosomák, jezevec
Čeleď: Cibetkovití
– pachové žlázy
– př.: ženetka, cibetka, surikata, promikata
Čeleď: Hyenovití
– zadní končetiny kratší než přední, velmi silné žvýkací svaly
– př.: hyena
Čeleď: Kočkovití
– zatažené drápy, velké oči, zkrácená část obličeje, plížení a skok
– př.: tygr, lev, puma, rys, gepard, levhart – mají prázdné skvrny, jaguár – má tečky ve skvrnách, serval
Rozdělení Ploutvonožců:
– vodní šelmy, polygamie
– končetiny ploutvovité
– vrstva tuku, větší množství krve, více hemoglobinu, více kyslíku
– pod vodou až 70 minut
– uzavíratelné dýchací otvory a ušní boltce
– př.: tuleň, mrož, rypouš – kožní vak na čumáku – prodlouží se jim chobotek, lachtan, lvoun
Čeleď: Chobotnatci
– slon indický, africký
– mají chobot, kly – přeměněné řezáky, mají stoličky
– sloupovité končetiny, nehtovitá kopyta, silná lysá kůže
– žijí ve stádech – vedou je samice
– velké uši = chlazení
– vynikající paměť
– nejdelší březost
– př.: slon africký – větší uši
– chobot zakončený 2 hmatovými prstíky, kly mají samice i samci
– afričtí jsou nezvladatelný
Slon indický
– 1 prstík
– kly mají jen samci
– menší uši
– 2 hrby na čele
Čeleď: Kopytníci
-protažená lebka
– redukce prstů
– našlapují na poslední články prstů – chráněné kopyty
– lichokopytníci – našlapují na 3. prst
– sudokopytníci – našlapují mezi 3. a 4. prstem
– 3. a 4. Prst = spárky
– 2. a 5. Prst = paspárky
Rozdělení kopytníků:
- Lichokopytníci
- Sudokopytníci
Lichokopytníci
- Koňovití
- tapírovití
- nosorožovití
Koňovití
– 1 prst
– př.: osel, zebra, koně
Tapírovití
– 4 prsty na předních končetinách
– 3 prsty na zadních končetinách
– př.: tapír – téměř vyhynulý, horní pysk přeměněný v chobotek
Nosorožovití
-nosorožec – 3 a 3 prsty
Sudokopytníci
- Nepřežvýkavci
- Mozolnatci
- Přežvýkavci
Nepřežvýkavci
– hroch – nad vodou oči, nozdry a víčka
– našlapují na 4 prsty
– prasata – prase pralesní, štětkou, pekari, bachyně, selátka
Mozolnatci
– př.: lamy, velbloud
– 3 a 4 prst – došlapují
– mají mozoly pod prstama, na končetinách nebo v prsní části na hrudníku
– mají složený žaludek, přežvykují
– mají hrby, kde je tuk, který díky oxidaci přechází ve vodu a nemají potom žízeň
– mimochodníci – používají končetiny na jedné a pak druhé straně
– jednohrbý – dromedáři
– dvouhrbý – divocí
Přežvýkavci
– složený žaludek
– bachor, čepec, kniha, slez
– bachor, čepec, kniha => hlavní žaludek
– tenké střevo až 60 metrů
– potrava – projde bachorem, čepcem a zpátky => potom přežvykování => vrací se a jde do slezi – představuje chemické trávení potravy
– mají rohy a parohy
– parohy se obnovují
– rohy – rohovina
– parohy – kostěná tkáň
– př.: jelen a daněk, žirafa, okapi, los, sob, kozorožec, muflon, ovce, tur, zubr, bizon, pižmoň, koza, gazela
Řád: Kytovci
– rybí tvar těla
– ocasní ploutev je vodorovná
– zredukovaná srst
– silná tuková vrstva
– přední končetiny => ploutve
– zadní končetiny => pánevní pásmo
– sluch – vnější zvukovod je zarostlý, vnímají zvuk skrz kosti, mají vodotrysk – vylučovaná voda, která kondenzuje
– vdechují vzduch po vynoření, vydechují po potopení
– rodí ve vodě – mléko vstříkáváno do dutiny ústní
- a) kosticovci
- b) ozubení
Kosticovci
-plejtvák, velryba
Ozubení
-stejnocenné zuby
-narval, delfíni
Řád: Sirény
– býložravci
– ochechule, mořské panny
– př.: kapustňák, gong