Struktura a funkce buňky

 Struktura a funkce buňky Buňka: základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů Prokaryotní – bakterie, archea, sinice Eukaryotní – rostliny, živožichové, houby buňka vždy potřebuje: DNA, ribozomy a cytopl. m. Prokaryota jednodušší buňka nemají pravé jádro, pouze DNA DNA – jedna, do kruhu uzavřená molekula (nukleoid); od okolí není ohraničena, umístěn volně v cytoplasmě,[…]

Genetika populací

studuje genetickou strukturu populací a jejich změny analyzuje a vysvětluje přírodní genetickou rozmanitost   Populace – soubor jedinců téhož druhu, osidlující v daném čase určité přírodní území, kteří se mezi sebou pohlavně rozmnožují a jejich genetická výbava vytváří genofond. Genfond populace = soubor všech alel všech členů populace.   Pro populace je charakteristické, že se jedinci[…]

Genetika člověka

Studium člověka se od jiných organismů značně liší. Možnosti studia jsou do jisté míry omezené: Dlouhá generační doba člověka Nízký počet dětí v rodině nelze provádět řízená křížení jedinců-nelze ho zkoumat experimentálně používají se jen pozorovací metody člověk je ovlivněn řadou sociálních a biologických faktorů (výchova, škola, zaměstnání..) člověk nesmí být používám ke genetickým pokusům a[…]

Hormonální soustava

Funkce:  řídí metabolismus, růst, pohl. soustavu, hospodaří s ionty, uplatňuje se při těhotenství Humorální regulace =  přenos krví. Endokrinologie – lékařský obor.   hormon = biologicky aktivní látka (bílkovinná – folitropin, steroidní – testosteron, peptid – inzulín, derivát aminokyselin – adrenalin), působí již ve velmi malé koncentraci, dlouhodobě a pomalu. Je uvolňován ze žláz, které jsou[…]

Jednoděložné rostliny

– Jsou to byliny, nebo habitus dřevin, ale netloustnou pomocí letokruhů! – Cévní svazky bez kambia, roztroušené po stonku. – Hlavní kořen zastavuje svůj růst a funkci přebírají kořeny adventní= svazčité. – Listy jednoduché se souběžnou žilnatinou. Listy někdy vytváří oporu stonku = pseudostonek – Květy nejčastěji trojčetné, s okvětím. – Semena klíčí jednou dělohou  […]

Imunitní systém

Chrání tělo před cizorodými látkami a patogeny (viry, bakterie, houby, prvoci), uplatňuje se i při likvidace nádorových buněk. Zkoumá věda = imunologie. Imunita = schopnost organizmu odolávat napadení cizími látkami a patogeny. Antigen = látka která spustí imunitní reakci    Dělení imunity specifická x nespecifická látková x buněčná vrozená x získaná   NESPECIFICKÁ IMUNITA Tělo[…]

Kroužkovci a klepítkatci

kmen  KROUŽKOVCI Znaky: 1. Rovnoměrné článkování těla. Coelom. Tělo: skládá se z různého počtu článků, které se většinou neliší. Tělo je kryto pružnou proteinovou kutikulou (mohou být štětiny). Svaly jsou uspořádány do kožně svalového vaku – peristaltický pohyb. Coelom je v podobě párových váčků v každém článku jeden pár – je oporou těla = hydroskelet.   TS: rozdělená[…]

Hmyz

Nadtřída ŠESTINOZÍ Tělo se dělí na hlavu, hruď a zadeček, mají 3 páry končetin, které nese hruď. třída HMYZ hlava- 1 pár složených očí a často 3 páry jednoduchých oček, tykadela, ústní ústrojí typ ústního ústrojí: kousací (vosa), sací (motýl), bodavě savé (komár), lízací (včela) hruď – články, končetiny s drápky, 1.pár může být přeměněn na:[…]

Nahosemenné rostliny

Pouze dřeviny, dřevní část cévních svazků tvoří jen cévice (cévy chybí). Mají nedokonalou ochranu vajíček, volně leží na plodolistu: nahá (pyl se dostává přímo na vajíčko). Nemají květní obaly ani bliznu, místo toho tvoří šištice. Samičí šištice dřevnatí → šiška; samčí je plná pylu → vypráší se. Tyčinky mívají větší počet prašných pouzder. V pylovém zrnu[…]

Nižší rostliny

Převážně autotrofní organismy. V tylakoidech chloroplastů je chlorofyl a, b, c, d (vždy je chlorofyl a + nějaký další podle skupin řas). a+b (zelené řasy, parožnatky, krásnoočka), a+c (obrněnky, skrytěnky, hnědé řasy), a+d (ruduchy). Tělo – jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka (thallus) – neobsahuje vodivé CS. Nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst nebo tvoří silné klidové spory[…]