Seifert Jaroslav – Na vlnách TSF

Představitel POETISMU:

Český avantgardní směr (nikdy se nerozšířil za hranice → rozvoj pouze v českém prostředí)
Vznikl v okruhu DEVĚTSILU
„Umění života, umění žít a užívat si“
Ambice stát se způsobem života
Básně všedního dne, popis obyčejných věcí
Soustředěnost na současnost, radostné okamžiky
Vycházel z DADAISMU – tvorba Apollinaira
Oproštění od politiky, optimistický pohled na svět
Hravost – cirkusové prostředí, město, exotika, cestování
Odstranění interpunkce, volné asociace
Obdiv techniky
Nové vyjadřovací prostředky, odmítání konvencí v literatuře
MANIFESTY:
Karel Teige – Poetismus
Vítězslav Nezval – Papoušek na motocyklu
Další autoři: Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl

Jaroslav SEIFERT:

Básník, spisovatel, překladatel, novinář
Držitel Nobelovy ceny za literaturu
Cestoval s Karlem Teigem po Itálii a Francii
Tvořil v několika obdobích
POETISMUS – Na vlnách TSF (hravost, cestování)
První světová válka – Přilba z hlíny, Píseň o Viktorce (návaznost na B. Němcovou)
Tvorba kritizována – Neoslavoval Stalina → zákaz publikace
MAMINKA – jediná mohla vyjít (po úmrtí jeho matky)
léta – lyrické období
Forma tradičního rýmovaného verše
Téma lásky k domovu, milostná poezie, vztah k Praze
Jablko z klína, Ruce Venušiny, Zhasněte světla
NA VLNÁCH TSF:

Literární druh: lyrika

Literární forma: poezie

Literární žánr: básnická sbírka

Lyrický deník z cesty do Francie

Inspirace Apollinairovou tvorbou → důležitý vizuální efekt, grafická stránka básní

Grafická úprava (Karel Teige)
Různá velikost písma, umístění
TSF – Telegraphie Sans Fill (bezdrátová telegrafie)

Evokování dálek, exotiky
NĚKTERÉ BÁSNĚ:

MOŘE

Touto básní nám chtěl básník říci, že celý náš život je vlastně podobný jako vlny. Když je vlna nahoře, tak to představuje štěstí, radost nebo lásku, ale když je druhá část vlny dole, tak to naopak představuje smutek a stesk. Tyto vlny jsou si podobné v tom, že se neustále střídají a nakonec oboje zaniknou.

ODJEZD LODI

V této básni básník ve verších popisuje, jak je těžké loučení. Jestliže se musíme s někým nebo s něčím rozloučit, připadá nám, jako bychom zároveň přišli o kus sama sebe. Zůstanou nám už jen vzpomínky. O to horší je, loučíme-li se s někým, kdo měl v našem životě opravdu velké místo. Za čas si ale zvykneme a nové kraje se nám začnou líbita v nově poznaných lidech dokážeme najít přátele. Až když o něco přicházíme, si uvědomíme, jak to vlastně potřebujeme.

MRAMOROVÉ MĚSTO

V této básni si nejprve básník idealizuje město podle svých představ. Nesmí v něm podle něho rozhodně chybět květiny, také by měla hrát krásná hudba a dívky by měly zpívat.
Najednou ale od své úvahy nad krásným městem upouští a vrací se zpět ,,do reality´´ své vysněné město by si ale stále přál. Pak dokonce přišel na to, že kdyby se jeho vysněné město uskutečnilo, nebylo by to již město ve kterém doposud žije, ale bylo by to jiné město, cizí a to by nechtěl.
Celá tato báseň je založená na úvaze jak by mělo vypadat ideální město a jestli by vlastně bylo vůbec dobře, kdyby se jeho skutečné město změnilo na to vysněné.

KRÁL HERODES

V této básni představuje hrozen vína jakou si ,, posvátnou , čistou´´ věc. V tomto případě si ji vzal král Herodes, jehož duše byla velice černá, neboť spáchal, respektive nechal spáchat hroznou věc, vyvraždil všechny chlapce do jednoho roku a to se rozhodně neodpouští. Básník zde bádá, jaký pocit má asi člověk, který spáchal mnoho zla, když zvedá k ústům něco představující naprostou,,čistotu“. Přemýšlí, jestli má tento zlý člověk výčitky svědomí.

PARK

Básník zde sám sebe přirovnává k zahradníkovi, stejně tak jako se zahradník stará o květiny a celou přírodu a má to vše velmi rád, tak i básník se stará o slova tím, že z nich skládá verše a snaží se, aby jeho dílo bylo co nejlepší. Oba svoji práci nadevše milují a svým způsobem je jejich práce stejná a nebo alespoň podobná. Nejsmutnějším obdobím je podle této básně obzvlášť pro zahradníka podzim. V tomto smutném roční období celé jeho snažení během několika dní vyprchá, neboť se celý park nebo zahrada schová před zimou do země a další rok zahradník začíná opět od začátku.

 

Chtěl se podobat rozhlasové hře, TSF – telegrafie sans fin – bezdrátová telegrafie, rozhlas bez drátu
Vliv z jeho cest po SSSR a Francie
Ovlivnila vznikající poetismus
Verše jsou jednoduché, blízké písni
Typograf byl Karel Teige
Žádná interpunkce
Chválí rušný život velkoměsta a pokrok, rozvoj civilizace, proměnlivost světa
Paříž jako mohutný inspirační zdroj
Odkazy na slavné básníky – v úvodu Apollinaire, Nezval
Formálně využívá různých velikostí a druhů písma, rozmístění textu a vzhled
Avantgardní smysl pro experiment
Asociace, snová poesie, melodický jazyk
Mluví o vážných věcech s nadsázkou
Dominantní motivy dálek, exotiky – plachetnice, lodě, moře, tanečnice, cizokrajná města a ovoce
Básně: Apollinaire – úvodní = Seifert a všichni poetisté se hlásí k odkazu tohoto autora (od něj převzata technika volné asociace), proud myšlenek, které na sebe nenavazují – připomíná Pásmo – citace Pásma: Pastýřko Eiffelko

 

VYJADŘOVACÍ PROSTŘEDKY:

Hravost, fantazie, slovní hříčky
Verše doplněny obrázky, grafikou – podoba kaligramu
Jednoduché verše → mají blízko k písni
Metoda volné asociace
O vážných věcech se vyjadřuje s nadhledem, nadsázkou

Ve sbírce Na vlnách T. S. F. Seifert nejdůsledněji ze všech poetistů uplatňuje pojetí poezie jako hry. Na základě asociativních řetězců plně rozvíjí smyslovou hru představ i intelektuální hru se slovy. Uvolňuje ustálená spojení, aby navodil nová, překlenující čas i prostor, hromadí kontrasty a paradoxy, čímž často směřuje k vtipnému zabarvení veršů.