ČESKÝ JAZYK NA PŘELOMU TISÍCILETÍ – FRANTIŠEK DANEŠ A KOLEKTIV – ACADEMIA, BRNO 1997
SITUACE A CELKOVÝ STAV DNEŠNÍ ČEŠTINY
Mluvíme-li o situaci nějakého jazyka, máme na mysli obecný společenský stav, ve kterém se daný jazyk nalézá a vyvíjí v jisté zemi v určitém časovém úseku. Současný stav je charakterizován dominantními procesy a sociálními změnami. Prvním z nich je modernizace, zahrnující rozvoj vědy a techniky, dále vznik masové komunikace, působením masmédii se stává společnost značně uniformní. Dalším procesem je globalizace společnosti, při níž dochází k rozšiřování prostorových rámců v ekonomice, politice i kultuře. Zároveň se však uplatňují i tendence opačné – diverzifikační-zájem o okrajové, specifické, periferní jevy.
Pro českou jazykovou situaci je příznačné, že se v ní spisovný (standardní) jazyk většinou neužívá ve funkci ústního dorozumívacího prostředku v běžných hovorových situacích. Čeští hovoroví mluvčí jsou tedy převážně dvoujazyční. Jazykové situace tohoto druhu analyzoval americký sociolingvista Ch. Ferguson pod názvem diglosie.
Vývoj české spisovné komunikace jde dnes rychleji kupředu a pod vlivem několika faktorů dospěl do rozhodující etapy.
Faktory:
- Specifická česká diglosie
- Stále detailnější a hlubší diferenciace – vznik nových druhů textů, většinou odborných
- Masivní vliv cizích jazyků, především angličtiny, který se projevuje následovně:
- Aboridžinové – domorodci, cash- hotové peníze, comeback- návrat, ačkoli tato slova mají již v češtině svoji ustálenou podobu
- Někdy také dochází k posunu významu některých slov: exkluzivní rozhovor pro…místo výhradní rozhovor pro…
- Charakteristické pro současný český diskurs je také užívání některých cizích učených slov internacionálního charakteru: v oblasti politiky a hospodářství jsou to slova konsenzus (shoda), místo slova věc se používá záležitost nebo případ (například kauza dovozu brambor), komodita (zboží), vize (celková představa), image, lukrativní, diverzita a jiná
Řada inovací proběhla v oblasti gramatické stavby. V oblasti slovotvorby je to například velmi živé odvozování dokonavých sloves pomocí předpon, často od sloves přejatých: dofinancovat, nedodiskutovat, rozlézt pacienta. Věcnou situací dnešního světa je podmíněn bouřlivý rozvoj slov s první složkou eko- nebo bio-. Vedle odborných termínů jako je ekosystém se objevují názvy ekofarma, ekozemědelec, ekopavilon. Takřka synonymní jsou složeniny s bio. Vedle vědeckých termínů biogeneze a biosféra se objevuje populární biofarma, biopotraviny, biobrambory či biopivo. Charakteristickým znakem je též používání iniciálových zkratek neboli akronů. Bývají založeny na víceslovných pojmenováních (ČTK, LN, USA, BBC).
JAZYK POLITIKY – JAROSLAVA HLAVSOVÁ
Přínosným a užitečným pro pozorování jazyka politiky je koncept domén, definován jako soubor situací vymezených obecným souborem pravidel chování.
Složky modelu:
- Situace
V pluralitním systému stran, které spolu vedou dialog vznikají komunikační situace typické pro velkou nebo malou politiku. Každý z těchto případů vymezuje soubor možných situací s odlišnými cíli a různými participanty.
- Účastníci
Účastníci současné politické komunikace jsou z velké části noví, dříve neangažovaní lidé, odlišní od minulých politiků, především svobodou projevu. Individuální charakteristické znaky řečových projevů populárních politiků jsou veřejností brzy zaznamenány – Havlovy lexikální zvláštnosti nebo Klausův sklon ke zdrobnělinám (slůvko, větička, krůček) i tendence opakovat některé výrazy (ten správný, správný důvod…desítkami, desítkami aktivit, opravdu, opravdu jediný, velmi, velmi obtížné, mrzí nás, že (pětkrát po sobě)). Například Václav Havel při přivítání papeže na letišti v dubnu 1990: nevím, zda vím,co je zázrak – řečeno třikrát.
- Cíl
Cílem každého politického projevu je přesvědčit posluchače nebo i oponenta o svém názoru a stanovisku a obhájit jeho přednosti.
- Řečový akt
Má 2 stejně důležité stránky – formální a obsahovou.
Forma – základní realizační formou demokratické politiky je dialog. V dialogu se tříbí názory, stanoviska, formulují se argumenty a přesvědčuje se partner.
Texty rozhlasových Hovorů v Lánech , otiskované pondělními LN jsou zajímavou ukázkou úpravy neformálního a nepřipraveného mluveného textu Václava Havla, který v emocionálnějších pasážích nejen zrychluje tempo, ale často přechází k neformální dikci s prvky obecné češtiny.
Původní text: …není to ale tak, že bych si myslel, že jsem jedinej chytrej….a ty vostatní sou pitomý…
Text v LN: …Není to ale tak, že bych si myslel, že já jsem jediný chytrý, který to umí dát dohromady a že ostatní jsou pitomci.
Lidové noviny korigují zejména nespisovné morfologické tvary (teďkon, nejma hádkama, moh)
Lexikální stránka- jde o zvýšenou frekvenci ekonomických termínů, často přejímané z angličtiny: akcie, sponzor, makléř, burza, obligace. Řada výrazů je spojována s určitou politickou osobností. Taková autorizovaná slova jsou především výrazy z projevů již výše zmíněného V. Havla: stav obecné mysli = veřejného mínění, veledůležitý.
Obrazné sousloví „praní špinavých peněz“ má vzor v anglickém money loundring“, „špička ledovce“ v „tip of the iceberg“ aj. Expresivita a metaforičnost se objevují i v projevech oficiálních. Například J. Ruml ve stylově vysokém a filozoficky zabarveném projevu: velký třesk= pád komunismu. Jazykovou hrou vytvořil V. Havel pojmy – termíny kontradiktorické (protikladné) povahy: moc bezmocných, nepolitická politika.
JAZYK ŽURNALISTIKY
Žurnalistika (novinářství) je činnost zaměřená na sbírání, úpravu a distribuci zpráv, příslušných komentářů a dalších charakteristických materiálů prostřednictvím masmédií.
Masmédia se člení na tištěná (noviny a časopisy) a elektronická (rozhlas, televize). Sociální role žurnalistiky a masmédií je významná.
Žurnalistická sdělení mají různou funkci. K informování složí zpravodajství, k hodnocení a přesvědčování publicistika. Z části najedeme v masmédiích i sdělení odborná – výchovná a vzdělávací a stále vyšší podíl v nich zaujímá zábava: masmédia slouží k odstraňování nudy, pomáhají strukturovat volný čas, posilují sebevědomí a jsou i náhražkou reálného interpersonálního styku.
Současná žurnalistika
Žurnalistika úzce souvisí se společností, odráží její současné základní hodnoty a problémy. Proto staví do popředí například otázku, zda příští tisíciletí bude věkem tištěných či elektronických médií. Český tisk, rozhlas a televize se pronikavě mění. Nejvíce k tomu přispívají změny společensko-politické a rozvoj žurnalistické technologie (využití mikroelektroniky). Počítačová sazba radikálně změnila vzhled tisku. Elektronický příjem a možnost uchovávat a rychle zpracovávat tištěné i zvukové informace zvýšily pohotovost a všestrannost médií. Fungovat začaly i masmediální agentury. Organizují průzkum veřejného mínění, provádějí jejich analýzy a pomáhají k rozvoji společnosti. Podle toho, jak se žurnalistika obohacuje o nové prvky, mění se i její jazyk.
Základem žurnalistiky vždy bylo, je a bude zpravodajství. Seriozní zpráva pohotově přináší věcnou informaci o aktuální události. Má pojednávat o podstatě události a být významná, aby lidem sloužila k orientaci. Neusiluje o vědeckou úplnost, ale nemá být motivována komerčně. Bulvární (lidové) zpravodajství – vzniklo na přelomu století v Anglii a v USA. Její zakladatelé a následovníci vycházejí ze stanoviska, že většina čtenářů se zajímá o informace, které souvisejí se základními rysy lidské psychiky, s pudem sebezáchovy, tomu odpovídají témata jako je strach, smrt, neštěstí a násilí, erotika, získávání a ztráta majetku a podobně. Bulvární zpravodajství často získává informace tzv. klíčovou dírkou ze soukromí významných osobností a zveřejňuje i informace z pochybných zdrojů. Forma je jednoduchá – palcové titulky, krátké texty a barevné, do očí bijící fotografie. Pro lidovou žurnalistiku zprávou není, když pes pokouše člověka, ale když člověk pokouše psa.
Slovní zásoba
- Obrazná pojmenování sice sdělení beletrizují, ale tím snižují jejich určitost: Teprve po čtyřech hodinách srdce města začalo znovu bít.
- Znakem beletrizace je i užívání synonym: Místo prezident řekl – použijeme odvětil, zdůraznil, dodal, vylíčil, podtrhl, oznámil, uvedl, prohlásil…
- V současném zpravodajství je patrný zřetelný odklon od úžívání počeštělých názvů cizích měst (exonym) –Kostnice- Konstanz, Lublaň – Ljubljana, Norimberk- Nurnberg, Štýrský Hradec – Graz
- Silná je i tendence nepřechylovat cizí ženská příjmení: Mary Robinson
- Vracejí se i biblismy – došlo na lámání chleba
Spěch a neznalost vedou k užívání kulturních frazémů – v neobvyklém významu: Jidášův chlév (správně je to Augiášův). Žurnalisté někdy užívají odborných výrazů cizího původu, jejichž význam veřejnost nemůže znát. Mnohdy se ale stane, že novinář sám nezná význam slova a napíše: Obviněný napadl policistu nejprve slovně a pak i verbálně.