Jméno autora: Sofoklés
Název díla: Antigona
Charakteristiky hlavních a důležitých postav:
Antigona, dcera Oidipa, oddaná, odhodlaná, nebojácná, nebojí se nést následky za své činny, ctí staré zvyky
Isméne: mladší sestra Antigony, poslušná, bojácná
Kreon: král thébský, tvrdohlavý, sobecký, krutý, zákony jsou víc než boží vůli, myslí si, že dělá dobrou věc pro lidi, nemyslí na následky svého konání
Haimon: syn Kreonta a Eurydike, respektuje otce, ale jeho nesmyslné rozkazy nebere vážně
Stručný obsah:
Po vyhnání krále Oidipa o trůn usilují jeho dva synové: Eteoklés a Polyneikés. Ti se v souboji vzájemně zabijí a na trůn nastupuje jejich strýc Kreon. Ten nechal Etoekla pohřbít, ale Polyneika z důvodu jeho zrady Théb ne. S tím ovšem nesouhlasí jeho sestra Antigona, která se ho rozhodne důstojně pohřbít. Antigona bratra pohřbí, ale je při tom chycena a předvedena před krále. Ten se rozhodne, že Antigonu nezabije, ale zazdí jí za živa do hrobky. Spolu s ní má být obviněna i Isména, ale Antigona se jí zřekne. Haimon, její snoubenec a Kreontův syn, prosí otce o život své milované. Vyhověno mu je ve chvíli, kdy se objeví věštec a sděluje Kreonovi, že se Bohové zlobí a blíží se pohroma. Kreon se tedy rozhodne Antigonu zachránit, ale v hrobce jí najde mrtvou, která se zabila – stejně jako její syn Haimon. Kreon to řekne své ženě Euridice, která nesnese ztrátu syna a také se zabije. Kreon zůstal sám, opuštěn, a uvědomil si svou vinu.
Jazyková a stylistická stránka díla:
- Drama – starověká řecká antická tragédie
- Psáno volným veršem
- Básnické a staročeské výrazy
- Převažují dialogy
- Personifikace, metafory, přirovnání, inverze
- Kontrasty
- Převládá děj nad popisem
- Aristotelovská jednota
Zařazení do kontextu doby:
Dílo napsáno asi v 5. stol př. N. l. Sofoklés psal většinou starověkou řeckou antickou tragédii, převážně odehrávající se v Thébách. Ve starověku mělo drama za úkol diváka pobavit a ukázat mu správné hodnoty – mravní lidské zákony jsou víc než zákony krutého panovníka.
Zařazení do kontextu autorovy tvorby:
- z údajně 123 napsaných tragédií se dochovalo pouze 7: Aiás,Antigona, Trachiňanky, Král Oidipus, Élektra, Filoktétes a Oidipús na Kolóně
- Mimoto se dochovalo 400 veršů z dramatuIchneutai
Umělecký směr, ke kterému dílo řadíme:
- Období klasické literatury, realismus
Další autoři:
- Aischylos – Oresteia, Peršané
- Euripidés – Élektra, Médeia