Světová literatura 2. poloviny 20. století (2)

LITERATURA 2.POLOVINY 20. STOLETÍ

  • Světovou literaturu ovlivnila 2. Světová válka
  • Východ: válečná vyprávění se soustředila na vrcholné scény, hromadné vraždění vojáků / západ: střízlivé a nepatetické líčení válečných scén – daleko působivější, člověk degenerovaný se svými pudy, rozbor psychiky jedince, literatura byla mnohem drastičtější a naturalističtější
  • Autoři překročili jisté tabu a na válku se dívali pod jiným úhlem – vznik ostře satirických a humoristických románů
  • Krize v mezilidských vztazích – ztráta schopnosti komunikace, pocity ohrožení, odcizení, úzkosti
  • V důsledku společenských krizí vzniká snaha distancovat se od těch nahoře, určité skupiny revoltují proti systému, nerespektování konvencí – beatníci
  • Formální experimenty – nový román
  • Literatura znovu objevuje staré mýty, legendy, příběhy z minulosti – magický realismus
  • Rozmach populární literatury – autor sází na osvědčené postupy
  • Velkou roli hraje reklama
  • Mizí hranice mezi vysokým a nízkým uměním – kýč není tolik odmítán

 

  • Francouzský nový román
  • nový typ románu, který se objevil ve Francii 1950
  • antiromán, objektivní román
  • odmítavý postoj k tradičnímu románu 19.století, zejména Balzakovskému typu (společenský román)
  • umělecké schéma klasického románu se přežilo a příběh jako takový není schopen obsáhnout nové vztahy ve světě
  • útočí proti ději a proti postavě
  • popis jevů bez časové chronologie – nesnadná orientace v čase
  • není konkrétní vševědoucí vypravěč
  • jedna situace je nahlížena z různých pohledů různých postav
  • postavy jsou nezřetelné, tápající, bez psychické motivace – pojmenovány zájmeny ona, on
  • detektivní témata, motivy bloudění
  • experimentování s jazykem
  • příznačné obrazy – zrcadlo, systém barev, geometrických útvarů, dialogy s mnoha zámlkami, tečkami
  • hlásí se k odkazu Dostojevského, Kafky, Prousta

(N.Sarautová – Tropismy, Michel Butor, M. Durasová, Rob Grillet – Gumy, Loni v Marienbadu)

 

  • OULIPO
  • Zkratka z francouzských slov „Uvroár de literatur potencioéle“ – Dílna potenciální literatury
  • Vznik 1960, Reymond Qeneau – Tuhá zima
  • V textu vynechávali písmena, četli je obráceně
  • Postup koláže, montáže, ready made
  • Předchůdci: 16.století, velcí rétorikové
  • (I.Calvino, M.Duchamp)

Tuhá zima

  • Hlavní postava Bernard, který se léčí ze svého zranění z války (nemocná noha), dějištěm je Francie – La Havre
  • Má výstřední názory na válku, které nejsou přijímány jeho známými
  • Provolává slávu Německu a válce
  • Je zatrpklý a žije sám, manželku ztratil při požáru v divadle
  • Odehrává se za 1.světové války
  • Na druhou stranu je velmi citlivý – vroucně miluje Angličanku Helenu, která zahyne a maou holčičku Anette, která je do něj platonicky zamilována
  • Nakonec si bere starší sestru Anette – Magdu z nižší dělnické třídy, ale stejně nakonec odchází do války
  • Symboly zimy – období, kdy vše pomalu umírá – manželka, Helena, Fréderik, kterého Bernard udal coby tajného agenta

 

  • Beatníci
  • Skupina amerických básníků a prozaiků kolem roku 1960 často spojených s hnutím hippies, které beatnici předcházeli a inspirovali
  • Volně se potulovali po Americe, experimenty s drogami, happeningy, ovlivněni jazzem
  • Hledání vnitřní svobody, vysmívali se vyšším hodnotám a autoritám
  • Nesouhlas s establishmentem – vliv na underground
  • Hlavní mluvčí: Allan Ginsberg – Vytí
  • Moderní forma vzdoru jako romantici, prokletí básníci, buřiči
  • Stavěli se proti konzumní společnosti, kde je hodnota člověka vyjádřena majetkem a postavením

(J.Kerouac – Na cestě, C.Bukowski, Václav Hrabě)

 

  • Rozhněvaní mladí muži
  • Anglická literární skupina – 1960
  • Pod vlivem amerických beatniků
  • Revolta mládeže
  • Kritika konzumní společnosti, anglického konzervatismu
  • Mladý hrdina odmítá zahájit kariéru – nakonec splyne se společností a stane se tak součástí systému, kterým opovrhoval (sňatek s dívkou z vyšších kruhů)
  • Na rozdíl od beatniků se netoulali a nebrali drogy
  • (Golding – Pán much, Osbourne – Ohlédni se v hněvu, Amis – Šťastný Jim)

 

  • Neorealismus
  • Umělecký směr v Itálii – 1950
  • Návrat k realistické tradici – pravdivé vylíčení poválečné Itálie
  • Každodenní život prostých lidí
  • Dokumentárnost a hodnověrnost
  • Deníky, memoáry
  • Alberto Moravia – Horalka, Římanka
  • Carlo Levi
  • Režiséři: Luchino Visconti, Vittorio de Sica

 

  • Magický realismus
  • 1950, latinskoamerická proza
  • V zemích, kde je silná tradice mytologie – Kolumbie, Argentina, Kuba, Brazílie
  • Prolínání dvou světů – vlastní vyprávění spisovatele a svět magický, mytologický, fantazijní
  • (Garcia Marquéz, Luis Borghes)