Teroristické útoky v Paříži

Útoky v Paříži

V noci z 13. listopadu na 14. listopad 2015 došlo ve francouzské metropoli k sérii teroristických útoků. Teroristé provedli celkem šest útoků střelnými zbraněmi a čtyři sebevražedné bombové útoky.  Útoky si vyžádaly 130 mrtvých a 352 zraněných. Zemřelo rovněž 7 teroristů.

Jednotlivá místa pařížských útoků:
1) Stade de France
2) křížení ulic Rue Bichat a Rue Alibert
3) Rue de la Fontaine-au-Roi
4) Bataclan
5) Rue de Charonne

 

Stadion Stade de France

U fotbalového stadionu během utkání Francie s Německem došlo postupně k třem explozím.. Šlo o sebevražedné atentátníky. První z nich se odpálil, když byl odhalen ochrankou při snaze dostat se na tribunu. Druhý následoval u jiné brány před stadionem a třetí pak u blízké restaurace McDonald’s. Kromě sebevražedných atentátníků zemřela u stadionu nejméně jedna další osoba. V době útoků byl utkání i francouzský prezident François Hollande. Ten byl evakuován po druhé explozi. Ačkoliv byly výbuchy slyšet i na ploše stadionu, utkání nebylo přerušeno a bylo dohráno.

 

Rue Bichat a Rue Alibert

Útoky střelců začaly střelbou u křižovatky Rue Bichat a Rue Alibert v 10. městském obvodu. Teroristé zde stříleli do lidí před barem Le Carillon. Poté přešli Rue Bichat a zaútočili na protější kambodžskou restauraci Le Petit Cambodge. Zemřelo tam celkem 15 lidí.

 

Rue de la Fontaine-au-Roi

K další střelbě došlo na Rue de la Fontaine-au-Roi. Zde muž s útočnou puškou střílel do hostů na terase italské restaurace La Casa Nostra. Zemřelo zde 5 lidí.

 

Rue de Charonne

Dva útočníci začali střílet na terase restaurace La Belle Équipe na Rue de Charonne v 11. městském obvodě. Střelba trvala několik minut, útočníci poté uprchli v automobilu. V restauraci bylo zabito 19 lidí.

 

Bataclan

Nejvíce obětí si vyžádal útok na koncertní sál Bataclan na Boulevardu Voltaire v centru města. Tam zrovna probíhal koncert americké rockové skupiny Eagles of Death Metal za účasti asi 1 500 diváků. Do budovy pronikli tři útočníci vyzbrojení puškami AK-47 a ručními granáty, kteří zabili desítky lidí a další desítky osob vzali jako rukojmí, které začali o několik hodin později popravovat. Francouzské bezpečnostní jednotky zahájily protizásah, při němž byli teroristé zneškodněni. V sále zemřelo 89 lidí plus útočníci.

Důsledky

Francouzský prezident François Hollande oznámil uzavření hranic a vyhlášení výjimečného stavu na celém území Francie. Později však francouzský prezidentský úřad oznámil, že hranice nebudou uzavřeny úplně, ale dojde k výraznému zpřísnění hraničních kontrol. 14.11. zůstala většina kulturních a sportovních zařízení v Paříži a okolí zavřená. Byl vyhlášen třídenní státní smutek za oběti atentátů. Eiffelova věž byla až do odvolání uzavřena a následující večer po útocích zůstala zhasnutá jako symbol smutku nad oběťmi. Francie v reakci na útoky významně zintenzivnila své bojové akce vůči Islámskému státu. V pondělí 16.11. prezident Hollande prohlásil, že „Francie je ve válce“. Požádal velmoci i všechny ostatní státy, aby Francii podpořily v boji proti terorismu. Dále požádal parlament, aby schválil prodloužení výjimečného stavu na dobu až tří měsíců. Rovněž navrhl diskusi o ústavních změnách, které by mimo jiné zahrnovaly například odebírání francouzského občanství teroristům. V úterý 17.11. Francie oficiálně požádala Evropskou unii o naplnění článku 42 Smlouvy o Evropské unii, který v případě ozbrojeného napadení některého z členských států zajišťuje tomuto státu podporu všech ostatních členských států.

Ve středu 18.11. vyplula z námořní základny v Toulonu směrem do východního Středomoří operační skupina v čele s letadlovou lodí Charles de Gaulle, aby podpořila útočné akce proti Islámskému státu.

Reakce

Vládnoucí levicová strana ve Francii a krajně pravicová Národní fronta  pozastavily své volební kampaně pro nadcházející francouzské regionální volby, konané v prosinci 2015. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, lídr republikánů a středo-pravé opoziční strany, vyzval národ k jednotě, která měla by pomoci překonat těžké časy. Rovněž podporuje vyhlášení výjimečného stavu a zvýšení bezpečnostních opatření na hranicích.

Útoky okamžitě odsoudili generální tajemník OSN Pan Ki-munamerický prezident Barack Obama, britský premiér David Cameron a ruský prezident Vladimir Putin. Reagovali i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.Řada zemí bezprostředně po útocích v Paříži zavedla zvýšená bezpečnostní opatření. Večer 14.11. byla řada známých budov po celém světě (v Česku například Petřínská rozhledna či ještědský vysílač a další) osvětlena v barvách francouzské vlajky na znamení solidarity s Francií a oběťmi pařížských útoků. V neděli 15.11. se v pravé poledne na památku obětí rozezněly v České republice kostelní zvony. Internetovým symbolem tragédie se stal modifikovaný mezinárodní symbol míru – černý kruh se siluetou Eiffelovy věže, který umístil na sociální sítě francouzský umělec Jean Jullien. Po internetu byl šířen spolu s hashtagy #PeaceForParis#PrayForParis  a #JeSuisParis. Pondělí 16.11. bylo dnem státního smutku v celé Evropské unii. Památka obětí byla uctěna minutou ticha. Členové skupiny Anonymous vyhlásili v reakci na útoky v Paříži kyberválku Islámskému státu. Hlavním cílem skupiny je zničení stránek a účtů, které IS používá k propagandě.

 

Nasvícení Petřínské rozhledny a Eiffelovy věže.