MINULOST ZEMĚ
- Vznik vesmíru – velký třesk – BIG BANG – před 13,7 mld let
- Vesmír se rozpínal, hustota i teplota klesaly
- Mléčná dráha = spirální ramena, kde jsme i my
- SLUNEČNÍ SOUSTA – ZÁKLAD SLUNCE
- V GRAVITAČNÍM POLI – 8 PLUTO (vyřazeno)
- Drobné planety + satelity (měsíce Země) + komety + meteority + drobný prach + plyny
- PLANETY
- TERESTICKÉ – blíže slunci
- MERKUR, VENUŠE, ZEMĚ, MARS
- Pevný povrch kůra
- VELKÉ
- JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN
- DÁLE OD SLUNCE
- NÍZKÁ HUSTOTA
- NEMAJÍ PEVNÝ POVRCH
- Podobné složení jako slunce
- TERESTICKÉ – blíže slunci
- ZEMĚ – TĚŽŠÍ VĚTŠÍ – během vývoje vrstevnatá – vytvářely se obaly = rozžhavené těleso, těžší materiál klesal do středu
- Mezi vrstvami nespojitosti
- GEOSFÉRY
- ATMOSFÉRA, HYDROSFÉRA, LITOSFÉRA, BIOSFÉRA, PEDOSFÉRA – ŠKRALOUP začal praskat = litosférické desky pohybují se
ÉRY VE VÝVOJI ZEMĚ
- PŘED GEOLOGICKÉ
- OBDOBÍ GEOLOGICKɨ
- DĚLÍ NA ETAPY A ÉRY
- ÉRY
- Urč horninami
- Horotvornými pohyby
- Určitým stupněm vývoje života
- ÉRY od sebe odděleny vrásněním
PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ
- NENÍ PEVNÁ kůra
- Probíhají geologické děje
- Vznik geosféry, atmosféry, hydrosféry
- Vývoj života neexistuje
GEOLOGICKÉ POVAHY
- PREKAMBIUM – PRAHORY
- STAROHORY
- POSTKAMBRIUM – PRVOHORY
- DRUHOHORY
- TŘETIHORY
- ČTVROTOHORY
Prekambrium
- Nejstarší geologické období
- Počátek života
- 1.) PRAHORY – prvotní hydrosféra
- Chemická evoluce
- Chemická evoluce
- Aminokyseliny, bílkoviny, nukleonové kyseliny
- Na konci období – organismy schopné fotosyntézy
- Atmosféra se obohacuje o kyslík
- Nejstarší fosilie a sinice
Starohory
- KADOMSKÉ VRÁSNĚNÍ
- SUCHÉ TEPLÉ PODNEBÍ, ZALESNĚNÍ
- ŽIVOT JEN VE VODĚ, FOTOSYNTÉZA ŘAS A SINIC
- OZONOVÁ VRSTVA
- Produkce kyslíku
- Ve vodě nižší bezobratlí, první členovci,
- Prakontinent PANGEA + PRAOCEÁN Panthalasa
- ASSYNSKÉ VRÁSNĚNÍ
PRVOHORY
- Starší prvohory (kambrium) a mladší prvohory (karbon, perm)
- Vývoj na zemi
- Rozvoj bezobratlých, ryb, obojživelných
- Nižší rostliny
- Biologické děje – usazené a přeměné horniny, četná pohoří
- VRÁSNĚNÍ KALEDONSKÉ
- HERCYNSKÉ VRÁSNĚNÍ – devon až perm
- ČERNÉ UHLÍ, STROMOVITÉ KAPRADOVITÉ
- VÝKYVY TEPLOT chemické složení atmosféry
- Střídání teplých a chladných období, v permu zalednění
- Hromadné vymírání organismů (trilobiti)
- ŘASY, TRILOBITI, KORÁLY, PŘEDCHŮDCI RYB,
- DEVON – obojživelníci, přesličky, plavuně
- PERM – rozvoj plazů
DRUHOHORY
- 184 MILIONŮ LET
- Prakontinent PANGEA
- Během druhohor – rozpad na jednotlivé světadíly
- Vznik nových oceánů – ATL, IND
- Rozdělení – TRIAS, JURA, KŘÍDA
- ALPINSKO – HIMALÁJSKÉ VRÁSNĚNÍ
- Mohutné pohoří, vnitřní moře, zálivů
- Mohutné vrstvy usazených hornin – vápenec, dolomit
- Podnebí: teplé suché klima, pro vývoj na Zemi příznivý
- PRALESY
Éra plazů
- Trias – rozvoj dinosauři, ryboještěři, ptakoještěři, ale i savci
- JURA – vlhké teplé podnebí
- KŘÍDA – APL-HIM. VRÁSNĚNÍ
ROZPAD PANGEI
- ROZPAD NA Laurasii, moře Tethys, Gondwana
- Pohyb pevnin odstředivou silou
- Obrysy zapadají do sebe
- Podobné zkameněliny
- Podobné organismy žijící dodnes
- ALFRÉD WEGENER – teorie o stěhování kontinentů – KONTINENTÁLNÍ DRIFT
ÉRY VE VÝVOJI ZEMĚ třetihory
- ROZDĚLENÍ: STARŠÍ TŘETIHORY, MLADŠÍ TŘETIHORY
PODNEBÍ NA ZEMI
- PALEOGÉN – velmi teplé podnebí, srážky
- Od poloviny třetihor – snižování teploty, ubývání srážek
- Konec třetihor – ochlazení
- VZNIK STEPÍ. POLOPOUŠTÍ
- NEKLIDNÉ OBDOBÍ, VZNIK NOVÝCH KONTINENTŮ – Austrálie
- Alpinsko-Himalájské vrásnění – Alpy, Karpaty, Himaláj, Kordillery,
- Vznik hnědo-uhelných pánví – Podkrušnohoří
- Vznik zásoby ropy a zemního plynu
ÉRA SAVCŮ
- Paleogén – STARŠÍ TŘETIHORY
- KOSTNATÉ RYBY, plži, mlži, řasy, hmyz rozvoj ptáků
- Novogén – mladší třetihory
- Chobotnatci koňovitých
Éra člověka ČTVRTOHORY
- Nejkratší obd.
- Chladnější klima
- Tvorba ledovců
- Střídání dov ledových a meziledových
- Rozšíření rostlinných živočišných druhů
- Zvětrávání hornin
- Rodělení: STARŠÍ ČTVRTOHORY, MLADŠÍ ČTVRTOHORY
- Vystřídalo se 5 dob ledových – glaciálů a 4 doby meziledov騨
- Vývoj jelenů, mamut, Kun, HOLOCÉN = současná flóra a fauna
TEORIE NA VZNIKU ČLOVĚKA
- KDY A KDE VZNIKL
- 4,7 MLD – vznik člověka
- 3,5 MLD – vznik člověka – prahory – eobionti – mimo systém
- 2,5 MLD – vznik Prokaryot – starohory
- Sinice, bakterie
- 1,5 MLD jednobuněčné eukaryot – starohory
- 1 MLD vznik mnohobuněčných eukaryot – starohory
- 2 mil let rod homo
- KREACONISMUS – všechno vzniklo nadpřirozenou silou BOHEM 7 dní vznik Carl Liné
- TEORIE KATASTROF – opakují se cykly tvoření katastrof
- GEORGE CUVIERE
Teorie samoplození – naivní
- ARISTOTELES – starý chleba – vznik červů
- Vyvráceno LUISEM PASTEREM – pokus s bakteriemi , mikroorganismy nevznikají samovolně
ETERNISMUS
Neřeší otázku vzniku člověka
Pansspermie
- Život přivlečen z jiného světa
- Swante Arhenius
- J. Crick – objevitel DNA – genetický vývoj je tak složitý, že není možné
Evoluční abiogeneze
- OPARINO CESTA
- Z neživé přírody, postupně vývojem na zemi
- ALEXANDR IVANOVIČ OPARIN
- Organické látky vznikaly chemickou cestou abiogenně z uhlovodíků
KAOCERVÁTY oparinova
- Neživé útvary, tvořený systém
- Výměn látek s prostředím
- Zvětšují se
- Nahromadění
- Kapalný charakter
MIKROSFÉRY Fox
- VZNIK termálních proteinoidů
- Jednoduché bílkoviny
- Spláchnuté do vody – bobtnání
- Mikrosféra vznik
- Energie + oblanění + vznik struktur = EOBIONTA
EOBIONTA
- ŽIVÉ a nebuněčné organismy
- Zpočátku anaerobní a heterotrofní (všude dostatek org. Látek
Kataklismata – zkameněliny,