1. Světová válka – první moderní válka v dějinách

  • svět před první světovou válkou: hospodářská stagnace, žádný nový technický rozvoj
  • vznik smluv mezi státy:
  • Trojspolek (spolupráce Německa a Rakouska-Uherska, 1882 přistupuje Itálie – chce kolonie v Africe)
  • Trojdohoda (Rusko, VB, Francie)
  • ve světě velká vůle bojovat, vyústily dlouhodobé rozpory mezi světovými velmocemi: Anglie X Německo – spor o kolonie, Německo hledalo suroviny a odbytiště pro průmysl, mělo velmi silnou armádu (hlavně loďstvo)
  • Francie X Německo – nacionalistické touhy, Francie touží po pomstě, na obou stranách silná válečná propaganda
  • Rusko X Německo – spory o Polsko, Pobaltí, Turecko Balkán, Bismark věděl, že je důležité, kdo ovládne Balkán, zrušil Rusku finanční půjčky – chtěl aby se z Balkánu stáhli
  • nabídka finanční pomoci od Francie – sblížení, 1893 dvojdohoda, 1904 přistoupení VB – trojdohoda
  • Rusko X Rakousko-Uhersko – problémy s balkánskými državami, Srbsko chtělo samostatnost
  • Rusko chce Bospor a Dardanely – VB a Francie proti – bojí se přílišného posílení
  • R-U slíbilo podporu při pronikání Ruska na Balkán, na oplátku mělo Rusko podpořit R-U při anektaci Bosny a Hercegoviny, Rusko podpora ale R-U to nedodrželo
  • 1908 R-U anektace Bosny a Hercegoviny – to se nelíbí Srbům, kteří obyvatele B a H považovali za své, chtěli je připojit sami
  • Itálie a Německo touží po revizi kolonií (všechny už byly rozebrané)
  • VB i Francie chtěli propojit své kolonie v Africe – střet v městě Fašoda 1898, nakonec Francie uznala povodí horního Nilu jako britskou sféru vlivu
  • 1904 srdečná dohoda – vymezuje sféry vlivu v Africe, Francie má Maroko a Alžírsko, VB má Egypt a Súdán – vznik Trojdohody
  • velký pokrok vojenské techniky – dělostřelectvo, ruční palné zbraně – kulomety .., spojovací technika, doprava, železnice, auta, letadla, tanky, bojové plyny; optická a zaměřovací prostředky, jednotné uniformy – hlavně šedé
  • 1912 balkánská válka – Balkánské státy proti nadvládě Turecka, sice pomoc Ruska ale zastaveno na povel VB a Francie – báli se obsazení Bospor a Dardanel Rusy, Bulharsko rozšířilo své území, to se nelíbí dalším balkánským státům
  • balkánská válka – Bulharsko ztratilo území z 1. balkánské války, Srbové chtějí přístup k moři, ale vznik Albánie, také chtějí Bosnu a Hercegovinu – příprava na válku s R-U
  • 2 nepřátelské bloky:
  • Dohoda – Anglie, Francie, Rusko – nejmohutnější materiální i lidský potenciál
  • Ústřední mocnosti – Německo, Rakousko-Uhersko, přidalo se Turecko a Bulharsko, vycházelo z Trojspolku, ale Itálie zůstala neutrální

Počátek války

  • června 1914 manévry rakouské armády v Bosně – vyhrocená situace, nepokoje, spiknutí s cílem atentátu na následníka trůnu Ferdinand D´este – zastřelen, atentátníkem byl Gavrilo Princip (člen nacionalistické organizace Mladá Bosna)
  • chtěli zasáhnout auto granátem, nepodařilo se; o půl hodiny později se zdařilo – G.P. střílel z revolveru z 5 metrů; d’Este smrtelně zraněn, později zemřel
  • Rakousko vyslalo Srbsku ultimátum – pro Srby nepřijatelné, odmítli
  • července 1914 vypovězena válka, do ní zataženi i spojenci obou stran
  • neutrální zůstali: skandinávské země, Holandsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Bulharsko, Itálie, Rumunsko, USA, asijské země mimo Japonska
  1. fáze války: srpen – prosinec 1914
  • Německo mělo Schlieffenův plán – předpokládali bleskovou válku, silnější armáda přes Belgii do Francie, slabší proti Rusům – nešlo to podle původních představ, především Rusové reagovali rychleji než se očekávalo – vojáci na frontě i když ještě není zmobilizováno
  • srpna 1914 vstup Ruska do války, boje s Rakouskem u Haliče
  • srpna 1914 Němci obsadili Lucembursko, dali ultimátum Belgii – chtějí volný průchod na Francii
  • srpna 1914 Němci vyhlásili válku Francii
  • srpna 1914 obsazena Belgie; Francie se stáhla
  • vytvořila se fronta mezi Verdunem a řekou Marnou
  • srpna Německo zaútočilo na Francii, útok vedl generál Helmuth von Moltke
  • – 15. září bitva na Marně – Němci zastaveni, bojovali asi 2 miliony vojáků
  • vítězství dohody, fronta posunuta k řece Aisně, poziční válka – opevnění, zákopy, bez změn pozic
  • východní fronta rozdělena na Sever (Prusko) – Rusko x Německo, Jih (Halič) – Rusko x R-U
  • na východní frontě Rusové prorazili linii – výměna velení – novým německým velitelem Paul von Hindenburg, náčelník generálního štábu Lundenorf
  • vítězství němců v bitvách u Tannenbergu a u Mazurských jezer – zahnali Rusy
  • Rusové porazili Rakušany a získali Halič a Bugovinu
  • na jižní frontě přes počáteční neúspěchy dobylo Rakousko Bělehrad a obsadilo Srbsko
  • koncem r. 1914 Srbové vyhnali Rakušany
  • blesková válka se nekonala, žádný stát si nedokázal získat rozhodující převahu
  • ustálili se linie, válka se změnila v poziční – zákopovou, všechny strany se snažili válku rozpohybovat
  1. fáze: 1915 – 1916
  • na západní frontě relativní klid
  • na přelomu let 1914 – 15 se do války zapojilo na straně Ústředních mocností Turecko, tři nové fronty: kavkazská, syrsko-palestinská a mezopotamská
  • květen 1915 na stranu Dohody se přidala Itálie
  • září 1915 na stranu Ústředních mocností se přidalo Bulharsko – útoky na Srbsko
  • říjen 1915 vylodění Dohody u Soluně – „dardanelská operace“, snaha dobýt Dardanely (a získat tak možnost přímého zásobování Ruska) – největší vyloďovací operace Galipoli (Churchilův návrh, neúspěšný), Turky vedl Mustafa Kemal (pozdější 1. prezident)
  • podzim – tažení Britů po Mezopotámii
  • Východní fronta
  • úspěšná ofenzíva proti Rusku: květen – červen 1915 – Gorlický průlom
  • Rakousko závislé na pomoci Německa, je vyčerpané, armáda má chladný přístup k boji, časté dezerce
  • snahy vyčerpat protivníka
  • červen – říjen 1916 Brusilovova ofenzíva: zatlačili Němce a Rakušany, získali Bukovinu a Halič, pod dojmem ruského úspěchu vstoupilo do války Rumunsko na straně Dohody
  • Západní fronta
  • březen 1915 francouzský útok v Champagni – generál Joseph Joffre
  • duben 1915 německý útok u Yper – masově použity bojové plyny, otráveno 15 000 mužů
  • zesílené odhodlání na straně Německa, těžiště válečných operací přeneseno na západní frontu
  • boje vedeny nepřetržitě celé měsíce: statisíce mrtvých
  • nejprve dělostřelectvo (zničit co se dá), po té muž proti muži
  • únor – 13. prosinec 1916 bitva u Verdunu – dohodová vojska se ubránila, ohromné ztráty
  • červen – 19. listopad 1916 bitva na Sommě – ve velení německých vojsk Hindenburg a Ludendorff, zbytečná ztráta milionu lidských životů, Britové nasadili tanky (první užití)
  • Mimoevropská bojiště
  • v Pacifiku dobyla Austrálie, Nový Zéland a Japonsko německé ostrovy
  • v Africe dohodová vojska (především Britové) dobyli Německou východní Afriku, Togo a Kamerun
  • Turecko se snažilo dobýt Suezský kanál – Britové odolávali
  • snahy podněcovat Araby proti Turkům – vedl Lawrence z Arábie
  • přímá konfrontace Britů a Němců na moři: bitva u Jutska (Skagerraku) 31. května – 1. června 1916: největší námořní bitva, Němci zničili více lodí, ale nakonec se museli stáhnout
    • smrt císaře Františka Josefa I., na jeho místo Karel I., R-U vyčerpáno, nemají šanci zvítězit, chce mír s Dohodou ale vyzrazeno – kontrola Německa

III. fáze   přelom 1916/17 – 1918

  • obě strany ekonomicky vyčerpané
  • lepší pozice drží dohodové mocnosti
  • do situace se zapojila USA – prosince 1916 vydal prezident Woodrow Wilson nótu, kde obě strany vyzval ke zveřejnění cílů a podmínek mírové smlouvy, přál si mír bez vítězů a poražených X Dohoda chtěla zpět ztracená území, osvobození Itálie, Slovanů, Rumunů, zánik Rakouska-Uherska a Turecka – to Ústřední mocnosti odmítají
  • nová liberální britská vláda Lloyda George proklamovala, že bude bojovat až do úplné porážky Německa
  • Německo přešlo v lednu 1917 k neomezené ponorkové válce
  • ledna 1917 USA přerušili styky s Německem, vyhlásili ozbrojenou neutralitu, připravovali se na válku
  • dubna 1917 vypovědělo USA válku Německu
  • Západní fronta
  • jaro 1917 mohutná ofenzíva mezi Remeší a Soissons
  • němci zaujali postavení na opevněné Siegfriedově linii mezi Arrasem a Soissons
  • francouzský pokus o průlom linie u Champagne a na Aisne se nezdařil, generál Henri Phillippe Pétain, z další ofenzívou se rozhodl počkat na Američany
  • ve Francii se objevili povstání a nepokoje, do čela vlády George Clemenceau – nebyl oblíben, proti nepokojům tvrdě zasahoval, stabilizoval situaci ve Francii
  • příchod dobrovolníků s USA – generál Pershing
  • v Itálii v letech 1916 – 17 jen nepatrný postup
  • drtivá porážka u Caporetta – neobešli se bez pomoci Dohody
  • další úspěch Německa a Rakouska – bitva na Piavě – italská vojska zatlačena o 70-100 kilometrů, velké ztráty, do čela italské vlády nacionalista Vittorio Orlando
  • Východní fronta
  • Rusko v krizi, špatné zásobování
  • opozice si přeje ukončení války
  • vojáci na frontě neposlušní, nepokoje
  • března 1917 car Mikuláš II. přinucen k abdikaciburžoazně demokratická únorová revoluce
  • vznik Sovětů (výbory) – zástupci dělníků, vůjáků, v čele Eseři – revolucionáři, proti zaostalosti
  • podcenění Bolševiků, Lenin finančně podporován Němci, kteří chtěli revoluci v Rusku
  • prozatímní vláda pokračovala ve válce
  • na červenec 1917 ofenziva u Lvova, u Zborova zasáhli i československé legie – Rusové odolali, ale fronta se začala hroutit
  • další nepokoje požadující mír – bolševici
  • listopadu 1917 říjnová revoluce – k moci se dostali bolševici (revoluce se šířila s Petrohradu, přes Moskvu…)
  • Rusko začalo jednat o míru v Brestu od prosince 1917 – Německo mělo nepřijatelné územní požadavky
  • během února 1918 postoupili Němci o 300 km do Ruska – Rusko uznalo podmínky míru
  • března 1918 podepsán Brest-litevský mír
  1. fáze březen-listopad 1918
  • Wilson vytvořil 14 bodů – předloha pro mírová jednání
  • Němci připravují velkou ofenzívu na západní frontě – březen-červenec
  • Francie se ubránila, v létě se do bojů zapojili americké síly
  • červenec-srpen 1918 druhá bitva na Marně – němci nuceni ustoupit
  • srpen ofenzíva u Amiens-Roye
  • září rozhodující ofenzíva Dohody v Ardenském lese – němci nuceni žádat o příměří, v Německu bouře
  • v říjnu 1918 na Piavě porazili Italové Rakousko (účast československých legií)
  • další ofenzíva – zhroucení rakouské linie 25. října 1918, října Andrassyho nóta – Rakousko-Uhersko kapitulovalo a přestalo existovat
  • na Balkáně osvobozen Bělehrad, ke kapitulaci donuceno Bulharsko a 30. října kapitulovalo i Turecko
  • v Berlíně vyhlášena republika, císař Vilém II. Emigroval
  • listopadu uzavřen mír v Compiègne: konec první světové války

 

  1. světová válka v českých zemích
  • češi nechtěli bojovat se Srby, sympatizovali s nimi
  • došlo k zatýkání přívrženců hnutí Mladá Bosna
  • válka ovlivnila vývoj hospodářství – průmysl se specializoval na válečný materiál, lidé ze zemědělství a některých další oborů odvedeni – nedostatek pracovních sil, nedostatek potravin (potraviny z Čech pro rakouskou armádu)
  • česká politická reprezentace navzdory veřejnému mínění vyhlásila loajalitu Rakousku
  • července 1914 uzavřena Říšská rada ve Vídni, rozpuštěna Vládní komise v Čechách a zemské sněmy
  • stát řídil vojensko-byrokratický aparát
  • docházelo k velkým represím a persekucím obyvatelstva (Kramář, Rašín, Dyk, Bezruč…- po změně císaře amnestováni), cenzura
  • v prosinci 1915 odešel do exilu T. G. Masaryk
  • Maffie – Masarykovi přátelé, kteří ho informovali o dění v Čechách (Edvard Beneš, 1915 odešel)
  • 7. 1915 projev v Ženevě, Masaryk proklamoval boj proti Rakousku
  • Národní komitét – výbor, v čele byl Masaryk, 1916 se změnil v Českou národní radu (později Národní rada československá), slovenský spolupracovník Milan Štefánik
  • Clevelandská dohoda – s českými a slovenskými emigranty v USA, myšlenky společného státu
  • po nástupu císaře Karla I. liberalizace, chtěl obnovit parlamentní systém
  • Český svaz – čeští poslanci říšské rady, ve Vídni, prorakousky orientovaní
  • Národní výbor – v Praze, také prorakouský, 31. ledna 1916 vydal prohlášení o existenci Česka v rámci Rakouska
  • mezi lidmi se stupňuje odpor vůči válce – demonstrace, stávky
  • ledna 1917 poselství W. Wilsona: 14 bodů – v desátém bodě proklamována svoboda národů Rakouska
  • květen 1917 vydán Manifest českých spisovatelů – požadují samostatnost, iniciátor Jaroslav Kvapil, podepsán Antonín Švehla
  • v dubnu demonstrace v Prostějově – zastřeleno 23 lidí, v srpnu v Ostravě 13 lidí
  • ledna 1918 Tříkrálová deklarace – dohody na dalším postupu, požadavek sebeurčení národů Rakouska, říšští a zemští poslanci
  • dubna 1918 Národní přísaha – čeští spisovatelé a umělci požadují samostatný stát
  • mezinárodně uznána Národní rada československá jako zástupce budoucího státu
  • v červenci došlo k obměně v Národním výboru (podle výsledků voleb z r. 1911) – v čele Kramář, místopředsedové Klofáč, Švehla, mluvčí Fr. Soukup, navázali styky s exilovou Národní radou československou
  • Rakousko se snažilo vyždímat české země, vyváželo velké množství potraviny – demonstrace, stávky, blokády
  • října 1918 uznána Národní rada československá jako prozatímní vláda
  • října 1918 Masaryk vydal Washingtonskou deklaraci – prohlášení samostatnosti Československa na republikánských principech
  • října 1918 Andrássyho nóta – konec Rakouské monarchie
  • října se přidali Slováci v Turčiansky sv. Martin
  • na Václavském náměstí vyhlášen vznik samostatné Československé republiky
  • davové nadšení, strhávání rakouských státních symbolů
  • prozatímní vlády se ujal Národní výbor – podepsali prohlášení o samostatnosti: „muži 28. října“ – Rašín, Švehla, Stříbrný, Šrobár, Soukup
  • Československé legie
  • Češi a Slováci žijící v cizině, váleční zajatci, přeběhlíci
  • ve Francii – 10 000, v Itálii 20 000, v Rusku 70 000
  • první samostatná jednotka – rota Nazdar ve Francii (květen 1915), později spojeni do Československé armády bojující samostatně
  • v Rusku Česká družina (ozbrojený oddíl ruské armády), po únorové revoluci organizovány jako samostatné pluky
  • v červenci 1917 bojovali u Zborova
  • březen 1918 střetnutí u Bachmače
  • po Brest-litevském míru chtěl Masaryk přesun legií na západní frontu
  • sibiřská anabáze – přechod jednotek přes Sibiř do Vladivostoku: střetli se s bolševiky, obsadili Transsibiřskou magistrálu, drželi ji i po skončení války, domů se vrátili až v roce 1920