Evropa a Balkán v 2. polovině 19. století

 

– Západní část průmyslovější, gramotnější
– Východní (Balkán) zaostalejší technicky i průmyslově, hlavně zemědělsky zaměřená

Balkán
KONFLIKT MEZI RUSKEM A TURECKEM
– Osmanská říše
o Řecko (1830 osamostatněno), Srbsko (autonomní)
o Makedonie, Rumunsko, Bulharsko, Černá hora, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Chorvatsko  národnostní menšiny v Osmanské říši
– 1853 – 1856 – KRYMSKÁ VÁLKA
o Rusko X Turecko o hegemonii (= nadvládu) v Černomoří
o Zpočátku nepříznivě pro Turecko
o Rusové zničili turecké loďstvo
o  Evropa se zalekla rostoucího vlivu Ruska
o Na stranu Turecka přispěchala evropská pomoc Francie, Velká Británie, Sardinie
o Rakousko se zdrželo iniciativy
o Nakonec se Turecku a spojencům podařilo ovládnout Černé moře
o Rusové zůstali osamoceni
o 1856 Rusko zažádalo o uzavření příměří
o Jednání o míru probíhá v Paříži
o Celistvost a nezávislost Turecku
o Bospor a Dardanely prohlášeny za neutrální
o Rozpadlo se upořádání států o vzájemné pomoci po Vídeňském kongresu – rozpad Svaté aliance
o Napjaté vztahy mezi Ruskem a Rakouskem  neblahé důsledky pro Habsburskou monarchii
o Turecko se stejně neubránilo rozpadu:
 Ztrácí Egypt
 Národnostní odpor Rumunů
 Jižní Slované usilují o odtržení
o  „sud střeleného prachu“ = válka za branami – bude jednou z příčin WW1

Sjednocení Itálie
– Dochází ke sjednocení Itálie ze dvou směrů
– 1) Shora
o Z pozic krále a šlechty
o Jih – Savojská dynastie – Sardinské království – v čele Viktor Emanuel II., rádcem ministr Cavour
o Francie (Napoleon III.) a Velká Británie byla pro sjednocení – zájem na ztrátě pozic Habsburků
o 1859 konflikt s Rakouskem
 Vedla ho Francie a Británie
 Bitva u Solferína – Habsburkové poraženi  museli vyklidit své pozice na severu Itálie
– 2) Zdola
o Z pozic revolucionářů
o Střední a jih + Sicílii
o Povstání rolníků na Sicílii – vůdce Giuseppe Garibaldi
o Sicílie osvobozena, dále obsadil Neapol
o Předal moc do rukou Viktora Emanuela II.
o 1861 oficiálně vyhlášeno Italské království v čele s Viktorem Emanuelem II.
o Francie válka s Pruskem  Francouzi poraženi  museli se vzdát papežského státu
o Papežský stát připojen až v roce 1870
o Řím vyhlášeno jako hlavní město 1871
o Itálie irredata = neosvobozená (Dalmácie) – chtějí se připojit k Itálii
– Rakousko válka s Pruskem – Rakousko se muselo vzdát držav na severu

Sjednocení Německa
– Ke sjednocení dochází shora
– Iniciátorem bylo Prusko
– Pruským králem Vilém I., ministerským předsedou Otto von Bismarck
– Proces sjednocení „krví a železem“
– Junkaři – německá velkostatkářská aristokracie
– Cílem Německa – vyrovnání se VB
– Prosazena maloněmecká koncepce
– 1864 – Německo x Dánsko, Prusko a Rakousko, Šlesvik a Holštýnsko – připojeno k Německu
– 1866 Prusko x Rakousko – prohra  zánik Německého spolku  vznik – Severoněmecký spolek – konfederace německých zemí se společnou celní unií
– 1870 – Prusko x Francie – prohra  ztráta Alsaska, Lotrinska, 5 miliard zlatých za reparace
– 1870 – vyhlášeno Německé císařství
– Ekonomika podřízena válkám, militaristický stát
– 25 států – v čele císař – reprezentuje stát, ale moc má kancléř – není odpovědný sněmu
– Císař Vilém I. odstoupí 1890
– Průmyslová výroba
– Několik kolonií – Togo, Kamerun, Nová Guinea

Velká Británie
– Centrum světových financí
– 1870 – první metro
– Nejtolerantnější zákony – 8hodinová pracovní doba, zákaz prodeje otroků, do 13 let dětí zákaz práce
– 2 politické strany – liberálové a konzervativci – volební spory
– Na konci 19. století další politické strany
– Vznikají odbory
– Koloniální velmoc – 2 typy kolonií
o 1) Dominia – větší samostatnost, Irsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland
o 2) závislé kolonie – Indie, Barma, Thajsko, Afghánistán, Egypt
– Cílem ovládnout východní pobřeží Afriky od severu na jih