- v 10. a 11. st. vznikala díla staroslověnská i latinská, převážně legendy
- rozšířené bylo kazatelství
- kazatelské texty byly psány latinsky, ale kázalo se podle nich česky
- setkáváme se také s češtinou, objevují se bohemika
- o pronikání češtiny svědčí také glosy (= vpisky na umístěné mezi řádky nebo na jejich okraji)
Konstantin a Metoděj
- věrozvěstové, kteří přišli ze Soluně na Velkou Moravu, aby šířili křesťanství
- zakladatelé slovanského písemnictví → staroslověnština, hlaholice (Konstantin)
- Proglas – sepsal Konstantin, veršovaná předmluva k překladu evangelia, nejstarší dochovaná staroslověnská skladba
- Život Konstantinův – napsán žáky Konstantina, tato legenda přináší životopisné údaje o Konstantinově životě, obhajoba jeho učení
- Život Metodějův – napsán Metodějovým žákem, ve srovnání s Životem Konstantinovým je stručnější, bližší moravskému prostředí a kompozičně prostší
Kosmas
- považován za zakladatele českého dějepisectví
- poukazoval na zkažené mravy a ziskuchtivost mocných
- Kronika česká – nejvýznamnější dílo latinského písemnictví této doby u nás, zachycuje dějiny od příchodu praotce Čecha až po Kosmovu smrt v roce 1125, dělí se na tři knihy
- Dalimilova kronika
- epická báseň psaná sdruženým bezrozměrným veršem
- byla napsána zřejmě jako reakce na rok 1310, kdy na český trůn nastoupil Jan Lucemburský
- má vlastenecký charakter
- nejstarší česky psaná kronika
- autor zde líčí dějiny od stavby babylonské věže přes mytické počátky českých dějin až po období vlády Jana Lucemburského
Alexandreida
- veršovaná epická skladba z počátku 14. století
- vyprávění o životě Alexandra Makedonského
- autor vykreslil poměry v českém státě za posledních Přemyslovců očima současníka
- dává najevo protiněmecký postoj
Kristiánova legenda – život a umučení svatého Václava a jeho babičky Ludmily
- psána latinsky
- důležitý pramen pro poznání našich nejstarších dějin
- o dějinách křesťanství u nás, obhajuje velkomoravskou staroslověnskou vzdělanost
Hospodine, pomiluj ny
- nejstarší česká dochovaná duchovní píseň z konce 10. století
- původně staroslověnská, postupně byla počešťována
- vyjadřuje prosbu za základní životní potřeby
- ve středověku plnila funkci hymny
Svatý Václave, vévodo České země
- druhá nejstarší duchovní píseň z 12. století
- modlitba k patronovi české země, aby se za svůj národ přimluvil u Boha
- stala se symbolem češství
Zbraslavská kronika
- po Kosmově kronice nejdůležitější a nejrozsáhlejší dílo latinského kronikářství
- autor zbraslavský opat Ota, pokračování opat Petr
- události zaznamenány letopisecky
- psáno prózou, prokládáno verši