Hmyz

Nadtřída ŠESTINOZÍ

Tělo se dělí na hlavu, hruď a zadeček, mají 3 páry končetin, které nese hruď.

třída HMYZ

hlava- 1 pár složených očí a často 3 páry jednoduchých oček, tykadela, ústní ústrojí

typ ústního ústrojí: kousací (vosa), sací (motýl), bodavě savé (komár), lízací (včela)

hruď – články, končetiny s drápky, 1.pár může být přeměněn na: skákací (blechy), plovací(potápník),

uchopovací-loupeživé (kudlanka), hrabavé (krtonožka)

– některých jsou křídla s žilnatinou (2 páry) – 1.pár křídel může být pozměněn na polokrovky-ploštice,

krovky-brouci a škvoři, krytky-švábi,kudlanky, kobylky, sarančata, cikády.

– U některých skupin křídla zmizely úplně (vši,blechy, červci)

zadeček- může mít štěty, klíšťky, kladélka, žihadla, dýchací trubičky, kopulační nožky

VS – malpighiho trubice

CS – otevřená, dominuje hřbetní céva a pulzující srdce v zadečku

DS – tracheje – otevírají se na venek průduchy=stigmata

SMYSLY- chemo-mechano, očka a složené oči z omatidií =mozaikové vidění, sluchové receptory-na

končetinách, hrudi a zadečku

ROZMN.- gonochoristé, častá partenogeneze,

HEMIMETABOLA – proměna nedokonalá, z vajíčka se líhne larva = nymfa → dospělec (několik vývojových

etap larvy se podobají dospělcům).

HOLOMETABOLA – proměna dokonalá, larva se nepodobá dospělci, v poslední fázi vývoje se mění na

kuklu – zde se kompletně přestaví.

EKOLOGIE: hmyz zaujal mnoho biotopů, díky křídlům osídlil i vzduch.

• HEMIMETABOLA-PROMĚNA NEDOKONALÁ

• BEZKŘÍDLÍ

řád RYBÉNKY- 3 dlouhé štěty, žijí se a rostou několik let, tělo zploštělé se šupinkami, půdní a i s člověkem

rybénka domácí – živí se odumřelým organickým materiálem kůže, vlasy… neškodná, i ve

                                  velmi čistých domácnostech

• KŘÍDLATÍ

1. řád JEPICE – na zadečku 3 dlouhé štěty, v dospělosti 2 páry blanitých křídel, dospělci žijí velmi krátko-jen aby se mohli rozmnožit (max 14 dní) mají zakrnělé ústní ústrojí a střevo, larvy žijí 0,5-2 roky

                                   Jepice obecná- její larva se zahrabává do písku, do dna klidných vod

                                  

2. VÁŽKY– dospělci i larvy dravé s kousacím ústním ústrojím-larvy ještě s vymrštitelnou lapací maskou dospělci loví létající hmyz, velké složené oči, štíhlý zadeček, 2 páry blanitých křídel, kopulace v tandemu– sameček přenese spermie ohnutím zadečku ke 2.a 3. Zadečkovému článku samičky,

MOTÝLICE- Oba páry křídel stejné, v klidu složené nad tělem k sobě, pomalí a špatní letci,

                                   motýlice, šidélko

            ŠÍDLA- druhý pár křídel je robustnější, v klidu jsou horizontálně roztažená, velmi dobří a rychlí letci,

                                   Šídlo, vážka, klihatka

 

3. ŠVÁBI – zploštělé tělo, hlava s dlouhými tykadly, kousací ústní ústrojí, krytky, samice většinou bez křídel, vajíčka jsou kladena ve společném obalu = ootéka, žijí synantropně, v teplejším místech

Šváb obecný, Rusec, Rus domácí, Šváb americký

                       

4. VŠEKAZI=TERMITI-tropický sociální hmyz, vytváří kasty, hnízda pod zemí a na povrchu půdy, škůdci dřeva

5. KUDLANKY- dravci, kousací ústní ústrojí, kořist chytají prvním párem lapacích končetin, trojúhelníkovitá hlava na prodloužené hlavohrudi s velkýma složenýma očima ,krytky, létat, ale mohou jen štíhlí a lehcí samečci, samice jsou větší a robustní, tropy subtropy-J.Morava. Samice často během kopulace sežere samečka-ukousne mu hlavu, ale kopulace je tím výkonnější.

Kudlanka nábožná-  na stepích, s rostoucím globálním oteplováním se šíří na sever

6. KOBYLKY – tykadla tak dlouhá nebo delší než tělo, samice s nápadným mečovitým kladélkem, skákací zadní nohy, stridulace – samci vydávají zvuky – třou přední pád křídel o sebe

kobylka zelená – hmyzožravá,

                                   cvrček polní- lesklé černé tělo, hrabe nory, Cvrček domácí-chová se jako krmivo

Krtonožka obecná- v půdě, silné hrabavé přední končetiny,

                                   koník skleníkový-extrémně dlouhé tykadla a zadní nohy

7. SARANČATA –tykadla krátká, nenápadné kladélko, stridulují třením zadních stehen o křídla, pouze býložrav,í skákací zadní nohy, dobře vyvinutá křídla, žijí buďto samostatně nebo ve stádech-migrující jedinci

způsobují katastrofické škody na zemědělských plodinách

saranče stěhovavá – modrokřídlá, saranče všežravá- oblast Afriky (jedna z egyptských ran-bible)

8. STRAŠILKY- tropický hmyz, chováním a tvarem těla napodobují tvary rostlin na kterých žijí, častá ztráta křídel, rostlinožraví, partenogeneze-samci bývají vzácní

lupenitka, Pakobylka, Strašilka australská

 

9. ŠKVOŘI– 1par krovky, druhý blanitý-vějířovitý-dobří letci, noční, zadeček s klíšťkovitými štěty-obrana a lov, všežravci, vyhledávají těsné prostory

Škvor obecný- nejběžnější druh, 1,5cm

10. VŠI- paraziti savců, ústní ústrojí bodavě savé, končetiny s velkými příchytnými drápky, vajíčka = hnidy

veš dětská-pouze ve vlasech

                        veš muňka-filcka  v genitálním ochlupení, přenos stykem, bodnutí bolí, strupy a ekzémy

11. MŠÍCE– drobný hmyz s dlouhými tykadly a štěty na zadečku, často bez křídlí, sáním poškozují rostliny, přenášejí virózy, složité životní cykly, jsou i živorodí, i partenogeneze. Téměř netráví cukry – vylučují medovici – potrava dalšího hmyzu-pečují o ně mravenci a medovici pak jí.

mšice maková, broskvoňová, smrková

 

 

12. KŘÍSY– krátká tykadla, křídla skládají střechovitě, samci některých druhů stridulují, sají rostlinné šťávy Nymfy cikád prodělávají víceletý vývoj v půdě, jsou hrabavé a sají na kořenech (i 4roky)

cikáda chlumní- naše nejběžnější, pěnodějka krvavá – červenočerná,

sítinovka zelená- hojný travní vlhkomilný druh,

13. PLOŠTICE- bodavě savé, polokrovky, na zadečku zápašné žlázy, sají na rostlinách, živočiších i houbách

bruslařka obecná- žije na větších stojatých vodách, na nohách jsou chloupky-jakoby bruslí

                        splešťule blátivá- první pár končetin je lapací, na zadečku je dýchací trubičky, kterou se

přichytávají k hladině vody, vodoměrka, jehlanka – lapací nohy, lítá

                        znakoplavka- dravec stojatých vod, plave hřbetem dolů

                        štěnice – kosmopolitní parazit, zakrnělá křídla, noční aktivitu, saje krev

                        ruměnice pospolná- semenožravá, vysává lipové oříšky, červenočerná

                        kněžice pruhovaná-saje na mrkvovitých rostlinách, kněz mateřský- pečuje o potomstvo

• HOLOMETABOLA = PROMĚNA DOKONALÁ

 

larva→kukla→ dospělec , larvy zcela odlišné od dospělců kompletní tělní přestavba probíhá v kukle.

1. DLOUHOŠÍJKY – s dlouhou a pohyblivou předohrudí, samičky s výrazným kladélkem, do 15 mm, larvy pod kůrou, (loví pavouky, roztoče, drobný hmyz)  dlouhošíjka

 

2. SÍŤOKŘÍDLÍ – blanitá křídla s velmi hustou žilnatinou, draví, živí se hmyzem; larvy kořist vysávají, někdy si jejich „zbytky“ umísťují na ostnité tělo- taková trofej

zlatoočko – larvy loví mšice, dospělci hojně přezimují na půdě nebo mezi okny,

mravkolev obecný– larvy zahrabané v důlku v zemi -číhají na kořist, vyčuhují jen velká kusadla

3. CHROSTÍCI – tykadla velmi dlouhá, u vody, často s noční aktivitou, larvy ve vodě, snovací žlázy u larev, jejich sekret slouží při stavbě schránek (býložravé druhy) a lapacích sítí (dravé druhy), chrostík

 

4. BROUCI – tělo silně sklerotizované, krovky, ústní orgány kousací, nejbohatší řád – okolo 350tis. druhů.

• masožraví- larvy i imaga jsou dravci u nás 5 čeledí

střevlík-až při dotyku vypouští zapáchající tekutinu, svižník polní-velká kusadla,

potápník vroubený- vývoj ve vodě, dobří letci, larvy vstřikují šťávy do kořisti dutými kusadly a pak nasávají

 

• všežraví

drabčík – výrazná kusadla, tělo podlouhlé, krovky nekryjí ani první polovinu zadečku, dobří letci,

roháč obecný – vývoj ve starých dubech 3-5 let, larva je tzv. ponrava až 10 cm, výrazný pohlavní

                          dimorfizmus, samci zvětšená kusadla, až 12 cm

chroust obecný –larvy v půdě, mohou poškozovat kořeny stromů, požírají listy a mladé výhonky stromů

v minulosti masové výskyty – holožíry v listnatých lesích, samci s vějířovitými tykadly

hrobařík- žere mršiny a hnijící houby.

chrobák lesní- vyhledávají kopky trusu a hnoje, pod nimiž hloubí až 50 cm hlubokou chodbu s postraními

větvemi, které plní trusem, kde se vyvíjí larvy

kovařík obecný – mají skákací aparát, když se otočí na záda tak s sebou lupnou a vyskočí,larva = drátovec –

                              škodí na kořenové zelenině

páteříček – připomínají tesaříky jsou však málo sklerotizovaní, larvy dravé, dospělci draví nebo býložraví,

výskyt na jaře – velmi hojně na květech

slunéčko sedmitečné- predátoři mšic, biologická ochrana proti škůdcům,hojné i synantropně, jedna larva

schopna sežrat až 3000 mšic za svůj vývoj

 lýkožrout smrkový- hojný až kalamitně přemnožený v jehličnatých lesích, napadá oslabené stromy, při

přemnožení i zdravé, chodby zakládá mezi dřevem a kůrou, požírá nejmladší vrstvy.

 

potemník moučný – zápašné žlázy, závažní škůdci potravin, hojný synantrop a škůdce, larvy = mouční červi

se chovají jako krmivo pro hmyzožravé terarijní obratlovce, dospělci jsou tmavě hnědí

tesařík obrovský – larvy se živí dřevem, dospělci pylem-mají dlouhá tykadla, náš největší brouk – larvy se

zavrtávají do starých dubů, kde vyžírají chodby, vývoj 3- 4 roky ), vzácný a ohrožený druh

(jižní Morava a Třeboňsko) jeden druh tesaříka napodobuje sršně= mimetizmus

(napodobení nebezpečných druhů, ale jen barvou)

mandelinka – cizopasí na bramborách

nosatec – s extrémně dlouhým nosem, vývoj v žaludech, larvy i dospělci fytofágní, tykadla jsou lomená

světluška –predátoři živí se drobnými plži, světlo vzniká reakcí s látkou luciferinem- zadeček svítí létajícím

samcům, samice a larvy bez křídel světélkují hřbetem

červotoč – požírají celulózu a poškozují nábytek a dřevěné stavby

 

5. MOTÝLI– dva páry křídel porostlých šupinkami, ústní orgány savé – svinutý sosák –sání nektaru, larvy housenky mají kousavé ústrojí a jsou fytofágní, na zadečku mají snovací žlázky s hedvábím-tím vytvářejí kuklu (bourec morušový) u nás ca 3350 druhů-denních motýlů je však jen okolo 180 druhů

• denní

jasoň červenooký– bílý s černou kresbou a červenými puntíky ,vázaný na slunné skalní biotopy

bělásek zelný– housenky škodí na zahradních plodinách

modrásek – silně ohrožený druh, vývoj na mateřídouškách, housenky jsou kanibalové, lákají cukernými

výměšky mravence, napodobují tvarem těla larvy mravenců a nechávají se odnést do části s

mravenčími larvami, které pak požírají

otakárek ovocný, otakárek fenyklový-chráněni housenky na trnkách a miříkovitých

babočka paví oko, babočka admirál

                         

• noční

bekyně mniška – samci mají hřebenitá tykadla zejména v polovině minulého století housenky tohoto motýla

zpustošily statisíce hektarů smrkových lesů, housenky ožírají jehlice smrku a borovic, někdy

také listy dubů, housenkami se živí někteří brouci a kukačky

bourec morušový- housenky jsou chovány pro výrobu hedvábí

martináč hrušňový – náš největší noční motýl, housenky při přemnožení způsobují holožíry                 

lišaj smrtihlav

obaleč jablečný- původce červivosti jablek                       

mol šatní- housenky škodí na tkaninách mají enzymy pro jejich rozklad

zavíječ moučný- škůdci zásob, mouka, suché plody, koření

6. BLECHY–krevsající ektoparazité ptáků a savců bočně zploštělé tělo je bez křídel, zadní nohy jsou skákací, kdysi přes krysy přenášely mor. blecha psí- parazit psů a ježků, někdy může i na člověka,

blecha obecná-parazit člověka,     blecha morová

7. SRPICE– kousací ústní orgány, konec štíhlého zadečku protažený a ohnutý směrem nahoru, u samců nese zduřelé kopulační orgány, dva páry blanitých křídel se skvrnovitou kresbou

                                   srpice – běžný hmyz, draví, před kopulací samec přináší samici potravu – „svatební dar“

 

8. DVOUKŘÍDLÍ–vyvinut je pouze 1. pár křídel, 2. pár je zakrnělý a pozměněný v tzv. kyvadélka – haltery, ústní orgány bodavě nebo lízavě savé, vodní, půdní, rostlinní i živočišní parazité,

 

tiplice-až 5 cm s velmi dlouhýma nohama, vlhkomilná, larvy ve vodě nebo vlhké půdě

komáři-samice krev sající, samci sají nektar a mají výrazně zpeřená tykadla, larvy mají dýchací trubičku a žijí

ve stojatých vodách nebo na velmi vlhké půdě (lužní lesy po zatopení)

komár anopheles– Afrika, přenáší malárii

            komár pisklavý- známý obtížný hmyz

pakomáři- podobní komárům, ale křídla jsou kratší než zadeček, nejsou krevsající, larvy = patentky, žijí ve

všech typech vod, ve vlhké půdě

muchničky- s vyklenutou hrudí, samice krevsající (u citlivějších jedinců silná alergická reakce na bodnutí)

ovádi – samice krevsající, zdrží se v blízkosti vody,

pestřenky- zbarvením často napodobují vosy a včely

octomilky-larvy žijí v kváscích a hojný druh pro výzkum

mouchy-larvy se vyvíjejí v rozkládajících se substrátech, kosmopolitní obtížný hmyz moucha domácí

masařky-larvy nekrofágní, saprofágní nebo parazitují v hmyzu a plžích,

bzučivky- saprofágní larvy, modré– kladou na zdechliny, zelené-kladou na páchnoucí materiál-výkaly

9. BLANOKŘÍDLÍ– 2 páry blanitých křídel, ústní ústrojí je kousací nebo lízavě sací, zbarvení je často aposematické = výstražné (kombinace žluté a černé nebo červené a černé) , samičky mají na konci zadečku kladélko, u vývojově pokročilejších skupin přeměněno v duté žihadlo napojené na jedovou žlázu

pilořitka velká- samice s dlouhým kladélkem, zbarvením připomíná vosu, ale je neškodná – nebodá

lumek- často s nápadným aposematickým zbarvením; samičky s velmi dlouhým kladélkem sloužícím k uložení

vajíček do hostitele

lumčík- drobí hnědí, rezaví a černí; lumčíci jsou specifičtí parazitoidi hlavně housenek motýlů – pak je zabíjí –

mnoho druhu se využívá v biologickém boji proti hmyzím škůdcům

mravenci – vysoce organizovaný sociální hmyz, žije v koloniích od několika jedinců po několik miliónů, většinu

populace tvoří neplodné a bezkřídlé dělnice, u nás okolo 100 druhů

mravenec lesní-  velký druh 1cm, staví velké kupovité hnízda

                   mravenec faraon- zavlečený, synantropní druh

sršni –  sociální hmyz, který si většinou staví hnízda z rozžvýkaného dřeva,

sršeň obecná- největší typické je červené zbarvení hlavy,hrudi a báze zadečku, žije v dubových a

lužních lesích, často v blízkosti člověka – není útočná, hnízdo je neustále střeženo

vosa obecná- s vosou útočnou si staví hnízda většinou v zemi

kutilky- dravý hmyz, samičky budují nejrůznější hnízda (často vyhrabávají v zemi) kam ukládají

žihadlem ochromený hmyz nebo pavouky jako potravu pro larvu

včely- tělo zavalité a huňaté, na vnější straně zadních nohou jsou košíčky na sběr pylu, sociální a vysoce

organizovaný hmyz

včela medonosná- kolonie čítající do 80 000 jedinců má 3 kasty:matka, dělnice a trubci; matka žije

běžně 5 let, žihadlo je se zpětnými háčky, po bodnutí zůstává v ráně i s vytrženými

vnitřnostmi a včela umírá

čmelák