Nahosemenné rostliny

  • Pouze dřeviny, dřevní část cévních svazků tvoří jen cévice (cévy chybí).
  • Mají nedokonalou ochranu vajíček, volně leží na plodolistu: nahá (pyl se dostává přímo na vajíčko).
  • Nemají květní obaly ani bliznu, místo toho tvoří šištice. Samičí šištice dřevnatí → šiška; samčí je plná pylu → vypráší se. Tyčinky mívají větší počet prašných pouzder.
  • V pylovém zrnu se zakládají proklové buňky. Jsou opyleny větrem (vzdušné vaky na pylových zrnech).

 

 

odd .KAPRAĎOSEMENNÉ

Vymřelé prvohorní až druhohorní. Vzhledem připomínaly kapradiny – velké zpeřené listy. Oplozené vajíčko se přeměnilo na semeno až po dopadu na zem.

 

CYKASY

  • Dřeviny stromovitého vzrůstu.
  • Dnes pouze v tropech podobají se palmám – nízký nevětvený kmen; zpeřené listy = makrofyly nahloučené na vrcholu kmene.
  • Semena mají obal ze zdužnatělých integumentů vajíčka = semenná peckovice.

Z: Cykas revoluta – u nás ve sklenících, původ Japonsko

Zamia – J. Amerika.

 

KORDAITY

Vymřelé stromy z období prvohor jméno podle českého paleontologa A. J. Cordy.

 

PINOFYTY = CONIFERY

  1. Třída JÍNANY
  • Rozkvět v druhohorách.

Do dnešní doby přežil pouze jediný druh – jinan dvoulaločný = Gingo biloba – opadavý dvoudomý strom (zvlášť samčí a samičí jedinci), listy mají vidličnatou žilnatinu, dobře vyvinuté brachyblasty, samčí šištice jsou jehnědovité, původ – Čína, u nás jen v parcích, strom bývá až 40 m vysoký a kmen má v průměru 3m

semeno má zdužnatělý obal – zralé je spadlé na zemi a zapáchá – v Číně jako pochoutka.

 

  1. Třída JEHLIČNANY
  • Stále zelené neopadavé stromy nebo keře, výjimkou je modřín.
  • Listy jsou jehlicovité nebo šupinovité. Jehlice vyrůstají na zkrácených větévkách = brachyblastech.
  • V pletivech mají četné pryskyřičné kanálky.
  • Většinou jsou jednodomé (samčí i samičí šištice na jedné rostlině).
  • Jehlice jehličnanů mají silnou pokožku s kutikulou, takže průduchy jsou ponořené pod její úroveň, to omezuje ztrátu vody → neopadávají.
  • Modřín nemá silnou pokožku → opadává.

 

Rozmnožování: jehličnany vytváří jednopohlavné šištice.

 

  • Samčí šištice = šištice tyčinek, tyčinka má na spodní straně prašná pouzdra, ve kterých vznikají pylová zrna. Pylové zrno obsahuje 2 buňky – rozmnožovací a vyživovací, často bývá chráněno vzdušnými vaky – k rozšiřování pylových zrn větrem.

 

  • Samičí šištice = šištice plodolistů = semenných šupin, které nesou 2 vajíčka. Semenné šupiny jsou podepřeny podpůrnými šupinami, vajíčko představuje samičí výtrusnici, vzniká v něm zárodečný vak, který obsahuje 3-6 zárodečníků vždy s jednou vaječnou buňkou.

 

 

  1. a) BOROVICOVITÉ

Borovice lesní = sosna – jehlice do 7 cm, které rostou vždy po 2, šišky stejně dlouhé jako jehlice, odolná

vůči mrazu a suchu, hluboké kořeny, naše původní borovice.

Borovice vejmutovka – nepůvodní, vysazovaná, drobné jehlice rostoucí po 5.

Borovice černá – u nás vysazovaná, extrémně dlouhé jehlice kolem 12 cm – tmavě zelené, tuhé, rostou po

2, šiška bývá asi poloviční než jehlice.

  1. bažinná = blatka, limba, kleč – vysoko v horách.

Modřín opadavý – na zimu opadává, jehlice rostou v mnohočetných svazečcích na výrazném brachyblastu,

malé šištice, tvrdé dřevo.

Jedle bělokorá – ploché jehlice, na konci vykrojené, zespodu 2 bílé proužky = průduch, šišky stojí, kvalitní

dřevo.

Smrk ztepilý = obecný – původní pouze v horských polohách, krátké jehlice rostoucí po celém obvodu,

měkké kořeny  → snadno se vyvrátí, šišky visí směrem dolů.

Smrk pichlavý – je stříbrný, u nás pěstován jako okrasný.

Douglaska tisolistá – šištice s dlouhými trojzubými podpůrnými šupinami.

Cedr – trvanlivé vonné dřevo, Středomoří.

 

 

  1. b) CYPŘIŠOVITÉ

Cypřiš vždyzelený – šupinovité listy, vytváří úzkou sloupovitou korunu, Přední Asie, Středomoří.

Zerav západní – šupinovité ploché listy, u nás jako okrasný.

Jalovec obecný – polodužnaté šištice podobné bobulím – jalovčinky (koření, borovička ,gin), jehlice

v přeslenech po třech, u nás chráněný.

 

 

  1. c) TISOVITÉ

Tis červený – semena obalená červeně zbarveným míškem → nevytváří šištice až na míšek – je jedovatý,

nemá pryskyřičné kanálky, u nás chráněný.

 

 

  1. d) TISOVCOVITÉ

Sekvoje vždyzelená – největší jehličnan, až 110 m, Kalifornie.

Tisovec dvouřadý – bahnité půdy, typické dýchací kořeny = pneumatofory

Metasekvoje čínská – žijící fosilie.

 

 

  1. e) BLAHOČETOVITÉ

Blahočet ztepilý – Austrálie, Nový Zéland, u nás pokojová rostlina „pokojová jedle“.

 

 

Výskyt jehličnanů: rostou spíše v chladnějších oblastech a vytváří souvislé porosty – lesy.

Jsou součástí vegetačního pásma – Boreální jehličnaté lesy = tajga.

 

Význam nahosemenných rostlin: nenahraditelná složka lesních ekosystémů, produkce kyslíku, vliv na hydrolog. poměry v krajině, pro člověka zdroj dřeva → palivo, nábytek, staveb. materiál, výroba papíru, pryskyřice – barvy.

Lesní ekosystém:

Les je společenstvím mnoha organismů – rostlin a živočichů, které jsou na sobě navzájem závislé a žijí v podmínkách určitého konkrétního přírodního prostředí dané geolog. podložím a klimatem.

Rostliny jako primární producenti mají v ekosystémech rozhodující úlohu – základní zdroje chemicky vázané enegie, přístupné pro celou biolologickou složku ekosystému a primárního zdroje organické hmoty.