- Pouze dřeviny, dřevní část cévních svazků tvoří jen cévice (cévy chybí).
- Mají nedokonalou ochranu vajíček, volně leží na plodolistu: nahá (pyl se dostává přímo na vajíčko).
- Nemají květní obaly ani bliznu, místo toho tvoří šištice. Samičí šištice dřevnatí → šiška; samčí je plná pylu → vypráší se. Tyčinky mívají větší počet prašných pouzder.
- V pylovém zrnu se zakládají proklové buňky. Jsou opyleny větrem (vzdušné vaky na pylových zrnech).
odd .KAPRAĎOSEMENNÉ
Vymřelé prvohorní až druhohorní. Vzhledem připomínaly kapradiny – velké zpeřené listy. Oplozené vajíčko se přeměnilo na semeno až po dopadu na zem.
CYKASY
- Dřeviny stromovitého vzrůstu.
- Dnes pouze v tropech podobají se palmám – nízký nevětvený kmen; zpeřené listy = makrofyly nahloučené na vrcholu kmene.
- Semena mají obal ze zdužnatělých integumentů vajíčka = semenná peckovice.
Z: Cykas revoluta – u nás ve sklenících, původ Japonsko
Zamia – J. Amerika.
KORDAITY
Vymřelé stromy z období prvohor jméno podle českého paleontologa A. J. Cordy.
PINOFYTY = CONIFERY
- Třída JÍNANY
- Rozkvět v druhohorách.
Do dnešní doby přežil pouze jediný druh – jinan dvoulaločný = Gingo biloba – opadavý dvoudomý strom (zvlášť samčí a samičí jedinci), listy mají vidličnatou žilnatinu, dobře vyvinuté brachyblasty, samčí šištice jsou jehnědovité, původ – Čína, u nás jen v parcích, strom bývá až 40 m vysoký a kmen má v průměru 3m
semeno má zdužnatělý obal – zralé je spadlé na zemi a zapáchá – v Číně jako pochoutka.
- Třída JEHLIČNANY
- Stále zelené neopadavé stromy nebo keře, výjimkou je modřín.
- Listy jsou jehlicovité nebo šupinovité. Jehlice vyrůstají na zkrácených větévkách = brachyblastech.
- V pletivech mají četné pryskyřičné kanálky.
- Většinou jsou jednodomé (samčí i samičí šištice na jedné rostlině).
- Jehlice jehličnanů mají silnou pokožku s kutikulou, takže průduchy jsou ponořené pod její úroveň, to omezuje ztrátu vody → neopadávají.
- Modřín nemá silnou pokožku → opadává.
Rozmnožování: jehličnany vytváří jednopohlavné šištice.
- Samčí šištice = šištice tyčinek, tyčinka má na spodní straně prašná pouzdra, ve kterých vznikají pylová zrna. Pylové zrno obsahuje 2 buňky – rozmnožovací a vyživovací, často bývá chráněno vzdušnými vaky – k rozšiřování pylových zrn větrem.
- Samičí šištice = šištice plodolistů = semenných šupin, které nesou 2 vajíčka. Semenné šupiny jsou podepřeny podpůrnými šupinami, vajíčko představuje samičí výtrusnici, vzniká v něm zárodečný vak, který obsahuje 3-6 zárodečníků vždy s jednou vaječnou buňkou.
- a) BOROVICOVITÉ
Borovice lesní = sosna – jehlice do 7 cm, které rostou vždy po 2, šišky stejně dlouhé jako jehlice, odolná
vůči mrazu a suchu, hluboké kořeny, naše původní borovice.
Borovice vejmutovka – nepůvodní, vysazovaná, drobné jehlice rostoucí po 5.
Borovice černá – u nás vysazovaná, extrémně dlouhé jehlice kolem 12 cm – tmavě zelené, tuhé, rostou po
2, šiška bývá asi poloviční než jehlice.
- bažinná = blatka, limba, kleč – vysoko v horách.
Modřín opadavý – na zimu opadává, jehlice rostou v mnohočetných svazečcích na výrazném brachyblastu,
malé šištice, tvrdé dřevo.
Jedle bělokorá – ploché jehlice, na konci vykrojené, zespodu 2 bílé proužky = průduch, šišky stojí, kvalitní
dřevo.
Smrk ztepilý = obecný – původní pouze v horských polohách, krátké jehlice rostoucí po celém obvodu,
měkké kořeny → snadno se vyvrátí, šišky visí směrem dolů.
Smrk pichlavý – je stříbrný, u nás pěstován jako okrasný.
Douglaska tisolistá – šištice s dlouhými trojzubými podpůrnými šupinami.
Cedr – trvanlivé vonné dřevo, Středomoří.
- b) CYPŘIŠOVITÉ
Cypřiš vždyzelený – šupinovité listy, vytváří úzkou sloupovitou korunu, Přední Asie, Středomoří.
Zerav západní – šupinovité ploché listy, u nás jako okrasný.
Jalovec obecný – polodužnaté šištice podobné bobulím – jalovčinky (koření, borovička ,gin), jehlice
v přeslenech po třech, u nás chráněný.
- c) TISOVITÉ
Tis červený – semena obalená červeně zbarveným míškem → nevytváří šištice až na míšek – je jedovatý,
nemá pryskyřičné kanálky, u nás chráněný.
- d) TISOVCOVITÉ
Sekvoje vždyzelená – největší jehličnan, až 110 m, Kalifornie.
Tisovec dvouřadý – bahnité půdy, typické dýchací kořeny = pneumatofory
Metasekvoje čínská – žijící fosilie.
- e) BLAHOČETOVITÉ
Blahočet ztepilý – Austrálie, Nový Zéland, u nás pokojová rostlina „pokojová jedle“.
Výskyt jehličnanů: rostou spíše v chladnějších oblastech a vytváří souvislé porosty – lesy.
Jsou součástí vegetačního pásma – Boreální jehličnaté lesy = tajga.
Význam nahosemenných rostlin: nenahraditelná složka lesních ekosystémů, produkce kyslíku, vliv na hydrolog. poměry v krajině, pro člověka zdroj dřeva → palivo, nábytek, staveb. materiál, výroba papíru, pryskyřice – barvy.
Lesní ekosystém:
Les je společenstvím mnoha organismů – rostlin a živočichů, které jsou na sobě navzájem závislé a žijí v podmínkách určitého konkrétního přírodního prostředí dané geolog. podložím a klimatem.
Rostliny jako primární producenti mají v ekosystémech rozhodující úlohu – základní zdroje chemicky vázané enegie, přístupné pro celou biolologickou složku ekosystému a primárního zdroje organické hmoty.