Autor: Franz Kafka
Rok vydání: 1990
Překlad: Zbyněk Sekal
Franz Kafka:
- Narozen v Praze v bohaté židovské rodině
- Psal německy
- Jeho otec byl vůči Kafkovi extrémně přísný, což Kafku poznamenalo
- Trpěl pocitem izolace
- Nesnášel své povolání úředníka
- Nenalezl odvahu ke sňatku, zrušil naplánovanou svatbu, více známostí – novinářka Milena Jesenská
- Zemřel na tuberkulózu
- Přikázal, aby jeho knihy byly spáleny, ale jeho přítel Max Brod to nesplnil a jeho díla zachránil
- Trpěl pocitem izolace – sám ve vlastní rodině, Němec uprostřed Prahy, mimo židovskou náboženskou komunitu
Literární druh: epika
Literární žánr: novela – prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.
Literární směr: Existencionalismus – předchůdce (Kafka inspiroval existencionalismus)
- vychází z filozofických výkladů člověka jako osamoceného a odcizeného jedince, obraz světa lidí trpících vnitřními pochybami, život je chápán jako směřování k smrti
- Východiskem mu byl člověk jako jedinec izolovaný od společnosti i dějinného vývoje, člověk bez vazeb, soustředěný na svoje vnitřní ego, plný úzkosti, pocitu nesmyslnosti existence a vědomí nevyhnutelnosti smrti, odcizení a naprosté osamělosti
Pražská německá literatura
- autoři píšící německy, ale bydlící alespoň část života v Praze
- autoři, kteří se u nás narodili, žili tu, považovali Čechy za svou vlast
- meziválečná literatura
- bývá řazen i k experimentální próze
Doba a místo děje:
- Čas neudán
- Příběh se odehrává v domě rodiny Samsových
Kompozice:
Povídka psána chronologicky,tzn. Postupně tak jak šly události za sebou, v
er-formě z pohledu Řehoře. Je často využíván vnitřní monolog . Občas se v knize vyskytují vzpomínky na minulost. Ojediněle se objevuje i přímá řeč. Příběh je členěn na 3 kapitoly, a dále na odstavce.
Má charakter povídky. Děj je členěn do tří celků. V prvním se seznamujeme s rodinou a Řehořem, druhý je zaměřen na Řehořovy pocity a rodinné vyrovnání se se situací a třetí je ona nenávist k Řehořovi a smrt.
Postavy:
Řehoř Samsa – cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí. Otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi. Řehoř si to uvědomuje, ale nevadí mu to; chce, aby jeho rodina žila pohodlně a nechce jim působit jakékoliv starosti. Je poctivý, pracovitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný, bere svoji proměnu jako fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn.
Řehořova sestra Markéta – Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.
Řehořův otec – praktický, tvrdý, přísný člověk. Po proměně musel začít pracovat. Vyhýbá se
kontaktu se synem, je mu odporný.
Řehořova matka – neunese podívat se na syna po proměně. Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět „jejich starý Řehoř“, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.
Jazyk:
- Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů. Text je dobře srozumitelný i pro dnešního čtenáře, jelikož se zde prakticky nevyskytují archaismy. Jazyk je spíše prostý, metafory a květnaté věty se vyskytují zřídka.
- Kniha je psána chronologicky v er-formě z pohledu Řehoře. Je často využíván vnitřní monolog. Občas se v knize vyskytují vzpomínky na minulost. Ojediněle se objevuje i přímá řeč.
Hlavní myšlenka:
- Námět je metaforou , která vyjadřuje existenciální pocit odcizení člověka v moderním světě
- Jedinec není proti tomuto pocitu ochráněn ani v nejbližším rodinném kruhu (odcizení se v tomto prostředí ještě stupňuje)
- Narážka na chladnost, nevšímavost a lhostejnost mezi lidmi
Další díla:
Proces – hlavní hrdina je Josef K. V předvečer jeho 30tých narozenin ho navštíví dva muži, kteří mu sdělí, že se má dostavit k soudu. Nikdo mu nesdělí, co udělal, nemá šanci se obhájit. O rok později je potupně popraven řeznickým nožem, aniž by se dozvěděl, co vlastně udělal. Umírá s pocitem studu
Zámek – podobný charakter jako Proces. Hlavní hrdina K – zeměměřič, který je pozván na zámek, tam mu má být sdělen jeho úkol. Do cesty jsou vloženy překážky, takže úkol nakonec nesplní. Nakonec se z něj stává vyděděnec.
Vliv na jeho tvorbu: kořeny můžeme hledat v Kafkově citlivé osobnosti, křehké psychice
Inspirace: pro řadu filmových tvůrců (Welles)
Další autoři:
Marcel Proust– Hledání ztraceného času
James Joyce – Román Odysseus, Plačky nad Fenneghamem
Virginie Woolfová – Paní Dolowayová, Orlando, K majáku
William Faulkner – Absolone, Absolone!, Sartoris, Divoké palmy
KAFKOVSKÉ RYSY V POVÍDCE:
- izolovanost: Řehoř se promění v brouka, je izolován od ostatních, nemůže s nimi komunikovat
- bezmocnost: Řehoř nemůže se svým osudem nijak bojovat, nemůže se proměnit zpátky
- absurdita, náznakovost: brouk není detailně popsán, musíme si ho domyslet sami, sama proměna je absurdní a nereálná
- pesimismus: od začátku proměny se všechno jen zhoršuje, žádné vyhlídky na zlepšení, končí smrtí
- odcizení: Řehoř se postupně odcizuje od rodiny, Markétka se o něj zprvu starala, ale i ona nakonec přestává a štítí se ho
- autorova záliba v ponižování: Řehoř jako brouk je ponižován (smrtelný úder jablkem), lidé se ho štítí, nadávají mu, opovrhují jím
Obsah:
Jednoho dne ráno se obchodník Řehoř Samsa probudí a zjišťuje, že je proměněn v ošklivý hmyz. Neví co se stalo, ale zajímá ho především to, aby nepřišel pozdě do práce. Snaží se vstát, ale s jeho novým tělem mu to moc nejde. V tom začne na dveře bouchat otec s matkou a ptají se co se stalo. Jeho hlas se ale změnil a nemůže příliš odpovídat. Poté se mu podaří nějak převalit a spadne z postele. Najednou do domu přichází prokurista. Přišel se zeptat co je s Řehořem a jak je možné, že mu ujel vlak. Všichni začnou k Řehořovi mluvit, aby otevřel dveře. Řehoř vůbec nemá obavy z toho, jak vypadá a začíná se pomalu dostávat ke dveřím, aby odemkl. Když se mu podaří odemknout a otevřít dveře, všichni se leknou. Máma začne křičet, prokurista uteče a táta začne zahánět Řehoře zpět do jeho pokoje. Rodinu živil Řehoř svým obchodem. Nyní měli všichni strach, jak se uživí. Do pokoje nosila jídlo Řehořovi jeho sestra. Řehoř se vždycky schoval pod pohovku, když vešla dovnitř, aby ji nevyděsil. Jednou přišla dřív než obvykle a viděla ho. Ihned utekla a zamkla dveře. Po nějaké době Řehoř začal lézt po stěnách. Sestra a matka se proto rozhodly, že vystěhují Řehořův nábytek z pokoje, aby Řehoř měl více prostoru pro lezení po stěnách. Jediné co Řehoř ubránil před vystěhováním byl obraz na zdi dámy s kožešinami. Když se vracely pro obraz, matka zahlédla Řehoře a omdlela. Vzápětí přišel domů otec. Začne Řehoře honit po bytě. Hází po něm jablka. Jedním ho trefí a to se mu zaryje do hřbetu. V tom se probere matka a prosí otce, aby Řehoře ušetřil. Řehoř je zraněný. Rodina přestávala mít peníze. Začali prodávat nějaké věci. Začala pro ně pracovat nová posluhovačka, která neměla vůbec z Řehoře strach. Vystěhovali jeden pokoj a všechno naházeli do pokoje Řehořovi. Do vystěhovaného pokoje šli bydlet tři nájemníci. Jednou večer, když Markétka hrála na housle, nájemníci ji poslouchali. Do obývacího pokoje housle přivábili Řehoře. Jakmile nájemníci viděli Řehoře, tak druhý den dali ihned výpověď. Řehoř po několika dnech umírá na následek zranění a hladu. Rodina si z toho nic nedělá. Je to pro ně spíš vysvobození. Všichni se vypraví a jedou tramvají za město. Začnou přemýšlet o jejich budoucnosti, jejich zaměstnáních a novém bytě.
Můj názor na knihu:
Tato kniha na mě působila velmi zvláštně. Už samotný začátek knihy, kdy se Řehoř Samsa probudí jako hmyz. Pokládal jsem si otázku, jak a proč k tomu došlo. Velmi mě překvapilo, že když Řehoř zjistil, že se proměnil v ohavný hmyz, že se tím nějak netrápil a nebyl ani zaskočen. Myslel pouze na to, aby přišel včas do práce. Řehoře mi bylo líto, protože rodina, která ho měla ráda se k němu začala chovat ošklivě a opovrhovat jím. Sobeckost od rodiny se mi vůbec nelíbila.