Mnohobuněčné organismy, houby a lišejníky

 

TEORIE VZNIKU GASTRULY

1. Invaginační teorie
– Ernest Haeckel
– vchlípení vrstvy buněk, tím se vytvořila dutina blastocel (prvostřevo) a otvor blastoporus (prvoústa)

  1. Imigrační teorie
    – Ilja Mečnikov
    – některé buňky z blastuly přechází a vytváří to vnitřní vrstvu (vcestují dovnitř)
  2. Plakulární teorie
    – Otto Bűtschli
    – z plochého dvouvrstevného útvaru vznikne gastrula vyzvednutím

= 1., 2. a 3. teorie tvrdí, že základ pro vytvoření gastruly jsou bičíkovci

  1. Ciliární teorie
    – základem jsou obrvení

 

GASTRULA
– ti, co zůstali na gastrule
a) diblastika – 2 listy
b) triblastika – 3 listy: 1) α řada – Prvoústí
2) β řada – Druhoústí

HOUBY (FUNGI)
= říse
– mykologie = věda o houbách

– tělo = stélka (nerozlišené orgány)
– vegetativní a generativní orgán
– nemají listy, květy, plod, stonek ani kořeny – obsahují mitochondrie
– buněčná stěna obsahuje chitin a glukan
– zásobní látka – glykogen nebo olej
– jedno i mnohobuněčné
– stavba: základní stavební jednotkou = houbové vlákno = hyfa
soubor hyf tvoří mycelium (podhoubí), někdy se tvoří plodnice
výživa: vždy heterotrofní
saprofytické (hniložijné) – energii
získávají z odumřelých organických těl
parazitické – energii z živých
organismů:
biotrofní – nezabijí, s hostitelem
žijí v rovnováze
nekrotrofní – hostitele zabijí
parazitoid – tak dlouho škodí,
až hostitele zahubí (totéž larvy
lumků)
dravé houby – „loví“ hlísty – některé
lanýže a Zygomycety

Symbióza: mykorhiza
a) endomykorhiza – hyfy pronikají dovnitř buňky a berou si organické látky
(vstavačovité) jsou mykotrofní – jejich enzymy rozkládaí hyfy; živí se houbami
b) ektomykorhiza – jen v mezibuněčných prostorách houba dá anorganické
látky, rostlina dá organické látky
lichenismus – houba a sinice nebo řasa

Rozmnožování hub:    nepohlavní – rozpad stélky
– výtrusy – bičíkaté = zoospory (i bez bičíků)
– pučení (kvasinky)
pohlavní – pohlavní buňky (= gamety) v pohlavních orgánech
(=gametangia)

Význam hub: – v přírodě: rozkladači (= destruenti = dekompozitoři)
– v potravinářství: výroba droždí, piva, vína (kvašení)
výroba sýrů – rod Penicillium – P. roquefortii, P. camembertii
– v lékařství: Penicillium notatum = štětičkovec – antibiotika
– negativní: původci chorob rostlin a živočichů

Systém: Hlenka – nově řazeny do říše prvoků
Oomycety (= řasovky) – nově řazeny do říše Chromista
Chytriomyceta
Zygomyceta
Ascomyceta
Basidiomyceta

HLENKY
– jednobuněčné myxaméby – měňavkovité
– shlukují se a tvoří plasmodium = slizovitá hmota, která se pohybuje, jednotlivé buňky se specializují (rozmnožování, imunita, tvorba „stopek“)
– živí se – bakteriemi
– saprofyticky
– paraziticky
– tvoří různobarevné kolonie
– schopnost reagovat předem na opakující se nepříznivé podmínky
– prochází bludištěm – efektivně

Zástupce: Vlčí mléko

OOMYCETA (řasovky)
– ve vodě, v půdě
– saprofyté nebo parazité rostlin
– buněčná stěna obsahuje celulózu nebo glukan
– 2 nestejné bičíky na zoosporách

Zástupce: Vřetenatka révová – bílé povlaky
na spodní straně listů, hnědé na líci
Plíseň bramborová – parazit lilkovitých

napadá listy i hlízy      – suchá hniloba
– mokrá hniloba
(když se přidá bakterie)

CHYTRIDIOMYCETA
– zoospory i gamety mají bičík

Zástupce: rakovinovec bramborový – napadá lilkovité – nádory

ZYGOMYCETA
– půdní saprofyté, časté na substrátech, kde je hodně cukru
– parazité rostlin i hmyzu
– některé koprofilní = žijí na výkalech
– některé dravé
– makroskopické (=lze je vidět okem) – tvoří chomáčky
rozmnožování:
            – nepohlavní – endogenní spory (uvnitř sporangia)
(ostatní houby – nepohlavní rozmnožování konidiemi)
pohlavní – konjugace – splývání protoplastů (=vnitřní
prostředí buňky)

zygospora = odpočívající výtrus – vznikne po splynutí
gametangií + opouzdření přečká nepříznivé podmínky, pak
meioza – redukce 2n -> n (R!) a vyklíčí

– endomykorhiza – jejich vlákna pronikají dovnitř buněk

Zástupci: Kropidlovec černavý – hniloba skladovaného ovoce a zavařenin, mycelium tvoří
toxické látky
– sporangia ve svazečcích
Plíseň hlavičková – na tlejících organických látkách i trusu
– sporangia po jednom
Měchomršť krystalický

– koprofilní – výtrusy projdou zažívacích ústrojím živočicha, pak vyklíčí na jeho výkalech – na starším trusu dobytka
Na sporangioforu se usadí rosa – dostane se do vakuoly – tím se zvýší turgor (= vnitřní napětí buňky) a vystřelí se výtrusnice (velká 1 mm) až 2 m daleko – rozšíření výtrusů

 

ASCOMYCETA (houby vřeckovýtrusné)
– výtrusnice = sporangium = vřecko = ascus – v něm endospory = ascospory – vzniknou tak, že se jádro (2n) rozdělí 3x – meiózou vzniknou 4 jádra (n) + jedno mitózou (n)

– převládá 1 jaderná fáze (haploidní podhoubí)
– hyfy přehrádkované – jednoduchý otvor – pro
přechod plazmy a jader
– nejdříve splývá plazma

Rozmnožování: – nepohlavně – konidie
– pohlavně – pohlavní orgány – gametangia (samčí a samičí) – splývání protoplastů =
plazmogamie (n + n), po určité době splynou = karyogamie (2n)

Zástupci Ascomycet:
 Kvasinky (Endomycetes) – většinou jednobuněčné, některé mají hyfy
rozmnožování – nepohlavní – pučení – vznikne pseudomycelium
pohlavní
kvasinka pivní – výroba piva, droždí, obsahuje vitamín B
kvasinka vinná – v přírodě přezimuje v půdě, zkvašuje plody (cukry na alkohol)
– při výrobě se používají ušlechtilé kvasinky
Candida albicans – způsobuje 80% mykotických zánětů pohlavních orgánů žen
– často se objevuje po užívání antibiotik – vybily bakterie a vytvořil se prostor
pro kvasinky
– při přehnané hygieně – vybíjí se užitečné bakterie
kvasinka Malassezia globosa
– na kůži 50-90% lidí – původce lupů (mění pokožku na lupy) a zánětů kůže

Štětičkovec = r. Penicillium
– tvoří konidie (= spory – výtrusy – nepohlavní rozmnožování)
– výtrusnice do štětičky
– Penicillium notatum (syn. chrysogenum) – produkuje antibiotika, objevil ho A. Fleming
– Penicillium requefortii, penicillium gorgonzola, penicillium camembertii – výroba sýrů

Kropidlák černý – způsobuje „černou plíseň“ na ovoci a zelenině
– konidie

Padlí – choroby rostlin – moučné povlaky:
hlízečka ovocná (Monilia fructigena) způsobuje moniliozu
jiné způsobují: šedé plesnivění jahod, strupovitost jablek a hrušek

Plodnice tvoří:

Lanýže – lahůdka – rostou pod zemí, vyhledávají je prasata nebo psi

Ucháče – jedovatý

 

Smrže

 

Paličkovice nachová
– tvoří námel v klasech lunicovitých – po dozrání padá na zem a přečká zimu, na jaře vyklíčí a výtrusy znova napadají obiloviny
– námel obsahuje jedy – alkaloidy; při semletí s obilím nebezpečí otravy – dříve to lidé nevěděli a trpěli chorobou ergotismus = otrava námelovými alkaloidy
projevy: křeče drobných cév, odumření akrálních (= okrajové) části těla (boltce, nos,
brada, rty, prsty)
akutně: dočasné oslepnutí (spasmus = křeč cév sítnice)
psychika: tělové (dotekové vjemy) + sluchové halucinace – byli „očarováni“ ->
čarodějnické procesy
Dnes: využití v lékařství – proti migréně, v porodnictví – zvyšuje napětí děložního svalstva, stahuje děložní hrdlo, používá se na vysoký TK

 

BASIDIOMYCETA = houby stopkovýtrusé
Sporangium = basidie – jednobuněčná – většina hub
– čtyřbuněčná – rzi, sněti, rosolovkotvaré
– výtrusy na stopkách (basidiospóry)
– převládá dvoujaderná fáze – nedošlo ke karyogamii (dikaryotické podhoubí – sekundární)
– hyfy přehrádkované – soudečkovitě ztloustlý otvor
– nepohlavní rozmnožování – konidie, karyogamie až v hymeniu = výtrusorodá vrstva v plodnici
– výtrusorodé rouško – rourky, lupeny, ostny

Stavba plodnice:

Plachetka – skvrny na klobouku
– pochva
– závoj -> prsten
– hymenium = výtrusorodá vrstva – na lupenech
– v rourkách

Zástupci Basidiomycet:
Sněti, rzi
– čtyřbuněčné basidie, netvoří plodnice, parazité rostlin
Sněti: prašná sněť pšeničná
mazlavá sněť pšeničná
sněť kukuřičná – nádory v meristémech (= dělivá primární pletiva)

Rzi – střídání hostitelů – rez travní:
střídá trávy (letní a zimní výtrusy)
dřišťál (jarní výtrusy)

Snižuje výnosy obilovin

Rez hrachová – střídá pryšec a hrách

Houby rosolovkotvaré – čtyřbuněčná výtrusnice
– dřevní saprofyté

Dřevokazné houby – dřevomorka domácí
– choroš
– václavka
– rosolovkotvaré

Houby s hymeniem v rourkách: hřiby, klouzci, kozáci, křemenáči, suchohřiby

Houby s hymeniem na lupenech: žampiony, muchomůrky, bedly, ryzec, holubinky, lišky, lysohlávky, špičky, václavky

 

Muchomůrka zelená = naše nejjedovatější houby:
– zelenavý klobouk, bílé lupeny, bílý prsten – někdy velmi malý a někdy rýhovaný, pochva, nevoní, hlavně v listnatých lesích, projevy otravy až po 12 hodinách i déle, zaměňuje se s žampionem ovčím

Žampion ovčí (pečárka)
– lupeny šedavé, později hnědé, anýzová vůně, nemá pochvu, jehličnaté lesy – smrky

Muchomůrka růžovka = masák
– na řezu růžová (jako maso), nemá pochvu, třeň dole ztloustlý, prstenec většinou rýhovaný

Muchomůrka tygrovaná
– má pochvu, bílá dužnina

 

Houby s hymeniem na ostnech: lošák

Houby s hymeniem na celé plodnici: kuřátka

Houby s hymeniem uvnitř plodnice: pýchavka

 

Halucinogenní houby – účinky: halucinace, různé představy např. že létá -> smrt pádem
nelze stanovit přesné množství drogy
nelze stanovit přesné účinky
lysohlávky, muchomůrka červená

LIŠEJNÍKY
– houbové vlákno se sinicí nebo řasou
– autotrofii zajišťují řasy nebo sinice
– houbové vlákno – přichycení, přísun látek
– rozmnožování – rozpad stélky (fragmentace)
– tělískem – soredie (shluky) řasavých buněk
– výtrusy

Typy stélek:
a) korovitá – přiléhá celou plochou pevně
k podkladu
– lišejník zeměpisný
b) lupenitá – přiléhá celou plochou pevně
k podkladu, v koncích se zvedá
– terčovka bublinatá
c) keříčkovitá – kontakt v jednom místě
– dutohlávka

Význam: – rozrušuje povrchy
– bioindikátor – reakce na změny ovzduší