Složitost:
1. Nebuněčné – viry
2. Jednobuněčné – sinice, bakterie, prvoci, řasy
3. Mnohobuněčné – rostliny, houby, živočichové
– tvoří pletiva (rostliny) a tkáně (živočichové) orgány → orgánové soustavy
4. Společenstva vyššího řádu – včely, mravenci, termiti
Vlastnosti:
– jednotnost chemického složení – voda – probíhání chemických reakcí
– organické látky – bílkoviny – stavební látky (enzymy, hormony)
– cukry – rychlý zdroj energie
– tuky – zásobní zdroj energie, stavební funkce (biomembrána)
– nukleové kyseliny – dědičnost
– anorganické látky – chemické prvky
– vysoká organizovanost, vnitřní složitost a účelové uspořádání
– metabolismus – přeměna a výměna látek a energií
– získávání informací z okolí
– rozmnožování
– dědičnost – předávání informací od rodičů k potomkům
– pohyb a dráždivost – vnímání
– autoregulace = schopnost přizpůsobení proměnlivým podmínkám
– růst a vývoj (evoluce) – ontogeneze = vývoj jedince
– diferenciace a specializace
– schopnost vyvíjet se – fylogeneze = vývoj druhu
Typy buněk:
a) prokaryotní – pro = před
– předjaderná
– bakterie, sinice
b) eukaryotická – má vlastní jádro
– prvoci, řasy
PROKARYOTNÍ BUŇKA
– jednodušší stavba a menší než eukaryotní buňka
– zásobní látka:
– glykogen, polymer kyseliny β-hydrogen máselná, vokutin
– buněčná stěna:
– propustná = permiabilní
– tuhý obal – tvar a ochrana
– tvořena peptidoglykeny
– u rostlin (tvoří celulóza) a u hub (chitin)
– cytoplazmatická membrána:
– dvouvrstvá
– polopropustná = semipermeabilní
– voda, plyny
– izoluje vnější prostředí od vnitřního
– transport látek a informací mezi buňkou a okolím
– tvořena fosfolipidy (tukové látky) a molekulami bílkovin
– obsahuje cholesterol
– cytoplazma:
– rosolovitá hmota, obsahující roztok molekul organických a anorganických látek,
která tvoří vnitřek buňky
– udržuje tvar
– vytváří prostředí pro chemické reakce
– jaderná hmota:
– nukleotid, bakteriální chromozom
– neohraničená volně v cytoplazmě
– šroubovice molekuly DNA
– ribozom:
– tělíska v cytoplazmě
– syntéza bílkovin
– plazmidy:
– uzavřené molekuly DNA obsahující geny
– pouzdra:
– slizové obaly
– slouží k přichycování
– fimbrie:
– slouží k přichycování
EUKARYOTNÍ BUŇKA
– složitější a větší než prokaryotní buňka
– cytoplazmatická membrána
– cytoplazma
– buněčné jádro:
– ohraničeno dvěma membránami s póry – reguluje komunikaci s cytoplazmou
– funkce: řídící – řídí buňku
dědičnost – obsahuje genetickou informaci
– uvnitř jsou chromozomy a jadérka
– jadérko je složeno s ribozomální RNA; zaniká při dělení jádra (mitóza = nepřímé
dělení jádra)
– chromozom – tvořen chromatinem – obsahuje svinutou DNA a bílkoviny
– 2 ramena – každé rameno má 2 chromatidy
– uprostřed ramen je centromera – pohyb chromozomů při dělení jádra
– endoplazmatické retikulum:
– soustava měchýřků a kanálků odškrcující na krajích váčky poblíž jádra
– syntéza bílkovin a lipidů
– reaguje na podnět zvenčí
a) drsné – na vnitřní straně přiléhají ribozomy
– propojení jádra s plazmatickou membránou
– syntéza bílkovin
b) hladké – nemá ribozomy
– syntéza glykolipidů
– ribozomy
– Golgiho aparát:
– soustava měchýřků propojených kanálky
– fce: úprava vytvořených látek v endoplazmatickém retikulu (proteosyntéza), tvorba
sekrečních látek, export látek
– mitochondrie:
– vláknité útvary s vlastní DNA
– hmota = matrix
– zákruty = kristy
– buněčné dýchání – uvolňuje chemickou energii vázanou na ATP
– energetické centrum buňky
– počet záleží na energetické náročnosti
– není v červené krvince a u prvoků
– semiautonomní
– cytoskeletální systém:
– kostra buňky – nitrobuněčné opěrné a pohybové struktury
– tvorba bičíků a řasinek – pohyb
– stavba dělícího vřeténka – mitóza
– trubičky = mikrotubuly – při povrchu buňky
– 13 bílkovinných vláken tvořících trubičku, která tvoří dvoušroubovici
– vytváří dělící vřeténko a bičík
– bílkovinné vlákno tubulin
– vlákenka = mikrofilamenta – těsně pod povrchem
– funkce: stahují a roztahují svalové vlákno
vznik panožek a jejich pohybu
améboidní pohyb – měňavky
– pružná
– tvořena bílkovinným aktinem
– střední (intermediální) filamenta – kolem jádra pod jadernou membránou
– vytváří hustou síť = jaderná lamina – zpevňuje, podpírá
– tvořeny keratinem
– nejpevnější a nejodolnější
– tubulin, aktin, myosin
ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY
– lysozomy:
– měchýřky tvořené biomembránami
– obsahují hydrolytické enzymy (trávicí)
– recyklace látek
ROSTLINNÉ BUŇKY
– buněčná stěna:
– propustná = permiabilní
– tuhý obal – tvar a ochrana před vlivy vnějšího prostředí
– tvořena peptidoglykeny
– složení – celulóza, hemicelulóza, pektin, bílkoviny
– střední lamely – místo, kde se spojují buňky (mezibuněčný tmel)
– plazmodermy – kanálky plazmatických membrán
– tkáňový mok – mezibuněčná tekutina
– plastidy:
– oválná tělíska se dvěma membránami
– vlastní DNA a proteosyntetická aparát
– autotrofní způsob výživy = přijímá anorganické látky
– chloroplasty – chlorofyl (zelené barvivo)
– tylakoid – váčky – světelná fáze fotosyntézy
– stroma – bílkovinná plazma – temnostní fáze fotosyntézy
– grana – tvořena tylakoidy
– leukoplasty – neobsahují barviva
– obsahují zásobní látky
– podle zásobních látek: – amyloplast – škrob
– elaioplast – tuk
– proteoplast – bílkoviny
– chromoplasty – obsahují barviva – xantofyl, karotenoid, lipochrom
– v plodech
– vakuoly:
– měchýřky obalené tonoplastem
– zásobárna vody, reguluje nadbytek vody
– uvnitř – buněčná šťáva – roztoky různých látek, barviva
– vakuom = soubor všech vakuol v buňce
– fagozom = potravní vakuola – trepka (buněčné trávení)
TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU
– buňka = soustava otevřená
– plazmatická membrána – reguluje příjem a výdej látek
malé molekuly – membránový transport:
a) pasivní transport – bez spotřeby energie
– difúze – malé molekuly a ionty (H2O, O2, močovina, etanol)
– rozpuštěné látky jdou po koncentračním spádu
– v buněčné membráně projdou mezi fosfolipidy
– usnadněná difúze – po koncentračním spádu, pomocí bílkovinného přenašeče
– osmóza – pohyb vody přes semipermeabilní membránu (= polopropustnou)
– reverzní osmóza – rozpouštědlo (voda) zatlačena zpět
b) aktivní transport – pomocí bílkovinného přenašeče, proti koncentračnímu spádu
– spotřeba ATP
– záleží na přenašečích, které látky budou transportovat
částice nebo kapičky:
A) endocytóza – velké molekuly
– příjem dovnitř
a) fagocytóza – pronikání částic
– vytvoření výběžků, obklopení
b) pinocytóza – pronikání roztoků
– vychlípení dovnitř
– vytvoření váčku
B) exocytóza – výdej
– odškrcování vně
– opačná pinocytóza
osmotické jevy:
– osmóza – pronikání molekul H2O přes plazmatickou membránu
a) plazmolýza – prostředí hypertonické
– vysoká koncentrace rozpuštěných látek
– voda jde ven
– buňka se scvrkává
b) plazmoptýza – prostředí hypotonické
– voda jde dovnitř
– buňka se nafukuje, až praská