Znaky: 1. bez zárodečných obalů 4. pětiprsté končetiny
- larvy vnější žábry 5. krk a pohyblivá hlava
- plicní krevní oběh
Suchozemští a sladkovodní, vývoj probíhá přes larvu s vnějšími žábry.
Tělo: lysá kůže – propustná pro vodu a plyny = dýchání, kožní žlázy (slizové, jedové, chromatofory
s pigmenty) – umožňují barvoměnu. Žáby mají plovací blány.
Žebra mají jen ocasatí obojživelníci, u žab je vytvořena hrudní kost, pánev pevně spojena s křížovými
obratly, lebka je pohyblivá díky krčním obratlům (atlas a čepovec).
NS: rozvíjí se koncový mozek, hlavním centrem zůstává ale střední mozek.
Smysly: žáby mají vnitřní ucho a střední ucho ( jen jedna kůstka – columela), bubínek je přímo na povrchu
těla, na dně nosní dutiny je jacobsonův orgán – analyzuje pachy z dutiny ústní,
proudový orgán – jen u larev a vodních ocasatých, zrak velice dobrý se 3 víčky (mžurka).
TS: kromě ropuch zoubky v ústech, mají vymrštitelný jazyk – žáby, na polykaní se podílejí oční bulvy –
zatlačují potravu do hltanu. Dospělci se živí živočišnou potravou.
DS: vzduch polykají – nemají bránici, larva s vnějšími žábry – dospělec má plíce, dýchají i přes kůži.
Samci některých žab mají hlasové ústrojí s rezonančními vaky (dorozumívání a lákání samic).
CS: Studenokrevní živočichové – okysličená a odkysličená krev se míchá ve společné komoře. Nemají
stálou tělesnou teplotu, nejdříve se musí vyhřát na sluníčku, pak jsou schopni aktivního pohybu.
VS: párové ledviny ústí do kloaky (amoniak). Amotelní moč
Rozmn: Oplození je vnější, vejcorodí, někteří ocasatí mají zvláštní vnitřní oplození pomocí spermatoforu –
váček se spermiemi vyloučí ven a samice si jej uloží do kloaky.
Z vajíček vznikají pulci, žábám se nejdříve tvoří zadní končetiny a mizí ocas a ocasatým přední a
ocas zůstává.
Neotenie – schopnost larev se rozmnožovat.
Čolkům narůstá při rozmn. hřbetní lem + zásnubní tance, žáby lákají samice kvákáním.
Ekologie: teplejší vlhké oblasti s vodou, hodně stromových druhů, v zimě zahrabáni v půdě nebo bahně
strnulí, v létě letní spánek, žáby mají plovací blány.
Většina našich obojživelníků je chráněna.
OCASATÍ
Dlouhý ocas, krátké končetiny – přední je 4 prsty, nemají střední ucho ani bubínek, neotenie.
Čolci – kladou vajíčka na vodní rostliny, samcům se při rozmnožování vytvoří lem na hřbetě.
čolek obecný, čolek horský
mlok skvrnitý – jedovatý – aposematické zbarvení
velemlok čínský – až1,5m žebrovník, macarát, axolotl – neotenie
ČERVOŘI
Vodní i suchozemští, červovité kroužkované tělo, bez končetin, silná dolní čelist (silný stisk), vnitřní oplození, mladí jedinci ozubení – vyhrabávání se, k ukousávání děložní sliznice matky, J a stř. Amerika, tropická Afrika, Indie.
ŽÁBY
Bez ocasu, schopnost skákání – zadní nohy delší, lysá kůže, střední ucho s bubínkem, samci rezonanční vaky. Samci mají na zadních končetinách výrůstky k uchopení samice při páření, pulci se líhnou ve vodě, někteří mohou být i živorodí, někteří se starají o vajíčka nebo pulce (ropuška starostlivá – na zadních končetinách, pipa – v kožních záhybech na hřbetě, nebo v žaludku), nejvíce jich je v tropech, u nás 13 druhů.
Ropucha obecná – bradavičnatá kůže, horizontální zornice, za očima váčky- parotidy s česnekovým
sekretem na obranu, bezzubá ústa, Ropucha zelená – teplé nížiny
Kuňka obecná – mělké vody, přirostlý jazyk, bříško je žluto-oranžovo až červeně skvrnité – při obraně
zvedá zadní nohy nebo se obrátí na záda a ukazuje nebezpečné zbarvení.
Blatnice skvrnitá – zahrabává se do půdy pomocí patních hrbolů, vertikální zornička, hladká kůže, noční
Rosnička zelená – teplejší oblasti, hnědá nebo zelená s přísavkami a hnědým postraním pruhem přes
hlavu.
Skokan hnědý – náš nejběžnější, hlavně suchozemský.
Skokan zelený – výlučně vodní, Skokan skřehotavý.