Politologie

Publikováno Jáchym Šimek
  • polis = řecký městský stát, logos = věda
  • politika – vedení, řízení společnosti, starost o věci veřejné
  • zahrnuje pol. systémy, činnost pol. stran, vztahy mezi státy
  • a ostatní vědy: filozofie – vydělila se z ní, v minulosti filozof = politik

sociologie – moc, volební chování, stejné pojmy (masová spol., etika)

historie – politické udál. podmiňovány historickými událostmi

ekonomie – ekon. úroveň odráží preference voličů, jednání politiků

právní věda – znalost ústavního a mezinárodního správního práva a zákonů

psychologie – proč se někteří lidé podřizují totalitám

 

FILOZOFICKÉ KOŘENY

Antika

  • pol. myšlenky v době vytváření 1. státních útvarů
  • Sofisté – přednost přirozenému právu, obdivovali silné a schopné jedince, opovrhovali neschopnou masou (základ právního dualismu)
  • Sokratés – 469 – 399 př.n.l., v čele státu filozof, pokud má vládce činit dobro, musí ho  poznat – důležitá myšlenka nejvyššího dobra
  • Platon – 427 – 347 př.n.l., dialog Ústava – popsal ideální spravedlivý stát, v čele vládci a strážci (žádný majetek, spol. dům, manželky, děti, jedli spolu u stolu…)
  • Aristoteles – 384 – 322 př.n.l., spis Politika – stát by měl fungovat na principech dělby moci, občané nejsou cizinci, otroci, barbaři, ženy, (Člověk je tvor společenský, měl by žít ve společnosti., Rodina základ společnosti.)
  • Stoikové – všeobecná lidskost, společnost pro všechny

Středověk

  • Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský (->tomismus) – ovlivnili, aktualizovali křesťanství
  • Niccolo Machiavelli – renesance, účel světí prostředky
  • Thomas Hobbes, John Lock – stát vzniká jako důsledek smlouvy, lidé tím ztratili část suverenity, občanům zůstávají urč. přirozená práva (na život, majetek)
  • Jean Jacques Rousseau – pojednání Společenská smlouva – příčiny původu a nerovnosti mezi lidmi
  • Charles Monteschieu – systém brzd – moc zákonodárná, soudní, výkonná – každá samostatná, suverénní, aby jedna nebyla silnější
  • Karel Marx – autor Kapitálu – ekonomická teorie, popisuje teorii nadhodnoty, předpovídá třídní boj (proletariát x buržoazie, inteligence); všechno všech

 

STÁT

  • organizovaný celek
  • 3 části: obyvatelstvo, hranice, státní moc
  • před 15. stol. existovaly státní útvary (polis) nebyly to státy v pojetí jako dnes
  • teorie vzniku státu:
  • patriarchální – rodina, rozrůstala se -> celek s pravidly -> stát
  • mocenská – silný, schopný se ujal vlády
  • náboženská – stát vznikl z boží vůle, panovník – Bůh
  • smluvní – stát vznikl smlouvou; J.J.Rousseau (Spol. smlouva – jedinec se vzdává části svobody, zajišťuje ochranu majetku), Thomas Hobbes
  • ÚZEMÍ – pevniny přesně vymezené hranicemi, voda, pobřeží, vzdušný prostor, nedotknutelné, svrchované

 

  • OBYVATELSTVO
  • občané daného státu, doklad: občanka, rodný list, pas
  • výhody občanství: můžu volit, podpora, bezpl. školství; nevýhody: povinná škol.doch.
  • jak získat státní obč.: narozením – jeden z rodičů Čech, adopce do Česka, nalezením (bez prokázání jiného obč.), sňatek (i dvojí obč.); cizinci – doba pobytu nepřetržitě 5 let, znalost ČJ, žádost, posl. 5 let nesměl být úmyslně spáchán trestný čin
  • nikdo nemůže být zbaven občanství
  • Všichni občané ČR jsou vázáni právním řádem státu a řádem státu jejímž jsou občanem.

 

  • STÁTNÍ MOC
  • státní aparát – tvořen hierarchicky uspořádanými složkami
  • parlament, vláda, soudy
  • vydávat, provádět a interpretovat zákony
  • pod sebou: administrativní a správní aparát, armádu, policii
  • definice: spol. vztah založený zákonem z něhož jednomu účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco účastníku druhému, který má povinnost příkazy uposlechnout
  • římské právo: „Špatný zákon, také zákon.“
  • svrchovanost = nezávislost
  • Ústava – chrání přes zneužitím státní moci
  • „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon.“
  • podrobněji formuluje Listina zákl. práv a svobod
  • nesmí být zneužívána (policie)

 

  • FUNKCE
  • vytváří závaz. pravidla, řídí se život spol., dohlíží na dodržov., postihuje porušování
  • chrání (mír, pořádek, bezpečí) před vnějšími nepř. (hledá spojence, diplom. jednání, smlouvy, armáda)
  • má úlohu hosp. vývoje spol., i ve starověku zavlaž. systémy v Egyptě, vytvořit podm. pro jedince a rodinu aby měli přijatelné živ. podm – > rozvoj spol.
  • pečuje o blaho obyv v oblasti veřejných a soc. služeb a ve zdrav. a kult. oblastech

 

několik druhů organizace: forma vlády, územní členění, politický režim

 

  1. FORMA VLÁDY
  • dělení podle účasti na vládě
  • DEMOKRACIE
  • demo = lid, kratos = moc; z řečtiny vláda lidu
  • vláda více lidí, dodržení Listiny zákl. práv a svobod
  • svoboda slova, vyznání, politické příslušnosti
  • svobodné volby – přímé, tajné, všeobecné (pro všechny stejné, hlasy stejnou váhu)
  • nedotknutelnost vlastnictví (dálnice přes pozemek)
  • konkurence pol. stran – prostor ve veřejné TV
  • nezávislost veřejného mínění
  • spravedlnost – ekonom. podpora starých, nemocných…
  • pluralitní spol. – pol. strany, občanské spolky
  • právní stát – nezávislost soudní moci
  • vztah stát – občan vymezen právem
  • volební právo – aktivní (volíme), pasivní (jsme voleni)
  • FORMY: zastupitelská – voleni zástupci, přímá – referendum-hlasování o vážných věcech, pluralitní – více názorů, pol. strany x nadace, spolky
    • TOTALITNÍ DIKTATURY (nedemokratické, autokratické)
      • vláda jednoho nebo skupiny
      • zasahuje do soukromí – odposlechy, nemůže vycestovat
      • vnucuje ideologii všem – pokud ne – tresty i pro rodinu
      • ovládá média, cenzura, není svoboda slova
      • tajná policie
      • většina lidí vyloučena z účasti na pol. rozhodování

 

 

 

  1. ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ STÁTU
    • UNITÁRNÍ
      • 1 soustava nejvyšších orgánů státní moci, Ústava, systém státní správy, typ občanství
      • součástí mohou být autonomní celky (Sicílie, Katalánsko)
      • centralizované – řízeno jedním centrem
      • decentralizované – nižší správní celky (kraje, okresy…)
        • SLOŽENÉ
          • spolkový nebo svazový stát
          • spolkový – několik členských států, dvojí soustava nejvyšších orgánů, Ústava, občanství
          • federace – dobrovolný svazek států, ústřední orgán i orgány jednotl. států, míra samostatnosti
          • konfederace – volné sdružení států, vysoká míra suverenity, účelný vznik (obrna, obchod)
          • personální unie – státy spojeny panovníkem

 

  1. POLITICKÝ REŽIM STÁTU
    • REPUBLIKA – voleni na čas. omezené období– přímo (občany), nepřímo (parlament)
      • 3 složky stát. moci – parlament (2 komory), vláda + prezident, soudy
    • parlamentní – parlament má největší váhu, volí prez., zást, voleni občany
    • prezidentská – prezident (volen přímo obč., parl. může jeho rozhodnutí vetovat) rozsáhlé pravomoci, v čele výkonné moci
    • MONARCHIE – moc v rukou panovníka (dědičný titul), zakotven princip legitivity
    • absolutní – neomezená vláda, hlavně v 19. stol.
    • konstituční – vláda a moc omezena Ústavou, reálnou moc vláda i parlament
    • stavovská – dnes neexistují, na vládě se podílela šlechta, duchov., měšťané
    • ceremoniální/reprezentativní – moc panovníka výrazně omezena
    • dualistická – málo rozšířena, zákonodárná moc – parlament, panovník (v čele vlády, jmenuje a odvolává (Saudská Arábie, Jordánsko)
    • TEOKRACIE – theos = bůh, krates = vláda, moc odvozená z boží vůle, moc v rukou církve nebo panovníka, nedemokratické formy vlády
    • SOFOKRACIE – vláda mudrců
    • ARISTOKRACIE – vláda urozených
    • OLIGARCHIE – vláda nejbohatších
    • TECHNOKRACIE – vláda technické inteligence
    • BYROKRACIE – vláda úředníků

 

POLITICKÉ STRANY, HNUTÍ, LOBBY

  • znaky: dobrovolné sdružení občanů se stejnými názory a cíly, účastní se politického života
  • v demokratické společnosti je politická scéna pluralitní, všichni hájí své zájmy
  • politické strany, zájmové skupiny, odbory, organizace a spolky, národnostní menšiny, etnické skupiny
  • vznik PS spojen s existencí parlamentního systému VB, nejvíce vzniká stol.
  • bipolární systém – levice pravice – vznik v době Velký francouzský revoluce
  • CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY PS

– vlastní politický program, účast ve volbách do nejvyšších     zákonodárných orgánů (Senát, Poslanecká sněmovna) a orgánů místní správy, působí na veřejnosti   (získává voliče, členy, sympatizanty), demokraticky volena struktura organizace, činnost financuje   z členských příspěvků, vlastní hospodářské činnosti, z darů a státních dotací (podle voleb)

  • FUNKCE
  • zprostředkovatelská – most mezi lidmi a vládou (hlasování, návštěva poslance)
  • integrativní – program zaměřený na všechny oblasti života spol. (narozdíl od zájmových skupin)
  • socializační – učí členy hrát politické role (diskuze, kompromisy, veřejné projevy)
  • mobilizační – strana se snaží oslovit pasivní členy
  • rekrutivní – výběr politických elit (odborníků)
  • ústavní – důležitá při sestavování vlády a uzavírání

 

  • TYP ČLENSTVÍ
  • masové – členství v maximálním množství – otevřené, mohou dobrovolně vystoupit
  • kádrové (komunisti) – totalitní režimy, silně centralizované, typuje si kádry (vhodné členy), loajalita – výměna za lepší postavení, odmítnou -> nevýhody
  • oddaných – rozvojové země, soustřeďují se kolem 1 osoby, fanatické
  • ŠÍŘKA SPEKTRA
  • ideologicky úzká – hlavně před 2 sv. v., oslovuje úzkou skup. voličů (agrární – zeměděl. str.)
  • catch-all – ideologicky široká – chtějí podporu co největší části společnosti

 

 

NÁTLAKOVÁ SDRUŽENÍ

  • vyskytují se v politice
  • zájmy: ekonomické – odborová, profesní organizace; jiné – ženská hnutí, mládežnické spolky

Stát se nemůže o všechny veřejné záležitosti starat sám, pro společnost je lepší, když se občané o některé věci veřejného zájmu starají sami.

  • názor, že se mu o to postará trh je mylný
  • ve spol. jsou oblasti života, které nejsou založeny na zisku (podnikatelský, neziskový sektor)

 

FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN

  • STÁTNÍ ROZPOČET
    • stálý příspěvek – vyplácí se stranám, které při posledních volbách do sněmovny získaly nejméně 3% hlasů; od 2001 – 6 mil. Kč ročně + 200 000 za každou desetinu % navíc – max. 10 mil.
    • příspěvek za mandát – od 2001 – 900 000 Kč za poslance nebo senátora, 200 000 Kč za krajského zastupitele
    • na úhradu volebních nákladů – od 2002 – 100 Kč pro stranu, která překročí 1,5% hlasů
  • VLASTNÍ PŘÍSPĚVEK
    • příspěvky vlastních členů
    • dary, dědictví – pokud je dar přes 100 000 Kč musí se uvést jméno, bydliště
    • příjmy z pronájmu, prodej movitého i nemovitého majetku
    • úroky z vkladů na účtu
    • peníze z podnikání – nesmí podnikat pod svým jménem, může založit společnost
    • kontrola financování státem – stát nesmí PS kontrolovat – demokracie, do 1.dubna musí předložit Poslanecké sněmovně Výroční finanční zprávu s přehledem příjmu strany, výroční zpráva je veřejná, nesmí přijímat dary od státních institucí

 

OBČANSKÁ SPOLEČNOST

  • oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, právně zamčeny a uznávány
  • společenské organizace – dobrovolné, zájmové v určité oblasti; působí v té části života společnosti, kde mají lidé shodné zájmy, cíle, organizují se, aby toho dosáhli (feministky, odbory, družstva)
  • skupiny občanů – příležitostné (demonstrace), pevně sdružené (profesní skupiny), neorganizované (nefungují jako skupina, ale jako významná pol. síly, lidé jsou si blízcí (katolíci, romové)), nátlakové (vytvářejí pol. tlak, prosazují své požadavky, protesty s nimiž se může vláda vyrovnat, důležitý lobbismus (ovlivňování poslanců různými zájmovými skupinami))

 

ODBORY

  • sdružení zaměstnanců s cílem prosadit své ekonomické zájmy (výše mezd, prac. podmínky)
  • komunikují se zaměstnavateli
  • tripartita – jednání vlády, zaměstnavatelů a odborových svazů – projednávají základní zákony týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů
  • založení – minimálně 3 členové – 1 zaměstnanec, 1 nad 18 let
  • financování z příspěvků členů

 

PROFESNÍ ORGANIZACE

  • komory: česká lékařská, advokátní, notářská, architektů
  • dohlíží na správnost dodržování povolání, propagují ho
  • některá nemůžeme vykonávat pokud nejsme členem
  • jednání ohledně sazebníků, podmínky k otevření praxe

 

OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

  • v názvu o.p.s., státní, zakladatel – fyzická, právnická osoba, ředitel (fyzická osoba), Horská služba

 

VOLBY

  • poprvé v Antickém Řecku, nebyli k výběru kandidáti do pol. úřadů, hlasování o návrzích a jednotlivcích
  • ostrakismus – střepinový soud, na střep jméno toho, kdo ohrožoval demokracii, pokud měl více než 6000 hlasů, musí do 10 dnů na 10 let opustit stát
  • základní předpoklad demokracie – existence pravidelných a soutěživých voleb rozhoduje o tom, je-li to demokracie X    země konající volby aby zajistily zdání demokracie
  • svobodné volby – přístupné hlasovací místnosti, svobodný přístup k nezkresleným informacím, přehledný způsob sčítání hlasů -> přímé, rovné, tajné, soutěživé, pravidelné, definitivní
  • seznamy voličů – stálé, průběžné (verifikované – doplňují se před volbami), registrace
  • dobré vědět – kdo a jak navrhuje kandidáty, kdo je kandidát, kdo jsou voliči, jaký je volební řád, kolik potřeba hlasů, aby byl zvolen, co se děje pokud je rovnost hlasů, jak se sčítají hlasy
  • důvody voleb – pokojná změna vlády, vyjadřují mínění rodičů (přidělují legitimitu parlament, vládě, zpětná vazba, volební chování
  • nemusí být pouze volby – jmenování vlády (většina zemí), rotace (EU), losování (rovnost hlasů), dědictví (mandát ve sněmovně lordů)
  • formy přímé volby – referendum (hlasování) – důležitá rozhodnutí (vstup do EU, finančně náročné)
  • plebiscit – jednorázové rozhodnutí občanů určitého území o osamostatnění nebo připojení k jinému státu
  • iniciativa – petice, občané navrhují řešení, zákony
  • odvolání

 

VOLEBNÍ SYSTÉMY

  • VĚTŠINOVÝ
    • princip – vítěz bere vše; zvolen jediný kandidát
    • zpravidla jednomandátové obvody – každý svého zástupce, počet křesel v parlamentu –obvodů
    • snížení počtu PS – malé strany nejsou schopny získat v jednotlivých obvodech většinu
    • vláda může být utvořena 1 PS
    • jednokolový – kdo získá nejvíce hlasů
    • dvoukolový – 2 s nejvíce hlasy postoupí, druhé kolo
  • POMĚRNÝ
    • spravedlivější, % hlasů, tolik reprezentantů
    • i malé PS, vláda méně stabilní (více PS)
    • 5% hlasů pro vstup do poslanecké sněmovny
  • SMÍŠENÝ
    • většinový + poměrný

 

USA

  • nepřímé, volen kolegiem volitelů
  • v případě úmrtí prezidenta nastupuje víceprezident (nejsou předčasné volby)
  • volební období 4 roky, maximálně 2x
  • kandidát – starší 35 let, min. 14 let bydlí v USA, musí zde být narozen
  • dohromady 538 hlasů ze všech států (státy demokratické, republikánské)
    1. primární volby (leden) – vybrat delegáty (volitele) – volí kandidáty
    2. volební sjezdy (léto) – delegace států se jmény volitelů
    3. kampaň – získání publicity kandidátů
    4. den volby (1. listopadové úterý) – kandidát musí získat více než 270 hlasů

 

ČESKÁ REPUBLIKA

  • parlament – 2 komory – poslanecká sněmovna, senát

VOLBY

  • vyhlašuje prezident, min. 90 dní před konáním, konání v posl. 30 dnech funkčního období parlamentu
  • do sněmovny – volební kraje
  • 3 dny před volbami pozvánka nebo ve volební místnosti
  • potřeba prokázat, že jste občanem ČR
  • zatrhnu stranu – volím, podle jejich pořadí; zatrhnu politika strany
  • vyhodnocení – určí se strany s více než 5% (koalice 2 – 7%, 9%, 11%….), kolik mandátů v kraji pro volenou stranu; pokud někdo má 10%
  • do senátu – většinový systém – 81 obvodů, nerozpustitelný (může převzít fci sněmovny), kandidáti – nad 50% -> v senátu, stejně -> další kolo

 

ZÁKLADNÍ IDEOLOGIE

  1. LIBERALISMUS
    • z lat. liberace = osvobodit
    • navazuje na označení svobodných lidí, nebyli otroky ani nevolníky (19.stol ?)
    • přímý výraz vzniku moderního trhu – svobodný jedinec – účastník směny zboží, svobodné rozhodnutí jedince, soukromé vlastnictví
    • ideologický směr Evropy od 19. stol.; široký směr
    • společné:
      1. nejvyšší hodnotou je svoboda a práva jednotlivce – přednost před hodnotami celé společnosti (omezení kdyby zasahovala do práv jiného jednotlivce)
      2. jednotlivec má přirozená práva, nezávisle na politické moci, která je má ochraňovat
      3. práva a svobody mají univerzální platnost (nezávisle na rodovém, třídním, národnostním původu)
      4. právo na soukromé vlastnictví pro každého, stát ho ochraňuje
      5. státní aparát má omezenou moc, omezeno státní zasahování do záležitostí jedince
    • obrovská tolerance ze strany morálky a náboženského vyznání
      • problémy – odtrhává moderního člověka od tradic a kulturních vzorů; může polarizovat společnost (velmi bohatí X velmi chudí) -> nestabilita
    • JAKO TYP POLITICKÝCH STRAN
      • svoboda jedince – každý se stará sám o sebe
      • auto matické působení trhu = trh nemá být omezován
      • chtějí slabý stát – ve smyslu zasahování
      • minimální sociální zabezpečení a podpora občanů
      • nejsou stoupenci decentralizace státu – krajských zastupitelstev a občanských sdružení (kromě charity)
      • voliči – mládež, velcí podnikatelé, technická inteligence; ekonomicky zaměření
  1. KONZERVATISMUS
    • conservare = zachovat
    • vznikl v 18. století
    • projev nespokojenosti se šířením liberálních ideí, změnou pol. systémů, obav z revolucí
    • znaky – stát a společnost nechápou odděleně; skeptičtí na radikální změny, utopické teorie a ideály; nejdůležitější hodnoty – řád, autorita, ochrana tradičních hodnot (vlast, rodina, náboženství, morálka); tradice spjata s patriotismem, provincionalismem (nedostatek širšího rozhledu) a s institucí státního náboženství; důraz kladen na úlohu církve a židovsko-křesťanské morálky
    • podporují pomoc člověku v nouzi, postiženým, bezbranným
    • nejsou proti vývoji, ale chtějí pozvolný vývoj (bez revolucí, reformací)
    • voliči – věřící, starší lidé, dobře postavení
  • PROBLÉMY
    • pozdní reakce na změny ve společnosti
    • zdrženlivé – genetické objevy, interrupce, homosexuály
  1. SOCIALISTICKÁ
  • dnes Marxismus (vychází z ní)
  • důraz na násilné převzetí moci
  • v Rusku; 40 let u nás
  • reakce na rozvoj trhu, průmyslu – těžké postavení dělníků v raném socialismu – postrádají sociální zabezpečení
  • nejkrajnější podobou jsou komunisté
  • navazuje na utopistické učení (vymyslet ideální dokonalý společenský řád)

Thomas Moor – Utopia

utopie – z řečtiny; u = ne, topos = město -> neexistující město

  • stol. – Marx – Komunistický manifest („Proletáři všech zemí spojte se.“)

Engels – Kapitál – ekonomické dílo