- podtřída VEJCORODÍ
1.řád PTAKOŘITNÍ –jen australská oblast (Austrálie, Nový Zéland, Tasmánie), Mláďata olizují mléko, jedové žlázy jsou napojeny na ostny zadních nohou.
Plazí znaky- mají kloaku, mžurku (třetí víčko v oku )
JEŽUROVITÍ –noční, hmyzožraví, protáhla hlava s lepivým jazykem, hrabavé nohy s drápy,bodliny a srst, vajíčka nosí ve vaku
Z: ježura australská, paježura
PTAKOPYSKOVITÍ- polovodní, kachní zobák, plovací blány, plochý ocas – kormidlo, hustá srst, má v podzemních norách pod hladinou vody
Z: ptakopysk podivný
- podtřída ŽIVORODÍ
- nadřád vačnatí
- řád VAČNATCI – australská a americká oblast, kožní vak a malá mozkovna
Z: vačice-ovíjivý ocas, odrostlá mláďata nosí na hřbetu, S Amerika
ďábel medvědovitý, kunovec, vombat, vakomyš, vakokrt, vakovlk (zřejmě vyhuben), vakorejsek,
koala medvídkovitá-zkrácený ocas, pojídá eukalypt, vakoveverka- kožní blána na těle, klouzavý let
klokan obrovský- krátké přední a silné zadní končetiny, dlouhý ocas k vyrovnání stability
- nadřád placentálové
- řád HMYZOŽRAVCI– rypáčkovitě protáhlá lebka, dominantní je čich, krmiví, podzemní nory, soumrační a noční živočichové
JEŽKOVITÍ- ostny, v nebezpečí se svine, má zimní spánek ježek západní a východní
REJSKOVITÍ- jsou malí, velice rychlý metabolismus a srdeční činnost, musí stále jíst, rejsek obecný, bělozubka šedá
KRTKOVITÍ- podzemní savci, slepí, umí plavat, dělá krtiny-krtince ten nejvyšší je jeho hrad, krtek obecný
- řád LETOUNI– kosmopolitní mimo polární oblasti, jediní savci co dokážou létat, křídla- tenká neosrstěná blána mezi prsty až k zadním končetinám,
zavěšovací zadní končetiny, dobrá létací svalovina, echolokace– rozeznávání překážek a lov kořisti pomocí odraženého zvuku, noční savci,
zimní spánek v chladných jeskyních
podřád KALONI- tropy, velcí, velké oči, býložravci, živí se ovocem, opylovači, rozpětí křídel až 1,5m
kaloň egyptský, kaloň malajský-škody na banánových plantážích
podřád NETOPÝŘI-malí, kosmopolitní – VRÁPENCOVITÍ-blanité výběžky na čenichu, vrápenec malý
– VAMPÝROVITÍ- Amerika, žerou hmyz-ovoce-nektar, olizují i krev-rány nesají
upír obecný-přenáší vzteklinu, vampýr dlouhojazyčný- opylovač
– NETOPÝROVITÍ- čenich je bez výrůstků, v zimě se nacházejí v šachtách, jeskyních a sklepech,
netopýr velký, hvízdavý a ušatý
- řád CHUDOZUBÍ – Amerika, redukce až ztráta zubů, malý mozek, jsou pomalí
LENOCHODOVITÍ- stromoví býložravci, zavěšeni hřbetem dolů, dlouhé zahnuté drápy, dlouhá srst, lenochod dvouprstý a tříprstý
MRAVENEČNÍKOVITÍ- bezzubé trubicovitě protažené čelisti, dlouhý lepivý jazyk k vyjídání termitišť mravenišť, drápy k hrabání
mravenečník velký
PÁSOVCOVITÍ- krunýř je z kostěných pásů, až 100 nerozlišených zubů, z jednoho oplozeného vajíčka vzniká až 12 zárodků, pásovec
- řád TANY – stromoví hmyzožravci podobní veverkám, protažený čenich, tana obecná
- řád LUSKOUNI– připomínají mravenečníky, mají malý mozek, jacobsonův orgán, zbytek mžurky, srst jen na břiše, tělo překrývají rohovité šupiny, silné
hrabavé končetiny, protáhlá bezzubá ústa, 1 mládě, požírá termity a mravence, luskoun
- řád HLODAVCI– kosmopolité mimo Austrálii, malí, býložraví nebo všežraví, hlodáky= protažené přední řezáky, trvale dorůstají-obrušování(pořád něco
hlodají), místo špičáků a některých třenových zubů je mezera= Diastema, rychle se množí- při přemnožení-škůdci zásob, přenašeči nemocí
VEVERKOVITÍ- veverka obecná- huňatý ocas, dlouhé štětičky na uších, ostré drápy, všežravec- houby, oříšky, ptačí vejce i mláďata
sysel obecný- při přemnožení kanibalismus, stepi,zimní spáč, poletuška – Skandinávie, Sibiř, klouzavý let
svišť horský- až 6kg, nad horní hranicí lesa, v nebezpečí svištivý zvuk, zimní spánek,přísně chráněný
BOBROVITÍ- polovodní, silné řezáky, žerou lýko stromů, zploštělý ocas, bobří hrady se vstupy pod hladinou, bobří hráze, rodová společenstva
ceněná kožešina, bobr evropský-u nás vyhuben, nyní reintrodukce– znovu vysazování do přírody, Šumava, litovelské Pomoraví
KŘEČKOVITÍ- křeček polní- stepi, lícní torby, nory, zásoby i 15 kg,
hraboš polní- náš nejhojnější hlodavec, kalamitní přemnožení, přenašeč nemocí
nutrie říční-J Amerika, kožešinová zvěř, mléčné bradavky na hřbetě-mláďata sají když matka plave
ondatra pižmová- S Amerika, u nás vysazena-daří se jí, pískomil, lumík, křeček zlatý, norník rudý, hryzec vodní
MYŠOVITÍ- kosmopolitní, dlouhé uši a ocas, deratizace- hubení hlodavců
myš domácí- kosmopolitní, lysý ocas dlouhý jako tělo, silné zadní nohy-dobře skáče, velké ušní boltce, 4-8 mláďat-20 dní březost,
žije asi rok a půl, synantropní-žije s člověkem, přenáší nemoci, škůdce zásob, bíla myška-albín laboratorní
myšice, myška drobná- pletená hnízda zavěšená mezi stébly rákosu
potkan- všežravý, synantropní, 25cm, ocas kratší než tělo, menší ušní boltce, přenašeč nemocí
krysa-podobná potkanovi,je vzácnější,vytlačena potkanem,ocas delší než tělo, boltce velké
PLCHOVITÍ- noční stromoví, velké oči, dlouhý huňatý ocas, podobní veverkám, plch velký, plšík lískový
TARBÍKOVITÍ- pouštní a polopouštní, dlouhé zadní nohy, tarbík, frček
DIKOBRAZOVITÍ- tropy, subtropy, bodliny na hřbetě, dikobraz obecný
MORČATOVITÍ– J Amerika, morče divoké, kapybara-největší hlodavec 50kg
ČINČILOVITÍ- hustá srst a velké oči, chována pro kožešinu, činčila vlnatá
- řád ZAJÍCI– býložravci, bez klíční kosti , cekotrofie– požírání vlastních výkalů, šourek uložen před penisem, stepi, dlouhé uši a nohy,
| zajíc polní | králík divoký |
| mláďata osrstěná a vidí | mláďata holá a slepá |
| samotář, na povrchu | společenští v norách |
| do hněda | do šeda |
| uši delší než hlava | uši kratší než hlava |
| nelze domestikovat | domestikován, šlechtěn |
- řád DAMANI – býložravci velikosti králíka, skály Afriky a Asie, daman kapský
- řád SIRÉNY = OCHECHULE– vodní býložravci, přední končetiny jsou ploutvovité, zadní končetiny redukovány, ocasní ploutev vodorovná, chybí ušní boltce,
redukce chrupu-jen řezáky a stoličky, prsní bradavky mezi předními končetinami = mořské panny, nejsou plaché vůči člověku
kapustňák- JA, mořská kráva, moroň indický=dugong
10.řád HRABÁČI– africké savany, silné drápy-nory hrabáč kapský
- 11. řád PRIMÁTI– stromový život, šplhání, palec k uchopování, redukce čichu, rozvoj mozku, místo drápů ploché nehty, 2 prsní bradavky, vyspělé chování
- podřád nižší primáti = poloopice– asi 40 druhů, Afrika, Asie, Madagaskar, stromoví nebo polostromoví, ovíjivý ocas = chápavý, noční i denní,
velké oči, nehet jen na palci
lemur kata- vztyčený pruhovaný ocas- signalizace, Madagaskar, outloň váhavý- málo pohyblivý noční, JV Asie hmyzožravý
ksukol- žere dřeň bambusu a larvy dřevokazného hmyzu- protažený prst, nartoun- nápadné oči přísavné polštářky na prstech
- podřád vyšší primáti= opice– zkrácená obličejová část, na mozku závity, dobrý zrak, oči dopředu, špatný čich, nehty na všech prstech, denní
- PLOSKONOSÍ- býložraví, JA, široká nosní přepážka – kosman, lvíček zlatý, malpa, vřešťan, chápan
- ÚZKONOSÍ- Afrika, Asie, úzká nosní přepážka, palec v opozici, ocas není ovíjivý
hulman posvátný, pavián, mandril, kočkodan, makak rhesus-objeveny krevní faktory Rh+/-
makak magot- jedná evropská opice, skaliska Gibraltaru
- LIDOOPI A LIDÉ- zavěšení a pohyb pod větví = brachiace (přitahování a kmity, pohyb ze stromu na strom),
prodloužené ruce, nejpokročilejší vývoj nervové soustavy, chování, paměť, učení
- gibon, siamang– tropické oblasti Asie, stromoví, chybí ocas
- šimpanzovití- velcí, znaky podobné člověku, mimika, chybí ocas
šimpanz- Afrika, tlupy , stromy
gorila nížinná a horská- samci až 2m a 300kg, rovníková Afrika, býložravá, pozemní tlupy
orangutan- Borneo, Sumatra, netvoří tlupy, plodožravý, stromový,
- HOMINIDI=LIDÉ- současný člověk a jeho předci,
Hominizace- vývoj morfologických znaků vedoucích k polidštění,
Sapientace- rozvoj nervové soustavy
- řád ŠELMY– masožravci, všežravci, mršinožravci, velké špičáky, chybí klíční kost a slepé střevo
- podřád pozemní šelmy- přeměněné třenové zuby= trháky, skvělý čich
MEDVĚDOVITÍ- největší, zakrnělý ocas, bez mimických svalů, ploskochodci, všežravci, mívají 2 mláďata
medvěd hnědý-poddruhy-grizzly, brtník, kodiak, medvěd lední, medvěd, černý=baribal, medvěd ušatý
LASICOVITÍ- dlouhé tělo, krátké nohy, pachové žlázy u řitního tvoru, nory nebo na stromech
lasice kolčava-naše nejmenší šelma, hnědá na hřbetě bříško bílé,
lasice hranostaj- špička ocasu černá, zimní šat-bílá-kožešina hermelín
kuna skalní- krk a hruď bílá, hnědá skvrna zasahuje na přední končetiny, kuna lesní- skvrna nezasahuje na končetiny
jezevec lesní- podzemní nory, všežravec, pruhy na těle, noční lovec, nepravý zimní spáč- probudí se když má hlad
vydra říční- dlouhé tělo, kormidlovací ocas, plovací blány, rybo a škeblo (žravá-rozbíjí škeble kameny na bříšku
-americká forma), lovena pro kožešinu
skunk-vystřikuje smradlavý sekret na velkou vzdálenost, tchoř tmavý, fretka, sobol +norek- vzácná kožešina, rosomák
PSOVITÍ- dlouhé nohy, prodloužená obličejová část, lov štvaním, smečky
liška obecná- netvoří smečky, huňatý ocas, v opuštěných jezevčích norách, mršiny, přenáší vzteklinu ,liška polární
fenek-pouště afriky dlouhé uši-k ochlazování,
vlk- smečka s hierarchii, u nás výskyty v Beskydech, Bílých Karpatech ze SR a PL
šakal AF, kojot AM, pes dingo AU, pes domácí, hyenovitý, psík mývalovitý
KOČKOVITÍ- zkrácená obličejová část,velké oči, zatažitelné drápy,lov číhají na kořist,super zrak a sluch
kočka divoká, domácí, ocelot , serval
rys ostrovid-štětičky na ušních boltcích, Beskydy, Jeseníky, vysazen na Šumavě
PANTEŘI- levhart=pardál, jaguár-tmavé skvrny se světlým středem, tygr, lev, irbis, gepard, puma, ocelot, serval
HYENOVITÍ- mrchožraví ,hyena skvrnitá
MEDVÍDKOVITÍ- mýval severní, nosál
PANDOVITÍ- pojídají jen bambus,Čína, za usmrcení pandy hrozí trest smrti, za záchranu finanční odměna, velice ohrožený savec ,
panda velká a červená
- podřád ploutvonožci- většinou mořští, končetiny ve tvaru ploutve, podkožní tuk, hustá krátká srst, uzavíratelné ušní boltce a dýchací otvory,
jediní savci na pobřeží Antarktidy, polygamní stáda-v čele je nejsilnější samec, loví se pro maso, tuk a kožešinu
LACHTANOVITÍ- zadní nohy mohou dát pod tělo-chůze po souši, lachtan
TULEŇOVITÍ- severská moře, tuleň, rypouš, čepcol
MROŽOVITÍ- severní polokoule mrož- lysé tělo, samci mají kly– prodloužené horní špičáky, vousy
- řád CHOBOTNATCI– největší suchozemští, 3-5tun, sloupovité nohy, chobot- srůst prodlouženého nosu a horního pysku + 1-2 hmatové prstíky, podávání
potravy, nabírání vody, zvuky, kly-protažené horní řezáky, stále dorůstají až 2m a 100kg- slonovina –ceněna, tlustá lysá kůže bez
kožních žláz krom slzních, ocas zakončen žíněmi, velké ušní boltce-ochlazování a signalizace, srostlé prsty v předu – nehtová kopyta
na spodině silný elastický polštář, vynikající paměť a učenlivost, společenské vazby, březost 21měsíců, 1 mládě, dospívají ve 20 a
umírají kolem 80 let
mamut, mastodont –vyhynulí
| slon africký | slon indický |
| vyšší 3,5m | nižší 3m |
| velké ušní boltce | menší boltce |
| 2 hmatové prstíky na chobotu | 1 hmatový prstík |
| na zadních končetinách 3 kopýtka | 4 kopýtky |
| Afrika | Asie |
- řád LICHOKOPYTNÍCI– osa končetiny prochází 3. prstem, redukované prsty chráněné kopyty, chybí vždy palec, chybí klíční kost, silné řezáky a pysky
k ukusování, dlouhá trávicí soustava (kůň až 25m) , velké slepé střevo (1m), pohotové reakce, Jacobsonův orgán- čichové
podněty v období říje = flémování- samci hřebci ohrnou horní pysk a nasávají vzduch tlamou-cítí samici v říji
TAPÍROVITÍ- chobotovitý horní pysk, krátký ocas, tapír – černobílý
NOSOROŽCOVITÍ- silná zrohovatělá kůže až 6cm, 1-2 rohy-vznikly srůstem chlupů, váha až 2 t nosorožec dvourohý, indický a bílý
KOŇOVITÍ- rychlý pohyb, inteligence, paměť, stáda, pohyblivé ušní boltce-lépe registrují zvuky, hlasové projevy = řehtání
kůň Převalského- zachráněn před vyhynutím, tarpan- vyhubený evropský kůň, arabská plemena, anglický plnokrevník
kůň domácí- hřebec, kobyla, klisna, hříbata, pro sport, tažné, nejvzácnější české plemeno je starokladrubský kůň
DIVOKÉ FORMY – mustang, osel africký, zebra
NEPLODNÍ KŘÍŽENCI – MULA- klisna koně+hřebec osla, MEZEK- klisna osla+hřebec koně
- řád SUDOKOPYTNÍCI– osa končetiny prochází mezi 3. a 4. prstem s velkými kopyty, za nimi 2. a 5. prst s malými kopýtky, chybí klíční kost, částečná
redukce řezáků – trávu neukusují ale škubou jazykem a pysky
- podřád mozolnatci– jen 3. a 4. prst pod nimi mozol na došlapování, mozoly i na prstech a kolenou, mimochodníci – zároveň vykračují levou
zadní a přední, kývavý pohyb=koráby pouště, býložravci, hrby– zásobní tuk- štěpením pak vytvářejí vodu, domestikace,
pouštní oblasti
velbloud dvouhrbý = drabař Asie Gobi, v. jednohrbý = dromedár Afrika blízky východ, lama- bez hrbu, J.A.
- podřád nepřežvýkavci– úplný chrup , kly– horní špičáky otočeny nahoru
PARSATOVITÍ- všežravci, bočně zploštělé tělo, rypák, dobrý čich( ve Francii se využívají k vyhledávání Lanýžů) kanec, bachyně,
sele , mláďata do půl roku pruhovaná
prase divoké- černá lovná zvěř, prase domácí- vepř= vykastrovaný samec, prase bradavičnaté, pekari
HROCHOVITÍ- lysá kůže, řezáky a špičáky neustále dorůstají, ve vodě, zabije nejvíce lidí v Africe, hroch obojživelný
- podřád přežvýkavci– býložravci, 4 dílný žaludek: bachor (symbiot.organizmy trávicí celulózu), → čepec natrávení a rozmělnění → ústa zde
přežvýkávání → kniha →sléz pravý žaludek a chemické trávení → tenké střevo až 60m. Mléčné žlázy tvoří vemínka
JELENOVITÍ- parohy– kostěné útvary, periodicky vyrůstají z výběžků čelních kostí = pučnice, kryté osrstěnou silně prokrvenou
kůži = lýčí, shazují je, každý rok o jeden výrůstek více, stáda
jelen evropský- laň a koloušek, 5.prst s paspárky = používá při zaboření do bláta
jelen sika, srnec obecný- srnka, vždy bílý zadek, daněk, los- oba lopatovité parohy, sob- parohy i samice
ŽIRAFOVITÍ- dlouhý krk, ale jen 7 obratlů, krátké trvale osrstěné růžky, mimochodníci , žirafa- okusuje akácie, 5m, okapi
TUROVITÍ- rohy- duté výběžky pokožkového původu, dorůstají, neshazují je, mohou být u samců i u samic, chybí horní řezáky i
špičáky ,mezera = diastema, stáda
tur domácí- býk, kráva, jalovice– ještě neměla mladé, tele,vůl – vykastrovaný býk
ovce domácí-beran, bahnice, jehňata, buvol, zubr, bizon, koza domácí, muflon, kamzík, antilopa, gazela, pakůň
- řád KYTOVCI– vodní živočichové, holá kůže, podkožní tuk, ploutvovité končetiny, horizontální ocasní ploutev, schopnost dlouhého potápění- před
potopením vydechne, tolerují vyšší obsah CO2, dýchací otvor na temeni lebky, výborný sluch- hydrolokace-dorozumívání zvuky ve vodě,
mláďata rodí ocasem napřed 7 m (za den vypijí až 300l mléka) penis samců až 2,7 m, žijí ve skupinách
- (kosticovci=velryby) v ústní dutině kostice –rohovité lišty, filtrují vodu, planktonožraví, dva dýchací otvory, protažená spodní čelist, velký jazyk
plejtvák obrovský – největší kytovec, 33m ,120t, podélné rýhy v přední části těla, zdecimován lovem
plejtvák myšok, keporkak, velryba grónská
- (ozubení) velký počet stejných zubů, 1 dýchací otvor, čelisti stejně dlouhé
kosatka dravá- stáda, napadá velryby i žraloky, vysoká hřbetní ploutev, vorvaň- největší ozubený kytovec až 20m, bílá velryba
narval- chybí zuby, jen levý horní řezák vyrůstá u samců v dlouhý přímý spirálovitý kel i 3m, delfín skákavý, běluha,