Úloha trhu v ekonomice (subjekty a složky trhu, nabídka a poptávka

Ekonomika

  • je předmětem zkoumání vědecké disciplíny ekonomie
  • pojem ekonomika může mít tyto 3 významy
    • hospodářství: nadnárodní, národní či podnikové
    • hospodaření: ekonomické činnosti, jako je plánování, organizace, výroba, prodej či investování
    • hospodárnost: využití dostupných prostředků ekonomickými subjekty tak, aby bylo dosaženo minimálních nákladů a zároveň maximálního možného zisku
  • zahrnuje výrobu statků a služeb, jejich rozdělování, směnu a spotřebu
  • černá ekonomika = nelegální (prostituce, dealerství)
  • šedá (stínová) ekonomika = podnikání, které je legální, ale neodvádí se z ní daně (pálení tvrdého alkoholu doma, zaměstnání pracovníků na černo – musíme platit pojištění za něj – když si ho najdeme někde a nedodržujeme placení pojištění tak je to šedá ekonomika, objednání si pobytu na horách a neodvádění z toho daně – není to přes cestovku, ale přes známého, pronájem bytu (vlastního))

 

Tržní ekonomika

  • Tržní systém je založen na volném působení tržních sil, které za využití trhů koordinují ekonomický život společnosti
  • Základní pilíře tržní ekonomiky : trh, soukromé vlastnictví, vynutitelnost práva, konkurence, nabídka a poptávka, cenový mechanismus
  • Je buď pozitivní (zkoumá skutečný stav a fakta) nebo normativní (hodnotí stav na základě dodání doporučení)

Plánovaná ekonomika – její nedostatky

  • ekonomický systém, v němž rozhodující úloha připadá rozhodnutím centrálního plánovacího orgánu, který ekonomickým subjektům určuje závazné úkoly v tvorbě výstupů i jejich užití, a dokonce i ve spotřebě vstupů
  • Plánované hospodářství mělo odstraněním nekoordinovanosti tržní ekonomiky vést k větší efektivitě ekonomických procesů, nebylo však schopno koordinovat všechny ekonomické činnosti; vedlo ke vzniku deformací ekonomiky a ke ztrátě iniciativy ekonomických činitelů.
  • Přes úspěchy, jichž plánované hospodářství dosáhlo v prvních fázích zejména v méně rozvinutých zemích, se složitější problémy vyspělejších ekonomik nedařilo řešit.
  • Modely plánovaného hospodářství zahrnují formy sovětského typu – vysoce centralizované a direktivní (příkazová ekonomika)

Trh

  • = místo, kde se střetává prodávající s kupujícím, vzniká zde nabídka a poptávka, tvoří se zde cena zboží
  • Př. supermarket
  • Předpoklady fungování trhu:
  • Soukromé vlastnictví
  • Volná tvorba cen (tzn. neurčovaná státem)
  • Konkurence

Druhy trhů:

  1. podle velikosti trhu
  2. místní – trh malé geografické oblasti
  3. národní – trh na úrovni jednoho státního celku
  4. světový (globální) – trh vznikající propojením všech národních trhů
  5. podle množství směňovaného zboží (stupeň agregace)
  6. dílčí – obchoduje se na něm pouze s jedním druhem zboží
  7. agregátní – veškeré druhy zboží
  8. podle předmětu směny
  9. trh výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu)
  10. trh peněz (akcie, dluhopisy)
  11. trh výrobků a služeb

 

Podstata tržní ekonomiky

Soukromé vlastnictví

  • Soukromé vlastnictví je soubor majetnických práv
  • Je to zejména právo vlastněné věci užívat, právo mít z nich výnosy, směňovat ji za jiné statky, překopávat a vrtat do nich
  • Tyto statky mají také tržní hodnotu a lidé mají právo ji pronajmout, právo je prodat či koupit za jakoukoliv cenu, kterou se jim podaří dosáhnout
  • Kromě práv ukládá i povinnosti s tím spojené

Konkurence

  • = hospodářská soutěž
  • Boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou ekonomickými prostředky o míru splnění vlastních cílů
  • Předpokladem konkurence jsou stejné podmínky a šance pro všechny
  • Její pravidla jsou upravena zákonem
  • formy konkurence:
    • konkurence napříč trhem – konkurenčním bojem mezi nabízejícími (kteří se snaží za co nejvyšší cenu) a poptávajícími (kteří naopak usilují o dosažení co nejnižší ceny)
    • konkurence na straně poptávky – vzniká ze vzájemného soupeření poptávajících o co nejlevnější nákup zboží, význam této konkurence sílí v okamžicích nedostatku zboží, kdy vede až k růstu ceny zboží
    • konkurence na straně nabídky – nejsilnější formou, většina producentů se snaží nejen maximalizovat své zisky, ale současně co nejvíce změnit vliv ostatních producentů či je z trhu zcela vytlačit a převzít jejich zákazníky (tím zvýšit svůj zisk)
  • Dokonalá konkurence = podmínky a šance jsou opravdu pro všechny stejné
  • Nedokonalá konkurence = podmínky a šance nejsou pro všechny opravdu stejné
  • Typy nedokonalé konkurence:
  • Monopol – jeden výrobce ovládá trh a ceny
  • Oligopol – skupina výrobců téhož zboží ovládá trh a ceny
  • Monopolní konkurence – mnoho malých výrobců, kteří nemohou ovládnout celý trh, ale ovládají třeba regiony

Svobodná tvorba cen

  • nikde není určeno, jakou má daná věc mít cenu
  • cenu si můžeme určit podle sebe, ale v případě, že daná věc bude příliš drahá, nikdo ji nebude kupovat

 

Subjekty trhu

  • existuje několik druhů subjektů, mezi nimiž vznikají vztahy
  • domácnosti (spotřebitelé) – jejich cílem je co nejvíce uspokojit své potřeby, ve většině ekonomik jsou domácnosti nejpočetnější skupinou subjektů, jsou vlastníky výrobních faktorů, které poskytují výrobcům za účelem získání důchodu
  • firmy – zabývají se výrobou statků, ve většině případů se snaží maximalizovat zisk
    • jsou to uměle vytvořená sdružení vlastníků k určité výrobě nutných výrobních faktorů
    • mají dlouhodobější charakter
    • dlouhá doba trvání napomáhá dosahovat vyšší efektivity
    • odměnou majitelům výrobních faktorů za jejich využití je zisk podniku
  • stát (vláda) – vstupuje do ekonomického systému s cílem jej ovlivňovat ve veřejný prospěch
    • vystupuje jako domácnost i jako firma (nakupuje pro svou spotřebu a vyrábí statky prostřednictvím státních podniků)
    • zvyšuje efektivitu ekonomického systému (svými opatřeními napomáhá tam, kde samotný ekonomický mechanismus selhává)
    • zvyšuje spravedlnost ekonomického systému (přerozděluje důchody z využití faktorů za účelem rovnoměrnějšího rozdělení mezi domácnosti, poskytuje státní pomoc ekonomicky slabším)
    • zvyšuje stabilitu ekonomického systému (snaží se udržet stabilně vysokou míru růstu národního produktu při současně nízké inflaci a nezaměstnanosti)
      • zahraniční subjekty – soubor domácností, firem a vlád, které vstupují do národní ekonomiky zvenčí
        • ve svých vztazích překračují státní hranici
        • musí respektovat více právních režimů a musí řešit i problém rozdílných národních měn
        • vlády obvykle stanovují pro zahraniční účastníky ekonomického života zvláštní režim vztahů (placení cla, dovozní povolení, podpory zahraničních investic…)

Složky trhu

  • trh zboží – základní složka
    • trh zboží dělíme: a) podle druhu statků a služeb, b) lokální – místní, národní, světový trh
  • trh práce
    • střet nabídky a poptávky práce
      • trh finanční
        • střet nabídky a poptávky peněz, cenných papíru a kapitálů

 

Poptávka = množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit (při určité cenně)

  • Vztah mezi cenou a množstvím požadovaného zboží ( )
  • Základní potraviny se budou kupovat i když bude cena vyšší
  • Dělení poptávky: individuální (poptávka jednoho kupujícího po určitém statku nebo službě); dílčí (poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku nebo službě); agregátní (poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách)

 

  • Faktory ovlivňující poptávku:
  1. cena
  2. komplement – zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží a kupuje se paralelně s ním; např. ceny aut se nemění, ovšem existuje faktor, který dokáže vyvolat zvýšenou poptávku po autech, např. zlevněný benzín – benzín je tedy komplementem auta (změna ceny benzínu působí stejně, jako by působila změna ceny aut)
  3. substitut – zboží, které může nahradit zkoumané zboží; změna ceny substitut působí opačným směrem než cena zkoumaného výrobku; např. nezmění-li se cena hovězího masa, může poptávka po něm klesnout, sníží-li se cena vepřového
  4. výše a změny reálných důchodů – důchody jsou všechny příjmy domácnosti; pokud jsou důchody konstantní, tak při zvýšení ceny zboží přestanou nakupovat lidé z nižších důchodových vrstev
  5. změny v preferencích

Nabídka = množství zboží, které jsou prodávající ochotni prodat (při určité cenně)

  • Vztah mezi cenou a množstvím požadovaného zboží ( )
  • dělíme ji na: individuální (nabídka jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem), dílčí (tržní) (nabídka jednoho zboží všemi ekonomickými subjekty), agregátní (celkovou) (nabídka všech druhů zboží od všech subjektů)

 

  • Faktory ovlivňující nabídku:
  1. cena
  2. náklady na výrobu
  3. cena substitutů (výrobek, který může nahradit jiný) – mají-li substituty nižší cenu, tak klesá nabídka původního zboží
  4. organizace trhu – stát může regulovat množství nabídky
  5. změna výrobních podmínek – podmínky při poskytování služeb; situace, které nemůžu ovlivnit

 

Cena zboží

  • Peněžní částka, na kterou se musí prodávající s kupujícím dohodnout
  • základem ceny je hodnota zboží, to je množství práce, přírodních zdrojů a kapitálů, které jsou ve zboží obsazeny. Cena zboží se na trhu může odchylovat od jeho hodnoty a to na základě nabídky a poptávky po zboží, cena se stanoví státem (v centrálně řízené ekonomice), na základě dohody prodávajícího a kupujícího (v tržním hospodářství), spojením regulace státu a volné tvorby (smíšený systém)
  • Funkce ceny:
  • Informační
  • Motivační
  • Alokační – rozdělení výrobních faktorů mezi jednotlivé oblasti užití

 

Vzájemné působení nabídky, poptávky a ceny

  • Jestliže se nabídka = poptávce, nachází se trh v rovnováze.
  • Cena, za kterou se v takovém případě na trhu prodává a nakupuje se nazývá rovnovážná cena. Stav rovnováhy však není na trhu setrvalý, protože dochází k neustálému střetávání nabídky s poptávkou, mění se potřeby spotřebitelů, množství výrobců atd., a tak se mimo rovnovážné ceny můžeme setkat i s cenou tržní.
  • Na rozdíl od rovnovážné ceny, která odpovídá představám prodávajících i zákazníků je tržní cena výhodná pouze pro jednu z těchto dvou stran. Pokud je tržní cena vyšší než rovnovážná vzniká na trhu přebytek zboží a prodejci spolu soupeří o zákazníky. Aby je získali snižují své ceny, až na úroveň ceny rovnovážné, při které zákazníci všechno přebytečné zboží vykoupí.
  • Pokud je tržní cena nižší než rovnovážná je na trhu zboží nedostatek a zákazníci jsou ochotni zaplatit více, aby toto nedostatkové zboží získali pro sebe, tímto chováním působí na růst tržní ceny až na úroveň ceny rovnovážné. Za rovnovážnou cenu bude zboží dostatek a poptávka všech zákazníků bude uspokojena = Tržní síly vedou k utváření rovnováhy na trhu.