- Poloha, rozloha
- Přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, podnebí, vodstvo, půdy, přírodní krajiny, nerostné bohatství)
- Socioekonomické poměry (obyvatelstvo, vývoj osídlení, postavení v rámci celosvětového hospodářství)
- Hospodářská typologie států
Poloha, rozloha
- Rozloha: 44 410 000 km2 – největší kontinent (8,6% povrchu Země)
- Poloha – převážně východní a severní polokoule (zasahuje ale do všech čtyř částí polokoule)
- Velmi členité pobřeží – velké množství ostrovů, největší souostroví Velké Sundy, Japonské o.
- Hranice:
- Evropa – není v přírodě zjevná, severní část hranice -> pohoří Ural
- verze hranice – po řece Embě do Kaspického moře, odtud Kumomanyčskou sníženinou podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře
- Afrika – Suezský průplav, Rudé moře
- Austrálie a Oceánie – není přesně určené, většinou se stanovují podle hranic států
- Severní Amerika – Beringova úžina
- Největší ostrov: Borneo – 746 546 km2
- Největší poloostrov: Arabský – 2 780 000 km2
Přírodní poměry
- Povrchově velmi pestrý kontinent – složitá geologická a tektonická stavba
- Základ geologické stavby – prahorní pevninské štíty – sever Sibiřský štít, východ Čínská tabule, jih Indický štít, jihozápad Arabský štít
- Průměrná nadmořská výška povrchu je 990 m => kontinent s nejvyšší nadmořskou výškou
(Převažují vysočiny – 14 osmitisícových hor)
- 2 mohutné horské soustavy – spojují se ve střední Asii (Pamír)
- soustava vrásných pohoří alpsko-himálajských – Arménská vysočina, Kavkaz, Íránská vysočina, Hindu Kush – přechází v Pamír
K jihovýchodu pokračuje Karákóram (druhé největší pohoří) a Himálaj
(Mt. Everest 8 848), východně od Pamíru vystupuje Kunlun Shan
- Druhé pásmo – z Pamíru k severovýchodu až na Čukotský poloostrov
- Tichooceánské pásmo třetihorních pohoří – východ Asie – silně aktivní sopečnou (130 sopek) a zemětřesnou činností
- Nížiny – ¼ území (sever – permafrost, jih – pouště)
- Nejnižší místo – proláklina Mrtvého moře – 400 m
Podnebí
- Všechny hlavní podnebné pásy
- Velká část – kontinentální podnebí – zima silné prochlazení, léto zahřívání vnitrozemí (způsobuje výkyvy v atmosférické cirkulaci)
- Severní pobřeží – polární až subpolární p. – chladno celý rok, výkyvy teplot nejsou extrémní
- Sibiř – mírné kontinentální podnebí, velké extrémy – léto až 20C, zima pod – 50C
- Mrazy jsou způsobeny také Sibiřskou tlakovou výší
- Východní pobřeží a většina Japonska – mírné přímořské podnebí
- Centrální část Asie – mírné, velmi suché podnebí – velké rozdíly léto x zima, den x noc
- Malá Asie až Korea a jih Japonska – subtropické podnebí
- Od západu k východu stoupá podíl srážek
- Východní Čína – vliv monzunů, v zimě suché – z pevniny, v létě vlhké – od oceánu
- Vysokohorské oblasti centrální Asie – podnebí ovlivněné nadmořskou výškou (vysokohorské)
- Arabský pol., oblast Perského zálivu, západní část Přední Indie – tropické suché podnebí
- Velmi horká oblast, teploty dosahují až k 50C, tlaková níže (cyklóna) v červnu
- Poloostrovy Přední a Zadní Indie – typické letní monzunové proudění, zimní monzuny téměř nezasahují kvůli velehorám na severu – letní monzuny – hodně srážek, záplavy
- Jihovýchodní Asie – tropická vlhká, teploty stálé, bez výkyvů, monzunové deště
- Vnitroasijské pánve – extrémně suché oblasti (srážkový stín za Himalájemi)
Vodstvo
- Omývána všemi čtyřmi oceány -> úmoří všech oceánů
- Říční síť silně závislá na podnebí
- Přes 40 % Asie (střední a jihozápadní) zaujímají bezodtoké oblasti
- Řeky v bezodtoké oblasti neodvádí vodu až do oceánů – vysychání, odtok do jezer
- Hustota říční sítě velmi nerovnoměrná
- Sibiřské řeky – nejvodnatější, vlévají se do Severního ledového oceánu, v zimě zamrzají
- Maxima na jaře – tání sněhu
- Řeky monzunové – napájené letními dešti, důležitý zdroj vody pro zemědělství
nejdelší asijská řeka Changjiang
- Řeky suchých bezodtokých oblastí – pramení v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí v poušti suchou deltou, velkou část vody ztrácejí výparem
- Řeky v tropech (zejména na ostrovech) – dostatek vody po celý rok, kratší toky
- Velké množství jezer
- Největší jezero světa – Kaspické moře 371 000 km² (hluboké 1025 m) -28 m pod mořem
- Nejhlubší jezero světa – Bajkal (sladkovodní – asi 1/5 světových zásob sladké vody)
- Aralské jezero – převažuje výpar nad přítokem -> vysychání (slané, bývalo sladké)
Přírodní krajiny
podnebný pás | vegetační pás |
Arktický | trvalé zalednění – mrazové pouště |
Subarktický | tundry a lesotundry |
Mírný | tajga, stepi, chladné pouště |
Subtropický | středomořská vegetace, monzunové lesy |
Tropický | monzunové lesy, tropické deštné lesy, savany, pouště |
horské a velehorské obl. | vysokohorská vegetace |
Mrazové pouště
- Ostrovy v severním ledovém oceánu, zaledněné oblasti
- Lední medvěd
Tundry, lesotundry
- Nejsevernější oblasti Asie, permafrost
- Lišejníky, mechy
- Zajíc, polární liška, vlk, lední medvěd
Tajga
- Jižně od tundry, velké teplotní výkyvy
- jehličnaté lesy – jedle, smrk, modřín
- jelen, los, sob, medvěd, vlk, liška, rys
Stepi
- střední Asie (Kazachstán), velmi suché kontinentální klima, rozdíly zima x léto
- travnatý porost
- osel, svišť, sysel, zajíc, rys, orel, sajga
Chladné pouště
- pouště Gobi, Taklamakan, Karakum, Kyzylkum, velké teplotní výkyvy, v zimě i sněhová pokrývka
Středomořská vegetace – Turecko
Monzunové lesy subtropického pásu
- Jihovýchodní Čína, období dešťů a sucha
- Opadavé lesy, bambusovek
- Panda velká
Pouště tropického pásu
- Arabský poloostrov, velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
- Oázy, suchomilné rostliny, palmy
- Velbloud, fenek, zmije, brouci
Savany
- Centrální Indie, střídavě vlhký tropický pás, vliv monzunů
- Travnatý porost
- Medvěd pyskatý, antilopa, hyena
Monzunové lesy tropického pásu
- Poloostrov Přední a Zadní Indie, vliv letních monzunů
- Podobný tropickému deštnému lesu, ale řidší
- Tygr, nosorožec, tapír, opice
Tropické deštné lesy
- Malajský poloostrov, Velké Sundy, celoročně vysoké teploty a srážky
- Třípatrový deštný les
- Orangutan, tygr, hadi, papoušci
Velehorské oblasti
- Himálaj, Pamír, Hindúkuš, Karákoram, Tibetská pl.,… – poměrně rozsáhlé oblasti
- Se zvyšující se nadmořskou výškou se snižuje teplota i ubývá srážek
- Vegetace ubývá, lesy přechází v travnaté porosty a holé skály
Nerostné bohatství
- Velké zásoby energetických surovin – ropa a zemní plyn – oblast Perského zálivu + Rusko
- Zásoby černého uhlí – sibiřská část Ruska, severovýchodní Čína, Indie
- Zásoby cínu – Malajsie, Indonésie
- Wolfram – jihovýchodní Asie a Čína
- Značné zásoby drahých a vzácných kovů
Obyvatelstvo
- Počet obyvatel – přes 4 miliardy – nejlidnatější kontinent – přibližně 2/3 obyvatelstva světa
- Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let
- Nejhustěji zalidněný kontinent (cca 75 obyv/km2)
- Osídlení je značně nerovnoměrné
- Počet obyvatel se rychle zvyšuje – cca 2% ročně
- Největší hustota zalidnění – Singapur, Bahrajn, Maledivy, Bangladéš, J.Korea, Libanon
- Nejmenší hustota zalidnění: Mongolsko, Kazachstán, Omán
- Nízká urbanizace – necelých 40%
- Nejvíce milionových měst (víc než 70) a cca 10 měst nad 10mil
- 6 států s počtem obyvatel nad 100 mil
- Čína, Indie, Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko, Rusko
- Vysoký přirozený přírůstek – Saudská Arábie, Pákistán
- Problémy s počtem obyvatel – Indie, Bangladéš, Indonésie
- Korekce přirozeného přírůstku – někde drastické metody
- Velmi rozdílná životní úroveň – promítá se do délky života
- Japonsko (Ž 84, M 81), Afgánistán (Ž 46, M 42)
Rasy
- zastoupeny všechny tři rasy
- a) mongoloidní – nejrozšířenější (S, V a JV Asie)
- b) europoidní – J a JZ Asie, druhá nejrozšířenější
- c) negroidní – ostrovy J Asie (např. Andamany), jih Indie
Jazyky
- čínsko-austroasijská jazyková rodina
Číňané, Tibeťané, Thajci, Khmerové, Barmánci, Vietnamci
- indoevropská jazyková rodina
Hindustánci, Bengálci, Pandžábci, Peršané, Rusové, Arméni
- semito-hamitská jazyková rodina
Arabové, Židé
- altajská jazyková rodina
Turci, Kazachové, Mongolové, Turkmeni, Kyrgyzové, Uzbekové
- drávidská jazyková rodina
Tamilové
- austronéská jazyková rodina
Javánci, Sunďané, Malajci
- Japonština
- Korejština
- Kavkazské jazyky
různý typ písma (azbuka, arabština, znakové, hebrejština)
Náboženství
- Všechna hlavní náboženství vznikla n Asii – islám, hinduismus, buddhismus, křesťanství, judaismus, taoismus i šintoismus
- Křesťanství – pravoslavní – sever
- Islám (muslimové) – Indonésie, JZ Asie
- Buddhismus – Mongolsko, Čína, JZ Asie
- Židovství – Izrael, Palestina
- Tradiční východní náboženství – Čína, Japonsko
- Hinduismus – Indie
Hospodářská typologie států
- Extrémní rozdíly ekonomik jednotlivých zemí
- Hospodářská úroveň rozčleňuje země Asie do několika skupin:
- Skutečně vyspělé ekonomiky – Japonsko a Izrael
- Poměrně vyspělé ekonomiky – „asijští tygři nebo draci“ – Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Thajsko, Malajsie – jejich hospodářství se prudce rozvíjí
- Státy vyvážející ropu – Saúdská Arábie, Spojené arabské miráty, Kuvajt, Katar – jejich hospodářství vytváří největší HDP na jednoho obyvatele – silně závislé na jednom odvětví těžby surovin
- Málo rozvinuté ekonomiky – patřící k nejchudším – Bhútán, Afghánistán, Bangladéš
- Většina obyvatel Asie stále pracuje v zemědělství – hlavně jih
- 30% orné půdy na světě – i to je málo vzhledem k počtu obyvatel
- Monzunová Asie – především rýže Čína, Indie a Thajsko
- Čína – kukuřice, sójové boby
- Jihozápadní Asie – olivy a datle
- Střední Asie – bavlník
- Jižní a východní – čajovník, mnoho druhů koření (pepř, skořice, zázvor), kokosové palmy, cukrová třtina, banány
- Průmysl – rozvinutý jen v některých zemích – nejvíce v Japonsku (asi 40% asijské produkce)
- Těžba surovin
- Ropa, zemní plyn – státy Perského zálivu
- Černého uhlí (Čína)
- Železné rudy (Čína, Indie)
- Cín (Čína, Indonésie)
- Hutnictví železa a oceli (50%, resp. 40% světové výroby)
- Dopravní strojírenství (auta, lodě – nejvíce v Japonsku)
- Elektronika (Japonsko, Čína-Hongkong, Korea, Tchaj-wan)
- Průmysl informatiky (call centra, vývoj softwaru, atd. v Indii i jinde)