Asie

  • Poloha, rozloha
  • Přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, podnebí, vodstvo, půdy, přírodní krajiny, nerostné bohatství)
  • Socioekonomické poměry (obyvatelstvo, vývoj osídlení, postavení v rámci celosvětového hospodářství)
  • Hospodářská typologie států

 

Poloha, rozloha

  • Rozloha: 44 410 000 km2 – největší kontinent (8,6% povrchu Země)
  • Poloha – převážně východní a severní polokoule (zasahuje ale do všech čtyř částí polokoule)
  • Velmi členité pobřeží – velké množství ostrovů, největší souostroví Velké Sundy, Japonské o.
  • Hranice:
  • Evropa – není v přírodě zjevná, severní část hranice -> pohoří Ural
  • verze hranice – po řece Embě do Kaspického moře, odtud Kumomanyčskou sníženinou podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře
  • Afrika – Suezský průplav, Rudé moře
  • Austrálie a Oceánie – není přesně určené, většinou se stanovují podle hranic států
  • Severní Amerika – Beringova úžina
  • Největší ostrov: Borneo – 746 546 km2
  • Největší poloostrov: Arabský – 2 780 000 km2

 

Přírodní poměry

  • Povrchově velmi pestrý kontinent – složitá geologická a tektonická stavba
  • Základ geologické stavby – prahorní pevninské štíty – sever Sibiřský štít, východ Čínská tabule, jih Indický štít, jihozápad Arabský štít
  • Průměrná nadmořská výška povrchu je 990 m => kontinent s nejvyšší nadmořskou výškou

(Převažují vysočiny – 14 osmitisícových hor)

  • 2 mohutné horské soustavy – spojují se ve střední Asii (Pamír)
  • soustava vrásných pohoří alpsko-himálajských – Arménská vysočina, Kavkaz, Íránská vysočina, Hindu Kush – přechází v Pamír

K jihovýchodu pokračuje Karákóram (druhé největší pohoří) a Himálaj

(Mt. Everest 8 848), východně od Pamíru vystupuje Kunlun Shan

  • Druhé pásmo – z Pamíru k severovýchodu až na Čukotský poloostrov
  • Tichooceánské pásmo třetihorních pohoří – východ Asie – silně aktivní sopečnou (130 sopek) a zemětřesnou činností
  • Nížiny – ¼ území (sever – permafrost, jih – pouště)
  • Nejnižší místo – proláklina Mrtvého moře – 400 m

 

Podnebí

  • Všechny hlavní podnebné pásy
  • Velká část – kontinentální podnebí – zima silné prochlazení, léto zahřívání vnitrozemí (způsobuje výkyvy v atmosférické cirkulaci)
  • Severní pobřeží – polární až subpolární p. – chladno celý rok, výkyvy teplot nejsou extrémní
  • Sibiř – mírné kontinentální podnebí, velké extrémy – léto až 20C, zima pod – 50C
  • Mrazy jsou způsobeny také Sibiřskou tlakovou výší
  • Východní pobřeží a většina Japonska – mírné přímořské podnebí
  • Centrální část Asie – mírné, velmi suché podnebí – velké rozdíly léto x zima, den x noc
  • Malá Asie až Korea a jih Japonska – subtropické podnebí
  • Od západu k východu stoupá podíl srážek
  • Východní Čína – vliv monzunů, v zimě suché – z pevniny, v létě vlhké – od oceánu
  • Vysokohorské oblasti centrální Asie – podnebí ovlivněné nadmořskou výškou (vysokohorské)
  • Arabský pol., oblast Perského zálivu, západní část Přední Indie – tropické suché podnebí
  • Velmi horká oblast, teploty dosahují až k 50C, tlaková níže (cyklóna) v červnu
  • Poloostrovy Přední a Zadní Indie – typické letní monzunové proudění, zimní monzuny téměř nezasahují kvůli velehorám na severu – letní monzuny – hodně srážek, záplavy
  • Jihovýchodní Asie – tropická vlhká, teploty stálé, bez výkyvů, monzunové deště
  • Vnitroasijské pánve – extrémně suché oblasti (srážkový stín za Himalájemi)

 

Vodstvo

  • Omývána všemi čtyřmi oceány -> úmoří všech oceánů
  • Říční síť silně závislá na podnebí
  • Přes 40 % Asie (střední a jihozápadní) zaujímají bezodtoké oblasti
  • Řeky v bezodtoké oblasti neodvádí vodu až do oceánů – vysychání, odtok do jezer
  • Hustota říční sítě velmi nerovnoměrná
  • Sibiřské řeky – nejvodnatější, vlévají se do Severního ledového oceánu, v zimě zamrzají
  • Maxima na jaře – tání sněhu
  • Řeky monzunové – napájené letními dešti, důležitý zdroj vody pro zemědělství

nejdelší asijská řeka Changjiang

  • Řeky suchých bezodtokých oblastí – pramení v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí v poušti suchou deltou, velkou část vody ztrácejí výparem
  • Řeky v tropech (zejména na ostrovech) –  dostatek vody po celý rok, kratší toky
  • Velké množství jezer
  • Největší jezero světa – Kaspické moře 371 000 km² (hluboké 1025 m) -28 m pod mořem
  • Nejhlubší jezero světa – Bajkal (sladkovodní – asi 1/5 světových zásob sladké vody)
  • Aralské jezero – převažuje výpar nad přítokem -> vysychání (slané, bývalo sladké)

 

Přírodní krajiny

podnebný pás vegetační pás
Arktický trvalé zalednění – mrazové pouště
Subarktický tundry a lesotundry
Mírný tajga, stepi, chladné pouště
Subtropický středomořská vegetace,  monzunové lesy
Tropický monzunové lesy, tropické deštné lesy, savany, pouště
horské a velehorské obl. vysokohorská vegetace

Mrazové pouště

  • Ostrovy v severním ledovém oceánu, zaledněné oblasti
  • Lední medvěd

Tundry, lesotundry

  • Nejsevernější oblasti Asie, permafrost
  • Lišejníky, mechy
  • Zajíc, polární liška, vlk, lední medvěd

Tajga

  • Jižně od tundry, velké teplotní výkyvy
  • jehličnaté lesy – jedle, smrk, modřín
  • jelen, los, sob, medvěd, vlk, liška, rys

Stepi

  • střední Asie (Kazachstán), velmi suché kontinentální klima, rozdíly zima x léto
  • travnatý porost
  • osel, svišť, sysel, zajíc, rys, orel, sajga

Chladné pouště

  • pouště Gobi, Taklamakan, Karakum, Kyzylkum, velké teplotní výkyvy, v zimě i sněhová pokrývka

Středomořská vegetace – Turecko

Monzunové lesy subtropického pásu

  • Jihovýchodní Čína, období dešťů a sucha
  • Opadavé lesy, bambusovek
  • Panda velká

Pouště tropického pásu

  • Arabský poloostrov, velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
  • Oázy, suchomilné rostliny, palmy
  • Velbloud, fenek, zmije, brouci

Savany

  • Centrální Indie, střídavě vlhký tropický pás, vliv monzunů
  • Travnatý porost
  • Medvěd pyskatý, antilopa, hyena

Monzunové lesy tropického pásu

  • Poloostrov Přední a Zadní Indie, vliv letních monzunů
  • Podobný tropickému deštnému lesu, ale řidší
  • Tygr, nosorožec, tapír, opice

Tropické deštné lesy

  • Malajský poloostrov, Velké Sundy, celoročně vysoké teploty a srážky
  • Třípatrový deštný les
  • Orangutan, tygr, hadi, papoušci

Velehorské oblasti

  • Himálaj, Pamír, Hindúkuš, Karákoram, Tibetská pl.,… – poměrně rozsáhlé oblasti
  • Se zvyšující se nadmořskou výškou se snižuje teplota i ubývá srážek
  • Vegetace ubývá, lesy přechází v travnaté porosty a holé skály

 

Nerostné bohatství

  • Velké zásoby energetických surovin – ropa a zemní plyn – oblast Perského zálivu + Rusko
  • Zásoby černého uhlí – sibiřská část Ruska, severovýchodní Čína, Indie
  • Zásoby cínu – Malajsie, Indonésie
  • Wolfram – jihovýchodní Asie a Čína
  • Značné zásoby drahých a vzácných kovů

 

Obyvatelstvo

  • Počet obyvatel – přes 4 miliardy – nejlidnatější kontinent – přibližně 2/3 obyvatelstva světa
  • Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let
  • Nejhustěji zalidněný kontinent (cca 75 obyv/km2)
  • Osídlení je značně nerovnoměrné
  • Počet obyvatel se rychle zvyšuje – cca 2% ročně
  • Největší hustota zalidnění – Singapur, Bahrajn, Maledivy, Bangladéš, J.Korea, Libanon
  • Nejmenší hustota zalidnění: Mongolsko, Kazachstán, Omán
  • Nízká urbanizace – necelých 40%
  • Nejvíce milionových měst (víc než 70) a cca 10 měst nad 10mil
  • 6 států s počtem obyvatel nad 100 mil
  • Čína, Indie, Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko, Rusko
  • Vysoký přirozený přírůstek – Saudská Arábie, Pákistán
  • Problémy s počtem obyvatel – Indie, Bangladéš, Indonésie
  • Korekce přirozeného přírůstku – někde drastické metody
  • Velmi rozdílná životní úroveň – promítá se do délky života
  • Japonsko (Ž 84, M 81), Afgánistán (Ž 46, M 42)

Rasy

  • zastoupeny všechny tři rasy
  1. a) mongoloidní – nejrozšířenější (S, V a JV Asie)
  2. b) europoidní – J a JZ Asie, druhá nejrozšířenější
  3. c) negroidní – ostrovy J Asie (např. Andamany), jih Indie

Jazyky

  • čínsko-austroasijská jazyková rodina

Číňané, Tibeťané, Thajci, Khmerové, Barmánci, Vietnamci

  • indoevropská jazyková rodina

Hindustánci, Bengálci, Pandžábci, Peršané, Rusové, Arméni

  • semito-hamitská jazyková rodina

Arabové, Židé

  • altajská jazyková rodina

Turci, Kazachové, Mongolové, Turkmeni, Kyrgyzové, Uzbekové

  • drávidská jazyková rodina

Tamilové

  • austronéská jazyková rodina

Javánci, Sunďané, Malajci

  • Japonština
  • Korejština
  • Kavkazské jazyky

různý typ písma (azbuka, arabština, znakové, hebrejština)

Náboženství

  • Všechna hlavní náboženství vznikla n Asii – islám, hinduismus, buddhismus, křesťanství, judaismus, taoismus i šintoismus
  • Křesťanství – pravoslavní – sever
  • Islám (muslimové) – Indonésie, JZ Asie
  • Buddhismus – Mongolsko, Čína, JZ Asie
  • Židovství – Izrael, Palestina
  • Tradiční východní náboženství – Čína, Japonsko
  • Hinduismus – Indie

Hospodářská typologie států

  • Extrémní rozdíly ekonomik jednotlivých zemí
  • Hospodářská úroveň rozčleňuje země Asie do několika skupin:
  • Skutečně vyspělé ekonomiky – Japonsko a Izrael
  • Poměrně vyspělé ekonomiky – „asijští tygři nebo draci“ – Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Thajsko, Malajsie – jejich hospodářství se prudce rozvíjí
  • Státy vyvážející ropu – Saúdská Arábie, Spojené arabské miráty, Kuvajt, Katar – jejich hospodářství vytváří největší HDP na jednoho obyvatele – silně závislé na jednom odvětví těžby surovin
  • Málo rozvinuté ekonomiky – patřící k nejchudším – Bhútán, Afghánistán, Bangladéš
  • Většina obyvatel Asie stále pracuje v zemědělství – hlavně jih
  • 30% orné půdy na světě – i to je málo vzhledem k počtu obyvatel
  • Monzunová Asie – především rýže Čína, Indie a Thajsko
  • Čína – kukuřice, sójové boby
  • Jihozápadní Asie – olivy a datle
  • Střední Asie – bavlník
  • Jižní a východní – čajovník, mnoho druhů koření (pepř, skořice, zázvor), kokosové palmy, cukrová třtina, banány
  • Průmysl – rozvinutý jen v některých zemích – nejvíce v Japonsku (asi 40% asijské produkce)
  • Těžba surovin
  • Ropa, zemní plyn – státy Perského zálivu
  • Černého uhlí (Čína)
  • Železné rudy (Čína, Indie)
  • Cín (Čína, Indonésie)
  • Hutnictví železa a oceli (50%, resp. 40% světové výroby)
  • Dopravní strojírenství (auta, lodě – nejvíce v Japonsku)
  • Elektronika (Japonsko, Čína-Hongkong, Korea, Tchaj-wan)
  • Průmysl informatiky (call centra, vývoj softwaru, atd. v Indii i jinde)