Celý název: Král Lávra
Autor: Karel Havlíček Borovský (31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha)
Datum prvního vydání díla: 1854
Literární druh: lyricko-epický
Literární forma: poezie
Literární žánr: alegorická a satirická báseň
Kontext doby a autor:
Autor
- český žurnalista, básník, spisovatel v 2.generační vlně NO, období Realismu
- v mládí studoval v kněžském semináři – měl averzi vůči katolické církvi
- strávil rok v Rusku = pochopil hloupost myšlenky Slovanské vzájemnosti
- byl aktivní v revolučním roce 1848 = začalo jeho stíhání policií, byl zvolen do Říšského sněmu, který byl ale rozpuštěn
- poté pro neustálou provokaci v novinách mu byl zakázán pobyt v Praze, tak přesídlil do Kutné Hory s rodinu, kde také vydával časopisy po té se vrátil do Německého Brodu, z něj byl poslán do vyhnanství do Brixenu, zde od 1851-55, strádal po psychické stránce, 1855 návrat, jeho manželka umřela na TBC on i jeho dcera jí mají také
- míra 1856 na pohřbu mnoho známých lidí(Rieger,Palacký,Němcová a její trnová koruna)
- v jeho dílech alegorie, ironie a satira utahuje si z byrokracie a mocenského aparátu R-U
- další díla: Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra, Obrazy z Rus
- noviny: nejprve působil v Pražských novinách, pak založil první čistě české Národní noviny(zakázány 1850) a pak později ještě v Kutné Hoře vydával časopis Slovan – rovněž zakázan
Kontext doby
- -revoluční rok 1848 a pak Bachův neoabsolutismus
- -druhá generace NO – K.J.Erben(Kytice),K.H.Mácha(Máj) to byli romantici, v Realismu-B.Němcová(Babička, V zámku a podzámčí), další autoři výchovné literatury a né realismus J.K.Tyl(Fidlovačka…),J.Kollar(Slávy dcera)
- -zahraniční realismus-Ch.Dickens(Oliwer Twist),Emil Zola(Zabiják),Guy de Moupassant(Kulička)
Děj: Báseň je o jednom irském králi, který byl velice oblíbený a chytrý. Jen jedna věc na něm byla divná, a to že se nechával holit a stříhat jednou do roka a pokaždé nechal holiče, který ho stříhal, popravit. Jednoho osudného dne si tuto zakázku vylosoval mladý Kukulín; poté, co odvedl svou práci, byl jako všichni před ním poslán na popraviště. Když se to dozvěděla jeho matka, šla žádat krále o milost. Král se styděl za její rozhořčená slova a milost Kukulínovi udělil, ovšem pod podmínkou, že si nechá pro sebe, co při stříhání viděl, a bude ho stříhat až do smrti. Kukulín s radostí souhlasil, ale po čase ho začalo soužit, že tajemství nemůže nikomu sdělit. Matka si všimla jeho smutku a když jí pověděl o svém trápení, poradila mu, ať jde do lesa k poustevníkovi, ten že mu pomůže. Poustevník mu poradil, aby to, co ho trápí, našeptal do jisté staré vrby, že se mu uleví. Kukulín to ještě ten den udělal a skutečně se mu ulevilo.
Za čas král uspořádal velikou hostinu, a když šli čeští hudebníci, co měli na hostině hrát, kolem staré vrby, basista si všiml, že ztratil kolíček od basy, uřízl se tedy nový ze staré vrby. Na hostině basa začala sama hrát: „Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!“ Pak už bylo pozdě basu oběsit. Když už to takhle všichni zvěděli, král přestal své uši schovávat a lidé ho měli rádi ještě víc.
Postavy:
král Lávra-hodný, dobromyslný, mírně přihlouplý a poctivý panovník; za žádných okolností nechce prozradit světu své oslí uši, aby se neponížil
Kukulín-poctivý a rozhodný holič, syn vdovy; vyzradil královo tajemství, které jej tížilo, do vrby
Červíček-muzikant, který hrál na vladařově bále; jeho basa vyzradila panovníkovo tajemství
Matka-oroduje za propuštění syna, vdova
Poustevník, zbytek kapely
Kompozice: chronologická
Jazyk:
- er-forma
- jazykové prostředky typické pro pohádku (Byl jednou jeden, ponaučení) = působí jak pohádková báseň
- alegorie
- satira
- spisovný jazyk, místy archaismy, občas hovorové výrazy
- personifikace, metonymie
- inspirace z jedné irské pověsti