– ovlivněno Freudem (výklad snů→ chování není ovlivněno jen vůlí, ale i nevědomím), Nietzschem a válkami (ty ukázaly, že vývoj nejde jen dopředu a nemá jen pozitivní změny)
– přínos skepse (pesimismu)
– totalitní režimy (Německo a Sovětský svaz)→ vyvolávají otázku lidských práv a svobody (někteří filosofové třeba nai nemohli volně působit – Jan Patočka v ČSSR)
– praktická filosofie
– každý směr měl jiný problém, vyčleňují se disciplíny (např. filosofická antropologie a politická filsofie)
- Pragmatismus
- Konec 19.století v USA- v Evropě 20.století (nejvíce ovlivněná byla VB)
- zakladatel Wiliam James (založil i biologickou psychologii), dílo Principy psychologie
- Pragma= čin, praxe
- Pragmatický = věcné, zaměřeno na efektivitu a racionalitu
- praktická filosofie = nad vším přemýšlí z hlediska užitečnosti
- Zabývá se pravdou a chce stanovit její kritéria (užitečnost, úspěch, hodnoty)
- Důležité jsou praktické výsledky (když člověk něco dělá záměrně, vnímá to jako pravdu), pravda je tedy vždy ve vztahu k lidským záměrům
- Pravda je ovšem relativní (musíme uvažovat ve vztahu k lidskému záměru)→ např. Karel Čapek a jeho noetická trilogie (nejvíce Hordubal, každý vnímal prvadu jinak)
- další představitelé Charles Pierce a John Dewey
- Filosofie života
- Proti racionalismu a pozitivismu
- Nejdůležitější je život (nelze pochopit rozumem)
- Život může být poznán iracionálním pohledem→ síla, která rozeznává život je intuice
- Zakladatel je Henri Bergson
→ NC za literaturu
- Problematika prostoru a času – věda může měřit čas (ale pro člověka jsou to jen čísla- člověk vnímá čas jen intuicí (spánek, strárnutí))
- Naše prožívání je spjato s časem → 2 způsoby poznání:
- Rozumem, intelektem
- Poznáme jen neměnné věci
- Cit, intuice
- Nezkreslená realita i měnících se věcí
- Dále popsal elan vital = životní impulz (řídící síla)→ stojí i za vznikem světa, i za vývojem společnosti (díky ní se vyvíjí podobné orgány- oko)
- Morálka
- Uzavřená
- Statická
- Založena na rozumovém poznání, je neosobní
- Tlak a normy
- Otevřená
- Dynamická
- Vychází z nás, my se neustále měníme- ta osobní by měla vycházet z altruismu
- Fenomenologie
- Filosofie pracující s termínem Fenomén (jev)
- Zkoumá věci takové, jaké jsou
- Filosofie má zkoumat samotnou podstatu všeho→ toho dosáhne pomocí fenomenologické redukce= člověk se dostane k podstatě jen tehdy, když se zřekne přijímaných názorů a tradovaných pravd
- Edmund Husserl
- Ovlivnil Patočku
- Při vnímání světa nás stále něco ovlivňuje
- Cílem je odhalení reality v nezkreslené podobě
- Věda nám konstruuje svět (pomocí výkladů), ale tenhle svět není totožný s tím naším→ naše představa je spjata s prožitkem a emocemi – všichni si vyváříme náš svět Lebenswelt (návštěva lesa)
- Vědu nezavrhuje
- To, co vnímáme jsou fenomény→ jelikož je naše vnímání ovlivněno zkušenostmi a emocemi, tak není dokonalé→ nikdy nevidíme pravou podstatu, ale Hussle ji chce poznat (ideje – Platon)→k pravé postatě se dostaneme pomocí fenomenologické redukce→ musíme si uzávěrkovat svět (cílem je dostat se na půdu čistho vědomí, kde nejsme ovlivněny naším světem)→ pouze poté lze poznat čisté fenomény (ideje)
- Očista vědomí = epoché
- Novopozitivismus
- Součást analytické filosofie
- Navazují na pozitivisty- odvracejí se od ontologie (odklon od jsoucna a hypotéz)
- Novopozitivisté- nejsou spokojeni s filosofií a jejím vyjadřováním, zaměří se proto na jazyk
- Analýza politického a vědeckého vyjadřování→ chtějí stanovit přesná a jasná fakta, jakým způsobem by se měl kdo vyjadřovat
- Znaky: přísné vědecké vyjadřování (žádné spekulace), musí odpovídat tématu, svět není fikce, ale realita, metafyzika je pro ně pseudoproblém (není to žádné vědění, existence Boha nelze dokázat)
- Carnap,Wittgenstein
- Zabýval se stavbou věty
- Cílem je stanovit, co lze jazykově vyjádřit a co už ne→ musíme se zbavit výpovědí, co nedávají smysl
- Hranice je tam, kde je hranice našeho světa (otázka Boha je nesmyslná→ je za hranicí našeho světa)
- „O čem nelze mluvit, o tom je třeba mlčet.“
- Sdělení je doprovázeno dalšími věcmi (ne jenom slovy)→ naším záměrem, pocitem, prostředím→ Jazyková hra (když mluvíme, hrajeme divadlo, přirovnává mluvení a hru)→ale oba musí znát jazyk, gesta (musí vědět jak hru hrát)
Má 3 části:
- Ilokuční akt – vztah mluvčího k obsahu sdělení (gesta, pohledy)
- Lokuční akt – samotné sdělení
- Postlokuční akt- následky a důsledky sdělení
- Existencialismus
- Vzniká v první polovině 20.století = křesťanský existencionalismus (zárodky)→ existence je otáčena k bohu
- V 50.letech Francie – zasahuje módu, literaturu a další (ateisté)= poválečný existencialismus
- Latinsky existence = bytí, jsoucno
- Jsou ovlivněni německým filosofem Martinem Heidiggerem
→ jeho dílo Bytí a čas → pojem Da sein= tady být (pobyt zde)→ do světa jsme byli vrženi, musíme se přizpůsobit, musíme zde žít i když víme, že zemřeme (přináší nám to úzkost)
- Dále se musíme neustále rozhodovat a to nám také přináší úzkost (ale zároveň je to projev svobody)
- Jean Paul Sartre
- „Existence předchází esenci“
→ existence= naplnění podstaty
Esence= podstata (idea= Bůh)
→ Bůh neexistuje,podstatnější je naše existence (měli bychom se snažit naplnit podstatu naší existence)→ jelikož není bůh, my sami si tvoříme ideje, naplňujeme si život smyslem, tvoříme si hodnoty
- Naše hodnoty by měly platit univerzálně, měli by s nimi souhlasit všichni ostatní→ univerzální hodnosty se ale hledají těžko (připadáme si osamoceni)
- Albert Camus
- Dílo: Mýtus o Sysifovi
→ Sysifovská práce (zbytečná, tlačil kouli do kopce)→podle něj je celý náš život zbytečný, absurdní (stále děláme něco, co nemá smysl- děláme to ale pořád, protože se nedokážeme vzepřít→ v tom je ta absurdita)
- Novotomismus
- Návaznost na Tomáše Akvinského (pouze 1 pravda, dána Bohem, 5 důkazů božské existence-DBE)
- Papež Lev XIII. – znovuvydávání děl Akvinského
- století – snaží se propojit víru a rozum, respektování vědy, ale nesmí se zapomínat na duchovní myšlenky
- Pierre de Chardin
- Skloubil víru a rozum→ vědec a kněz
- Církev byla k jeho názorům skeptická
- Zastával se evolucionalismu→ ten se netýká jen fyzického vývoje, ale vývoje duchovního (kladné vztahy mezi lidmi)
- Propojení biblického vytvoření světa a evoluce
- Noosféra (noogeneze)→vývojová fáze → od té doby, co je člověk schopný sebeuvědomění si a myšlení, by si měl uvědomit, že on ovlivnˇuje další vývoj lidstva (my o všem rozhodujeme, i když Bůh existuje)
- Evoluce by měla směřovat k bodu (ke Kristogenezi)→ v té se nachází bod Omega (cílový bod= Kristus)
- Neomarxismus
- Ovlivněni i psychoanalýzou od Freuda
- Erich Fromm
- Jaký by měl člověk být
- Patřil do Frankfurtské školy → kritizovala masovou společnost a majetek, dále nadvládu jednoho člověka nad jiným
- Dílo: Mít, nebo Být
→kritizuje konzumní společnost, která vnímá člověka jen na základě majetku
- „Kdo nic nemá, nic neznamená.“
- Posun od bytí k vlastnění (i v jazyce→ věty doplňujeme slovíčkem MÍT- mám hlad, žízeň)
- V díle jsou popsány 2 mody existence:
- Modus mít
- Potřeba a touha vlastnit, ale jsme pasivní (nic neprožíváme, nemáme žádné zážitky ze života)
- Láska – majetnická, chceme druhého vlastnit a omezovat (žárlíme)
- Modus být
- Odpovídá lidskému společnosti, lidé dříve vše prožívali, obětovali se pro druhé
- Láska – přirozená, péče o druhého